Pavel Hanuš: Česká televize spustí DVB-T2 najednou z 20 vysílačů s pokrytím 96 % obyvatel

Raketový start pozemního digitálního televizního vysílání nové generace DVB-T2 připravuje na duben letošního roku Česká televize. V jediný den pokryje signálem takřka celou republiku a splní zákonem stanovené minimální pokrytí 95 procent obyvatel. Přechodovou síť ČT bude možné naladit hned z 20 vysílačů, dalších šest lokalit spustí během května a června. Na tomto plánu nic nezmění ani snaha ministerstva financí připravit ČT o vratky DPH, z nichž chtěly Kavčí hory druhou televizní digitalizaci financovat, říká v rozhovoru pro Televizníweb.cz vedoucí úseku strategie a rozvojových projektů ČT Pavel Hanuš. „Pokud ale návrh novely zákona o daních projde, budeme mít velký problém. Žádné použitelné zdroje k dispozici nejsou. Nebude to jednoduché a zřejmě to pocítí i diváci,“ varuje Hanuš.

Na přelom března a dubna jste ohlásili start vaší přechodové sítě DVB-T2. V jakém stavu je příprava na zahájení vysílání a máte už konkrétní termín, kdy spustíte první vysílače?

Příprava je dostatečně daleko, podařilo se vyjasnit tu nejistotu, která panovala na konci minulého roku ohledně kmitočtů a jejich mezinárodní koordinace. Do včerejška jsem měl v podstatě jistotu, jak to všechno proběhne, ale dnes jsem si přečetl návrh novely zákona o daních od ministerstva financí, který mění to, co bylo loni přijato v diginovele zákona o elektronických komunikacích. Opět zvyšuje České televizi podíl DPH bez nároku na odpočet, takže pokud tento návrh projde, je otázka, jak to všechno bude vypadat. Pohybovali bychom se dál na poli značné neurčitosti a nervozity.

Ministerstvo financí vám chce odebrat vratky DPH, které měly být použity na druhou televizní digitalizaci?

Ano, a dokonce si nejsem jist, zda to je návrat do původního stavu, nebo zda toho ministerstvo nevyužije k tomu, aby si zkvalitnilo výběr DPH tím, že odebere České televizi ještě větší peníze, než jí odebíralo předtím. Je tedy otázka, zda se bavíme o 400 milionech ročně nebo o ještě vyšší částce.

Stihla by ale taková novela ještě ovlivnit start druhé televizní digitalizace? Přeci jenom legislativní proces nějakou dobu trvá…

Start ne, ale vstoupila by v platnost k 1. 1. 2019, tedy v době, kdy budou mimořádné náklady nejvyšší. Ten návrh je pro Českou televizi vůbec nejhorší možný, protože si nedovedu představit, že bychom proces druhé televizní digitalizace zastavili. Navrhovaná novela ruší jen kousíček loňské diginovely, ale všechny ostatní věci v ní ponechává, takže ČT má státem v podstatě nařízeno, že má digitalizaci provést.

Zůstaly vám tedy povinnosti, ale chtějí vám odebrat zdroje na to, abyste je mohli splnit.

Stát jenom říká: „Udělejte to, ale my vám na to nedáme ani korunu.“ Pokud takový stav nastane, budeme muset naše projekty přehodnotit a pokud v nich najdeme nějakou možnost úspor, budeme ji muset využít, ale to jsou jen drobné. Daleko horší podle mně ale je fakt, že technický proces přechodu na DVB-T2 proběhne podle plánu, ale projeví se to na fungování ČT jako takové a nakonec to určitě pocítí divák.

Na programu?

Ano, zřejmě i na programu, ale také na nákupech práv, technologie, revitalizaci Kavčích hor. Prostě na všech aktivitách ČT. Otázka je, jestli je to vůbec jednoduše řešitelné. Odpověď v této chvíli neznám. Momentálně jsme mimochodem v situaci, kdy ceny letí nahoru. Digitalizace otevřela obrovský prostor pro distribuci obsahu, ale originální obsah je nedostatkové zboží. Takže samozřejmě pokud je hlad po obsahu, jeho ceny rostou. Navíc se zkracuje inovační cyklus technologií, čili rostou i náklady na ně. Druhá televizní digitalizace tak, jak byla nastartována – respektive jak byla nadiktována rozhodnutím evropských orgánů na základě lobbingu nadnárodních společností – způsobila růst nákladů a pokles příjmů. V tomto případě by to bylo navíc odebráním části prostředků ČT, se kterými se pro digitalizaci počítalo.

Mohly by se případné úspory dotknout třeba i vašeho plánu vysílat v DVB-T2 v HD kvalitě?

To s tím vůbec nesouvisí. Jsme provozovateli multiplexu veřejné služby, který má nějakou kapacitu a náklady na jeho provoz s obsahem nijak nesouvisí. Navíc nemáme žádné komerční zájmy z hlediska vysílání HD. Nevysílat v HD by znamenalo, že ve výrobním řetězci, který máme postavený v HD, bychom výstup na konci zhoršili a poslali ho ven v SD. To mi nedává žádný smysl. Žádnou úsporu to nepředstavuje.

Když pomineme tento nejhorší scénář ministerstva financí, kdy by tedy měla vaše přechodová síť DVB-T2 odstartovat a v jakých regionech bude dostupná nejdříve?

Máme takový plán, že bychom na úvod udělali jednu velkou akci. Minulý týden byl naistalován headend. Probíhá oživování, nastavování parametrů a předpokládáme, že na konci března nebo spíš začátkem dubna zprovozníme naprostou většinu základních vysílačů. K jedinému dni, kdy je spustíme, budeme mít pokrytí zhruba 95 nebo 96 procent obyvatel.

Včetně sladění všech těchto vysílačů do jednofrekvenční sítě? Protože na většině území budete vysílat na kanálu 26.

Ano. Využijeme toho, že budeme vysílat ze stejných stanovišť jako České Radiokomunikace. Ty byly určitým předskokanem našeho vysílání, takže mají všechno odladěné, znají potřebné parametry, ví, jak to vypadá, my máme také určité zkušenosti. Docela si tedy věříme, že to jsme schopni udělat a odstartovat s pokrytím 96 procent obyvatel.

To znamená, že okamžikem startu předběhnete v pokrytí přechodovou síť společnosti Digital Broadcasting.

Ano, prakticky okamžitě budeme mít plné pokrytí. Zůstane nám jen šest nespuštěných vysílačů, což bude Tlustá hora, Praděd, Černá hora, Jedlová hora, Mařský vrch a Kleť. V druhé etapě, která by mohla proběhnout do konce května nebo do první dekády června, bychom spustili Tlustou horu a Praděd a poté by hned následovala Černá hora a Jedlová hora. To už bychom byli v červnu a ke konci července bychom měli mít k dispozici všechny základní vysílače sítě. Většina z nich navíc bude vysílat na kanálu 26, což je finální kanál pro veřejnoprávní multiplex DVB-T2, a budeme mít pokrytí 99,6 procenta obyvatel.

Proč jste posunuli start některých vysílačů na později?

Šlo o technické záležitosti. Je třeba si uvědomit, že speciálně u jižních Čech je problematická situace z hlediska mezinárodní koordinace. Dosažení nějakého byť jenom přechodového kmitočtu bylo nesmírně komplikované. Nakonec to skončilo na kanále 50, ale ten není mezinárodně zkoordinovaný pro letošní rok na plný výkon, takže z něho pojedeme do konce roku 2018 výkonem 10 kW.

Čili stejným, jakým z Kleti vysílala do konce minulého roku Regionální síť 8.

Ano, a je to docela nepříjemná věc, protože tam bude docházet ke ztrátě pokrytí. Podle našich výpočtů nepůjde o nic obrovského. Nejvíce se to dotýká oblasti okolo Tábora.

Budete muset u Kletě nějak omezovat vyzařovací diagram směrem z republiky? Jak jste zmínil, byl problém s mezinárodní koordinací kmitočtů s Německem.

Konkrétní vyzařovací diagramy ještě nemám k dispozici. Minulý týden jsme požádali o individuální oprávnění ke kmitočtům, čili to je rozběhnuté a parametry obdržíme od Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ). Od těchto parametrů se bude odvíjet naše vysílání a výpočty, jak přesně bude vypadat pokrytí.

Požádali jste o kmitočty pro všech 26 vysílačů základní sítě?

Ano. Pro celou vysílací síť přechodového multiplexu.

Severní Čechy, kde použijete pro přechodovou síť DVB-T2 také dočasný kmitočet, budou rovněž omezeny na výkonu vysílačů?

Sice tam budeme mít přechodový kmitočet, ale omezení výkonu vysílačů tam není. Jak jsem informován, tak tam ale bude muset být změněn vyzařovací diagram.

Všech šest programů ČT má v přechodové síti DVB-T2 vysílat ve Full HD rozlišení, tedy 1 920 x 1 080p. Můžete říci další technické specifikace tohoto vysílání? S jakým datovým tokem počítáte pro jednotlivé programy?

Půjde o statistický multiplex, takže se dá říct, že každý program dostane datový tok podle momentální potřeby a datových množností multiplexu. Bude tam dostatečná rezerva na to, aby všech šest programů v HD bylo skutečně kvalitních. Myslím si, že budeme mít asi nejkvalitnější zemské vysílání – podle toho, jak se to momentálně rýsuje – alespoň v přechodové síti ano, právě díky dostatečné datové rezervě. Jinak ochranný interval bude 1/8, modulace 256 QAM a kódový poměr 2/3 a komprimace obrazu bude samozřejmě ITU-T H.256 čili HEVC.

Jaký bude celkový datový tok vaší přechodové sítě DVB-T2?

Něco přes 33 Mbit/s. Přesně je to 33,3 Mbit/s mínus systémová rezerva.

Musíte ale odečíst Český rozhlas, s nímž se ze zákona dělíte o prostor ve veřejnoprávním multiplexu.

Český rozhlas tam bude samozřejmě vysílat také.

Hned od začátku?

Existuje určitá dohoda, že je potřeba říci, od jakého momentu bude možné tuto síť považovat za multiplex veřejné služby. Potom bychom přesunuli de facto paralelní vysílání na ten starý multiplex DVB-T a mohli v něm začít vypínat a měnit kmitočty. Zatím to vypadá, že přechodová síť DVB-T2 se na multiplex veřejné služby změní k 1. lednu 2019. Od tohoto data by tedy měl splňovat zákonné podmínky multiplexu veřejné služby. V tu chvíli bychom mohli začít dělat změny v síti DVB-T, tedy tom současném vysílání.

V Český rozhlas tam vstoupí až od toho ledna 2019?

Ano. Rozhlas si může určit, co je pro něj výhodnější, zda chce platit vysílání v obou standardech, což si myslím, že chtít nebude, anebo zda chce být v multiplexu DVB-T nebo DVB-T2. Z logiky věci vyplývá, že by pro něj zřejmě bylo výhodnější, kdyby byl v multiplexu DVB-T2, ale to záleží samozřejmě na rozhodnutí rozhlasu.

Neuvažovali jste o tom, že byste iniciovali změnu zákona, aby rozhlas ve veřejnoprávním multiplexu DVB-T2 nemusel být? Protože on má svoji vlastní digitální síť DAB+, kterou postupně buduje.

Česká televize nemá zákonodárnou iniciativu a po loňských zkušenostech s projednáváním diginovely zákona o elektronických komunikacích ve sněmovně se bojím jakékoli legislativní inovace, protože neočekávám, že by byla k lepšímu. Z tohoto důvodu bych raději neinicioval nic. Navíc je naší zákonnou povinností umožnit rozhlasu vysílat v DTT a je čistě na rozhodnutí rozhlasu jakou strategii pro svůj distribuční mix zvolí.

Ještě k těm technickým parametrům – v jakém kompresním poměru bude vaše síť DVB-T2 vysílat?

Nějaké přesné číslo říci nejde, ale můžu se pokusit o hrubý odhad. Okamžitý kompresní poměr je dán komplexitou scény a množstvím pohybu, který se v ní vyskytuje. Pokud vyjdeme z toho, že průměrný kompresní poměr je v případě H.264 (MPEG4 AVC) 1:320 a H.265 (HEVC) má kompresní poměr při zachování kvality zhruba dvojnásobný, vyjde nám hrubý odhad někde okolo 1:640, takže asi 4 Mbit/s budou stačit na jeden velmi kvalitní HD program.

Jak budete v přechodové síti DVB-T2 řešit vysílání Událostí v regionech, které mají tři mutace a vy nemůžete regionálně odpojovat vysílače, protože takřka celá síť pojede na kanálu 26?

Význam DVB-T2 a celého technického konceptu je v tom, že jde o velkoplošné jednofrekvenční sítě, což jde naprosto proti regionálnímu vysílání. To totiž vyžaduje hodně kmitočtů na relativně malé ploše. Čili význam DVB-T2 pro úsporu kmitočtů je dosažen v momentě, kdy nepoužiji regionální princip. Proto jsme si připravili dva koncepty pro regionální vysílání. Jeden nepočítá s tím, že bychom provozovali další síť a zůstal by nám pouze jeden celoplošný multiplex. V takovém případě bychom zvolili stejnou strategii jako na satelitu, tedy že regiony budou mít svoji programovou pozici v multiplexu, ale pouze jako identifikátor a v momentě, kdy si je divák naladí, poběží na nich program ČT 1, tedy program určený pro regionální odpojování. Ve skutečnosti ale bude ten program v multiplexu jenom jednou a namnoží se v regionálních mutacích pouze ve chvíli, kdy poběží regionální vysílání. Divák z Brna si pak bude moci v Praze naladit brněnské vysílání, protože poběží celoplošně vedle pražského i ostravského. Takže půjde o regionální vysílání, budou to informace z regionu a ti co cítí příslušnost k tomu danému regionu, ho budou mít k dispozici na území celého státu. Samozřejmě to platí pro finální síť. V letošním roce v přechodové síti regionální vysílání zatím nebude.

Čili to bude stejné jako regionální mutace německých nebo rakouských veřejnoprávních televizí na satelitu.

Ano, jde o naprosto totožný model. Pokud by stát stál o služby České televize, o čemž z pohledu nejnovějších aktivit ministerstva financí pochybuji, provozovali bychom druhou síť DVB-T2, která by vznikla z určitých zbytkových kmitočtů, jež budou k dispozici po přechodu z DVB-T na DVB-T2. Tato síť by byla samozřejmě regionálně členěná a fungovalo by v ní regionální odpojování. Ale zároveň, jak jsme avizovali, bychom v ní poskytovali vysílací služby třetím stranám, hlavně komunitním médiím a malým, začínajícím televizím. Šlo by o jakýsi inkubátor pro malé regionální televize, které si nejsou schopny samy pozemní vysílání zaplatit. To je koncept, který deklarovala vládou schválená Strategie rozvoje DTT a který je včleněn i do kandidátského projektu generálního ředitele ČT jako Národní terestrická platforma. Záleží však na určité dohodě se státem, protože by to znamenalo poměrně velké náklady. Ve světle toho, co jsem říkal na začátku, se mi to v tuto chvíli jeví jako skutečné sci-fi.

Petr Dvořák také ve svém projektu nastínil možnost rozšíření regionálního vysílání ČT z tří na pět regionů a později dokonce na sedm.

Jde o dvě věci. Obsahově a redakčně již ten projekt běží, těch regionů je fakticky už pět. Je to už jen otázka toho fyzického vysílání, které ta regionální studia naplňují. Pak už je jedno, zda těch regionů máte 4 + 1 nebo 2 + 1 jako dnes.

Čtyři plus jeden region by se do multiplexu DVB-T2 vešly?

Ano.

To by ale musely zřejmě vysílat ve standardním rozlišení.

Myslím, že ne. Počítáme tam s šesti programy, z toho jeden by byl ten základní pro regiony. Déčko a Art využívají jednu programovou pozici. Čili by šlo o pět programů plus čtyři další regionální mutace, což se myslím v HD rozlišení vejde ve slušné kvalitě. Je to přesně ten počet, který bychom zvládli.

Dobře, ale sedm regionálních mutací už asi ne.

Sedm bychom už nedělali, ale myslím si, že by to byl problém i z hlediska personálního zabezpečení a obsahu. Mně se to v tuto chvíli nejeví reálné alespoň pro nejbližší období. Sedm regionálních mutací je skutečně nutné vázat na existenci druhé vrstvy v DVB-T2. Pak by to mělo smysl, ale pokud bychom se bavili o jednom veřejnoprávním multiplexu, nedává mi to smysl.

Uvažujete v souvislosti s přechodem na DVB-T2 o rozdělení Déčka a kulturního ČT Art na dvě samostatné programové pozice?

Ne, takový projekt na stole není, ale znovu říkám, bavíme se trošku hypoteticky, protože pokud skutečně dojde k finančnímu ataku na Českou televizi, bude se muset zamýšlet, jakým způsobem to bude řešit. Jaký to bude mít dopad do struktury programu, do výroby pořadů a bude se muset přejít na jakýsi krizový management, aby se to zvládlo. Žádné finanční zdroje pro pokrytí tak razantního výpadku, bez dopadu na její činnost, ČT nemá.

Pojďme ještě ke kmitočtům pro přechodovou síť DVB-T2. S výjimkou dvou regionů, severních a jižních Čech, budete startovat na finálních kmitočtech. Dá se potom vůbec mluvit o přechodové síti?

Samozřejmě, protože tam je jedna velmi podstatná věc. My si dnes tuto celou službu kompletně pronajímáme, včetně headendu. Sice si určujeme parametry, ale náš vlastní headend a jeho ovládání budeme mít až někdy v roce 2019 nebo 2020. Takže je to určitě přechodová síť. Zákon nám navíc nařizuje, že se máme maximálně snažit o udržení pokrytí, takže budeme přechodovou síť částečně dokrývat. Tam, kde budeme vysílat na finálním kanálu 26, nemá smysl s dokrývači čekat. Pokud vynechám otázku peněz, nepotřebujeme technicky čekat na to, až skončí přechodové období a dokrývat až někdy v roce 2020. Tam kde to bude možné a přínosné začneme už někdy v polovině tohoto roku, protože už teď víme, kde nám vzniknou největší díry v síti. Už dnes v těchto lokalitách máme velké dokrývače a budou tam samozřejmě i po přechodu na DVB-T2. Skutečně finální síť včetně plného dokrytí ale bude až v polovině roku 2020.

Jak to bude s duálním vysíláním zvuku ČT v DVB-T2? Diginovela zákona o elektronických komunikacích vám ho ukládá vysílat i v terestrice.

Pro nás to není technický problém. Komplikovanější je dostupnost originální zvukové stopy. Je třeba si uvědomit, že ne vždy jsme schopni ji koupit. Trh s vysílacími právy se hodně proměňuje a v některých případech originální stopy nejsou dostupné. Proto také zákon říká, že tak máme činit, pokud tomu nebrání nějaké technické nebo jiné překážky. Ale technicky s tím problém nemáme.

Ačkoli vlastní přechodovou síť DVB-T2 spustíte až na přelomu března a dubna, již od 23. ledna vysílá váš program Déčko v přechodové síti Českých Radiokomunikací (CRA). Proč?

Přechodová síť CRA má být jakýmsi obrazem multiplexu 3, v němž Déčko vysíláme, takže z logiky věci, pokud zatím neprovozujeme vlastní přechodovou síť, můžeme být v přechodovém multiplexu CRA. Souvisí to s tím, že letos uděláme určité změny v našem vysílání. Jednou z nich je odchod Déčka z multiplexu 3, k němuž patrně dojde ke dni, kdy spustíme naši přechodovou síť DVB-T2 s pokrytím 96 procent obyvatel. Čili a přelomu března a dubna. Aby ti, co mají anténu natočenou na pozice vysílačů CRA a přijímají Déčko z multiplexu 3, měli možnost ho přijímat ze stejných vysílačů v DVB-T2. Už dnes tam mají Déčko v přechodové síti CRA, takže to je takové souběžné vysílání s multiplexem 3 předtím, než Déčko v multiplexu 3 skončí. Zatím nevíme, kdy Déčko stáhneme z přechodové sítě CRA, zda to bude hned se startem naší přechodové sítě, ale spíš si myslím, že to nastane až ve chvíli, kdy budeme mít s naším multiplexem DVB-T2 pokrytí přes 99 procent obyvatel. Potom by souběžné vysílání ve dvou sítích DVB-T2 už nedávalo smysl.

Nastane tedy určitý souběh, kdy Déčko bude dostupné ve dvou sítích DVB-T2, v jedné ve standardním rozlišení a v druhé v HD kvalitě.

Ano, a stejně tak se dá očekávat, že v průběhu letošního roku, a to zatím také ještě nevím přesně, protože termín jsme ještě neurčili, skončíme i s vysíláním našeho doplňkového multiplexu 1a.

Programy ČT tedy zmizí z regionálních sítí 7, 10 a 20.

Ano, jakmile dosáhneme s naší přechodovou sítí DVB-T2 nějakého pořádného pokrytí, což je oněch 99% obyvatel. Osobně bych si přál, aby se to stalo až ve chvíli, kdy budeme mít v provozu i nějaké dokrývače v nejvíce postižených regionech. V tu chvíli bychom odešli z Regionální sítě 7. Všechno je to nastavené tak, abychom od 1. ledna 2019, kdy se řekne, že naše síť DVB-T2 je multiplexem veřejné služby, provozovali vše jenom v této síti DVB-T2 a už tam nebyla žádná dočasná řešení.

Déčko tedy letos úplně zmizí z DVB-T a bude pozemní cestou dostupné už pouze v DVB-T2.

Ano, Déčko v letošním roce úplně zmizí z DVB-T.

A z multiplexu 3 může zmizet už v dubnu.

Stoprocentně zmizí, protože taková je dohoda s CRA.

Dá se naznačit nějaký termín, kdy by mělo Déčko odejít i z Regionální sítě 7?

Jak jsem řekl, teď nevím, zvlášť poté, co se objevil ten návrh novely zákona o daních od ministerstva financí.

Ale je to docela klíčová informace pro spousty diváků, kteří mají malé děti.

Rozhodně jim dáme nějaký čas překryvu s přechodovou sítí DVB-T2. Rozhodně to nebude tak, že pokud se v červenci dostaneme na pokrytí 99 procent obyvatel s naším přechodovým multiplexem, že bychom hned vypnuli Déčko v Regionální síti 7. Reálné se mi zdá spíš září, říjen nebo listopad. Teoreticky bychom mohli jít až za konec roku 2018, ale jen v řádu dní. To je maximum, o čem se můžeme bavit. Rozhodně nebudeme s Déčkem vysílat v Regionální síti 7 do poloviny roku 2019, do níž má její operátor přidělené kmitočty.

Týká se to i HD verzí programů ČT, které šíříte v Regionální síti 7?

Ano, týká se to kompletně vysílání České televize v regionálních sítích DVB-T. Veškeré terestrické HD vysílání převezme naše přechodová síť DVB-T2. Není důvod, abychom provozovali v HD dva typy vysílání.

Už jste zmínil, že vedle základních vysílačů DVB-T2 plánujete i dokrývače. Máte představu, kolik by jich mělo být?

Dnes jich máme ve veřejnoprávním multiplexu 91. Nemyslím si, že by to u DVB-T2 bylo úplně stoprocentně jedna ku jedné, bude záležet na tom, jak vyjde pokrytí ze základních vysílačů. Přeci jenom budeme vysílat na jiných kmitočtech, šestadvacátý kanál je příhodnější. Dramatický pokles ale neočekávám.

Zřejmě vám i pomůže velká jednofrekvenční síť.

Ano, proto je možné, že někde, kde nyní dokrývače máme, nebudou potřeba. Obecně vzato jsou ale lokality, kde máme gapfillery a převaděče vyzkoušené a většinou jde o místa, kde to je nutné. Je tam ještě jeden zásadní problém. V roce 2017 se na jedné straně prováděly nesmyslné tanečky v Parlamentu a protahoval se legislativní proces a na straně druhé probíhala mezinárodní koordinace kmitočtů, která je velmi komplikovaná. V situaci, kdy si velké firmy prolobbovaly v Bruselu vyčlenění pásma 700 MHz s pevným termínem, do kdy musíte provést koordinaci kmitočtů, a vy musíte koordinovat s někým, komu na DTT v podstatě nezáleží, tak vaše vyjednávací pozice je skutečně mizerná. ČTÚ tedy nebyl v lehké pozici a já mu dávám absolutorium, protože udělal skutečně to, co mohl, aby vůbec došlo k nějaké koordinaci. Základní síť je tedy dnes zkoordinovaná. Jenže z hlediska dokrytí u některých kmitočtů opět potřebujeme mezinárodní koordinaci a ta už v dané chvíli k dispozici není. A my tam, kde nemůžeme použít gapfiller, kdy přijmeme signál a „protáhneme“ ho kousek dál, ale potřebujeme obsáhnout kruhově nějaké území, musíme použít převáděč. Kmitočty pro převáděče ale nemáme k dispozici. Řešením může být vysílač v SFN, ale to vyžaduje distribuční trasu. Proto netušíme, v jakém rozsahu budeme moci dokrývat. Máme problém například s Raspenavou. Tam byl s televizním signálem problém vždycky, teprve instalací dokrývače jsme tu situaci vyřešili, ale teď pro něj nemáme kmitočet, takže situace tam není pro DVB-T2 dořešená. Kdybych to srovnal s lety 2007 a 2008, tak míra neurčitosti dnešního procesu přechodu na DVB-T2 je mnohonásobně vyšší. A pak vám samozřejmě takové akty, jako že vám za pochodu budou měnit financování, situaci neulehčí, a to už vůbec nemluvím o tom, že poslanci podle častých spekulací hodlají neschválit dvě výroční zprávy Rady ČT, takže mezitím možná ještě vymění Radu ČT a management televize, rozpadnou se týmy, které to dělají… Ta neurčitost je opravdu obrovská.

K těm dokrývačům – jeden čtenář se ptá, jestli neplánujete větší počet dokrývačů na Lipensku oproti současnému stavu.

Evidujeme řadu žádostí, v nichž se píše, že teď není pokrytí dobré a že když teď budeme přecházet na DVB-T2, měli bychom to udělat lépe. Proti tomu stojí názory, které říkají, že terestrické vysílání vlastně ani není třeba, všechno pokrývají placené platformy. Co na to říct… Těžko se na to odpovídá. Musíme fungovat v rámci našich rozpočtových možností. Základní síť vysílačů vygeneruje pokrytí přes 99 procent obyvatel a pak děláte za velké miliony zbylých 0,8 procenta. Jde o desítky milionů korun a když je potom přepočtete na jednoho obyvatele, kterého takto dokrýváte, jsou to neskutečné částky.

A ten dokrytý divák vám zaplatí 135 korun měsíčně na televizním poplatku.

Z té částky se často ani nepokryjí náklady na šíření signálu na tom území, stojí to třeba trojnásobek této částky na jednu hlavu. Máte to tedy dělat nebo ne? Je to efektivní vynakládání prostředků? Musíte hledat nějaké optimum a to se hledá těžko. Když se ke mně dostanou konkrétní případy, kdy si lidé stěžují, že žijí někde na samotě, lidsky jim rozumím, ale ekonomicky by byl holý nesmysl postavit jim tam dokrývač. Těžko se to ale říká, protože proti vám stojí argumentace, že jste veřejná instituce a nemůžete koukat na to, kolik to stojí, máte poskytovat službu. A proti tomu stojí politika, která říká, že máme všechno dělat jen ekonomicky. Někdy si říkám, abychom nedopadli jako ti radní v nějaké obci, kteří chtěli mít pro lidi otevřenou hospodu, tak ji pronajali za korunu a oni je pak odsoudili, že mrhali veřejnými prostředky, protože nějaký přemoudřelý aktivista usoudil, že nájemce měl platit 50 tisíc korun ročně a soud mu dal za pravdu. Těžko říct.

Už jste oznámili, že ČT jako první začne v příštím roce vypínat DVB-T. Máte představu, kde budete začínat a kdy?

Určitě máme. Tentokrát potěšíme regiony. Vždycky se říkalo, že Praha jde vepředu a tentokrát opravdu bude vepředu Praha. Cukrák, Žižkov a Votice vypneme jako první vysílače multiplexu 1 někdy v průběhu listopadu 2019.

Jaké regiony budou následovat?

Pak už to bude ráz naráz, ale to je otázka Technického plánu přechodu a vyjednávání všech stran. Zatím bych o tom tedy nechtěl zase tak přesně mluvit. Prahu můžu, to je naše záležitost, s tím jsme souhlasili. Ve většině případů musíme jít napřed, musíme ten proces celý odtáhnout a uvolnit kmitočty, aby to mohlo nějak fungovat. Budeme takový digitální otloukánek. Musíme zminimalizovat časy mezi vypínáním jednotlivých oblastí, většinou půjde o měsíc nebo pět týdnů, aby se to dalo zvládnout technicky. Listopadový termín pro Prahu v příštím roce je už daný, poté budeme pokračovat v lednu, únoru, březnu, dubnu a květnu. Ke konci května 2020 by měla ČT celý proces vypínání DVB-T ukončit.

Čili měsíc před termínem, kdy má skončit DVB-T vysílání v České republice.

Měsíc před všeobecně přijímaným termínem a hluboce před oficiálním termínem 1. února 2021.

S únorem 2021 asi už nikdo vážně nepočítá.

Ano, je to nesmysl. Je to čistě politické rozhodnutí. Fascinovalo mě však, že zástupci politických stran, kteří jsou v Bruselu, hlasují pro něco, co zpochybňují zástupci z týchž politických stran v Česku. Myslím si, že by bylo fajn, kdyby si to dokázali vyříkat sami mezi sebou a nás do toho netahali, docela bych to považoval za normální. Za skutečně směšné považuji, že se tam odsouhlasila nějaká garanční doba dva roky, a zároveň se neposunul termín povinného opuštění pásma 700 MHz, který byl stanoven na červen 2020. Dvouletý odklad samozřejmě může využít Sicílie nebo některé části Španělska, ale Česká republika uprostřed Evropy? Takže ten možný dvouletý odklad je čistě hypotetický, ten snad nikdo nemohl myslet vážně.

Itálie s dvouletým odkladem počítá.

Jistě, protože delfínům v moři to vadit nebude. S těmi Itálie koordinaci kmitočtů řešit nemusí.

Máte v plánu nějakou informační kampaň k zavádění DVB-T2 a vypínání DVB-T? Protože zatím státní informační kampaň neprobíhá, přitom měla být už loni.

My jsme byli ke státu velmi vstřícní a byli jsme připraveni, ale nakonec k tomu nedošlo, protože se už blížily parlamentní volby.

Měli jste podepsat memorandum s ministerstvem průmyslu a obchodu.

Memorandum bylo připravené k podpisu, měli jsme dohodu, že budeme s ministerstvem průmyslu a obchodu koordinovat kampaň a že převezmeme určitý díl odpovědnosti i financování, jak jsme slíbili, když bylo vyřešeno DPH. V této chvíli bych to ale docela zásadně zpochybnil. Nevidím důvod, jestliže nám stát chce pustit žilou, proč bychom měli něco platit a také nevím, z čeho bychom to měli platit. Nicméně jsme určitě připraveni nějakým způsobem koordinovat naše aktivity a aktivity MPO. Už proto, že spolupráce s MPO funguje dobře a myslím, že je krok MF překvapil stejně jako nás. Mimochodem, ministerstvo průmyslu a obchodu nám nemůže dát peníze na to, abychom tu kampaň udělali za něj, musela by se udělat veřejná soutěž. A do té se přihlásit nemůžeme, protože nemáme tento předmět podnikání. Jedinou možností je tedy komplementární informační kampaň, kdy si ty naše kampaně navzájem propojíme a budeme se doplňovat. Tak jsme to chtěli udělat s tím, že bychom to i částečně financovali, ale do toho teď nebudeme mít vůbec žádnou chuť. Ale nebudeme dělat politiku nulové tolerance. Jde nám o to, aby ten proces proběhl pokud možno v klidu, dobře a za rozumné peníze, s čímž informační kampaň souvisí. Její rozsah ale samozřejmě musíme přizpůsobit našim možnostem.

Plánujete pro DVB-T2 nějaký nový, dosud nevysílaný program? Petr Dvořák loni mluvil o archivním kanálu.

Nemyslím si, že o něm uvažoval v souvislosti s DVB-T2. To, o čem se mluvilo, byl určitý jiný přístup k archiváliím České televize. To, co dnes děláme v rámci iVysílání.cz, určité komponované celky, které by byly dostupné v rámci přístupu k archivu ať už z hlediska normálního internetového přístupu nebo z hlediska HbbTV. Rozhodně nechceme generovat nový kanál, který bychom vysílali v DVB-T2 jako běžný, standardní lineární program.

Co třeba testy 4K v DVB-T2? Česká televize má podporovat nové technologie.

4K jsme už testovali a určitě si to můžeme zopakovat. Stát by ale měl říci, co chce, zda tady chce mít původní tvorbu, a pokud si chce udržovat tu národní, pak je jasné, že to něco stojí a musí najít nějaký systém udržitelného financování. Je tu určitý mýtus o tom, že digitální technologie jsou laciné, že to je zdroj úspor. To je samozřejmě nesmysl, protože když se podíváte, jaký je životní cyklus digitálních technologií ve srovnání s analogovými a na rozdíl v celkových nákladech, zjistíte, že to je o 30 až 40 procent dražší než v analogu. Když si vezmete, jak rychlé inovace musí být u informačních systémů, prakticky jste v trvalé migraci dat a technologie, přičemž udržitelnost rozvoje je naprosto zásadní. Mimochodem stát tenhle aspekt digitalizace absolutně nezvládá v žádné oblasti implementace ICT. Vždycky vysoutěží nějakou aplikaci, spustí ji a myslí, že je hotovo. A po pár letech zjistí, že to už nevyhovuje, tak ji za něco vymění a pořád soutěží za další a další peníze s nulovou efektivitou, protože to je celé špatně. Takže i pro 4K platí, že musí existovat jasný dlouhodobý výhled a musí být zaručen udržitelný technologický a programový rozvoj.

V čem je tedy problém?

Vysílání ve 4K není pouze o tom, že vezmete kameru a natočíte obsah ve 4K, ale musíte být schopen ho zpracovat, mít celý produkční řetězec ve 4K, že to všechno okolo dokážete dělat ve 4K. Proč se poslední dobou z televizí vytratily dramatické studiové pořady? Protože už i v HD je problém, aby diváci neměli pocit, že se dívají na něco nereálného z papundeklu. Na čem zkrachovala 3D TV? Samozřejmě není pohodlné nosit speciální brýle, ale hlavně se nevygenerovalo dostatečné množství obsahu. Když budete vysílat ve 4K a použijete archiv ČT, kde jsou pořady pořízené ještě digitálním betacamem, což je komprimovaný komponentní video signál v rozlišení 720×576, kdy je obraz ve formátu 4:3, pak je výsledkem jen rozmazaný obraz. Něco jako přehraná VHS a bude to tak trochu sci-fi. Vysílání ve 4K a zejména 8K je samozřejmě otázkou digitálních kin a multikin, kdy se velkofilmy budou touto technologií natáčet a promítat, ale pro televizi se bude zhoršovat na normální HD. Možná, že budou existovat nějaké prémiové kanály, které je budou vysílat obsah vyrobený ve 4K, ale mám obavu, že u nich bude taková míra reprízovosti, že diváci budou moci jeden snímek zhlédnout třeba dvacetkrát v jednom roce.

Ona je také otázka, zda 4K dává smysl pro normální použití v domácnostech.

Podle mě moc ne. Když se podíváte na pozorovací vzdálenost a jak velkou obrazovku byste musel mít, abyste to poznal… Při 1,5 metru je optimem uhlopříčka mezi 65″ až 75″. To rozhodně běžná velikost televizoru v českých domácnostech není.

A co živá vysílání ve 4K? Během zimních olympijských her takové přenosy probíhají, japonská NHK dokonce vysílá v 8K.

Ano, živé televizní přenosy, to je jiná kauza. Digitální prostředí by nám to umožňovalo, abychom ad hoc vytvořili vysílací prostor, který nebude stálý a pokud by šlo o takto lukrativní obsah, existovala by taková stanice třeba jen po dobu přenosu nebo po dobu významné události jako jsou třeba olympijské hry. Otázkou zůstává, zda to má dělat veřejnoprávní televize a dávat do toho peníze. A pak také, zda se veřejnoprávní televize, která působí na území jako je Česká republika, což je v podstatě velký Londýn, k takovým právům dostane. Já si myslím, že nedostane. Když se podíváte, jak dopadla jednání o vysílacích právech k ZOH 2018, a to jsme s Eurosportem vyjednali extrémně lukrativní podmínky, máme torzo olympijského vysílání oproti minulosti.

Můžete olympiádu vysílat jen na jednom kanálu.

A v podstatě nemůžeme nic ovlivnit. Dali nám jenom to, co museli, to je sto hodin a pak díky schopnosti našich vyjednávačů přece jen trošku smetli drobečky ze stolu a ty nám pustili.

Navíc nemůžete nabízet žádné souběžné vysílání přenosů.

Proto jsem skeptický k tomu, že pokud se objeví něco tak extrémně exkluzivního, že bychom se k tomu dostali. Bylo by to uplatnitelné zřejmě jenom v takovém regionu, jako je Evropa jako celek, ale ne pro národní státy.

A kdyby ta práva nakoupila Evropská vysílací unie (EBU), jejíž jste členem?

EBU byla v případě této a dalších olympiád přeplacena. Pokud se to někdy vrátí do normálu, pokud budou reálné ceny, pak samozřejmě může mít EBU nějakou šanci, ale v současné situaci nemá EBU takové obrovité miliardové zdroje k dispozici, aby přeplatila komerční sektor. Navíc ten dnes skutečně není národní, z hlediska televizního vysílání žádné národní státy neexistují. Tedy vlastně ano, protože podle těch nejsilnějších států je pak to vysílání sestaveno. Čili jak jsem kdysi říkal, že může nastat doba, kdy Češi budou hrát na olympiádě hokej s Kazachstánem a vedle toho pojedou sáňky, a my budeme vysílat sáňky, tak ta doba je tady, byť pro tuhle olympiádu se tohle podařilo zachránit. Naše hokejisty ve vysílání ČT uvidíme.

Dotkli jsme se už Technického plánu přechodu na DVB-T2. Mohl byste říct, jaký je aktuální stav jeho příprav?

Zmínil jsem velkou míru neurčitosti, ale musím konstatovat, že se to tentokrát netýká subjektů, které mají přechod na DVB-T2 na starosti. Tedy ministerstva průmyslu a obchodu, ČTÚ, ÚHOS a kooperujících operátorů. Všichni vyvíjí maximální snahu, aby naopak ten chaos, který okolo druhé televizní digitalizace vzniká, nějakým způsobem eliminovali a dali ho do nějakého rámce, který je snesitelný. Když se znovu vrátím ke srovnání roku 2007 a loňského roku 2017, míra kompetence některých politiků rozhodnout alespoň trošku rozumně je nesrovnatelně nižší než před deseti lety. Skutečně mám pocit, že i ti z nich, co se považují za odborníky, tomu nerozumí ani zbla, a podle toho to také vypadá.

Nicméně lidé z kompetentních subjektů dělají maximum a naše dohoda o termínech a postupu je tak daleko, že věřím tomu, že se podaří TPP v termínu předložit vládě a ta ho bude schopna projednat včas, tedy do konce června letošního roku. Myslím si, že se to dá zvládnout. Podstatné je, že existuje dohoda na tom principu, že TPP neřeší otázku zapínání DVB-T2, ale spíše vypínání DVB-T a náběh z přechodových na finální sítě DVB-T2. V tomto ohledu jsem celkem optimista, myslím si, že je šance, aby se to v těch termínech stihlo. Jiná věc je, že ve vzduchu pořád zůstávají viset kompenzace a stále ještě probíhá prenotifikační jednání. Nedávno jsem četl bonmot, že než se dokáže v EU rozhodnout, tak v Číně za tu dobu postaví 200 kilometrů dálnic. Z mého pohledu se úředníci Evropské komise moc nesnaží.

Také do toho trochu hodili vidle satelitní operátoři z České republiky.

Musíme se na to dívat pragmaticky: pokud mají šanci někde něco urvat, tak se o to pokusí. Nezlobil bych se na ně za to, že se o to pokusili. Oni ostatně kalí vodu i nyní a posílají různé požadavky a stížnosti na všechny strany včetně EU. V útlumu DTT vidí možnost navýšení příjmů. Pokud se mám na něco zlobit, je to ten půlrok, kdy se opravdu reálně a vážně ty jejich marketingové nesmysly na politické úrovni projednávaly. To je trošku smutné.

Fotografie: Václav Udatný, Televizníweb.cz