Co chystá Petr Dvořák pro Českou televizi v DVB-T2?

Druhé šestileté funkční období generálního ředitele České televize Petra Dvořáka, které začne letos v září, bude z velké části provázet druhá televizní digitalizace a přechod na pozemní televizní digitální standard DVB-T2. Jaké novinky díky této změně ČT přinese a na co se mohou těšit diváci? Petr Dvořák mnohé naznačil ve svém kandidátském projektu i na veřejném slyšení finalistů konkurzu před volbou nového generálního ředitele ČT. Neslibuje žádný nový celoplošný lineární program, zato potvrzuje záměr Kavčích hor přejít postupně na HD vysílání a v blízké budoucnosti zcela opustit standardní rozlišení obrazu.

„Druhá vlna digitalizace, která nás čeká, bude procesem minimálně stejně náročným jako byla ta první. Jsem proto přesvědčen, že Česká televize má využít své expertní zkušenosti z minulosti a zhostit se role hlavního organizátora plánovaného přechodu na DVB-T2,“ píše Dvořák ve svém kandidátském projektu. Zatím však roli tahouna DVB-T2 drží České Radiokomunikace, které spustily svoji přechodovou síť DVB-T2 pro komerční televize jako první ze tří operátorů (dalšími budou ČT a společnost Digital Broadcasting) a zatím se nezdá, že by se ČT měla k tomuto kroku v dohledné době připojit. ČT čeká na schválení novel zákonů o elektronických komunikacích a o ČT, jež mají vytvořit legislativní podmínky pro její vstup do DVB-T2.

Kandidátský projekt Petra Dvořáka by Jan.Potucek on Scribd

Čtyři nové internetové programy

Jakmile to legislativa umožní, plánuje Dvořák spustit nejen pozemní vysílání všech šesti stávajících programů v HD kvalitě, ale také zásadní technologickou proměnu areálu Kavčích hor. „Jedním z jejích cílů je přestavba stávajících vysílacích pracovišť z roku 2007 na nový systém, který umožní odbavení tzv. internetových kanálů prostřednictvím IP sítí, a to jak pro potřeby nelineárního sledování televize, tak i pro šíření lineárního obsahu v potřebné kvalitě včetně všech doplňkových služeb. Technologická proměna televize by měla proběhnout nejpozději v období 2019–2020, aby zároveň časově navazovala na transfer do distribučních sítí DVB-T2,“ plánuje staronový generální ředitel ČT.

Internetové kanály mají nabídnout mix lineárního a nelineárního vysílání a Kavčí hory by je šířily především prostřednictvím hybridního vysílání HbbTV a IP platformy. Dvořák předpokládá vznik celkem čtyř kanálů. Nejrozsáhlejší bude ČT edu, vzdělávací portál určený především pedagogům základních a středních škol jako pomůcka pro vyučování. „ČT edu nabídne širokou databázi videí, formátově, licenčně i časově uzpůsobených potřebám standardní vyučovací hodiny, která, v souladu s platnými rámcovými vzdělávacími programy, pokryje škálu témat od ryze přírodních věd po nauky výsostně humanitní. Videa budou doplněna sekundárními vzdělávacími materiály, jako jsou pracovní listy či interaktivní testy a aplikace,“ líčí Dvořák.

Mluvčí České televize Alžběta Plívová a generální ředitel Petr Dvořák při rozhovoru pro Radiožurnál po volbě nového ředitele ČT (Foto: Jan Potůček, Televizníweb.cz)

ČT klasik s unikátním archivem pořadů i zpráv

Další internetový program ponese název ČT klasik a nabídne Národní audioviozuální galerii s archivem pořadů a zpravodajství ČT za posledních více než padesát let. „Národní audiovizuální galerie je projektem, jenž, pod vedením týmu akademiků a odborníků, nabídne divákům a uživatelům internetu České televize (formou webu a iVysílání) ucelené tematické celky archivních, mnohdy ještě nikdy neuveřejněných materiálů. Poskytne doplňující, informačně cenný kontext k aktuálním historickým výročím a probíhajícím společenským událostem, zachyceným v pořadech vysílaných na ostatních kanálech ČT,“ vysvětluje generální ředitel ČT. Vznik projektu ČT klasik Petr Dvořák avizoval již v roce 2014, tehdy jako programu pro pamětníky.

Zcela nový není ani nápad na kanál ČT regio, jenž má po přechodu na DVB-T2 fungovat jako prostor pro regionální informace. Shromažďoval by zpravodajskou a publicistickou produkci regionálních zpravodajských studií, jejichž počet chce ČT postupně zvýšit z tří na sedm. Již nyní vedle Prahy, Brna a Ostravy fungují další dvě regionální zpravodajská studia v Hradci Králové a Českých Budějovicích, která dokáží sama odbavovat část celostátního vysílání ČT 24. Zatím však sama neprodukují vlastní mutace Událostí v regionech, což by byl další krok po přechodu na DVB-T2, pokud by ČT získala dva veřejnoprávní multiplexy, z nichž jeden by byl regionalizovatelný. Hlavní celoplošný multiplex DVB-T2 pro ČT totiž neumožní regionální odpojování, protože bude v celé republice využívat jen dva vysílací kanály.

Regionální zpravodajské studio České televize v Hradci Králové (Foto: Česká televize)

Regionální zprávy pro každý „socialistický“ kraj

Regionální vysílání ČT proto nelze řešit jinak než dalším multiplexem, jenž využije vysílací síť s větším počtem vysílacích kanálů. Po spuštění odpojovaného vysílání z Hradce Králové a Českých Budějovic by měl následovat vznik regionálních zpravodajských studií v Plzni a Ústí nad Labem. Samostatné regionální vysílání by tak měly mít všechny někdejší „socialistické“ kraje – Praha a Středočeský, Severočeský, Západočeský, Jihočeský, Východočeský, Severomoravský a Jihomoravský. „Síť studií pak bude dostačovat pro komplexní výrobu zpravodajství i publicistiky v každém regionu a jejich vysílací prostor bude možné rozšířit jak o víkendech, tak v týdenním kontinuálním zpravodajském proudu,“ slibuje Petr Dvořák.

Inovace se dočká i zpravodajské centrum ČT v Praze na Kavčích horách. „V budoucnu hodlám navrhnout realizaci přístavby stávajícího objektu Zpravodajství, jejíž součástí by bylo nové redakční zázemí i několik víceúčelových zpravodajských studií postavených na nejmodernějších IP technologiích,“ napsal Petr Dvořák ve svém kandidátském projektu. Pražské centrum zpravodajství ČT je totiž v současnosti paradoxně zastaralejší než nejmodernější nové studio ČT v Brně, jež bylo otevřeno loni v létě, a modernější vybavení mají i nově zřízená regionální zpravodajská studia.

Nové moderní studio České televize v Brně – Líšni (Foto: Česká televize)

ČT sport 2 se souběžně vysílajícími přenosy

Čtvrtým internetovým kanálem ČT, který v následujících šesti letech spustí Kavčí hory, má být ČT sport 2. Tento program má nabídnout vysílání souběžně vyráběných nebo licencovaných sportovních přenosů a podporu mládežnického, dětského a amatérského sportu. ČT má s takovým souběžným vysíláním několika sportovních kanálů řadu zkušeností, například s multikanálovou nabídkou z olympijských her nebo souběžným vysíláním různých fotbalových zápasů na lineárním programu ČT Sport a na internetových stránkách tohoto kanálu. Kavčí hory tak v podstatě pouze obrandují jeden stream a nabídnou v něm lineární vysílání po internetu.

Do internetových aktivit chce Petr Dvořák v souvislosti s druhou televizní digitalizací a fragmentací divácké pozornosti investovat daleko více prostředků než dosud. „V příštích letech chci zvyšovat postupně podíl výdajů na on-line aktivity k úrovni pěti procent ze současného jednoho procenta. Takové navýšení umožní i výraznější rozvoj HbbTV, která bude v souvislosti s prudkým nárůstem chytrých televizí základem nových služeb ČT,“ konstatuje Dvořák. Česká televize je hlavním průkopníkem HbbTV vysílání v České republice, její aplikace iVysílání patří k nejvyužívanějšímu obsahu HbbTV u nás. Aby ne, když nabízí rozsáhlý archiv pořadů včetně populárních filmů a seriálů.

ČT Sport se dočká druhého kanálu na internetu (Foto: Česká televize)

ČT plánuje Národní distribuční platformu

A jaký je vůbec nejdůležitější digitalizační plán Petra Dvořáka na následující funkční období? „Chci připravit a obhájit vznik nezávislé distribuční platformy, která bude garancí základní volně dostupné nabídky informací, kultury, vzdělání a zábavy pro všechny skupiny obyvatel, včetně nízkopříjmových, kterých se můžou nejcitelněji dotknout změny v dostupnosti volného terestrického šíření signálu,“ plánuje Dvořák. „Tento projekt „Národní distribuční platformy“ nejen zajistí příjem veřejné služby těm, co nechtějí či nemůžou využívat placenou televizi nebo služby internetových poskytovatelů, ale otevře i zcela nové možnosti vysílání pro nekomerční a místní vysílatele.“ ČT jim chce nabídnout prostor ve svém případném druhém multiplexu DVB-T2.

„Česká televize nabídne v Národní distribuční platformě všechny své programy v nejlepší obrazové kvalitě, dále umožní vznik regionálního vysílání svého programu a projekt organizačně zajistí. Další technické kapacity zdarma poskytne pro regionální, obecní, univerzitní a komunitní televize. Vše ovšem za předpokladu, že stát pro to zajistí podmínky, včetně legislativních,“ popisuje Petr Dvořák. Projekt Národní distribuční platformy ovšem není žádnou novinkou, vymyslel ho nynější vedoucí projektové kanceláře ČT Pavel Hanuš ještě v době, kdy ČT vedl Dvořákův předchůdce Jiří Janeček a Kavčí hory se připravovaly na přechod z pozemního analogového na pozemní digitální vysílání.

Autorem myšlenky Národní distribuční platformy je Pavel Hanuš, vedoucí projektové kanceláře ČT (Foto: TAKTIQ Communications)

Historie se opakuje, ČT v minulosti chtěla národní satelitní platformu

Hanuš tehdy jako vedoucí projektu digitalizace vysílání České televize prosazoval vznik národní satelitní platformy, která by divákům nabídla základní televizní programy zdarma. Českou televizi ale tehdy předběhly satelitní služby Skylink a CS Link, které samy nabídly tuto službu a podpořily ji masivní reklamní kampaní. Bohužel, základní programový balíček zdarma slibovaný divákům „navždy“ vzal za své po ukončení přechodu z analogového na digitální televizní vysílání. Skylink a poté i CS Link, které jako rivaly skoupila lucemburská společnost M7 Group, zavedl na základní programy servisní poplatek 29 korun měsíčně, který poté začal pravidelně zvyšovat až na dnešních 79 Kč měsíčně.

Česká televize na postup Skylinku reagovala prosazením vlastní „ČT karty“, na kterou lze v rámci Skylinku přijímat zdarma programy ČT (ale kromě nich už žádné další české televize, pokud své vysílání na satelitu kódují). Petr Dvořák míní, že podobný postup jako u Skylinku čeká diváky u všech distribučních platforem. „Už dnes je patrné, že operátoři i komerční provozovatelé se strategicky připravují na situaci, kdy volné vysílání bude postupně zanikat a nahradí jej distribuce vázaná na poskytovatele. Televizi dostupnou pro všechny v následující dekádě vystřídá televize pro připojené,“ varuje. „Naším zásadním úkolem je připravit se na tuto novou situaci, minimalizovat negativní dopady na naše diváky a naopak naplno využít nový technologický potenciál,“ poukazuje na projekt Národní distribuční platformy.