Vzhledem k ceně výtečně vybavený a u CRA pro příjem DVB-T2 certifikovaný model patří do skupiny několika málo výrobků napříč značkami, které mají zvládat obsah s technologií HDR. Najdete v něm ale kupodivu i Bluetooth.
LG má letošní kolekci televizorů rozdělenu do čtyř kategorií: Full HD, UHD 4K, Super UHD 4K a OLED. Testovaný model s klasicky lesklou obrazovkou patří do základní skupiny, tedy mezi televizory s rozlišením Full HD. Vedle toho je ale také „chytrý“ s obvyklými aplikacemi LG, přístupem na domácí síť či HbbTV. V nabídce je ve třech velikostech, 81, 109 a 124 cm, a právě tu prostřední jsem dostal na vyzkoušení. Pojďme se tedy podívat, co za 10 990 Kč vlastně dostanete.
Na rozdíl od nižšího modelu z řady 5100 (LG 43LK5100PLA), který je tak říkajíc „základní hloupý“, je už k dispozici operační systém WebOS, letos pojmenovaný „WebOS Smart TV“. Můžete tak využít řady aplikací, včetně HBO GO či Voyo, připojit k televizoru klávesnici a myš (vyzkoušel jsem Logitech K400 Plus TV), nebo třeba sáhnout po multimédiích přes domácí síť. Příjemný je také zvuk v DTS, ale největším překvapením je podpora obsahu s technologií HDR (High Dynamic Range – vysoký dynamický rozsah) v podobě standardů HDR10 a HLG. Toho jsme se minulý rok u tohoto rozlišení vůbec nedočkali a u LG ji neměl dokonce Full HD OLED televizor LG 55EG9A7V.
Co tu naopak není, ale rozhodně by to bylo zapotřebí, je tzv. magický ovladač nyní ve verzi AN-MR18BA. Na něj je televizor připraven, takže ho stačí dokoupit, což se určitě vyplatí, protože ovládání bez něj není právě ideální. Co si už ale nekoupíte, je chybějící SCART a také sluchátkový výstup.
Instalace na jednu stranu rychlejší, na stranu druhou vyžaduje pozornost
Instalace určitě zrychlila. Animační videa s „ptákem fazolákem“ jsou omezena na minimum, což je jen dobře a ladění je důkladné, nebo chcete-li pomalejší, Wi-Fi po zadání hesla okamžitě naběhla (tlačítko WPS k dispozici nebylo, ale později se na něj už dostanete) a nejvíce času tak zabere odklepnutí všelijakých „papírů“ a také to, že jednou máte předvýběr položky udělaný a jindy nikoli. Instalaci se tak vyplatí pozorně sledovat.
Kovovo-plastový podstavec má dvoje druhy šroubů, ale nespletete si je. Pozor dejte jen na to, že gumy jsou jen někde a alespoň v mém případě chyběly na dvou místech. Vše ale bez potíží pasovalo a i kvalita továrního zpracování byla jinak velmi dobrá.
Při snaze na závěr setřídit naladění kanály jsem neuspěl, protože televizor nereagoval na volbu k jejich přesunutí. Na drobné chybky ve firmwaru jsem ale narážel i jinde. S touto výjimkou to není nic, co by nějak ovlivňovalo fungování televizorů a jednalo se v podstatě jen o maličkosti.
Ovládání někdy drhne
Operační systém WebOS, resp. jeho uživatelské rozhraní, má tak trochu komplikovanou pozici. Musí jít totiž řídit běžným ovladačem (jiné se k nižším modelům standardně nedodávají) i když je podle mého jasně vidět, že rozhraní je vystavěno pro ten pohybový, tak zvaně „magický“. V ovládání tak panuje lehká schizofrenie daná tím, že někdy jde v nabídkách kolovat a jindy nikoli, protože je například v některých částech menu nastavení použita – dlužno říci že zcela zbytečně – speciální ikona návratu na vyšší úroveň. V jiných případech zase máte část nabídky třeba v pravém horním rohu a i když je doplněna barevnými teletextovými tlačítky v mém případě často nebyly na dané verzi firmwaru funkční. Někdy také bylo zapotřebí zmáčknout tlačítko ovladače dvakrát i když v něm zjevně problém nebyl. Přimlouval bych se tedy nejen za odstranění pochybení, ale zejména za revizi stylu ovládání. Nebo vše vyřešit tak, že se bude ke všem televizorům s WebOS dodávat zmiňovaný pohybový ovladač, který je skutečně výtečný.
Nebo alespoň minulý rok byl.
Pokud jde o multimédia, na kompaktnějším dálkovém ovladači najdete většinu potřebných tlačítek, další jsou na obrazovce v rámci softwarového ovládání, které zahrnuje například i práci s externími titulky, která je však trochu komplikovanější.
Softwarové ovládání vyvoláte stlačením OK, které v tuneru ukáže nabídku s volbami typu nahrávky či jazyk titulků. Informace o kanálu pak najdete na tlačítku Info, seznam naladěných stanic uvidíte přes List. Jen někdy chvíli trvá, než se nashromáždí doplňkové informace, což je znát i v EPG.
Nad OK najdete Return a Exit, za povšimnutí ještě stojí drobné tlačítko domečku pro vyvolání domovské nabídky, včetně chytrých funkcí. Bohužel je však utopeno mezi rozměrnějšími tlačítky pro Netflix a Amazon. EPG je jako obvykle poněkud stranou a zbývající místo u kurzorového kříže – světe div se – zaujalo jedno tlačítko pro teletext a druhé pro vyvolání informací z teletextu!
I když mám pocit, jakoby si z nás nějaký designér (a šéf, který mu to schválil) vystřelil, horší je to, že se tlačítka obtížně nahmatávají poslepu. Výstupky má totiž jen hlasitost a postupná volba kanálů, OK nikoli…
Pomalejší EPG, výtečné chytré funkce, bezproblémové HbbTV
Po programové nabídce se můžete volně pohybovat, na kanál se přepnete – do náhledového okénka – po stlačení OK buď na aktuálním pořadu nebo na jménu stanice. Někdy se ale v tomto okamžiku objevil i celoobrazovkový náhled kanálu a EPG bylo ukončeno. I zde tak byl vidět neusazený firmware.
Data se stahují po vstupu na multiplex a zobrazit můžete až deset stanic. Velikost písma je částečně upravitelná.
EPG by bylo opravdu výborné, kdyby nebylo poměrně pomalého náběhu se zvukovým výpadkem a někdy i se dvěma. Naopak velmi příjemné je to, že pokud zadáte upozornění, televizor se dokáže probudit z pohotovostního režimu.
Přes tlačítko domečku vyvoláte nejen chytré funkce, ale například i nápovědu, která je jinak vzorně u snad každé položky menu nastavení. Nabídka, která se na Home objeví, je lehce upravitelná, takže si některé ikony aplikací můžete vymazat a jiné přesunout. Tohle mnoho výrobců nenabízí.
Lokalizovaných aplikací je hned několik. Vyzkoušel jsem Voyo, které fungovalo bez potíží a dokonce šla (částečně) využít i klávesnice Logitech K400 Plus TV, a to nejen za provozu, ale i při přihlašování. Bez problémů pak fungovala její dotyková destička pro práci s kurzorem a dlužno říci, že fungovala prakticky všude, a to i v tuneru. V tomto okamžiku bylo vidět, že ovládání WebOS je hned o třídu lepší.
HBO GO taktéž pracovalo v pořádku a i když aplikace ještě nebyla modernizovaná, například na přehrávání ukončené na jiném zařízení bylo správně navazováno. Jen úvodní softwarová klávesnice pro přihlašování nepůsobila přehledným dojmem a s výjimkou dotykové destičky nešlo Logitech K400 Plus TV použít.
Všechny zmiňované aplikace, včetně Youtube, se musely před spuštěním aktualizovat. Youtube se opět ukázalo v zářném světle a po aktualizaci si aplikace bez dotazu aktivovala funkci zapnutí TV přes Wi-Fi síť, což sebou nese vyšší spotřebu.
Alespoň na to ale tentokráte upozornila…
S HbbTV nebyl u hlavních provozovatelů, včetně FTV Prima, problém a tak se podívejme na funkci sdílení obrazovky, kterou jsem vyzkoušel se Sony Xperia XZ (F8331) se systémem Android 6.0 a LG Flex 2 (LG-H955) s Androidem 5.1. V obou případech spojení tak říkajíc klaplo na první dobrou a ani Sony nemělo problém připojit se přes Wi-Fi Miracast.
Televizor také nabízí Bluetooth Audio, ale to není určeno k propojení s externím reprosystémem, nýbrž pro to, aby mohl napojený mobilní telefon využívat jeho reproduktorů. Potíže s propojením nebyly žádné, ale od podání audia žádné velké zázraky nečekejte. Zvuk je tu spíše typicky televizní.
Většinou výtečná multimédia, a to i přes DLNA
Správce souborů se jako jeden z mála dá přepnout i do přehlednějšího textového náhledu a patří k tomu nejlepšímu, co dnes můžete u televizorů vidět i přesto, že by se trochu sofistikovanější pohyb nejen po ikonovém, ale i textovém náhledu hodil.
Formátová kompatibilita (přes USB) je u fotografií jen základní (JPG a PNG), u muziky je to už výrazně lepší, ale je tu i zvláštní přístup k přehrávání opět šitý na míru „magickému“ ovladači. Skladba se totiž objeví jako malý náhled přes správce souborů. Například ukončit přehrávání tak vyžaduje s tradičním ovladačem trochu „cvakání“ navíc.
A co se přehrálo?
Výborný byl FLAC, včetně DTS a skladeb s vyšší a vysokou vzorkovací frekvencí, nechybělo ale ani běžné MP3, WMA a WAV.
S kompatibilitou na tom bylo nejlépe video. Bez potíží byl zvládnut čistý MPEG-4, H.264 i HEVC, přehrál se záznam z BBC s tokem přes 8 Mb/s (TS, H.264, Full HD) a profesionální nahrávka z kamery s datovým tokem přes 20 Mb/s. K mému překvapení ale televizor zvládl i zvuk v DTS-HD Master Audio a poradil si také, vedle nejnovějších MKV, i se starými videi v DivX a XviD, což je dnes u současných televizorů spíše ojedinělé.
Multimédia nepřehrajete na jeden záběr, ale musíte si vybrat buď „foto a video“ nebo hudbu. Nabídka pro změnu typu multimédií v konkrétní části chybí, ale nebyl problém ji změnit přímo přes tlačítko domečku.
Vynikající bylo i přehrávání přes domácí síť s multimediálním serverem Synology DiskStation DS414j a Wi-Fi směrovačem (routerem) TP-Link Archer C9. V tomto okamžiku jsou podporovány nejen externí titulky, ale můžete jim i nastavit znakovou sadu či přímo jazyk, a také velikost a barvu. Vše zůstávalo při přehrávání dalšího souboru zachováno, jen jazyk titulků se z neznámých důvodů neustále přepínal na japonštinu.
Při přerušení přehrávání si televizor opět pamatuje pozici ve videu, a to i po odskoku do tuneru. Kompatibilita byla v podstatě stejná, jako u USB média.
A obsah s HDR? Bohužel nemám žádný testovací soubor s rozlišením Full HD a žádný solidní jsem ani nenašel. HDR jsem tedy nevyzkoušel, televizor, jak je obvyklé, rozlišení 4K nepřehraje.
Výborná výbava, slabší ovládání, ale dá se s tím něco dělat…
Pokud přežijete překvapení, že v roce 2018 je teletext důležitější než EPG a další funkce, televizor vás už jenom příjemně překvapí. Tedy až na trochu zvláštní ovládání, které můžete z větší, možná i z velké části potlačit zakoupením tzv. magického ovladače LG AN-MR18BA. Ten přijde na 1190 Kč a je určen pro přístroje se stávajícím WebOS Smart TV a předchozí verzí WebOS 3.5. Určitě se vyplatí a i když si ho přičtete k ceně televizoru, pořád bude představovat velmi dobrou nabídku. Připravte se ale na to, že i když je výbava excelentní a za danou cenu zcela nezvyklá, obraz už ceně odpovídá a překreslování často vidíte při rychlejším pohybu či švenku kamery (také poměrně rychle vadne se snižujícím se datovým tokem a rozlišením). Vedle výbavy ale LG 43LK6100PLB potěší i výtečnými multimédii (až na fotografie), včetně těch přes DLNA, což je pro mnohé ještě důležitější. O kolika televizorech nejen v této cenové relaci to v současnosti můžete říci?
Hodnocení
- PRO: excelentní výbava, výtečná kombinace cena/výkon, podpora HDR (nezkoušeno), vynikající práce se síťovými multimédií (DLNA), upravitelné prostředí např. na tlačítku Home či ve správci souborů
- PROTI: někdy potíže s ovládáním a zvláštní rozložení tlačítek dálkového ovladače, zatím ne zcela dotažený firmware, pomalejší EPG