Hledáte přijímač DVB-T2, který by vám zároveň umožnil nahrávat pořady? Otestovali jsme TeleSystem TS6820 T2 HEVC TWIN, který patří mezi nejlepší PVR set-top-boxy.

Znám lidi, kteří funkci nahrávání televizních programů nepostrádají. Díky legálním technologiím jako je HbbTV a zvyšující se dostupnosti záznamů téměř čehokoli někde zveřejněného a sdíleného (byť často nelegálně) se opravdu někdy zdá, že funkce nahrávání z „televize“ (PVR) přestává být zajímavá. Bohužel to podobně vnímá i velká část výrobců set-top-boxů a televizorů, takže sehnat rozumný „nahrávač“ je disciplína obtížná a/nebo nákladná. Lidé, kteří nahrávání z televize praktikují a vyhledávají (i já se k takovým řadím) narážejí na následující paradox. Ve většině levnějších set-tob-boxů přístrojů i televizorů všeho druhu (včetně těch „chytrých“) je PVR funkce spíše doplňkovou a nepříliš použitelnou. Pak následuje doslova „díra na trhu“ a nabídku PVR uzavírají kvalitní, ovšem x-násobně dražší přístroje (nejčastěji vybavené otevřenými systémy na bázi Enigma 2). Recenze modelu TeleSystem TS6820 T2 HEVC TWIN je v tomto kontextu pokusem o sondu do toho nejlepšího z té první poloviny pro diváky – nahrávače.

Parametry – výbava

Z papírových parametrů TeleSystem TS6820 člověka rozhodně zaujme, že má dvojitý tuner typu DVB-T2 (zpracuje pochopitelně i signál DVB-T), což mu umožňuje nahrávat i jiný než živě sledovaný program (dokonce dva, viz dále) na připojený USB disk (není součástí přístroje) a umí zpracovat i obsah komprimovaný kodekem H.265 neboli HEVC, čímž se jeví být „DVB-T2 ready“. Dlužno dodat, že maximální zpracovatelné rozlišení obrazu je „pouze“ Full HD (1920×1080), čili pokud se čirou náhodou někdy v DVB-T2 bude vysílat v rozlišení UHD (4K), tento přístroj ho nezobrazí (na druhou stranu, podle dosavadních vyjádření televizních vysílatelů to nejspíš nehrozí, i dotovaná ČT chystá „pouze“ Full HD). Kromě digitálního HDMI výstupu má přístroj i výstup SCART, takže ho lze připojit i ke starším televizorům. Šikovné je, že USB konektory má přístroj dva, vpředu a vzadu, přičemž lze připojit i oba. V neposlední řadě přístroj má i síťové rozhraní a nabízí jeho využití (moc se ale netěšte, nejde o žádné „smart“ funkce, viz dále).

Vzhled a koncepce

TeleSystem TS6820 je na pohled nenápadná malá černá krabička s čtyřmístným segmentovým displejem (svítící oranžově), nikoli nepodobná desítkám základních set-top-boxů. Kromě plastového předního panelu tvoří krabičku děrovaný ocelový plech, prostě „klasika“, rozhodně nic pro designové avantgardisty. Napájení zajišťuje externí adaptér, což bývá poslední dobou pravidlem a jako uživatel to vítám (hlavní výhodou je, že v případě závady zdroje, což je statisticky nejčastější porucha spotřební elektroniky vůbec, je adaptér snadno a levně nahraditelný bez nutnosti opravy). Dálkový ovladač se mi po celou dobu testování jevil jako ergonomicky zdařilý a spolehlivě funkční.

Zapojení a zprovoznění

Po prvním připojení napájení se zobrazí formulář pro nastavení základních parametrů jako je HDMI výstup, poměr stran zobrazovací jednotky, jazyka (čeština je navolena implicitně) a hesla.

Toto heslo se bude hodit při některých nastaveních a odemčení zamčených programů. Heslo nemá žádný „default“ a je ho tedy nutné zadat, což je trošku otrava, ale pro jednou se to dá přežít. Za pochvalu stojí, že HDMI módy jsou až 1080p s frekvencí 50Hz i 60Hz, což dává dobrou šanci na připojení přístroje nejen k televizoru, ale i k většině PC monitorů (monitorům obvykle dělá problém zpracovat frekvenci 50Hz, o prokládáném módu nemluvě).

Následuje automatické naladění a uložení všech dostupných stanic, a nebylo jich u nás (východní okraj Prahy) zrovna málo.

Přístroj našel neuvěřitelných 146 stanic v rámci 23 multiplexů, z toho dva DVB-T2 (kromě K31 ze Žižkova ještě K28 z Votic)!

Jasná jednička za citlivost a selektivitu tuneru (a selektivitu podtrhuji, mezi K31 a K44 nezbyl jediný volný kanál/multiplex). Určitě by bylo zajímavé vyzkoušet třeba přeshraniční příjem, ale upřímně, v oblasti jako jsou Střední Čechy je tak velká citlivost spíš k vzteku. Přístroj totiž automaticky naladí i stanice, jež mohou mít v době signálové nepřízně výpadky a je záhodno je hned po naladění vyselektovat (odmazat). To není nic moc snadného pro laika (zjistit frekvence lokálních muxů a všechny ostatní odmazat) a nic příjemného to není ani pro odborníka (nejde to moc zautomatizovat). Proto já osobně preferuji automatické ladění hned na začátku zrušit a provést naladění manuální, což v pražské lokalitě aktuálně obnáší 7 multiplexů. To je pořád podstatně méně práce než naladit automaticky kdejaký „šum svistu“ a pak balast pracně mazat. Ovšem pozor! Tenhle přístroj „šmejdí“ po nových kanálech automaticky úplně sám, a to implicitně v čase 4:30, takže až si v něm uděláte pořádek, druhý den ho natěšeně zapnete a budete tam mít těch 146 stanic (z nichž je přes 100 nestabilních) znovu :-). Naštěstí i tuto „chytrou“ funkci lze vypnout. Druhá podobná automatická funkce aktualizuje firmware, ale to u nás naštěstí nehrozí.

Ovládání

Přístroj má obvyklý a poměrně intuitivní (a až na výjimky dobře přeložený) systém on-screen menu, které asi nebude třeba detailně popisovat. Co intuitivní není, je uspořádání pořadí kanálů a musím se přiznat, že jsem pochopení jeho principu po pročtení originálního i českého návodu a asi půlhodince pokusů vzdal. Naštěstí má přístroj také možnost rozdělit stanice do až 8 favoritních skupin stanic (ty lze pojmenovat podle svého) , čímž jsem se z tohoto upřímného zoufalství uspokojivě dostal.

Trochu nepříjemné je, že při každé změně favoritního seznamu přístroj okamžitě přepíná na nějakou stanici z tohoto seznamu, takže třeba přejít z prvního na čtvrtý favoritní seznam (s cílem přepnout z jedné stanice na druhou) znamená přepnout zbytečně 3 stanice navíc. Tento nedostatek je čistě softwarové povahy a i u něj je tedy šance, že bude v nějaké novější verzi opraven.

Nahrávání

K nahrávání je pochopitelně potřeba nějaké datové úložiště. Já jsem zvolil miniaturní USB flash disk (aby moc nevyčníval), což u USB PVR obecně doporučuji.

Z menu je potřeba disk naformátovat (lze zvolit FAT32 nebo NTFS) a nastavit jeden z režimů REC & TMS, Record a Timeshift.

Ty určují velikost oddílů pro nahrávání a timeshift (odložené živé sledování). Ručně (tlačítkem PAUSE) lze timeshift aktivovat i v režimu Record, takže vidím jako zbytečné se obírat o kapacitu disku volbou režimu kombinovaného.

Nahrávky najdete na disku uložené v samostatných složkách, kde je vedle menšího souboru s meta-informacemi „normální“ běžně v PC přehratelný a dále zpracovatelný soubor s transportním streamem (koncovka .TS). Datově objemnější nahrávky jsou segmentovány po 4GB (ani formát NTFS na tom nic nemění).

Nahrávání lze zahájit jak přímo, stisknutím tlačítka REC, tak nastavením časovače.

Záznam v časovači lze vytvořit buď ručně z menu, nebo při procházení EPG.

Použití EPG má jedno úskalí a jedno omezení. Úskalí je v tom, že implicitně je přednastavená funkce Kanál, což znamená, že se přístroj v daný čas na vybraný program pouze přepne (nenahraje nic) a je nutno nezapomenout funkci změnit na Nahrávání. Omezení spočívá v tom, že během nahrávání si EPG nezobrazíte. Důvod jsem moc nepochopil, ale je to prostě tak. Zobrazí se nemilá hláška Invalid operation! a s tou nelze dělat nic jiného než ji zavřít stisknutím tlačítka MENU (EXIT, BACK, ani žádné podobně logické tlačítko nefunguje).

Omezení během nahrávání je víc. Během nahrávání nelze:

• Zobrazit EPG (lze ale naplánovat další nahrávku přímo z menu přidáním časovače)
• Přehrávat z disku (nejen dosud neukončené nahrávky, ale nic)
• Použít přímou číselnou volbu kanálu (jen šipkami, ev. OK + menu)
• Editovat seznam stanic, ladit a měnit další nastavení

Nahrávky jsou v seznamu pojmenované automaticky podle názvu pořadu běžícího při spuštění nahrávky (z EPG). To vypadá logicky, ale reálně má v důsledku toho plno záznamů nastavených „s rezervou“ název pořadu, který záznamu předcházel (např. hlavní večerní program na Nově má název „Televizní noviny“). Název nahrávky jde sice přejmenovat, ale …

Abych ale jen nehaněl (ostatně, jde o drobnosti, na které si asi lze zvyknout, případně to může být v další verzi firmwaru už jinak), paralelní nahrávání funguje opravdu velmi dobře. Lze současně nahrávat libovolné dva programy a navíc při tom živě sledovat další program, bude-li z těch dvou multiplexů, z nichž se nahrává. V tom nám napoví seznam stanic, který chytře zobrazuje pouze stanice, na které lze přepnout.

Nahrávání je možné ukončit i ručně, tlačítkem STOP a výběrem příslušné stanice.

Síťové funkce

Jak jsem předeslal, přístroj má i LAN rozhraní, které lze použít k přehrávání vybraných internetových rozhlasových stanic nebo zobrazení informací o počasí ve vybraných městech.

Podle vyjádření českého dovozce se seznam stanic aktualizuje centrálně ze serveru výrobce, kde mohou být po dohodě s výrobcem doplněny i české stanice. V době testování se ovšem nabízely pouze italské, franzouské a německé internetové stanice.

Nemohu nezmínit, že přehrávání internetového rozhlasu se mi jevila ze všech funkcí nejméně stabilní a přístroj mi při ní opakovaně zatuhl (internetové rádio lze bohužel spouštět i během nahrávání, což ovšem příliš nedoporučuji). LAN rozhraní nelze využít k „příjmu“ HbbTV ani k jiným chytrým funkcím (včetně upgradu, pouze z USB nebo OTA, pokud jste v Itálii), takže je v podstatě lepší ho nezapojovat/nepoužívat vůbec (alespoň dokud firmware nedozná opravy).

Doplňkové funkce

Přijímač umí přehrávat z USB disku (případně obou připojených disků) i jiné než vlastní záznamy (JPG, AVI, MP4, MP3 a další formáty). Není tím nijak výjimečný, ale ani v tomto ohledu vůči srovnatelné konkurenci nezaostává. Jako bonus ovšem vidím to, že USB porty jsou dva, takže zatímco „normální“ disk pro každodenní nahrávání může být dlouhodobě/trvale připojený (schovaný a tedy chráněný před poškozením manželčinou prachovkou, zvědavými dítky, domácími mazlíčky …) v zadním USB portu, do předního můžeme čas od času vložit flashku s fotkami z dovolené či jiným „cizím“ obsahem, aniž bychom museli nahrávací disk neustále odpojovat a znovu připojovat (nejde tu jen o komfort, ale i o nižší riziko poškození integrity záznamů).

Shrnutí

TeleSystem TS6820 T2 HEVC TWIN se mi jeví jako přístroj, který za opravdu velmi lidovou cenu poskytuje několik bonusů, které u cenově srovnatelných konkurentů jen tak nenajdeme (přinejmenším ne pohromadě). Především zvládá bezproblémově zpracování programů v novém standardu DVB-T2/HEVC, má nadprůměrné příjmové vlastnosti (citlivost, selektivita) a po připojení vhodného USB disku umožňuje vícenásobné nahrávání. Slabinou tohoto přístroje je software, který zbytečně snižuje komfort obsluhy a v případě internetových funkcí také spolehlivost. Přesto mám za to, že nejen za svou cenu (aktuálně kolem 1500 Kč), ale ani za cenu více než dvojnásobnou, aktuálně lepší dvoutunerový PVR s podporou DVB-T2 HEVC v ČR nejspíš neseženete.

Hlavný výhody a nevýhody set-top-boxu TeleSystem TS6820 T2 HEVC TWIN

Štítky