Prodloužení již jednou prodloužených licencí pro analogové vysílání v FM pásmu formou tzv. transformačních licencí by mohlo být nedovolenou podporou, míní Evropská komise.
Na českém rozhlasovém trhu se schyluje k velké kauze. Komerční rádia sdružená do Asociace provozovatelů soukromého vysílání (APSV) si před časem stěžovala Úřadu na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a Generálnímu ředitelství Evropské komise pro hospodářskou soutěž na to, že Český rozhlas získal od Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) kmitočty pro vlastní síť DAB+ a mohl tak s předstihem zahájit rozhlasové digitální vysílání. Evropská komise se na problém podívala komplexně a prostudovala si novelu zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, která zavedla institut tzv. „transformační licence“. Ten umožňoval komerčním rádiím prodloužit již jednou prodloužené licence pro analogové vysílání v FM pásmu, ale pouze jednorázově do roku 2025.
Novelu si prosadila sama APSV, aby předešla situaci, kdy by rádia, jimž budou končit již jednou automaticky prodloužené licence, musely o frekvence znovu soutěžit ve volném tendru. Novela obsahuje povinnost přejít nejpozději v roce 2025 na digitální vysílání a analogové licence podle ní již nebude možné znovu prodlužovat. APSV však zároveň dlouhodobě vede kampaň proti zavádění DAB+ a zachování analogového vysílání. Podnět proti výhodě Českého rozhlasu, který jako jediný zahájil projekt zavádění pozemního digitálního vysílání, narazil u ÚOHS, který jej odmítl jako neopodstatněný (komerční rádia si také mohla zažádat o individuální oprávnění pro kmitočty určené sítím DAB).
Jsou transformační licence pro komerční rádia nedovolenou veřejnou podporou? (Zdroj: HyperFinance.cz)
Co bude po roce 2025? Analogové ticho?
Generální ředitelství Evropské komise pro hospodářskou soutěž ale prostudovalo situaci na českém rozhlasovém trhu podrobněji a zaujal ho právě institut transformační licence. Ten totiž zabetonoval rozhlasový trh až do roku 2025 a neumožnil vstup nových hráčů, kteří by jinak soutěžili o frekvence rádií, jimž by končily již jednou prodloužené licence. Evropská komise nyní šetří, zda nejde o tzv. nedovolenou veřejnou podporu ze strany státu. Pokud by se prokázalo, že to tak je (novela vznikla v režii ASPV a byla šitá na míru komerčním rádiím, které již byly na trhu), byly by všechny transformační licence v ohrožení, což by znamenalo problém prakticky pro všechna komerční rádia s výjimkou Rádia Samson (dobrovolně odchází z FM pásma do DAB).
I kdyby se neřešila otázka férovosti tzv. transformačních licencí, pokud by nedošlo ke změně zákona, komerčním rádiím licence pro FM vysílání vyprší v roce 2025 bez možnosti prodloužení. „Pokud by se nic nedělo a tento problém se neřešil, v roce 2025 nastane analogové ticho, takže tento vývoj bude určitě zajímavé sledovat,“ upozornil tento týden na konferenci Radiokomunikace 2018 technický ředitel Českého rozhlasu Karel Zýka. Veřejnoprávní rozhlas takový problém nemá, protože terestricky vysílá ze zákona. „Myslím si, že případný konec VKV vysílání je aktuálně závažnějším problémem, než rozšiřování DAB+,“ dodal Zýka s tím, že šetření Evropské komise nyní hodně zaměstnává pracovní skupinu pro digitální rozhlas na ministerstvu kultury.
Téma transformačních licencí a jejich prověřování u Evropské komise otevřel na pardubické konferenci Radiokomunikace 2018 technický ředitel Českého rozhlasu Karel Zýka (Foto: Jan Potůček, Televizníweb.cz)
Jak znovu (a férově) rozdat licence?
Analogové vysílání v FM pásmu sice není nutné vypínat, novela vysílacího zákona ale nepočítá s jeho zachováním po roce 2025. Pokud by došlo k další změně zákona, vzhledem k šetření Evropské komise by už novela nemohla znovu automaticky prodlužovat licence stávajících komerčních rádií pro FM vysílání, protože by šlo opět o nedovolenou veřejnou podporu, ale spíše by došlo na otevřená licenční řízení. To by znamenalo pro současné provozovatele komerčních rádií značnou nejistotu. Karel Zýka podporuje myšlenku, aby se analogové vysílání v FM pásmu nevypínalo. „Jsem přesvědčen, že analogové i digitální vysílání může fungovat nadále vedle sebe. DAB+ by měl být rozvíjen na základě tržního prostředí,“ míní Zýka. Digitální sítě DAB+ by umožnily vstup nových rádií na trh, zatímco z analogu by nemusela žádná rádia odcházet.
Český rozhlas rovněž plánuje v FM pásmu, konkrétně na VKV, vysílat i nadále. Co naopak plánuje utlumit, je vysílání na středních a dlouhých vlnách. Pro VKV rozhlas před časem uzavřel novou desetiletou smlouvu na šíření celoplošných okruhů ČRo Radiožurnál, ČRo Dvojka, ČRo Vltava, ČRo Plus a regionálních studií. Nové stanice rozhlas šíří už výhradně digitálně – jde o hudební Rádio Wave pro mladé, Rádio Junior pro děti, ČRo D-dur s vážnou hudbou, další hudební stanici ČRo Jazz či nepravidelné vysílání Rádia Retro. Během posledních olympijských her rozhlas provozoval v sítích DAB+ také speciální stanici ČRo Radiožurnál Olympijský speciál.
Myslím, že dočasné analogové ticho by docela prospělo. Do roku 2025 se dá napenetrovat DAB docela slušně, takže co a přes co poslouchat by bylo. Stávající stanice mají svůj byznys jasně rozplánován do roku roku 2025 a není důvod, aby kterákoliv samozřejmě a protekčně pokračovala. Co já bych za to dal, vědět, že přesně za šest let dostanu padáka. Bohužel, v ČR nemá smysl dělat průzkum, která stanice by měla pokračovat a která ne. Lidé mají obrovský nevkus. Třeba u nás má velkou poslouchanost Rádio Faktor a je úplně fuk, jaký obsah vysílá – ze značky Faktor se stal už Brand. Teď mi řekněte, kdo vymlátí lidem z hlav upnutí se ke značce, nebo jinak, jak je naučit zkoušet nové možnosti ? Tím se dostáváme k jádru. Pokud nejste z Prahy, Plzně, Brna…, stává se české VKV totálním odpadem. Takže bych lidi odměnil měsícem šumu (včetně veřejnoprávních stanic – je jich MOooOC) a pak by možná začalo vysílat jedno kvalitní rádio, nebo spíše ne. Nestačíme za šest let počít, odrodit a vychovat ty správně lidi, kteří by v rádiu pracovali a kteří by ho poslouchali (v obou případech by si ho vážili).
Určitě hrana nehrozí nejposlouchanějšímu v č.r. a to rádiu Impuls který má nový audio kodek MONO.