Výměna vysílacích kanálů pozemních televizních sítí znamená i potřebu upravit společné televizní antény. Co všechno v této souvislosti čeká diváky?
S příchodem DVB-T2 se stále více objevují dotazy veřejnosti týkající se příjmu tohoto vysílání. Základním předpokladem je samozřejmě TV přijímač, který umí DVB-T2 zpracovat – to znamená buď televizor DVB-T2 tunerem, nebo vhodný set-top-box. Bude ale nutné měnit či přetáčet antény? Vyměnit zesilovače, slučovače a další prvky rozvodů? Dělat zásahy ve společných anténách? A pokud ano, kolik to vše bude stát? Na serveru Televizniweb.cz se pokusíme v sérii několika článek co nejvíce otázek kolem příjmu DVB-T2 zodpovědět.
Nedejte na marketing!
Na začátek je nutné zdůraznit zásadní věc – dejte si pozor na marketingové bludy, které se stejně jako u DVB-T objevují i u DVB-T2. Neexistuje totiž žádná „DVB-T2 anténa“. Anténa nebo anténní rozvod jsou vhodné pro příjem signálu v určitém pásmu (u DVB-T a DVB-T2 pro pásmo UHF 470-790 MHz), s určitými vlastnostmi. Nezáleží na tom, zda je signál analogový nebo se vysílá v DVB-T nebo se někdy bude vysílat třeba v DVB-T10. Anténa daný signál zachytí a je až na přijímači, aby modulaci signálu zpracoval. Pokud tedy máte pásmovou anténu, která nyní kvalitně přijímá DVB-T, je úplně stejně vhodná i pro DVB-T2. Pokud náhodou máte kanálovou anténu, je samozřejmě nutné, aby byla laděna pro kanály, kde se DVB-T2 bude vysílat. Nicméně marketingová označení jako „DVB-T2 compatible“, „Full HD“, „3D ready“ a podobně jsou v případě antény naprostý nesmysl.
Totéž platí o prvcích rozvodů, jako jsou pásmové zesilovače, rozbočovače, kabely, zásuvky a podobně. Často naopak platí, že čím více podobných označení prodejce výrobku dává, tím je v praxi méně kvalitní, nebo je těchto marketingových označení využíváno k nastavení nesmyslně vysoké ceny daného výrobku, která neodpovídá jeho kvalitě a reálným vlastnostem. Pokud byste měli s příjmem DVB-T2 na stávající anténu nebo anténní rozvod problém, nebude to způsobeno určitě tím, že by prvky nebyly „DVB-T2 ready“, ale jinými faktory. Ty pomůže najít a odstranit odborník, kterého je vhodné si na úpravu antény zavolat.
V dnešním článku se podíváme na společné antény, ve zkratce označované jako STA. Ty jsou využívány zejména v bytových domech, pensionech nebo hotelech. Princip společné antény je ve využití jednoho anténního systému na střeše objektu (tvořeného jednou nebo více anténami, např. pro různá pásma, TV, rozhlas apod.), z nějž je signál zpracován aktivními prvky (zesilovače, filtry, konvertory apod.) a dále rozveden kabely po objektu. Divák pak má ve svém bytě účastnickou zásuvku, na níž je k dispozici TV signál právě ze společné antény. Tuto společnou anténu většinou spravuje vlastník objektu, v případě větších bytových domů pak společenství vlastníků jednotek (SVJ) nebo bytové družstvo (BD). Pokud tedy na vaší STA není signál DVB-T2 k dispozici, byť se ve vaší lokalitě již vysílá, je nutné se obrátit právě na majitele/správce objektu. Níže naleznete popis několika běžných typů STA a způsoby řešení DVB-T2 příjmu pro tyto případy.
Malé STA se širokopásmovými zesilovači
Zejména v menších domech o několika bytech bývá rozvod televizního signálu řešen velmi podobně jako v případě individuální instalace – tedy za použití pásmové antény a širokopásmového domovního zesilovače, případně pásmového zesilovače s více vstupy, který kombinuje např. signál TV a rozhlasu. Signál TV pásma není nijak filtrovaný a zesilovač do rozvodu pouští vše, co zachytí anténa. Podobné řešení má svá negativa – kupříkladu to, že vedle kvalitního signálu místního vysílače se do rozvodu dostávají i slabší signály jiných vysílačů a při automatickém ladění tak mohou některé TV naladit určité programy vícekrát, přičemž část z nich kostičkuje nebo vypadává. Pokud televizní přijímač pracuje správně, měl by však slabší signály rozpoznat a využívat signál s vyšší intenzitou a BER (Bit Error Rate). V případě přechodu na DVB-T2 ale uživatelé takto řešené malé STA pocítí i pozitivní stránku daného řešení. Pokud totiž již nyní přijímají kvalitně stávající DVB-T multiplexy z vysílače, odkud se začne vysílat v DVB-T2 (byť na jiném kanále), je velká pravděpodobnost, že signál na svých přijímačích naladí se stejnou kvalitou. Tito diváci tak nebudou muset změny v STA rozvodu řešit a pouze provedou manuální nebo automatické ladění na přijímači.
Dalším případem mohou být malé STA, které sice využívají sice širokopásmový zesilovač, ale spolu s ním více antén zapojených přes kanálové slučovače nebo filtry. Typický příklad může být STA, kde je jedna anténa určena pro vysílač ČRa (multiplexy 1,2 a 3) a druhá pro vysílač Digital Broadcasting (multiplex 4 a Regionální síť 7, kde se vysílají programy ČT v HD). V tomto případě mohou kanálové filtry signál DVB-T2 blokovat, pokud se bude vysílat na odlišných kanálech. Je tedy nutné pozvat technika, který kanálový filtr vymění za jiný, který propustí i kanál (kanály), na kterých se bude vysílat DVB-T2. Jednoduchý kanálový filtr nebo kanálový slučovač stojí většinou do 500 Kč, k tomu je nutné připočíst práci technika.
Velké STA s kanálovými vložkami nebo konvertory
Větší bytové domy využívají nejčastěji systém kanálových zesilovačů nebo konvertorů. Do nich je přiveden signál z antény (antén), většinou pásmových. Kanálové zesilovače signál zesilují na stejných kanálech, jaké přicházejí z antény (a ty se dále šíří do rozvodu). Konvertory signál převádí na jiné, typicky nižší kanály (ať už v pásmu UHF, nebo někdy i pásmu VHF), což se využívá zejména kvůli nižšímu útlumu rozvodů na nižší frekvenci. Výstupem zesilovací soustavy kanálových zesilovačů nebo konvertorů je vyrovnaný a filtrovaný signál všech multiplexů, který ze soustavy putuje rozvodem na účastnické zásuvky v bytech. Už dle názvu je jasné, že tyto prvky jsou laděny na konkrétní kanály TV pásma a tak pokud se bude DVB-T2 vysílat na jiných kanálech než stávající sítě (což bude případ přechodových sítí), je nutný zásah do těchto prvků. Pokud ale dojde v budoucnu na vysílání na stejných kanálech, kde nyní běží stávající multiplexy, do prvků pro dané kanály zásah nutný nebude.
V případě, že je nutné přidat vložku nebo konvertor pro nový kanál, kde se bude vysílat DVB-T2, je nutné zavolat správce vaší STA. Ten do systému přidá nový kanálový zesilovač nebo konvertor. Cena za přidání vložky se pohybuje v tisících korun dle typu, například u asi nejrozšířenějšího systému Alcad vyjde přidání kanálové vložky řady ZG na 2-3 tisíce za samotnou vložku, plus cena práce technika za seřízení rozvodu. Jestliže se v budoucnu změní vysílací kanál na jiný, lze kanálové zesilovače i přeladit (přeladitelnost je ale většinou omezená, typicky jen na blízké kanály). U konvertorů se pak postupuje obdobně. Celková cena za úpravu STA je sice vyšší, ale s ohledem na větší počet domácností připojených na toto STA vychází cena na jednu „zásuvku“ příznivě, obvykle v řádu několika málo stokorun.
STA s programovatelnými zesilovači
Existují i tzv. programovatelné zesilovače nebo konvertory. Jejich ladění probíhá programátorem, což je přístroj, kterým disponují odborní technici. Zesilovač nebo konvertor se tak přenastaví pouze zásahem odborníka na místě. V případě zesilovačů, typicky vhodných pro středně velké STA, se většinou jedná o širokopásmový zesilovač s programovatelnými filtry, přičemž počet možných přijímaných kanálů (pozic filtru) bývá omezen. U konvertorů se jedná dražší obdobu mechanicky laděných konvertorů, které se opět přelaďují za pomoci programátoru. V případě programovatelných prvků je tak pro příjem DVB-T2 nutná návštěva odborníka, který daný zesilovač může přeprogramovat na nové kanály. Vhodné je ozvat se firmě, která tyto prvky instalovala, máte jistotu, že disponuje potřebnou technikou pro naprogramování. Cena servisního zásahu kvůli naprogramování a seřízení zesilovačů se pak bude pohybovat ve stovkách až tisících korun na jednu STA.
Úprava STA? Nutný zásah odborníka
Na závěr je dobré poznamenat, že systémy STA by měly být instalovány a seřízeny pouze profesionálně. Pouze odborná firma disponuje profesionální měřicí technikou, která je schopná změřit parametry signálu (sílu, chybovost, odstup signál-šum atd.) a rozvod vhodně seřídit. I nasměrování antény nemusí být tak jednoduché a mnohdy i v případě přímé viditelnosti na vysílač signál může být znehodnocen například odrazy, rušením a podobně. Odborník se zkušenostmi a technikou dokáže na místě vyhodnotit kvalitu signálu z antény, její vhodné namíření a tomu dále přizpůsobit konfiguraci a seřízení navazujícího rozvodu. Takto nastavená STA zajistí kvalitní příjem několika desítek televizních programů z pozemního vysílání, ať už se jedná o stávající DVB-T nebo novou generaci DVB-T2. V případě problémů s příjmem pak samozřejmě může divák uplatnit reklamaci a odborník ji musí řešit.
V žádném případě není vhodné, aby se do úprav STA pouštěl laik bez patřičných zkušeností a výbavy. A to ani v případech, kdy by správce domu postupoval liknavě nebo neměl zájem situaci kolem příjmu řešit. Neprofesionálním zásahem do společných rozvodů totiž riskujete nejen znefunkčnění příjmu TV, ale případně i právní postih.
Je známo, že strategie pro finální vysílání DVB-T2 bude teprve vypracována do poloviny roku 2018, takže konečné kmitočty pro jednotilivé oblasti nejsou přiděleny, je ovšem dost nešikovné teď přelaďovat na přechodové kmitočty přechodových sítí a potom třeba zase přelaďovat na finální. Škoda, že se už teď neví, jaké budou konečné kanály, tím by se anténní systémy lépe a perspektivněji upravovaly.
Anténní systém jde asi těžko upravit na neexistující vysílání. Takže i když budete znát kanál, nebudete znát intenzitu, jaká bude na svorkách antény. A to je jediný parametr, dle kterého můžete něco nastavit. Takže nezbývá, než si počkat na spuštění.
Snad budou aspoň brát v úvahu tvůrci nové strategie, že po ukončení DVB-T možné kmitočty zůstanou pro DVB-T2. Jako např pro JM jsou to kanály 29, 40 a 46.
Nemusely by být pak takové náklady na přestavbu antén.
Pokud se nemýlím, tak některé kanály současných dočasných sítí se později překlopí do finálního muxu na stejném kanále. Ovšem nutno znát předem aby se člověk s něčím nedrbal zbytečně co pojede pouze pár let. Doufejme že nám to později někdo oznámí co na jakém bude nebo zůstane. Taky není ještě schváleno TTP … takže je ještě brzy asi na cokoliv.
Finální sítě budou po roce 2021 na současných kanálech-po vypnutí DVB-T.
To není tak úplně pravda, mnoho vysílačů dnes vysílá na kanálech 50+ a ty se při přechodu na DVB-T2 budou opouštět. Pravděpodobnější tak je, že DVB-T2 využije stávající kanály pod 50 (ne ale nutně všechny) a k tomu kanály, na kterých nyní pojedou přechodové sítě.
pri DVB-T a DVB-T2 sa v rozvodoch STA-čiek nemusia prevádzať prijímaný kanál na iný kanál. Môže sa do STA-čky pustiť a priamy kanál z vysielača nie… to čo sa prijíma na anténu ide na rovnakom kanáli hneď do rozvodu…
Naprosto nesouhlasím s autorem kdy tvrdí, že programovatelné zesilovače mají horší kanálové filtry, než nějaké vložky. Ano, vyobrazený Televes kvalitou filtrů zrovna neoplývá, ale jsou jiné stroje se SAW filtry, které řežou a naklání přesně to, co člověk potřebuje. Vložková dekáda je u konce – drahá sranda do našich končin, kde se co chvíli mění vysílací kanály….
Stacilo napsat, ktery programovatelny zesilovac ma skvele filtry (vyrobce-typ) …
Nikde netvrdím, že jsou všechny kanálové zesilovače horší než řešení na selektivních vložkách. Nicméně běžně jsem se setkával spíše se zesilovači na úrovni zmíněného Televesu, jejichž selektivita je o dost horší.
Pokud víte o modelech programovatelných zesilovačů se stejnou/lepší selektivitou než mají nejpoužívanější vložky Alcad řady ZG-431, stejně jako Ivovi se rád dozvím, které to jsou.
Johansson
Dobry den, mam na domě pouze anténí fozbočovač na 3 TV a všechny jsou DVB-T. Existuje nějaký konvertor který bych posadil před tento rozbočovač a udělal ze všeho co „příjme“ DVB-T abych nemusel kupovat 3x set-top-box ke každé TV? Nejde mi ani tak o kvalitu ale funkčnost systému.
Dobrý den,
tuhle otázku řeším taky a nikde jsem zatím nenašel odpověď 🙁 snad se někdo najde …