K diginovele o DVB-T2 přišlo 16 pozměňovacích návrhů, ministerstvo jich 15 odmítá

Šestnáct poslaneckých pozměňovacích návrhů k vládní novele zákona o elektronických komunikacích vypořádalo během jediného dne ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Dnes se tento dokument, který se v drtivé většině případů zabýval „televizní“ částí novely, tedy připravovaného přechodu na nový standard pozemního digitálního televizního vysílání DVB-T2, dostane na jednání Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny. Ministerstvo mu jako předkladatel novely navrhuje všechny pozměňovací návrhy až na jeden odmítnout. Výjimku udělalo pouze u návrhu poslance Martina Kolovratníka (ANO), který chce do novely doplnit nejzazší možný termín vypnutí vysílání ve standardu DVB-T.

Kolovratník navrhuje, aby v novele přibyl nový bod, který by zněl: „Vláda stanoví Technickým plánem přechodu datum ukončení zemského digitálního vysílání ve standartu DVB-T, nejpozději však k termínu 1. 2. 2021.“ Stejné datum obsahuje i vládou schválená Strategie rozvoje terestrického televizního vysílání, z níž novela vychází. „S ohledem na komplikovaný proces mezinárodní koordinace se sousedními státy se z praktického hlediska nejeví jako vhodné stanovovat datum přímo v zákoně. Vhodnější je forma podzákonného právního předpisu, což tento pozměňovací návrh v případě dřívějšího data nevylučuje,“ napsalo ke Kolovratníkovu návrhu ministerstvo průmyslu a obchodu a zaujalo k němu neutrální stanovisko.

Vláda bude moci kdykoli změnit kmitočtový plán

MPO naopak odmítlo návrh poslance a předsedy poslaneckého klubu TOP 09 Františka Laudáta, aby z novely zmizelo obecné ustanovení, které umožňuje vládě kdykoli v budoucnu měnit kmitočtové plány a v případě, že se to dotkne konkrétních operátorů, zajistit jim „náhradu nákladů účelně a efektivně vynaložených z důvodu změny“. Laudát argumentoval, že ustanovení se týká jen případu přechodu z DVB-T na DVB-T2 a není proto třeba, aby zůstalo v zákoně jako obecné a umožnilo tak vládě kdykoli v budoucnu znovu provést takovou změnu. Ministerstvo odmítlo i jeho další návrh, aby v novele bylo přímo řečeno, že individuální oprávnění pro využívání kmitočtů pro přechodové sítě DVB-T2 vydaná před účinností novely budou vnímána jako oprávnění udělená podle tohoto zákona.

František Laudát rovněž neuspěl s návrhem, aby novela obsahovala záruku využití kmitočtového pásma 470-694 MHz výhradně pro pozemní digitální televizní vysílání, a to nejméně do konce roku 2030. Po stejnou dobu by měla být podle poslance zaručena ochrana zemského digitálního televizního vysílání v tomto pásmu proti rušení jinými službami elektronických komunikací. MPO ale namítá, že toto ustanovení obsahuje již Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady EU, takže by bylo v novele zákona o elektronických komunikacích nadbytečné. Ochranu televizního vysílání před jinými druhy elektronických komunikací navíc podle ministerstva řeší jiný paragraf navrhované novely.

Vypořádání pozměňovacích návrhů k novele ZEK – MPO by Jan.Potucek on Scribd

ODS chtěla zrušit kompenzace operátorům přechodových sítí DVB-T2

Faktické zrušení kompenzací provozních nákladů provozovatelům přechodových sítí DVB-T2 žádá ve svém pozměňovacím návrhu poslanec Ivan Adamec z ODS. Bod, který se týká kompenzací, přepracoval na obecnější konstatování, že operátoři celoplošných sítí DVB-T budou moci zažádat u Českého telekomunikačního úřadu o vydání individuálních oprávnění ke kmitočtům pro přechodové sítě DVB-T2. „Přijetí tohoto pozměňovacího návrhu by zcela vypustilo nárok držitelů přídělu rádiových kmitočtů pro celoplošné sítě ve standardu DVB-T na úhradu nákladů efektivně a účelně vynaložených na technické zajištění služby šíření zemského televizního vysílání prostřednictvím přechodových sítí a náklady související se změnou přídělu v rámci procesu přechodu na standard DVB-T2,“ konstatuje MPO v zamítavém stanovisku.

Adamec se podobným způsobem v dalším pozměňovacím návrhu pokusil zrušit možnost úhrady nákladů operátorům přechodových sítí, které by vynaložili na odstranění rušení signálu sítěmi mobilních operátorů. „Přijetí tohoto pozměňovacího návrhu by zcela vypustilo nárok operátorů přechodových sítí a držitelů přídělu rádiových kmitočtů pro celoplošné sítě ve standardu DVB-T na úhradu nákladů efektivně a účelně vynaložených v rámci procesu přechodu na odstraňování rušení signálu sítě zemského televizního vysílání sítěmi poskytujícími služby mobilního datového připojení nebo odstranění rušení sítí služeb mobilního datového připojení službou zemského televizního vysílání,“ namítá MPO.

Poslanec Ivan Adamec (ODS) převzal rétoriku České asociace satelitních operátorů a pokusil se zrušit kompenzace provozních nákladů operátorům přechodových sítí DVB-T2 (Foto: ODS)

Neprošel ani přílepek o digitálním rozhlasu

„Propašovat“ do diginovely o televizním vysílání pasáž o rozhlasové digitalizaci se pokusil poslanec Petr Kudela (KDU-ČSL). „Úřad vyhradí po předchozím souhlasu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání pro Český rozhlas kmitočty umožňující provozování rozhlasového vysílání v rozsahu stanoveném v § 3 odst. 1 písm. a), a d) a v § 3 odst. 2 zákona o Českém rozhlasu. Pro účely multiplexu veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání se práva k vyhrazeným rádiovým kmitočtům udělují na žádost Českého rozhlasu přídělem bez předchozího výběrového řízení. Pokud Český rozhlas do 90 dnů ode dne, kdy byly rádiové kmitočty vyhrazeny, o příděl nepožádá, Úřad postupuje při udělování práv k vyhrazeným rádiovým kmitočtům podle tohoto zákona,“ napsal poslanec.

MPO v tomto případě požádalo o vyjádření ministerstvo kultury a na základě jeho negativního stanoviska nedoporučilo tento pozměňovací návrh přijmout, protože je podle něj v rozporu se zákonem o Českém rozhlasu i vládou schváleným Návrhem rozvoje zemského digitálního vysílání Českého rozhlasu. Zamítavě se MPO staví i k návrhu poslankyně Markéty Pekarové Adamové, aby Česká televize musela ze zákona v DVB-T2 vysílat zahraniční filmy a seriály nejen s dabingem, ale také v původní znění, tedy s duálním zvukem. Proti se postavilo ministerstvo kultury i samotná ČT. Podle ministerstva kultury není možné povinnost vysílání duálního zvuku omezit pouze na jednu vysílací platformu, ale určit ji plošně i pro satelitní, kabelové a IP vysílání.

Duální zvuk u programů České televize, jak jej v DVB-T2 požadovala poslankyně Markéta Adamová z TOP 09, ministerstvo průmyslu a obchodu odmítlo (Foto: TOP 09)

Duální zvuk u ČT možná bude, ale s omezením

Ministerstvo kultury nicméně navrhlo vlastní znění nového ustanovení zákona o ČT, které zní: „Kinematografická díla zahraniční tvorby, filmy a seriály zahraniční tvorby vytvořené pro televizní vysílání, které jsou opatřeny dabingem, vysílá ČT zároveň v původním znění s titulky v českém jazyce, nebrání-li tomu překážky právní nebo technické povahy.“ Takovou překážkou může být například nedostatek kapacity ve vysílací síti, což je případ současného pozemního multiplexu 1, v němž ČT šíří čtyři z šesti veřejnoprávních programů, ale také multiplexu 1a, který zabírá podstatnou část kapacity Regionální sítě 7 a ČT jeho prostřednictvím šíří programy ČT 1 HD, ČT 2 HD, ČT Sport HD a Déčko/ČT art.

Všemi šestnácti pozměňovacími návrhy k vládní novele zákona o elektronických komunikacích se bude dnes dopoledne zabývat Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny. Zpravodaj novely zákona, poslanec Jiří Valenta (KSČM) serveru Televizníweb.cz řekl, že je připraven vládní verzi ve sněmovně podpořit. „Jako sněmovní zpravodaj novely tohoto zákona a předseda Podvýboru pro ICT průmysl a eGovernment zaujímám prozatím k celému tisku (ST 1053) souhlasné stanovisko, ovšem pouze za předpokladu, že nedojde formou pozměňovacích návrhů k nějaké nežádoucí poslanecké tvořivosti. K té došlo například při poslední novele (2014), kdy byla do zákona o elektronických komunikacích implantována zásadní protispotřebitelská ustanovení,“ vysvětlil Valenta.

Zpravodajem novely zákona o elektronických komunikacích ve sněmovně je poslanec Jiří Valenta z KSČM (Foto: Poslanecká sněmovna PČR)

Zpravodaj novely Valenta: bojím se příchodu DVB-T3

Podle Valenty je třeba se s přechodem na DVB-T2 smířit, neboť nařízení Evropského parlamentu předurčuje nové přerozdělení kmitočtového pásma (700 MHz) ve větší prospěch vysokorychlostního internetu. „Česká vláda tak vlastně jen připravila nutné kroky k této změně. A ty si myslím, jsou relativně v pořádku,“ uvedl Valenta. Osobně však s přechodem na novou vysílací normu nesouhlasí, protože podle jeho názoru je stávající vysílací standard DVB-T dostačující nejen svojí kvalitou, ale i příjmem. „Toto se, podle mnohých odborníků, u DVB-T2 plně předpokládat nedá, neboť zaváděná platforma je mnohem citlivější na kvalitu zdrojového signálu a tam, kde byly již problémy v příjmu se tyto ještě prohloubí,“ cituje Valenta z materiálu České asociace satelitních operátorů (ČASO), nejsilnějšího kritika přechodu na DVB-T2.

Valenta přebírá i další argumentaci satelitních operátorů o „zbytečných miliardových výdajích“. „Miliardové investice od občanů a státu jsou v této chvíli neopodstatněné a zbytečně a nahrávají tak zejména jen výrobcům televizorů, set-top boxů, apod. Navíc kódování HEVC, při standardním rozlišení obrazu, může snižovat kvalitu obrazu a je údajně chybové. Hrozím se také toho, že za několik let bude nutná opětovná obměna na DVB-T3, o které se nyní již také v kuloárech uvažuje, a to v nebezpečně blízkém horizontu 10 let a z peněz občanů poputují další finanční prostředky,“ říká Valenta. Sítě DVB-T2 ale nebudou vysílat ve stejném standardním rozlišení jako multiplexy DVB-T a norma DVB-T3 neexistuje, ani na ní nikdo nezačal pracovat.