Chytrý televizor Sencor SLE 32S600TCS ukazuje jasné limity velmi levného řešení

Sencor má z nové řady S600 v nabídce hned několik úhlopříček ve třech rozlišeních. Testovaných 81 cm (4999 Kč), které je HD Ready, a Sencor SLE 40FS600TCS (102 cm, 6499 Kč) a Sencor SLE 43FS600TCS (109 cm 6999 Kč), které už jsou v rozlišení Full HD (proto se jmenují „FS“). K tomu ještě přistupují dva modely s Ultra HD (4K): Sencor SLE 55US600TCS (140 cm) prodávaný za kulantních 9999 Kč a o tisícovku levnější Sencor SLE 49US600TCS s úhlopříčkou 124 cm (49″). Ty jsou v označení doplněny o „U“, takže „US“.

Pro koho jsou televizory určeny, je zřejmé už ze zmiňovaných doporučených koncových cen. Půjde o nenáročné zákazníky hledající co nejlevnější řešení na kterém by ale mohli zároveň provozovat typicky HbbTV a Youtube. Takových televizorů je konkrétně ve 32 palcích, tedy 81 centimetrech, relativně dost, v ceně do pěti tisíc korun jich je ale výrazně méně. Konkurenci tak bude představovat zejména Hyundai HLR 32T350 Smart, Gogen TVH 32R360 STWeb a Toshiba 32W2863DG. Všechny jsou chytré, skoro všechny mají kompletní tunerové osazení a všechny se pyšní certifikací „DVB-T2 ověřeno“ slibující bezproblémový příjem českého DVB-T2 s kompresí, kodekem, H.265/HEVC. Mimochodem o tisíc korun dražší je TCL 32ES580 (5990 Kč) vybavený už operačním systémem Android v překvapivé verzi 8; něco takového se dnes bohužel na vyzkoušení nepůjčuje.

Sencor SLE 32S600TCS už patří k modelové kolekci 2019/2020 a svou vstupní (!) cenou se řadí k nejlevnějším televizorům své kategorie. Zajímavé je i provedení televizoru – na rozdíl od ostatních má totiž na „zádech“ dva „hrby“, jeden ve spodní části, kde se nacházejí reproduktory vyzařující do podstavce a druhý zhruba uprostřed, kde najdete tunery, elektroniku a také napájecí zdroj od kterého vede pevná šňůra. Zabudována je klasicky lesklá obrazovka s rozlišením HD Ready, tedy 1366 x 768 bodů, a obvyklá konektorová sada, včetně základní Wi-Fi na 2,4 GHz.

Problematická instalace, výtečné třídění

Na televizor za pět tisíc je balení velmi solidní a k mému překvapení jsem narazil i pytlíky na šroubky s plastovým „zipem“, v dalším se nalézal rozměrný dálkový ovladač (DO).

Solidní je i provedení a dílenské zpracování, instalace už bohužel nikoli. Nohy podstavce nabídnou několik možností z nichž se nakonec ukázala správná jen jediná. Výběr jazyka nedoprovází výběr země, nebo alespoň její návrh a odsouhlasení tří stránek s licenčními podmínkami také nepotěší. Zejména když „zatrhnout vše“ znamená dát souhlas s využitím vašich osobních údajů. Na tenhle bod si dejte pozor, já ho rozhodně nezatrhl i když se tvářil vcelku přívětivě („zdokonalování výrobků a poskytování obsáhlejších služeb…“). Bohužel jsem se následně dozvěděl, že musím odsouhlasit všechno, jinak nebudu moci využívat „služeb Smart TV“. Co mají chytré funkce společného se zpracováním mých údajů nevím, ale jistě se něco najde a tohle podle mého výrobce trochu přehnal!

Není mi také jasné, proč je v části ladění zvolena položka „digitální a analogové“, ale to už je jen drobnost. Po naladění pouze digitálních kanálů televizor vyžadoval zmáčknutí šipky vpravo, ale protože v celé instalaci fungovalo i OK, sáhl jsem automaticky po něm. A televizor znovu nabídl ladění, tentokráte kabelové, pak následovalo satelitní okořeněné občasnými potížemi s návratem k předchozí funkci a přiznám se, že na takto zmatenou instalaci jsem nebyl připraven. Vše by přitom vyřešil jednoduchý výběr tunerů, který dnes nabízejí v podstatě všichni, a řádné označení nožiček podstavce.

Třídění kanálů najdete v menu v části Kanál a překvapivě máte dvě možnosti: můžete sáhnout buď po prohození kanálů nebo jejich vložení. V druhém případě vidíte i možnost vybrat více stanic najednou, přičemž nemusí jít pouze o blok (!) a přesunout tak všechny. Tohle je pochopitelně vynikající a vidíte to skutečně málokdy. O to více zaráží zmiňované zbytečné chyby! Mimochodem i přesto, že jsem nesouhlasil se zpracováním osobních údajů a upozornění, že nebudu mít k dispozici chytré funkce jsem ignoroval, televizor nabídl připojení k internetu a také se k němu připojil. A kupodivu fungovalo i Youtube a HbbTV, které ovšem bylo po instalaci zakázáno. Není mi jasné, proč Sencor majitele takto straší, ale nějaký důvod to jistě mít bude. Ostatně před lety to nedostižně charakterizovala jedna z mých neteří: „Nevím kam jdu, ale jistě to někam bude.“ Kam s tímto přístupem – a vypnutým HbbTV – dojde Sencor si ovšem odhadnout raději netroufám.

Dálkový ovladač má slušné rozložení, za povšimnutí ale stojí i to, že vstup do domovské nabídky není nijak zvýrazněn. Tři čárky na tlačítku označují kontextové menu kombinované v tuneru s přístupem k rychlé nabídce.

Většinou dobré ovládání

Dálkový ovladač je rozměrný s často velmi dobře čitelným popisem funkcí. EPG je po ruce stejně, jako Back (zpět) a Exit, což jsou společně se šipkovými tlačítky a OK, nejdůležitější ovládací prvky. Za povšimnutí stojí i tlačítko se třemi vodorovnými čárkami vyvolávající někdy kontextové menu (v multimédiích např. práce s externími titulky) jindy – v tuneru – tzv. rychlou nabídku. V ní najdete sdílení obrazovky z mobilu, automatické vypnutí po stanoveném čase, světový čas v několika velkoměstech či přepnutí do režimu sport (nic si od něj neslibujte).

OK v tuneru vyvolá seznam naladěných kanálů, v multimédiích ve videu zobrazí časovou lištu po které lze skákat a nápovědu s upozorněním na ovládání.

Na televizoru najdete ovládání za infra čidlem na spodní straně mezi reproduktory a nejde jen o ovládání základní. Obstarávají ho obvyklá šipková tlačítka, ale přepnete tu i vstup, vyvoláte lištu domovské nabídky s chytrými funkcemi a nechybí ani řízení hlasitosti či přepínání naladěných kanálů.

Menu nastavení je velmi obsáhlé, což není u levného televizoru běžné, v nabídkách můžete kolovat, což už ale neplatí o správce souborů a v tomto směru je ovládání nejednotné. Než menu naběhne, počkáte si nějaké dvě sekundy a pokud jsem byl netrpělivý a zmáčknul tlačítko dvakrát, byl jsem z nabídky pro jistotu rovnou odejit.

V nastavení najdete obsáhlé úpravy obrazu, včetně úprav sytosti a odstínu, gamma korekce, či režimu RGB, a to rozhodně není u levných televizorů zvykem. Podobně na tom budete třeba i u zvuku. Pozor si dejte zejména na volbu „Okamžité zapnutí“, která byla po instalaci povolena (někdy si ji samo zapíná i Youtube), aniž by o tom televizor informoval. Bude totiž s největší pravděpodobností spotřebovávat více energie v pohotovostním režimu, kolik to je, jsem nikde nenašel. Po jejím vypnutí trvalo naběhnutí televizoru do provozu asi 12 s, s ní nějaké čtyři sekundy. Rozdíl není tak dramatický, aby to za to stálo.

EPG je jednoduché s jedním náhledem a zvukem na pozadí.

Základní EPG, vypnuté HbbTV

Programová nabídka se stahuje po vstupu na multiplex a objeví za asi tři sekundy. Zvuk se kupodivu nepřeruší, obraz k dispozici není. Jak vidíte ze snímku, EPG ukáže pořady pro šest stanic a pro aktuální pořad i rozšířený popis. Volně se po něm pohybovat nemůžete, jakmile zabrousíte na pořad na jiné stanici, jste na ni okamžitě přepnuti.

Pokud se na pořad necháte upozornit, televizor se z pohotovostního režimu neprobudí. Stejným způsobem pak zadáte nahrávání pořadu u něhož jde regulovat čas spuštění i ukončení. Záznam je ukládán do adresáře PVR a podadresáře označeného například jako „14_CT 24_20190428_150537“. V něm však nebyl žádný otevřeně přehratelný soubor s videem. Záznam však šel přehrát v televizoru, kde se ohlásil jako „14_CT 24_20190428_150537.pvr“ a využíval datového souboru „data.000“. Běžný způsobem tak typicky v počítači přehratelný není.

Označení Smart TV, které vidíte u této řady skoro všude, spočívá ve třech věcech: hybridním televizním vysílání, v populárním červeném tlačítku, sdílení obrazovky z mobilu/tabletu a v zabudovaných aplikacích. Těch upotřebitelných pro naše podmínky je ovšem jen několik. Je tu nesmyslný Netflix na první místě (pořadí změnit nelze), funkční Youtube, vcelku dobré počasí a také FilmBox Plus tvářící se sice česky, ale potvrdit, že je pro náš trh bohužel nemohu, protože na mé přístupové údaje nepracoval. Na ikoně APP store jsem pak našel jedinou lokální, či rozumně lokalizovanou aplikaci – copak.cz. Překvapením pro mě bylo chybějící Voyo, které dnes najdete prakticky všude a hodila by se pochopitelně i nějaká internetová televize. Zvolená linuxová platforma (jméno se nepodařilo zjistit) v tomto ohledu bohatstvím zrovna neoplývá.

Co se týče sdílení obrazovky, vyzkoušel jsem dva mobilní telefony: Sony Xperia XZ (Wi-Fi Miracast) se systémem Android 6.0 a Samsung Galaxy A9 (Wi-Fi Direct) s novou aktualizací na Android 9. Ani v jednom případě jsem však neuspěl i když to v jednu chvíli vypadalo docela slibně. Nejvíce tak asi u tohoto Sencoru využijete zmiňované Youtube a HbbTV, které má ovšem jednu naprosto zásadní vadu – je totiž po instalaci vypnuto, takže si ho musíte v hodně obsáhlém menu nejprve najít a povolit. A protože na to nejste nijak upozorněni, což je samozřejmě další zásadní chyba, dovedu si představit řadu majitelů TV, kteří jen bezmocně tápají a možnost, že je HBbTV „pouze“ vypnuto je vůbec nenapadne. Nedivím se jim a je skutečně smutné, že si v Česku známém jako „HbbTV velmoc“ někdo vůbec dovolí uvést televizor s vypnutým hybridním televizním vysíláním. To dělá jen Samsung, jednička na domácím trhu, a nedá se říci, že by s tím neměl problém. Že si ovšem něco takového dovolí i Sencor…

Jakmile jsem HbbTV v menu našel a povolil, bylo na ČT a FTV Prima, kde jsem ho zejména zkoušel, vcelku funkční a slovo „vcelku“ je asi na místě. Na kanálech České televize totiž až příliš často nebylo červené tlačítko dostupné (v podstatě jen stačilo stanici chvíli sledovat…) a nakonec jsem to musel řešit přepnutím na nový kanál ČT. Počítejte rovněž s tím, že náběh aplikací je někdy hodně pomalý a že také narazíte na výraznější odskok do běžného TV vysílání v průběhu práce. Nedostačující výpočetní výkon televizoru je znát pomalu na každém kroku (naštěstí v přepínání kanálů se příliš neprojevuje). Při dané ceně se tomu sice divit nemůžeme, otázkou ale je, zda to vlastně není kontraproduktivní.

Jedna z cest jak vstoupit do multimédií je přes lištu domovské nabídky s aplikacemi.

Proměnlivá multimédia

Správce souborů je přehledný a rychlý a byl by i dobře ovladatelný, kdyby tu byla – stejně jako v menu nastavení – možnost kolovat a nejednotnosti už byla řeč. Na objemném médiu, třeba síťovém serveru, tak skoro všechno trvá podstatně déle. Výhodou naopak nejprve bylo, že se zdál stejný jak pro USB, tak pro síťový server, nakonec se však ukázalo, že v náhledu na síťové médium nezobrazuje koncovky souborů a trochu se liší i kompatibilita. Jedinou skutečnou výhodou je tak to, všechna multimédia přehrajete na jeden zátah, takže si nic dopředu vybírat nemusíte.

Odlišnost v kompatibilitě, resp. v přístupu, je znát u videa a zatímco jsou externí titulky podporovány na USB, na síťovém serveru už nikoli. Později jsem narazil na další zádrhel. U externích titulků totiž byla z „našich“ znakových sad k dispozici jen CP1250 (Windows-1250). Někdy tak máte s češtinou smůlu i u videa z USB flash paměti, nebo si musíte zajišťovat převod, což je pochopitelně otrava. V této souvislosti je zajímavé, že tlačítko Info podává jiné informace, než volba Info na kontextovém tlačítku Option (tři čárky), kde v případě multimédií naleznete nezvykle obsáhlé možnosti.

Přes USB televizor zvládl GIF, PNG, BMP i JPG a neporadil si s TIFF a stejně to dopadlo i na síťovém serveru Synology. V muzice přehrál MP3, WMA, WAV a FLAC HD (96 i 192 kHz), kupodivu ale měl potíže se základním formátem FLAC (ani ne sekunda a konec). Na síťovém médiu to bylo skoro stejné, některé skladby ve FLAC HD se tu však vůbec neukázaly a potíže byly také se čtením tagů ID3, což bylo u těch samých souborů na USB médiu v pořádku.

Ve videu si televizor poradil s XviD (s DivX 5 nikoli), s profesionální Full HD nahrávku s tokem přes 20 Mb/s (BDAV, M2TS) a také různými MPEG-4 a H.264. Zde například přehrál nahrávku z BBC s tokem kolem 8 Mb/s (Full HD, DD 5.1, H.264, TS). Na potíže jsem narazil u MKV s HEVC, kde se testovací soubor v rozlišení 720 x 300 bodů s 24 sn./s spustil, ale jiný soubor v rozlišení Full HD opět s 24 sn./s neustále hlásil chybu a nikdy se nepřehrál. Nemusím zdůrazňovat, že byl v naprostém pořádku a jiné zařízení ho zvládlo.

Menu nastavení je nebývale bohaté a volby úpravy obrazu jsou ještě doplněny o možnosti pro pokročilé.

Počítejte s vypnutým HbbTV a omezenými externími titulky v multimédiích

Hodnotit obraz a zvuk nemá smysl, žádné zázraky se tu nekonají a ani konat nemohou. Když jsem se však zeptal, co vedlo Sencor k velmi nepopulárnímu vypnutí HbbTV, resp. k jeho obvyklému nezprovoznění po instalaci, dozvěděl jsem se, že je to z důvodu „náročnosti na HW a tento krok byl zvolen pro plynulost prostředí po prvním spuštěni.“ A že i výrobci „s nejvyšším podílem na trhu dokonce tuto aplikaci v TV nemají a musí se doinstalovat“. Nevím, jaké značky tím Sencor myslí, ale co vím, dovolil si to zatím jenom Samsung. U Philipsu pak většinou můžete HbbTV povolit, nebo zakázat v závěrečné fázi instalace, ale stále je to na vás a hlavně se vás televizor zeptá. U Sencoru se to bohužel vůbec nedozvíte, navíc se následně volba ve velmi členitém menu špatně hledá. Tohle je – společně se špatně navrženou instalací na jakou jsem u televizoru nenarazil už léta – mínus hodné pozornosti. U dražšího televizoru by jí bylo i to, že tu v podstatě chybí lokální aplikace, to ale asi každý v této cenové relaci přejde. V každém případě HbbTV i Youtube jsou funkční, jistým zklamáním je ovšem to, že největší důraz je kladen na Netflix, který má na dálkovém ovladači i největší tlačítko. Já si ale opravdu nedovedu představit, že si kvůli němu někdo bude kupovat televizor za pět tisíc. Tohle – obávám se – patří jen do kategorie zbožných přání. Abych ale to upřesnil: Sencor SLE 32S600TCS není za dané peníze špatný. Parametry jsou papírově dokonce vynikající. Kvůli chytrým funkcím si ho tak raději nekupujte, což se možná bude týkat i dalších přístrojů řady S600. Škoda omezených multimédií, použitá platforma zjevně není ideální a překvapí například absencí externích titulků ve videu přes síť a také podporou – pro naše podmínky – pouze jedné znakové sady, takže někdy budete mít smůlu i ve videu přes USB. V této souvislosti jsou zajímavé i dvě drobnosti na které jsem v průběhu testu narazil: v multimediálním správci souborů jsem například – dokud byla na obrazovce vidět úprava hlasitosti – nemohl přejít na další položku (?!). Druhou věcí bylo to, že s vyvolanou lištou domovské nabídky zase nešlo přepnout na další kanál. V tomto směru je televizor poněkud neodladěn.

Hodnocení

• PRO: cena, cena/výbava, vynikající třídění kanálů, překvapivě bohatá nastavení jak u zvuku, tak u obrazu, většinou dobré ovládání s velkými tlačítky DO, bezproblémové DVB-T2
• PROTI: HbbTV je po instalaci vypnuto, po instalaci povolena byla volba „Okamžité zapnutí“, potíže s titulky v češtině u videa přes USB i LAN, problematická instalace, vyžadován je mj. souhlas se zpracováním osobních údajů (jak to souvisí s využíváním Smart TV?)