Mapa kolekce televizorů pro rok 2018 umisťuje tento model do kategorie zvané „Step-up UHD“, těsně pod „Ultra HD Premium“ a tudíž dost daleko od špičky jménem QLED.

Střední třída v podání Samsungu je to, co by vás mohlo zajímat, i když pochopitelně nechci soudit podle jednoho modelu. Jsou v ní tři skupiny výrobků: NU7402, testovaný NU74xx a NU7672. Úhlopříčky jdou od 109 cm (43″) do 165 cm (65″) a náš televizor s hodně lesklou obrazovkou je se 127 cm, tj. s 50 palci, ve spodní polovině.

Modely „Step-up UHD“ charakterizuje 10bitová obrazovka (!), HDR v podobě HDR10, HDR10+ a HLG, podsvícení v rámu, které je letos u Samsungu prakticky všude, a také kompletní tunerové osazení, včetně DVB-T2/HEVC. Výrobky kupodivu už doprovází řada vlastností z vyšších tříd, jako například Bluetooth, včetně Bluetooth Audio, byť trochu omezeného, Wi-Fi Direct a je také možné připojení Wi-Fi reprosoustav (podle nápovědy nepracuje současně s Bluetooth). Na rozdíl od nižšího NU7402 tu pak mimo jiné najdete apartní kovový dálkový ovladač One Remote, od vyšších řad „Ultra HD Premium“ se odlišuje zejména absencí zdvojených tunerů a nemá ani vyspělejší audio systém typu 2.1. Je také bez konektoru SCART, sluchátkového výstupu a USB 3.0, což bohužel letos opět postihuje celou kolekci. Stejně jako ostatní televizory pro rok 2018 i tento je připraven na budoucí HbbTV 2.0, nicméně zabudována je verze 1.5 (více v samostatném článku).

K TÉMATU:

Instalace výrazně pohodlnější, až na třídění stanic

Po potížích se spasováním dílů a kvalitou podstavců v minulosti ukázal první televizor z kolekce 2018 výrazně přívětivější tvář. Smontování dvou částí podstavce bylo dílem okamžiku, jen musíte z nohy odstranit zadní krytku, která vypadá jako její integrální součást.

Takto alespoň televizor dorazil ke mně…

Rychlá je i softwarová instalace, včetně bezdrátového připojení k internetu a naladění pozemních kanálů. I přes mé současné potíže se signálem přechodových sítí pro DVB-T2, zejména u veřejnoprávního multiplexu DVB-T2, se naladilo vše a za provozu tu byly jen drobné výpadky, které jsem po spuštění základní sítě ČT DVB-T2 pozoroval i u ostatních testovaných televizorů. Tady je ovšem na nějaké závěry brzy.

Co se týče třídění naladěných kanálů, to není u Samsungu ideální, což někdo může brát jako eufemismus a i tak je to míněno. Jsou tu jednak oblíbené položky, které se upravují snadno, jen musíte volbu najít, což tak nějak k současnému uživatelskému prostředí Samsungu patří. Není totiž v menu, nýbrž jen na seznamu naladěných kanálů. Zde najdete i fyzické třídění stanic. To sice dovoluje vybrat více kanálů, ale záhy vidíte, že nemáte k dispozici volbu pro jejich přesun, nýbrž jen jejich vymazání. Přesouvat stanice tak musíte po jednom, navíc je volba označena jako Změnit číslo, což ale tímto způsobem udělat nejde a na nové místo musíte přejet šipkovými tlačítky (takže přesunutí…). Tohle a pár dalších drobností funkci, která by měla být zcela bezproblémová, poněkud ztěžuje nastavení televizoru.

Kompaktní „dálka“, specifické ovládání a někdy i roztroušené volby

Dálkový ovladač Samsung One Remote Control pracuje bezdrátově a dokáže být univerzální buď systémem výběru mezi zařízeními, které zná, nebo prostřednictvím učení. V ruce se drží velice příjemně, je kovový a – pro někoho bohužel – má jen velmi omezenou sadu tlačítek, takže jsou tu jednak multifunkční tlačítka a jednak se využívá i delšího podržení tlačítka a nabídky Home (domov).

Mně na něm ani tak nevadí absence barevných teletextových tlačítek (do HbbTV musíte jít přes dodatečnou volbu), jako spíše vyvolání seznamu všech naladěných kanálů prostřednictvím delšího podržení multifunkčního tlačítka postupné volby kanálů (krátké stlačení zajistí vstup do EPG). Naopak je tu podle mého názoru zcela zbytečné tlačítko Play/Pause a tohle šlo zařídit jinak.

OK v tuneru ukáže informace o pořadu, při delším podržení podrobnější, kurzorová tlačítka nemají funkci žádnou. V multimédiích OK vyvolá na obrazovce softwarové ovládání.

Multifunkční tlačítko hlasitosti při krátkém stlačení ztlumí zvuk, při delším podržení je tu nabídka usnadňující ovládání handicapovaným osobám. Delší podržení Return pak zajistí Exit, zmáčknutí tlačítka s barevnými tečkami vyvolá obvyklé čtyři původně teletextové klávesy (delší podržení funkci nenabídlo). Tlačítko 123 zobrazí číselnou klávesnici, při delším přidržení se pak ocitnete v teletextu.

Menu nastavení najdete na tlačítku Home (fotogalerie je níže), kde je i vyvolání dalších funkcí, včetně těch chytrých. V textovém menu nastavení ani na tlačítku Home se nedá kolovat a nefunguje to například ani souborovém manageru multimédií. V něm pak na konci řádku automaticky nepřejedete na ten další (výpis je dvouřádkový).

Pro zpohodlnění ovládání by se tak určitě ještě něco udělat dalo a nejen tady. Chtělo by to logičtěji uspořádat funkce, umístit například Blueetooth pod jednu volbu (mimochodem na položce Síť není) a našlo by se toho ale víc. Začít by se však mělo tím, že se probere nabídka Nastavení pro pokročilé, kde jsou někdy hodně nesmyslné volby.

Třeba vypnutí zvuku tlačítek.

Programová nabídka EPG se objeví prakticky okamžitě a bez výpadku zvuku.

Výtečné EPG, spousta aplikací a bezproblémové HbbTV

Na funkci EPG nedá u nás spousta majitelů televizorů ani dopustit. Tady představuje špičku a takhle to umí udělat opravdu málokdo. Vstup i odchod je bez zvukové pauzy, k pořadu vidíte jak čas začátku, tak konce a nechybí ani úvod podrobnější popisky a ani náhledové okénko vybraného kanálu. Po nabídce se můžete volně pohybovat, na příslušný kanál skočíte po zmáčknutí OK na právě vysílaném pořadu. Jinak se nabídne nahrávání či třeba upozornění. Televizor se ale z pohotovostního režimu neprobudil.

Drtivá většina výrobců má HbbTV standardně zapnuté v rámci instalačního procesu, maximálně si ho v něm můžete zakázat (Philips). Samsung to bohužel stále dělá jinak, ale u prvního televizoru z kolekce 2018 bylo jeho zprovoznění velmi jednoduché. Stačilo jen spustit předinstalovanou aplikaci, tedy kliknout na ikonu na snímku.

Hybridní televizní vysílání je tradičně u Samsungu problém (byl ještě minulý rok), takže není divu, že jsem byl na něj hodně zvědav. U tohoto televizoru to však obnášelo pouhé kliknutí na jednu ikonu v části Smart TV a vše bylo okamžitě zprovozněno. V menu nastavení můžete HbbTV vypnout, odstranit data procházení a nastavit soukromý režim, což se v brzké budoucnosti určitě hodí.

Vyzkoušení všech důležitých stanic s HbbTV neukázalo potíže, a to včetně nové aplikace na Kinosvět a výrazné změně na Primě. Bezchybně pracovalo i HbbTV u České televize, na Seznam.cz TV, Šlágr TV či na Nova Cinema.

Samsung také hodně dbá na podporu lokálních aplikací a má jich z výrobců televizorů nejvíce. Tím nejzajímavějším je u něj HBO GO, Lepší.TV, Voyo, Skylink Live TV či Evropa 2. Vše bylo funkční, potíže byly jen s drobnostmi. Výtečně se ovládá Lepší.TV, jen musíte přejít to, že zadání přihlašovacího jména nenabídne velká písmena. I když je v přihlašovacím jménu mám, systém kupodivu vzal i ta malá.

Jediné místo, kde šlo třídit multimédia. Při přístupu přes DLNA už to nejde a i samotné řazení souborů neodpovídalo našim zvyklostem.

Multimédia s otazníky, až přílis jemné HDR

V nápovědě zjistíte, že na USB jsou podporovány souborové systémy FAT, exFAT a NTFS a že naopak televizory z letošní kolekce nepodporují DivX a zvuk v DTS.

Souborový manager je stejný pro USB i pro DLNA a obstarávají ho malé ikony vypsané do dvou řádků. Přepnout se do textového výpisu nelze. Výborně je vyřešen problém s dlouhým názvem souboru typicky u seriálových dílů a prakticky celé jméno se vždy zobrazí na spodu obrazovky po najetí na soubor. Potíž tu v některých případech byla jen se správným tříděním, které v podstatě nemůžete nijak ovlivnit.

U fotografií Samsung slibuje i podporu 3D snímků MPO (jako JPG) a skutečně tomu tak bylo. Nepřehrál se tak v podstatě jen TIF. U muziky se vedle MP3 či WAV přehrál i FLAC ve všech podobách s vyšší i nižší vzorkovací frekvencí a dokonce i se zvukem v DTS.

Formátová kompatibilita u videa byla, co jsem zkoušel, obdobná jako na DLNA a v některých směrech dosti nízká. Je to dáno tím, že se například nedalo přehrát DivX či XviD, a potíže byly i s tu a tam vypadávajícími interními titulky. I když televizor zvládl běžné DTS, DTS-HD Master Audio už nikoli, ale to bych po něm ani nechtěl.

Bylo vidět, že Samsung klade důraz na H.265/HEVC, ale nezanedbává ani H.264, jak je dnes často zvykem. Bez jediné chybičky televizor zvládl Full HD záznam z BBC s tokem kolem 8,5 Mb/s a také špičkovou Full HD nahrávku s tokem nad 20 Mb/s. Přesto je ale kompatibilita u běžného videa překvapivě nízká a v minulosti to značka uměla výrazně lépe, včetně možnosti při přerušení přehrávání navázat.

Video v rozlišení Ultra HD (4K) se u většiny testovacích souborů přehrálo v pořádku, u několika jsem ale narazil na trhané přehrávání a výpadky, a to jak u HEVC, tak u H.264. Situace tedy obdobná jako v posledních letech.

Samsung hodně sází na přehrávání obsahu s HDR, ostatně je zakládajícím členem aliance systému HDR10+. Bohužel ukázkové soubory tohoto standardu zatím nemám, takže jsem vyzkoušel jen klasické HDR10 se statickými metadaty. Televizor obsah nijak neohlásí, rozdíly oproti běžnému obsahu byly sice patrné, ale podle mého názoru by mohly být patrnější. Zvýraznění detailů je tak na můj vkus (a pro mé oko) nastaveno příliš jemně. V některých případech tak divák možná ani nebude mít pocit něčeho jiného a kvalitnějšího.

Na sport právě není, ale jinak je velice dobrý

Je překvapením, že Samsung v této kategorii nabídl funkce, které často nenajdete ani ve vyšší střední, i když jistá omezení tu jsou. Vezměme si třeba Bluetooth Audio. Nalézt volbu je dosti náročná práce a následně fungovaly buď pouze reproduktory v televizoru, nebo ty externí. Je tu ale také apartní kovový dálkový ovladač, který nejspíše buď budete milovat, nebo nenávidět, ale ti, kteří jsou zvyklí měnit kanály zadáním jejich čísel, by to s ním raději vůbec neměli zkoušet. Já jsem si sice na něj docela rychle zvykl, ale styl ovládání mi místy překážel. Zejména se to týkalo zvláštního rozložení jednotlivých voleb v nabídkách‚ způsobu řazení kanálů či systému dělení mezi položkami v základní nabídce a položkami pod tzv. pokročilými volbami.

Absence přímého vyvolání HbbTV mi potíže nedělala, zažít jsem si ale musel systém multifunkčních tlačítek a krátkých a dlouhých podržení. Zvyknout si ale budete muset i na to, že řada věcí, pro které dříve byla k dispozici tlačítka, se nyní vyvolává přes domovskou nabídku (Home).

Zvyku však napomáhá velice rychlý operační systém Samsung Tizen a u této „telky“ je skoro vše okamžité. Včetně jejího startu (nedozvěděl jsem se, zda za to platíte zvýšenou spotřebou či nikoli) a vyvolání EPG bez zvukové prodlevy!

Narazil jsem sice na nějaké firmwarové problémy, třeba u třídění souborů a akce po vyvolání nápovědy (nedalo se vyskočit jinak než do tuneru), ale to jsou jen maličkosti stejně, jako občasné nepřekreslování malinkaté části obrazovky u aplikace HBO GO.

Jestliže hledáte televizor za rozumnou cenu s vlastnostmi z vyšších tříd, tradičně ostřejšími (živějšími) barvami, což je u Samsungu pravidlem, rozhodně UE50NU7472U nepřehlédněte. Mějte však na paměti to, že i když je resamplování velice dobré, na sportovní přenosy opravdu není, což se jasně ukázalo nejen na přímých fotbalových přenosech, ale i u jiných zdrojů videa. Jinak musím říci – u Samsungu po delší době – „velmi dobrá práce, velmi dobrá kombinace cena/výkon“. K zahození pro řadu potenciálních majitelů nebude ani spousta lokálních aplikací z nichž je třeba zmínit především Lepší.TV a HBO GO.

Hodnocení

  • PRO: stabilní systém s velice rychlými reakcemi na pokyny, výtečné EPG bez zvukové prodlevy, spousta lokálních aplikací, bezproblémové HbbTV, DLNA i s externími titulky (občas ale vypadávají), nádherný kovový dálkový ovladač, ale…
  • PROTI: …pro někoho se zvláštním ovládacím stylem a s málo tlačítky, horší multimédia (kompatibilita, někdy chybné třídění či pohyb v souborovém manageru), neuspořádaná práce se zařízeními Bluetooth, někdy zvláštní umístění jednotlivých voleb v menu

Štítky