LCD televizory označované ve firemní mluvě jako QLED, jsou vrcholem nabídky tohoto korejského výrobce i letos. Podívali jsme se na nejmenší model řady Q7F, který by pro vás mohl být zajímavý designem i výkonem.

QLED představuje v roce 2018 čtyři řady s lesklými LCD displeji s vrstvami provedenými za pomoci nanotechnologie: Q6, Q8 a Q9. Testovaná Q7 patří do spodní poloviny nabídky a dělí se na Q7C s úhlopříčkami 140 cm (55″) a 165 cm (65″) a Q7F, která navíc nabízí ještě 191 cm (75″). U televizoru najdete mj. kompletní tunerové osazení ve zdvojené podobě, podporu standardu HDR10+ s dynamickými metadaty a režim Ambient dovolující například obrazovku nastavit do struktury zdi nebo na ni spustit některý z přednastavených režimů, což v praxi funguje velice dobře.

Na rozdíl od základní řady Q6 jsou televizory v řadě Q7 koncipovány jako panel a oddělený box s tunery, elektronikou, atd. (One Connect Box). V něm najdete i všechny konektory s výjimkou jediného, a to systémového. Naopak v něm nenajdete – i když je rozměrný až dost (!) – výstup na sluchátka, USB 3.0, digitální koaxiální audio výstup a také klasický SCART. Navíc je třeba vzít v potaz, že i když jsou zabudovány zdvojené tunery, mechanika PCMCIA (CI+) pro přístupovou kartu k placenému vysílání je pouze jedna.

Stejně jako ostatní televizory Samsungu pro rok 2018 i tento je připraven na budoucí HbbTV 2.0, nicméně zabudována je verze 1.5 (více v samostatném článku).

Vzájemné propojení krabičky One Connect Box a obrazovky obstarává speciální tenounký kabel One Invisible Connection, kterým se vede i napájení. To usnadňuje montáž na zeď a samozřejmě také dovoluje nápaditější umístění boxu někde stranou. Kabel můžete zakoupit i v delší podobě, ten dodávaný měl délku 5 m, takže poskytuje opravdu velkou variabilitu. A než se dostaneme k vlastnostem televizoru, krátká poznámka: Upravenému uživatelskému prostředí Samsung Tizen a stylu ovládání jsem se více věnoval u testu Samsung UE50NU7472U.  Tady to tudíž vezmu stručněji a poukáži zejména na rozdíly v bezdrátovém dálkovém ovladači pracujícím i na infra, který je tu – překvapivě – horší, než u výrazně levnějšího stájového kolegy. A navíc není ani zdaleka tak apartní!

K TÉMATU:

Delší instalace, komplikovanější třídění kanálů

Při instalaci si musíte zvyknout především na to, že v balení najdete nohu podstavce, včetně jejího krytu. Ten musíte nejprve sundat (působí přitom jako integrální součást) a teprve poté můžete celý podstavec smontovat. Jeho spodní část je převážně z masivního kovu a působí opravdu výborně.

Vzájemné propojení boxu a panelu je kabelem snadné stejně jako ladění i když poté ještě musíte absolvovat řadu dalších kroků abyste instalaci završili. Pokud budete televizor připojovat k internetu pomocí Wi-Fi, můžete využít i tlačítka WPS, konektory kompletně, až na jediný, vedou do externí krabičky, takže není problém připojit i RJ-45 (Ethernet LAN).

Po úvodní instalaci se obvykle provádí třídění naladěných kanálů a dlužno říci, že u Samsungu není právě ideální. Důležité je nezapomenout, že ho nenajdete v menu nastavení, nýbrž na seznamu naladěných kanálů. A třídí se opět po jedné stanici…

Na pohled prostě působící dálkový ovladač je kupodivu vyroben z plastu. Ostře tak kontrastuje s kovovou základnou podstavce a vlajkovou značkou QLED.

Ovládání je někdy dosti zvláštní

Jak bylo řečeno, uživatelské prostředí je stejné, ostatně Samsung používá u všech svých chytrých televizorů tentýž operační systém Tizen. Liší se jen dálkový ovladač a zatímco ten je u Samsung UE50NU7472U nádherný a kovový, tady je One Remote plastový a navíc trochu jinak koncipovaný. Bohužel k horšímu, protože i to málo tlačítek bylo ještě omezeno tím, že se jedno dříve samostatné, vyvolávající barevná teletextová tlačítka, zrušilo a na jeho místo bylo umístěno vyvolání režimu Ambient, přičemž delší podržení spustí obrazovku s tzv. zástupci (zkratka například pro rychlejší vyvolání určitého kanálu bez zadání jeho čísla).

Faktem ale zůstává, že se do HbbTV nyní dostáváte ještě obtížněji. Červené tlačítko totiž nyní najdete vlevo u číselného „123“, takže když ho chcete vyvolat, musíte ho nejprve zmáčknout pro zobrazení sdružených povelů (čísla, teletext..), druhé zmáčknutí vyvolá ikonu barevných teletextových tlačítek (viz fotogalerie níže) a teprve třetí zmáčknutí, což je ovšem šipka nahoru, spustí hybridní televizní vysílání. Přitom Samsung stále ještě má – jak vidíte z detailu ovladače – volný pravý horní roh, který navíc působí tak nějak prázdně.

Pro jistotu ještě připomenu to, co už bylo řečeno na stránkách Televizního webu několikrát: hlasitost a postupná volba kanálů nyní u vyšších modelů Samsungu představují multifunkční tlačítka a například delším podržením toho druhého vyvoláte seznam naladěných kanálů, krátkým stlačením získáte programovou nabídku EPG. Podle mého by to sice mělo být obráceně, ale budiž.

Pro mě osobně je také hodně nepříjemná je absence kolování nejen v menu nastavení a na lištách, ale i v seznamu kanálů a v EPG. Jakmile dojedete na konec naladěných stanic nezbývá než se zase postupně vrátit nazpět, nebo zkusit zadat kanál číselně. To ale zde opět vyžaduje více úkonů a jde o daň za na pohled jednodušší a kompaktnější „dálku“.

Rychlé EPG, spousta aplikací, spolehlivé HbbTV, ale…

O programové nabídce a chytrých funkcích platí opět to samé, co bylo řečeno u Samsung UE50NU7472U. K dispozici je spousta domácích a lokalizovaných aplikací, včetně Lepší.TV, Evropy 2 či třeba Voyo a i u nich platí vše, co bylo řečeno u výše zmiňovaného televizoru. Jen HBO GO tentokráte už vůbec nešlo spustit, resp. se do něj přihlásit, a objevovalo se pouze označení chyby.

Hybridní televizní vysílání sice bylo spolehlivé, ale s jeho ovládáním se možná někdy budete prát. Nebo si na druhou stranu zvyknete a protože „jeden si zvykne i na oprátku“, jak se tak říká, třeba zvládnete to, co jsem já nedokázal. Doporučit ale tento televizor pro ty, kteří HbbTV využívají často, opravdu nemohu.

Souborový manager nabízí takovýto výpis jak na USB, tak v případě domácí sítě (DLNA). Textový náhled chybí a problematické bývá často třeba i správné řazení.

Slabší multimédia, HDR bez oznámení

Ani zde se oproti dříve testovanému Samsung UE50NU7472U ze střední třídy mnoho nezměnilo. Styl výpisu vidíte na snímku a je stejný pro všechny kategorie multimédií i když přehrát můžete všechna multimédia najednou a v některých případech jde řazení částečně změnit. Bohužel podle abecedy příliš nefungovalo a někdy pracovalo lépe, jindy zase hůře. Zvláštní je také pohyb ve výpisu, který se vyznačuje tím, že se po najetí na konec prvního řádku automaticky neposunete na další. Jsou tu ale i další nepříliš pochopitelné finesy.

Kompatibilita je celkově nejslabší u videa, kde chybí zejména přehrávání souborů s DivX a podpora zvuku v DTS. Daleko lepší je u fotografií (včetně 3D snímků MPO) a muziky, která zvládla i FLAC ve všech testovacích podobách, tedy včetně vyšších vzorkovacích frekvencí.

U videa je opět kladen důraz na soubory s HEVC, snímky s rozlišením Ultra HD (4K) se přehrávaly solidně, někdy však byly znát drobné výpadky, které se tentokráte v drtivé většině případů koncentrovaly na úvodní část videa. Soubory v DivX a XviD se nepřehrály ani v jednom z případů, televizor také nezvládá zvuk v DTS-HD Master Audio, a to by při jeho ceně opravdu měl.

Co se týče obsahu s vysokým dynamickým rozsahem (HDR – High Dynamic Range) ten Samsung obecně vzato nijak neohlásí (zkoušeno pouze HDR10) a platí to i zde. Jeho nastavení mi navíc přišlo ještě méně zvýrazňující detaily než u Samsung UE50NU7472U.  Tady ale hodně záleží také na subjektivním vnímání scény, protože HDR je tom, jak vše vidět co nejpřirozeněji a vlastně svýma vlastníma očima.

Neobejdete se bez HbbTV? Pak jděte raději jinam

Pokud bez „červeného tlačítka“ nemůžete být, tento televizor – a obávám se, že zřejmě všechny letošní QLED – pro vás asi nebude. Vyvolání HbbTV je totiž poměrně komplikované a protože řada českých aplikací této technologie používá barevná teletextová tlačítka ještě i k dalším funkcím, někdy byla práce s ním vysloveně za trest. Samsung se pochopitelně, stejně jako ostatní výrobci, řídí podle majoritních trhů, které evidentně na HbbTV příliš nedají. U nás je tomu přesně naopak a i když jeho instalace byla i u tohoto televizoru z kolekce 2018 velmi snadná (po uvedení do provozu není k dispozici automaticky), ovládání vše vysloveně kazí, protože je ještě o stupeň horší než u UE50NU7472U. Až by jeden řekl, že Samsung vůbec nemá HbbTV rád stejně, jako USB 3.0 či třeba DTS. Škoda také některých nedotažeností typu práce s rozhlasovými kanály. Pokud totiž na některý z nich na DVB-T/T2 přepnete, automaticky se nezapne ani šetření obrazovky, ani režim Ambient a obrazovku nelze vypnout a ponechat v běhu pouze zvuk. Nejvíce mě však zarazil, jsme přece jen u přístroje za 50 000 Kč, obyčejně působící plastový dálkový ovladač, byť je taktéž univerzální a stejně spolehlivý jako ten kovový. Přiznám se, že ani v tomto ohledu uvažování výrobce nechápu. Přesto přese všechno je ale Samsung QE55Q7FNAT obrazově velice zdatným televizorem rozhodně odpovídajícím své kategorii s tradičně velmi živými barvami, které vás – pokud je máte rádi – určitě nezklamou. Navíc je postaven na spolehlivě a velmi rychle reagující platformě, která v řadě parametrů dává značné části konkurence na frak. Například v EPG.

Zvukově je na tom televizor přece jen hůře. Méně kvalitní zdroj byl okamžitě znát a pak se často zdál poněkud hluchý se zahlcenými středy a slabšími výškami. Překvapivě však vždy vykazoval minimální zkreslení a basy se tvářily hutněji než jaké ve skutečnosti byly. Tento designově opravdu nádherný televizor (nádherný ze všech stran!) tak bude výborným doplňkem nějakého vyspělejšího zvukového systému a ideálně také patří na zeď. Obrazově na to rozhodně má a uspokojí i poměrně náročného diváka. Tedy pokud máte rádi živé barvy, kterými je výrobce proslulý.

Hodnocení

  • PRO: výtečná koncepce, excelentní a stabilní operační systém s velice rychlými reakcemi na pokyny, výtečné EPG bez zvukové prodlevy, spousta lokálních aplikací, bezproblémově pracující HbbTV, které se ale…
  • PROTI: …musí manuálně instalovat a má komplikované ovládání, pro někoho zvláštní ovládací styl v některých ohledech s komplikovanější prací, obyčejně působící dálkový ovladač nesedící k televizoru, horší multimédia, zvláštní umístění některých voleb v menu, včetně práce s externími zařízeními

Štítky