Jaké vychytávky v televizním vysílání přinesla letošní zimní olympiáda v Jižní Koreji? Nešlo pouze o vysílání v rozlišení 8K či premiéru Ultra HD vysílání v terestrice.
Nejenom prvenství a výkony ve sportovních disciplínách, ale i v technickém rozvoji již tradičně představují olympijské hry. Letos v Pchjongčchangu jsme zaznamenali kromě již zmíněných přenosů ve virtuální realitě, výrobu a přenos v rozlišení 8K do Japonska, zahájení prvního regulérního zemského vysílání v Ultra HD na světě, a přenos z kamer pracujících s technologií 5G nebo první budič vysílače na bázi IP technologie.
8K a 4K HDR signál ze sportovišť
Výrobu signálu ve 4K HDR zajišťovala Olympic Broadcasting Services (OBS) a japonská NHK, které zachytily přibližně 90 hodin olympijského obsahu v 8K s vysokým dynamickým rozsahem (HDR), který je na místě převeden na 4K UHD HDR. Pokrytí a přenášení olympiády ve 4K HDR do celého světa byl původně příliš ambiciózní plán, jak uvedl Guillermo Perez, ředitel vysílání OBS, protože převod z HDR na SDR by bylo nutno zajistit všude s co nejvyšší kvalitou.
Takže z některých míst se vyráběla i samostatná verze 4K UHD SDR spolu s obvyklým HD 1080i se 400 běžnými a 250 speciálními kamerami. Události na zimních olympijských hrách v roce 2018 ve 4K zahrnovala kromě jiného zahajovací a závěrečný ceremoniál, hokej, krasobruslení, rychlobruslení na krátké tratě, skoky na lyžích a snowboarding. Pro část diváků americké NBC však byly tyto hry prvními, kteří měli možnost je v kabelových a satelitních sítích sledovat ve 4K HDR. Tento přenos byl umožněn předplatitelům Comcastu ve Spojených státech se set-top boxy Xfinity X1.
Sledování sejmutého programu v 8K HDR (dle ITU doporučení BT.2020) bylo možné v předváděcí místností v Mezinárodním vysílacím centru (IBC) v Pchjongčchangu a na několika soukromých místech v Japonsku, jako příprava pro zahájení japonského národního satelitního vysílání v roce 2020 u příležitosti LOH v Tokiu.
Screenshoty z aplikace Eurosport VR i s celkovým pořadím národů po závěrečném ceremoniálu zimních olympijských her v Pchjongčchangu
První regulérní zemské Ultra HD vysílání
Jako hostitelská země zimních olympijských her 2018 Jižní Korea využila této příležitosti k zahájení kampaně Ultra HD vysílání, protože s výjimkou přírodních a cestovatelských záběrů je nedostatek nativního 4k obsahu. Stejně jako většina zemí, Jižní Korea ukončila analogové zemské televizní vysílání před několika lety a koncem roku 2012 migrovala na digitální vysílání založené na standardu ATSC.
Brzy potom již začínal průlom do technologie UHD a tři korejští pozemní provozovatelé vysílacích sítí – veřejnoprávní vysílatel KBS a soukromí vysílatelé MBC a SBS – začali vysílat zkušební verze UHD programů již v roce 2014. Toho času, jediná technologie schopná UHD pro pozemní vysílání, byl standard DVB-T2, který byl již k dispozici a vysílače tohoto standardu byly proto použity pro zkoušky. Mezitím však standardizační výbory ATSC měly definovanou verzi 3.0. Korejské státní organizace, které řešily budoucí vysílací standard – Fórum vysílání nové generace (NGBF) a Telekomunikační Technologická asociace (TTA) – se nakonec rozhodly pokračovat v dodržování standardů řady ATSC a vysílací síť implementovat v ATSC 3.0. Z hlediska výkonu, mezi ATSC 3.0 a standardem DVB-T2 není velký rozdíl. Mají podobnou spektrální účinnost a umožňují pokročilou kompresi videa. S důsledným uplatňováním internetového protokolu (IP) v základním pásmu, je ATSC 3.0 první standard nativního vysílání přes IP protokol.
Soul Broadcasting System (SBS) nebyl jen první jihokorejský televizní vysílatel, který použil novou IP vysílací technologii, byl to vůbec první vysílatel na světě. Již v prosinci 2016 mohli diváci sledovat krátkou stopáž soutěže Světového poháru v rychlobruslení prostřednictvím zemského příjmu v kvalitě UHD vysílané vysílačem s velkým výkonem, který se nacházel na hoře Gwanak. Spolu se třemi dalšími vysílajícími stanicemi Namsan, Yongmoon a Gwanggyo, pracoval vysílač Gwanak v jednofrekvenční síť (SFN) na pokrytí oblasti hlavního města Soulu. Podrobnosti o testech, použitých kanálech a umístění v kmitočtovém spektru byly prezentovány vývojovým inženýrem Sungho Jeon již na loňském NAB a jsou znázorněny na následujících obrázcích. Za povšimnutí stojí, že zabraná šířka pásma jenoho kanálů je 6 MHz oproti naším 8 MHz.
700 MHz spektrum využité pro vysílání UHD v ATSC 3.0
Zatímco první fáze projektu korejského UHD se soustředila na hlavní město Soul, kde žije zhruba polovina z padesáti milionů obyvatel země, druhá fáze dosáhla 77% pokrytí do konce roku 2017, včetně metropolitní oblasti Busan, Gwangyu, Daegu, Daejeon a Ulsan a také směřovala i do provincie Kangwon, kde se nachází letošní středisko olympiády. Na tomto rozšíření se účastní tři výše uvedení provozovatelé sítí. Druhá fáze zahrnovala instalaci 27 vysílacích systémů o výkonu 5 kW a 2 kW. Vše muselo být rychle dodáno do konce roku 2017. Termín byl jasný – Zimní olympijské hry, které začaly 9. února – a s nimi i nová éra televize s ultravysokým rozlišením pro korejského diváka. Konečným cílem je pokrytí 90 % Korejské republiky do roku 2020.
Korejská síť UHD začátkem roku 2018 (autor: Sungho Jeon)
První budič vysílače na bázi IP je z Evropy
Není bez zajímavosti, že i přes vysoce rozvinutý elektrotechnický průmysl v Jižní Koreji, vysílače dodává evropský výrobce Rohde & Schwarz, jehož jeden z výrobních podniků je i v jihočeském Vimperku. Protože ATSC 3.0 byl koncipován za účelem integrace IP, vyvinula společnost první serverové řešení budiče na bázi IP na světě. Provozovatelé vysílacích sítí tak mohou těžit z vysoké flexibility tohoto přístupu, protože nezajišťuje pouze budoucí řešení s ohledem na vývoj ATSC, ale také potenciálně umožňuje integraci jiných standardů.
První živá video aplikace v 5G
Očekávání od technologie 5G jsou obrovská. Postupně se přechází od experimentů k zavádění do života a komercionalizaci. Na těchto zimních hrách povolil Mezinárodní Olympijský výbor (IOC) instalaci malých pevně umístěných 4K kamer (ale s HD vástupem) na předku závodních bobů, které umožňovaly po prostřihu do vysílání zažít pocit letu bobu v korytu. Tato spojení byla možná jen díky minimálního zpoždění (prakticky nulového) 5G technologie a technický ředitel (CTO) OBS dodává: „ Je to velmi důležitý důkaz toho, že 5G technologie není jen pro distribuci v mobilních sítích, ale i pro kontribuční spoje. Jsme velmi zainteresováni na prozkoumání této technologie s tou myšlenkou, že by mohla nahradit dosavadní klasická kontribuční řešení.“ Další technické informace o OBS a Olympijských hrách z Koreje, naleznete v detailním rozhovoru se Sotiris Salamourisem (CTO OBS), který byl nedávno zveřejněn v tomto článku v angličtině:( https://www.ibc.org/delivery/winter-olympics-innovates-with-8k-hdr-and-live-5g-production-firsts/2648.article )
Jižní Korea je první země, která plně využívá zemské volné vysílání UHD poté, co vláda určila pásmo 700 MHz pro televizi, a nikoli pro mobilní širokopásmové služby. Provozovatelé sítí nemusí vstupovat do kmitočtových aukcí na využití spektra a neplatí ani jiné vysílací poplatky za rozhlasové a televizní šíření. Jejich finanční příspěvky jsou ve formě podpory korejského Fondu pro rozvoj rozhlasového a TV vysílání. Volné terestrické vysílání zůstává v Koreji stále populární i přes existenci mnoha dalších alternativních způsobů příjmu včetně širokopásmových služeb.
Už dlouho mi vrtá hlavou, proč si tolik lidí navyklo používat sousloví „zemské vysílání“. Přídavné jméno „zemský“ se používalo za první republiky pro označení toho, co se vztahovalo k tehdejším správním útvarům nazývaným „země“ (Země česká, moravskoslezská a slovenská). Vysílání je ale jednoduše a prostě „pozemní“.
Vysílání 1080p je dnes obvyklé. Dnes se zavádějí systémy HDR (vyšší dynamický rozsah), HFR (vyšší snímková frekvence ) a WCG (rozšířené barevné spektrum). Všechny vyžadují vyšší bitivou rychlost. Z nich bylo ze ZOH použito HDR, ale ve spojení s 4k. To využívala americká NBC pro některé jejich kabelové STB. Problémem je kromě požadavku na věyší šířku pásma i převod na standardní formáty. Vývoj tímto směrem se ale ubírá a bude uplatněn zřejmě až u dalšího kompresního formátu (mluví se o H.266)
To je právě podstata mého příspěvku: třeba snímková frekvence je něco, kde se obrovsky zaspalo a kde by prožitek třeba ze sportovních přenosů (ale nejen jich, totéž platí pro filmy s rychlejšími akčními scénami) šel zlepšit daleko víc než zvýšením rozlišení obrazu. Neexistuje jediný technický důvod, proč by HFR, HDR nebo třeba i větší gamut nebylo možné realizovat be nutnosti současného přechodu na 4K (jehož přínos je přinejmenším diskutabilní) nebo dokonce 8K (které je jen plýtváním přenosovou kapacitou).
Abych pravdu řekl, ve 4K nebo dokonce 8K pro živé vysílání moc smyslu nevidím. Je hezké, že to technologie zvládne, ale rozlišovací schopnost lidského oka technologie nezmění. Zejména v případě sportovních přenosů by mi mnohem víc smyslu dávalo 1080p, ale s vyšší snímkovou frekvencí (možná s trochu lepším rozlišením barev).
Výraz „zemské vysílání“ byl zaveden při prvním přechodu z analogového vysílání a od té doby je používán v oficiálních dokumentech ČTÚ ( http://dtv.ctu.cz/) nebo MPO. Slovo „pozemní“ se dle růných výkladů týká země a jejího povrchu, jako pozemní komunikace, stavby. Tedy určitě je správně pozemní vysílač, který je se zemí pevně spojen. Šíření/vysílání – elmag. vlneění – se zemí spojeno není a to byl asi důvod zavedení tohoto termínu. Berte to jako odborné sousloví, ani já osobně jej nepoužívám důzledně.
…a ještě doplňuji: asi nejlogičtější by bylo používat výraz „pozemské „, což je více abstraktní pojem, než „pozemní“
Předně je potřeba říct, že výraz „zemské vysílání“ NEBYL zaveden. Jen ho na začátku (trochu zlomyslně) použili odborníci, a pak ho převzali všichni ostatní (…když už to použili odborníci, tak to přece MUSÍ být správně).
Pro mě je nepochopitelný, právě pro víceznačnost výkladu. Jiný výklad může být: zemské=pocházející ze Země (což jsou i ostatní způsoby vysílání). Proto tvrdím, že odborníci by se měli vyjadřovat VÝSTIŽNĚ a JEDNOZNAČNĚ. Neodborníci ať si plkají, co je jim libo. Takže: pozemní vysílání (vysílač i přijímač jsou na Zemi, satelitní (vysílač se na Zemi nenachází) a kabelové (resp. kabelový přenos. Proč asi? Zapřemýšlej.).
A vidíte, v reálu je dnes mnohem větším problémem obstarávat plnohodnotnou 4k televizní stanici, než 4k pozici na satu, kterou zapnete jen pro účely hrubého 4k přímáku. Takhle by to šlo i v terestrice, ale muselo by se vypnout několik HD kanálů v té době….
No jo šrajtofle hejbejte se… máme pro vás nové hračky na pár měsíců a pak vám vnutíme aby ste si zas kupovali další a další v čím dál kratších intervalech… Ach jo…
Nonic: Tomu se říká kapitalismus.
Nedáš si dráťáku urážkami… pokoj viď… protože se tomu říká i pro příští generace… po nás potopa… pokud ještě nějaké lidstvo bude? žít (má techniku která ho nespočetněkrát dokáže během chvilky zahubit tak jako i jiné hrozby z kosmu jako jsou meteory atd. kdysi v historii nálezy za ty miliardy let) když si vědomě ničí to nejzákladnější co mu vlastně ani nepatří tj. Zemi její omezené zdroje a ničí nenávratně i jiný tvory který za nic díky lidské chamtivosti nemohou a jsou bezbranní… jednou vše dojde a už nebude z čeho brát tímto v 18 století pak hlavně nástupem páry s uhlím a pak ropou… nastartovaným konzumním způsobem a co pak?… vrátíme se po černém výpadku… do středověku či úplně do doby prvních nálezů prapředků prý prvních inteligentních lidí někde v kolébce Afriky… Já proti technologickému vývoji nic nemám ale vše s rozumem protože historie lidstva je též plná vzestupů a prudkých pádů civilizací… dle odborníků jsme právě na hraně propasti kam se vydat dál… lidí 8 miliard co by se daly uživit ale přesto to nelze… když se nerovnoměrně plýtvá a ovládá to vlastně jen 1% lidí tzv. ilumináti kteří vlastní a ovládají zbytek světa jak má žít…