Rozhlasový poplatek se naposledy zvyšoval před třinácti lety a jeho reálná hodnota vlivem inflace klesla o třetinu, říká generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.

Záměr ministerstva financí vrátit od roku 2019 České televizi a Českému rozhlasu povinnost platit daň z přidané hodnoty, od které byla obě veřejnoprávní média oproštěna teprve minulý rok, přidělává vrásky na čele managementům obou institucí. Návrh novely zákona o daních je sice teprve v meziresortním připomínkovém řízení, v Poslanecké sněmovně by pro něj ale kromě vládního hnutí ANO mohli hlasovat i poslanci SPD a KSČM, s nimiž má ANO pohodlnou většinu. Od příštího roku by tak ČT a ČRo mohli reálně přijít o peníze, s nimiž počítali pro digitalizaci svého vysílání – Kavčí hory na budování a provoz přechodové sítě DVB-T2, rozhlas na rozvoj vlastní digitální sítě ČRo DAB+.

Pro letošní rok se zatím nic nemění, podle generálního ředitele ČRo Reného Zavorala tak rozhlas může počítat s vyššími příjmy. „V celoročním dopadu, který se projeví v roce 2018, kdy současný zákon bude zřejmě platit po celý rok, je to řádově 120 až 130 mil. Kč,“ řekl Zavoral serveru Televizníweb.cz. „Nyní ale chystá ministerstvo financí novelu, která tuto možnost odpočtu DPH zruší. Pro ČRo to znamená, že bude muset v rámci přípravy rozpočtu na rok 2019 rozpočtovat výše uvedený objem na nákladové straně rozpočtu na úkor jiných nákladových položek,“ dodal ředitel rozhlasu. Situace by se ale podle něj neměla nijak dotknout plánovaného rozšiřování digitálního pozemního vysílání v systému DAB+.

Pokud návrh novely o daních projde, bude muset Český rozhlas najít úspory až 130 milionů korun ročně, říká generální ředitel René Zavoral (Foto: Khalil Baalbaki, ČRo)

Poplatek je 45 korun, reálná hodnota klesla na 30 Kč

„Pozice Českého rozhlasu je v oblasti digitalizace rozhlasového vysílání ztížená tím, že dosud neexistuje legislativa, která by tuto problematiku řešila. ČRo nyní financuje digitalizaci vysílání z vlastních zdrojů. Tento trend nechceme zastavit. Pro digitalizaci i další položky rozpočtu budeme hledat cesty, jak je financovat,“ slibuje René Zavoral. Výpadek na úrovni 120 až 130 milionů je podle něj ale velmi citelný. „V této situaci je legitimní se bavit i o možnosti zvýšení koncesionářského poplatku, který je již od roku 2005 ve výši 45 korun a jeho nominální hodnota se dnes pohybuje vlivem inflace zhruba na 30 až 35 korunách,“ upozornil René Zavoral.

Otázku zvyšování koncesionářského poplatku se ředitelé veřejnoprávních médií snažili dlouhá léta neotevírat. Jednak věděli, že politici nejsou tomuto kroku nakloněni a navíc i nálada u veřejnosti zvyšování televizního a rozhlasového poplatku nenahrává. V situaci, kdy se množí útoky politiků na nezávislost veřejnoprávních médií, může požadavek na zvýšení koncesionářského poplatku zapůsobit dost kontraproduktivně. Jenže rozhlas podle Zavorala nemá kde brát, aby očekávaný výpadek příjmů pokryl. „Je to problém obecně pro celý rozpočet Českého rozhlasu a pro rozvojové projekty, tedy i pro rozvoj sítě DAB+. Budeme muset hledat vnitřní úspory, abychom mohli vše ufinancovat. Síť DAB+ v každém případě považujeme za prioritu a chceme ji dál rozšiřovat,“ ujistil ředitel ČRo.

Česká televize by musela najít úspory ve výši nejméně 400 milionů korun ročně (Foto: ČT)

Rozhlas už plánuje úspory, ČT zatím ne

Rozhlas proto plánuje již v letošním roce úspory v personální oblasti ve výši pěti procent. „Hledat budeme i další zdroje úspor – v jednání je jich víc a nechci nyní předjímat, kde by se ušetřit konkrétně dalo. Klíčové oblasti v sekci programu a vysílání ale určitě omezovat nechceme,“ slibuje Zavoral. Česká televize zatím svoji představu, kde chce hledat úspory ve výši 400 milionů korun, které budou představovat roční odvody DPH, nemá. V letošním roce, kdy se odpočty DPH ještě dají uplatňovat, využije získané peníze na rozjezd přechodové sítě DVB-T2. V příštím roce, kdy by měla novela o daních začít platit (pokud projde Parlamentem), začne ČT vypínat první vysílače DVB-T a přecházet plně na DVB-T2.

400 milionů korun představuje zhruba osm procent ročního rozpočtu ČT, nejde tedy o malou částku. Nelze vyloučit, že se případné úspory dotknou i výroby a nákupu pořadů. „Nejsem jist, zda to je návrat do původního stavu, nebo zda toho ministerstvo nevyužije k tomu, aby si zkvalitnilo výběr DPH tím, že odebere České televizi ještě větší peníze, než jí odebíralo předtím. Je tedy otázka, zda se bavíme o 400 milionech ročně nebo o ještě vyšší částce,“ řekl v nedávném rozhovoru pro Televizníweb.cz vedoucí úseku strategie a rozvojových projektů ČT Pavel Hanuš. „Novela by vstoupila by v platnost k 1. 1. 2019, tedy v době, kdy budou mimořádné náklady nejvyšší,“ dodal. Hanuš si na druhou stranu nedovede podle svých slov představit, že by ČT proces druhé televizní digitalizace zastavila.

Štítky