Do výběrového řízení se přihlásilo dvanáct zájemců, zhruba třetina oproti předchozím tendrům. Volba je důležitá i kvůli zavádění DVB-T2.

Po dnešku bude o trochu jasněji ve volbě nového ředitele České televize. Rada ČT na odpoledním veřejném zasedání v Praze na Kavčích horách vybere finalisty výběrového řízení, z nichž za dva týdny zvolí nového generálního ředitele ČT. Konkurz letos přilákal překvapivě málo zájemců: přihlásilo se pouze dvanáct kandidátů, což je zhruba třetina oproti předchozím tendrům na ředitele ČT. Post obhajuje i současný šéf ČT Petr Dvořák, který televizi vede od září 2011. Z někdejších vysokých televizních manažerů proti Dvořákovi kandiduje pouze bývalý šéf televize Prima Martin Konrád, štěstí zkouší i někdejší a současné tváře ČT Jiří František Potužník a Karel Novák.

Kdo kandiduje na ředitele ČT?

  • Alena Dlabačová
  • Gabriela Froňková Dousková
  • Petr Dvořák
  • Martin Konrád
  • Tomáš Kopečný
  • Karel Novák
  • Daniel Petruška
  • Jiří František Potužník
  • Radoslav Štědroň
  • Milan Vacek
  • Stanislav Vaněk
  • Petr Vinklář

Konkurz probíhá pět měsíců před plánovaným nástupem nového ředitele ČT do funkce. Členové Rady ČT vybrali tak brzký termín kvůli případné kolizi s předvolební kampaní před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny. Chtěli se vyhnout zbytečné politizaci volby, což se jim – zdá se – zatím daří. Konkurz přitahuje minimální pozornost politiků i médií. Přispívá k tomu i fakt, že na rozdíl od minulých výběrových řízení nejsou veřejně k dispozici kandidátské projekty a jednotliví kandidáti nevyvíjí téměř žádné mediální aktivity. Asi nejvíce je vidět bývalý šéf Primy Martin Konrád, který však v komerční dvojce strávil podstatnou část své kariéry jako obchodní ředitel – celou televizi vedl pouhý rok.

Naopak současný šéf ČT Petr Dvořák volí stejnou strategii jako před šesti lety, kdy do poslední chvíle neposkytoval žádné rozhovory a věnoval se spíše zákulisním vyjednáváním o podpoře. Relevantní informace o kandidátech tak mají opravdu jen členové Rady ČT, kteří se ani se všemi dvanácti adepty neuvidí – finalisty konkurzu budou vybírat na základě jejich projektu a motivačního dopisu. Na veřejné slyšení, které se uskuteční za dva týdny 26. dubna, si pozvou až vybrané finalisty a ve stejný den chtějí rozhodnout o novém řediteli. Volba to nebude jednoduchá, protože ani ČT nečeká jednoduché období. Přibývá útoků na její nezávislost i způsob kontroly.

Česká televize by mohla po přechodu na DVB-T2 provozovat hned dva multiplexy s celoplošným pokrytím, z toho jeden regionalizovatelný (Foto: Česká televize)

Těžká zkouška pro vítěze

Nový ředitel nastoupí do funkce necelý měsíc před parlamentními volbami, po kterých se bude muset vyrovnávat s novým rozložením sil v Poslanecké sněmovně. Není žádným tajemstvím, že nejsilnější politický subjekt současnosti, hnutí ANO, zaujímá vůči ČT dost negativní postoj. Kavčí hory však budou potřebovat politickou podporu kvůli plánovanému rozvoji veřejnoprávního vysílání po přechodu na nový systém pozemního digitálního vysílání DVB-T2. Česká televize by chtěla provozovat hned dva veřejnoprávní multiplexy, což se nelíbí komerčním stanicím, ale i některým politikům. Na druhou stranu by to měla být ČT, kdo bude garantovat zachování bezplatného příjmu programů v terestrickém vysílání, a to i v HD kvalitě.

Nového ředitele čeká rozhodnutí o spuštění veřejnoprávní přechodové sítě DVB-T2, která by měla již letos divákům nabídnout kompletní nabídku šesti veřejnoprávních kanálů v HD kvalitě, s níž se dosud Češi v terestrickém vysílání nesetkali. Původně měla přechodová síť ČT startovat společně s přechodovou sítí Českých Radiokomunikací a koordinovat rozšiřování pokrytí do dalších regionů tak, aby všude byly v DVB-T2 současně dostupné jak veřejnoprávní, tak hlavní komerční programy. Tento plán vzal za své kvůli zdržení projednávání potřebné legislativy, zejména pak novely zákona o elektronických komunikacích a v ní obsazené novely zákona o ČT. Čeká se také na výsledek notifikačních jednání s Evropskou komisí o kompenzacích operátorům přechodových sítí DVB-T2, jimž by měl stát proplácet provozní náklady po dobu souběžného vysílání s nynějšími sítěmi DVB-T.

Postoj České televize k DVB-T2 je klíčový (Foto: CRA)

Postoj ČT je klíčový pro rozvoj DVB-T2

Bez jednoznačného postoje ČT k zavádění DVB-T2 a spuštění její přechodové sítě se nedá očekávat nějaký masivnější zájem o příjem tohoto vysílání, protože přechodové sítě DVB-T2 pro komerční televize nabídnou stejné programy jako současné multiplexy DVB-T, navíc ve standardním rozlišení obrazu. HD verze těchto programů se do DVB-T2 dostanou nejdříve ve chvíli, kdy budou spouštěny finální sítě nové generace, a k tomu nedojde dříve než v roce 2020. Do té doby má být hlavním lákadlem DVB-T2 veřejnoprávní přechodový multiplex s šesti HD programy České televize. Je jasné, že současný ředitel Petr Dvořák do případného znovuzvolení o startu této přechodové sítě DVB-T2 nerozhodne, protože by tím ovlivnil ČT daleko za hranici svého současného mandátu.

Pokud by v konkurzu na ředitele ČT zvítězil kdokoli jiný, musel by se nejprve s problematikou DVB-T2 seznámit, což by znamenalo další zdržení. Již nyní má spouštění přechodových sítí půlroční zpoždění oproti termínům ve vládní Strategii rozvoje terestrického televizního vysílání. Strategický dokument, který připravila Koordinační expertní skupina při ministerstvu průmyslu a obchodu, předpokládal start přechodových sítí DVB-T2 v říjnu loňského roku, přičemž potřebná individuální oprávnění pro využívání kmitočtů měli operátoři získat od Českého telekomunikačního úřadu do konce srpna 2016. Realita je mnohem prostější: o kmitočty dosud zažádaly a část jich získaly pouze České Radiokomunikace pro svoji přechodovou síť určenou komerčním televizím.

Štítky