Televizor v ceně lehce přes 20 000 Kč nabízí podstavec v podobě dvou kovových nožek, kompletní tunerové osazení a splňuje také požadavky na získání loga „DVB-T2 ověřeno“. Výrobce se pochlapil a má certifikovanou snad už celou letošní produkci.
AKTUALIZOVÁNO, 26. 6. 2018: Společnost TP Vision na můj dotaz upřesnila, že v celé její letošní kolekci (tam kde to má pochopitelně smysl) je zabudováno jak HbbTV 1.5, tak HbbTV 2.0, a to v certifikované podobě. Podpora HbbTV je tu tak vlastně dvojí…
Tolik k nadšení, protože jinak je výbava Philips 55PUS6703 celkem běžná: třístranné osvětlení pozadí televizoru Ambilight (začíná právě u řady 6000), 140 cm (55″) úhlopříčky, rozlišení Ultra HD (4K) a čtyřjádrový procesor. Certifikovaná Wi-Fi „n“ pracuje i na 5 GHz a zabudováno je i Wi-Fi Miracast pro sdílení obrazovky typicky z mobilu. Obrazový procesor P5 tu nečekejte, začíná „o jedničku“ výše a na Philips 7303 s Android TV, Chromecastem a zvukem v DTS HD se podíváme příště.
K TÉMATU: Televizory Philips pro rok 2018: jaké mají parametry a co od nich očekávat?
Šest značek certifikovalo své televizory DVB-T2. Mimo jiné i nejnovější OLED Philipsu
Příslušné tunery si poradí s příjmem s kompresí H.265/HEVC, přehrávání obsahu s technologií vysokého dynamického rozsahu (HDR – High Dynamic Range) je ve firemním slangu označované jako „HDR Plus“, což znamená, že podporuje standardy HDR10 a HLG určené pro televizní vysílání.
Google Android tentokráte v celé řadě 6000 vystřídal firemní linuxový systém s letos přepracovaným uživatelským rozhraním Saphi na které se podíváme podrobněji. Pro řadu potenciálních zákazníků může být hodně zajímavá i prodloužená pětiletá záruka po registraci, která na ně čeká u vybraných prodejců.
Delší instalace, ale výborná
Televizor je bez tradičního podstavce a stojí na dvou kovových velmi dobře zpracovaných nohách (rámeček je už plastový), které jsou perfektně označeny. Montáž tak byla hračkou, spasování bezproblémové.
Softwarová instalace je tradičně výborná i když poněkud dlouhá. Nicméně po volbě češtiny se chytře automaticky nastaví Česká republika, nabídne se volba pro tělesně postižené a pro připojení k internetu přes Wi-Fi můžete využít i tlačítko WPS, takže nemusíte zapisovat heslo. Ladění provedete zvlášť pro satelitní a zvlášť pro pozemní kanály, zajímavé je upozornění na instalování nějakého multimediálního softwaru do počítače s tím, že v nápovědě naleznete ty pro tento Philips nejvhodnější, což se mi nějak nepovedlo.
Na závěr instalace vás televizor může provést úpravou obrazu a zvuku přesně tak, jak vám vyhovuje (vybíráte a posloucháte ukázky) a je výborné, že na tuto položku TP Vision, jako výrobce televizorů Philips, nezapomíná. Pak bohužel ještě musíte odklepat pár věcí typu „nesušte kočku v mikrovlnné troubě“ a po nějakých patnácti minutách (bez satelitu) je hotovo. Naštěstí to našinec dělá jednou za čas…
Třídění kanálů je u Philipsu tradičně poněkud problematické, protože ho nenajdete v menu, nýbrž jen na výpisu seznamu naladěných stanic, kde se dělá přes oblíbené položky. Při instalaci si také dejte pozor na to, že rozhraní USB 3.0 je na zadní straně s vývodem směrem dolů, takže je obtížně dostupné nejen při montáži na zeď. USB 2.0 je sice na boku, ale protože jsme u 4K, mělo by to být přesně obráceně!
Tradiční ovládání
Ovládání je obdobné jako v době před tím, než značku převzala (pro televizory) společnost TP Vision. Něco málo se učesalo, něco málo změnilo, ale styl je stejný i když nyní například nevyvoláte menu nastavení jako takové, ale vyvoláte jeho umístění ve sdružené nabídce na tlačítku Home, kde je jednou z pěti voleb.
Úvodem je k mání několik vybraných položek (přednastavené obrazové režimy, poměr stran obrazu atd.) a vstup do všech nastavení. Zde už můžete ve volbách i kolovat, což je asi jediné místo kde to jde.
Souborový manager se ovládá systémem OK a šipková tlačítka, přičemž někdy můžete to první vypustit a při prostém pohybu do hloubky adresářové struktury (a zpět) používat jen šipku vpravo, resp. vlevo.
OK v tuneru se chovalo nespolehlivě a jednou vyvolalo seznam naladěných stanic (v multimédiích pracuje jako Pause/Play), jindy nikoli, takže bylo lepší používat speciální tlačítko List žel umístěné stranou od kurzorového kříže. To fungovalo snad vždy, ale někdy se dosti načekáte. Třeba čtyři, pět sekund…
Saphi vypadá na dobrý začátek
Grafiku a návrh firemního linuxového systému s přepracovaným uživatelským rozhraním Saphi vidíte ve fotogalerii (vstupuje se vždy do volby Aplikace) jen mějte na paměti, že ho někdy TP Vision rovnou označuje za operační systém. Neuspořádané je toho ale u něj zatím víc.
Saphi představuje v jistém směru styl Android, ale podle mého je uživatelské rozhraní pohodlnější, kompaktnější a lépe vymyšlené. Kdyby se v nabídkách dalo kolovat a televizor si pamatoval, kde jste byli naposledy, byla by ovladatelnost ještě lepší a dal bych klidně klobouk dolů…
Saphi představuje jeden horizontální pruh s ikonami nad nímž se nachází několik textových voleb (je to úsporné a i to se mi líbí), které mění obsah pruhu. Jednou tak vyvoláte aplikace, jindy vstupy a výstupy nebo menu nastavení, které je na první úrovni ikonové.
Na rozdíl od Google Android si u Saphi můžete ikonu aplikace v hlavním pruhu přesunout tam, kam chcete (sláva!!!!), ale firma nešla tak daleko, aby vám dala možnost nepotřebné aplikace vymazat. Přiznám se, že mě tento přístup („my přece víme nejlépe, co chcete…“) nepřestává fascinovat.
Systém je také zatím trochu zmatený v používání chytrých funkcí, takže jsem se v této části zpočátku orientoval ztěžka. Je tu totiž tlačítko (a ikona) Smart TV, kde ale najdete pouze vybrané aplikace, což jde proti všemu co se tu za léta vytvořilo. Další vybrané aplikace jsou pak na liště na tlačítku Home (domeček), kde ale mimo jiné také najdete jakési sdružující ikony Video on Demand a TV on Demand (nemluvě o tzv. Sociální televizi ještě jinde). Proč na tvůrci nešli jednodušeji, je mi taktéž záhadou.
Faktem ale je, že jediné dvě věci, které v tomto ohledu skutečně potřebujete, jsou pro vás nejdůležitější aplikace, které si vytáhnete na základní lištu a seznam aplikací, které si můžete doinstalovat.
Toť vše!
TP Vision do toho navíc vnáší trochu zmatku i tím, že na dálkovém ovladači zmáčknete Smart TV, nebo stejně nazvanou ikonu na liště, a dostanete se do jakési omezené nabídky aplikací (pro naše potřeby vcelku k ničemu), ale z ní se už nedostanete do seznamu všech, nebo do těch na Home.
Co je tedy vlastně v tomto případě Smart TV mi zcela uniká.
Obecně vzato jsem ještě u Saphi narazil na občasné problémy se správným řazením podle abecedy a také na rychlost odezvy, která by mohla být vyšší, což je i vidět, resp. slyšet, na krátké zvukové pause (3-4 s) při vstupu do EPG. O pár sekund déle ještě může trvat zejména výpis seznamu naladěných kanálů.
Jednoduché EPG, několik lokálních aplikací a bezproblémové HbbTV
Programová nabídka má – tradičně u Philipsu – dva možné zdroje dat: internet a vysílač. Pro Česko připadá v úvahu to druhé a výpis nabídne osm stanic bez obrazu a zvuku. V základním náhledu se pak u pořadu nezobrazuje ani čas začátku, ani čas konce. Ty najdete až u podrobnějších informací o pořadu, kde si ho také můžete nahrát nebo se na něj nechat upozornit. Televizor se pak dokonce dokáže probudit z pohotovostního režimu, a to dnes bohužel umí málokterý.
Českých aplikací, nebo alespoň aplikací s českým obsahem a lokalizací, je tu několik. Předně Voyo, které si ale musíte nejprve nainstalovat, protože v základu chybí, dále pak videopůjčovna Banaxi a FilmBox Live. Všechny aplikace, až na Banaxi, které hned po spuštění oznámilo chybové hlášení, fungovaly bez potíží, a týkalo se to i Youtube či webového prohlížeče.
Sdílení obrazovky přes mobil Sony Xperia XZ (F8331) se systémem Android 6.0 pracovalo jak při aplikaci a datech přímo v mobilu, tak při datech braných ze serveru domácí sítě Synology DiskStation DS414j. Obrazová kvalita v podstatě odpovídala zdroji, což je určitě hodně příjemné překvapení!
Hybridní televizní vysílání bylo prověřeno na kanálech České televize, FTV Prima, Seznam.cz TV a Kinosvět (i placená sekce) a vše se zdálo být v pořádku, včetně možnosti změnit kvalitu tam, kde to aplikace HbbTV nabízí.
Zkusil jsem také napojit nově zapůjčenou klávesnici Logitech K400 plus TV komunikující s televizorem bezdrátově přes USB člen. I když byla systémem identifikována a bylo vybráno české rozložení, správně fungovala jen některá tlačítka, jiná, např. Enter, měla zcela odlišnou funkci. Přihlašovací jméno a heslo do VoD Voyo a FilmBox Live sice zadat šlo, ale protože ani zde nepracoval Enter, a některá tlačítka si dělala co chtěla, musel jsem vše kombinovat s dálkovým ovladačem. Podobně se klávesnice chovala například i ve webovém prohlížeči a bylo vidět, že operační systém se s ní propojil jen částečně.
Výborná multimédia, příliš jemné HDR
Souborový manager je pro USB médium i síťová multimédia (DLNA) stejný a je snadno ovladatelný i když se v něm nedá kolovat. V případě USB flash paměti Kingston DataTraveler microDuo s kapacitou 32 GB s formátem FAT32 (vyzkoušeno i NTFS) dovoluje přehrát vše na jeden zatáh i když si můžete zvlášť zvolit video, foto či hudbu.
Například u fotografií televizor zvládl JPG, BMP, GIF, PNG a také MPO (3D snímky), u muziky pak třeba MP3, FLAC i FLAC HD. Poradil si i s videem se zvukem v DTS HD Master Audio, problémy mu nedělala komprese HEVC v HD Ready, Full HD i 4K a bez zaváhání přehrál i Full HD nahrávku z britské BBC (TS). V případě Ultra HD (4K) neměl problémy ani s H.264, což je dnes s podivem.
Přes DLNA se jen proměnlivě přehrával DivX 5 s MP3 audiem (jednou ano, po druhé ne) a platilo to i rozhraní USB. Jinak byla kompatibilita vcelku obdobná. Obecně vzato jde přehrát celou řadu formátů a kontejnerů, což je vidět v tabulce, které kompatibilita většinou odpovídá.
Televizor pamatoval místo, kde s přehráváním skončil, a to i po odskoku do tuneru. Jen mezitím nesmíte přehrát nic jiného a musíte si všimnout toho, že televizor nevysvítí volbu pokračovat, nýbrž začít od začátku. A platilo to jak u videa přehrávaného přes USB, tak přes DLNA.
Obsah s technologií HDR byl zkoušen ve standardu HDR10 a televizor ho identifikoval a krátce zobrazil upozornění (tak by to mělo být). Obrazové podání bylo nastaveno trochu jemněji, než vyhovuje mým očím, ale i tak by bylo HDR znatelné i bez upozornění, takže vcelku průměr. Možná z mého úhlu pohledu lehce pod ním.
Trochu dražší, ale Saphi působí solidně
Zvukově i obrazově je na tom televizor v rámci kategorie průměrné (vzhledem k TV 2017), možná lehce podprůměrně. Místy byl obraz jakoby za závojem, i když resamplování bylo výborné a nejspíše nad rámec třídy. Zpracování obrazu při využití funkce sdílení obrazovky bylo ale rozhodně nadprůměrné!
Naladění pozemních kanálů, včetně přechodových sítí pro DVB-T2 ukázalo, že i přes mé místní potíže se signálem (běžně se poslední dobou projevují u řady set-top boxů), nebyl s příjmem DVB-T a zejména veřejnoprávního multiplexu DVB-T2 nějaký větší problém a docházelo jen k občasným výpadkům.
Co se týče Saphi to má ještě nějakou cestu před sebou, ale základ vypadá dobře i když lokálních aplikací není mnoho. Hodila by se zejména vyšší svižnost operací, zejména při výpisu seznamu kanálů, a OK by mělo být v tomto směru v tuneru spolehlivější. Nicméně systém během testu nijak nepadal ani se nerestartoval, jak to svého času dělal Android, takže úvodní vstup na scénu se Saphi – zdá se – podařil i když na konečný verdikt je trochu brzo.
I přes to všechno, je na můj vkus televizor, vzhledem k tomu co nabízí, přece jen trochu drahý
Hodnocení
PRO: po registraci záruka 5 let, většinou příjemné uživatelské rozhraní Saphi (až na chytré funkce a pár dalších věcí), výtečné sdílení obrazovky z mobilu, EPG s probuzením při upozornění na pořad, ale…
PROTI: …jinak příliš jednoduché, občasné nesrovnalosti v ovládání a někdy delší doba odezvy na pokyn, obtížně dostupné USB 3.0
Jestle něco nechci, tak Philips a Sharp. Instalovat a nastavovat tyto televizory je za trest! Autory FW bych to do konce jejich života nechal dělat pořád dokola 8 hodin denně, aby věděli co vytvořili za zmetky! Zabít je za to je málo!
Já kupuji zase jen Philipsky.ob