V médiích se objevují nepřesné informace o nákladnosti zavádění nového standardu pozemního televizního vysílání. Jak to tedy je a bude ve skutečnosti?

Jedna, pět, deset nebo dvacet miliard korun. To jsou částky, které se v souvislosti s druhou televizní digitalizací objevují jako „zaručené“ informace o objemu finančních prostředků, které zaplatí stát. Čísla se liší podle toho, kdo o nich píše a jakým způsobem interpretuje důvody přechodu na nový televizní standard DVB-T2. Jak to ale bude doopravdy? Stačí se podívat do vládní Strategie rozvoje terestrické televizní platformy schválené loni v červenci, která celkové náklady na straně státu, včetně kompenzací operátorům vysílacích sítí, odhaduje na 871 milionů až 1,057 miliardy korun. Na druhé straně ale počítá s výnosem jedné miliardy korun za vybranou DPH z prodeje televizních přijímačů, a to do této částky není započítaný výnos z aukce kmitočtů v pásmu 700 MHz.

Co všechno bude při zavádění DVB-T2 hradit stát? Největší část peněz by měla jít na provoz přechodových sítí DVB-T2, které budou v následujících dvou až třech letech vysílat vedle stávajících celoplošných multiplexů DVB-T. Jde o jednu část kompenzací operátorům celoplošných sítí pro terestrické televizní vysílání za to, že jim budou odebrány kmitočty v pásmu 700 MHz a jejich sítě budou muset přejít na nový vysílací standard, aby mohly zachovat rozsah svých služeb i počet televizních programů v éteru.

Nejvíc peněz padne na elektrickou energii

Ze státní kasy, respektive z radiokomunikačního účtu, kam plynou poplatky za využívání kmitočtů, se tedy bude platit především elektrická energie spotřebovaná na provoz vysílačů přechodových sítí DVB-T2 (nikoli výstavba vysílačů jako takových, ani výměna anténních soustav a head-endy). Televizní programy v těchto sítích budou mít distribuci zdarma, protože půjde o stanice, které již nyní vysílají ve čtyřech celoplošných multiplexech DVB-T a souběžné vysílání v novém standardu by pro ně znamenalo enormní náklady navíc bez efektu v podobě vyšší sledovanosti a příjmů z prodeje reklamních časů. Přechodové sítě DVB-T2 totiž mají především poskytnout dostatek času divákům, kteří přijímají televizní signál terestricky, aby si koupili nové přijímače.

Na kompenzace provozovatelům přechodových sítí DVB-T2 plánuje stát vydat 441 až 627 milionů korun. Z toho 298 až 418 milionů půjde na zmiňované provozní náklady tří přechodových sítí. Rozpětí částky je dané tím, že zatím není jasné, jak dlouho potrvá přechodné období, po které budou vedle sebe vysílat dnešní celoplošné multiplexy DVB-T a přechodové sítě DVB-T2. Vládní Strategie počítá s dvěma a půl a třemi a půl roky. Druhou nejvyšší položkou plánovaných kompenzací jsou náklady na přepnutí stávajících čtyř celoplošných vysílacích sítí DVB-T na standard DVB-T2, které mají dosáhnout 102 až 142 milionů korun. Dalších 41 až 67 milionů korun padne na kmitočtové přeladění stávajících a přechodových sítí při uvolňování pásma 700 MHz.

Tabulka nákladů státu na přechod k DVB-T2 (Zdroj: Vládní Strategie rozvoje terestrického televizního vysílání)

Kampaň zaplatí ministerstvo, přijímače diváci

Přímé náklady státu na druhé televizní digitalizaci nemají přesáhnout 430 milionů korun a budou hrazeny jednak z rozpočtu ministerstva průmyslu a obchodu a jednak z radiokomunikačního účtu, který spravuje Český telekomunikační úřad. Největší částku stát uvolní na informační kampaň k přechodu na DVB-T2, včetně zajištění certifikace přijímačů vhodných pro české DVB-T2. Půjde o 300 až 350 milionů korun. Dalších 50 milionů plánuje stát investovat do nákupu televizorů a set-top-boxů DVB-T2 pro sociální zařízení. Stejná částka půjde i na správu kmitočtového spektra a řešení rušení pozemního digitálního vysílání ze strany sítí LTE. Samotné řízení programu rozvoje terestrického televizního vysílání má za celé období do roku 2021 přijít na 30 až 35 milionů korun.

Nezanedbatelné náklady ponesou české domácnosti, které si budou muset nakoupit nové televizní přijímače. Vzhledem k tomu, že k přechodu na DVB-T2 dojde postupně a počítá se s dlouhým obdobím souběžného vysílání v končícím a nastupujícím standardu, však u části domácností mezitím dojde k přirozené obměně přijímačů, ke které by došlo tak jako tak – i kdyby se nepřecházelo na DVB-T2. Průměrná česká domácnost si kupuje novou televizi jednou za šest až osm let. Přechod na DVB-T2 se dotkne asi 60 procent domácností a z nich zhruba polovina zakoupí nový televizor bez ohledu na probíhající kampaň k přechodu na DVB-T2. Zbývajících 30 procent domácností bude měnit přijímač na poslední chvíli před vypnutím DVB-T.

Tabulka státních výnosů z druhé televizní digitalizace (Zdroj: Vládní Strategie rozvoje terestrického televizního vysílání)

Nákup televizí na poslední chvíli za pět miliard

Celkově by čeští diváci měli vydat na koupi nových přijímačů na poslední chvíli (nebo mimo cyklus běžné obměny televizoru v domácnosti) pět miliard korun. Diváci, kteří nebudou chtít rovnou kupovat nový televizor, mohou přechod na DVB-T2 řešit nákupem set-top-boxu, jehož cena bude začínat v průměru na 500 korunách (oproti 10 až 12 tisícům Kč, které v posledních letech vydaly české domácnosti za nákup nového televizoru). Kdyby set-top-boxem řešily přechod k DVB-T2 na poslední chvíli všechny domácnosti, kterým by hrozilo, že vypnutím sítí DVB-T přijdou o televizní signál, dosáhly by celkové náklady na koupi těchto set-top-boxů pouhých 425 milionů korun (vynucená změna by se týkala zhruba 850 tisíc domácností).

Stát na druhé televizní digitalizaci neprodělá. Jednak bude mít příjmy z DPH u prodeje přijímačů DVB-T2 a jednak může počítat s násobně vyššími příjmy z aukce kmitočtů v pásmu 700 MHz, které se přechodem na DVB-T2 uvolní pro potřeby mobilních operátorů. Stát odhaduje, že celkový výnos z této aukce by mohlo dosáhnout 4,63 miliardy korun. Na DPH od prodejců televizních přijímačů plánuje vybrat 1,082 miliardy korun a dalších 84 milionů má být roční výnos z poplatků za využívání 60 MHz rádiového spektra mobilními operátory. Celkové výnosy z druhé televizní digitalizace tak včetně aukce kmitočtů v pásmu 700 MHz dosáhnou 5,796 miliardy korun (bez aukce by šlo o 1,166 miliard Kč). Jednoduchým odečtením maximálních předpokládaných nákladů 1,057 miliardy korun vychází, že stát na přechodu k DVB-T2 neprodělá.

Štítky