V páteční MF Dnes se objevil celostránkový inzerát, který se snaží namluvit zákonodárcům, že diginovela o DVB-T2 přihraje miliardy ze státního rozpočtu soukromým firmám.

Kolik lží se vejde do jednoho celostránkového inzerátu v novinách? Pokud bychom vzali páteční inzerát České asociace satelitních operátorů v MF Dnes, napočítali bychom jich pět a to bychom ještě museli přimhouřit oko nad karikaturou premiéra Bohuslava Sobotky, který na buldozeru s nápisem „DVB-T2“ hrne peníze z dveří s nápisem „Státní kasa“ k vysílači s logem „Radiokomunikace“. Oč jde? Inzerát se snaží oslovit poslance, kteří budou ve středu 24. května hlasovat ve třetím a závěrečném čtení o vládní novele zákona o elektronických komunikacích, jež řeší druhou televizní digitalizaci a přechod na nový vysílací standard DVB-T2.

Lež první: „Proč premiér hrne naše peníze soukromým firmám?“

Hned titulek inzerátu vychází ze zcela mylné interpretace plánovaných kompenzací provozních nákladů přechodových sítí DVB-T2. Jde o opakovaný omyl satelitních operátorů, kteří si stále ještě myslí, že peníze na tyto kompenzace (zpětná úhrada doložitelných nákladů na provoz vysílačů přechodových sítí DVB-T2 po dobu souběžného vysílání ve standardech DVB-T a DVB-T2, tedy hlavně „propálené“ elektřiny) půjdou ze státního rozpočtu. Pokud by si Česká asociace satelitních operátorů pozorně přečetla již dříve schválenou vládní vyhlášku o stanovení způsobu a výše tvorby prostředků radiokomunikačního účtu, věděla by, že peníze na tyto kompenzace by plynuly z Radiokomunikačního účtu, který spravuje Český telekomunikační úřad.

Peníze na tento účet plynou od provozovatelů sítí elektronických komunikací, tedy mobilních operátorů, provozovatelů sítí pozemního televizního a rozhlasového vysílání a dalších uživatelů vysílacího spektra. Tyto peníze neputují přes státní rozpočet, naopak z Radiokomunikačního účtu plyne jejich část do státní kasy. Pokud tedy zůstaneme u stylu vyjadřování inzerátu v MF Dnes, peníze by nehrnul premiér, nepocházely by ze státního rozpočtu a nešlo by o peníze soukromým firmám, ale o náhrady za provoz přechodových sítí. Ty budou tři a jednu z nich bude provozovat Česká televize, což rozhodně není soukromá firma.

Lež druhá: „Nevíme… ale víme, kolik nás to bude stát.“

Satelitní operátoři se snaží vyvolat dojem, že mají jasný přehled o tom, kolik peněz z veřejných zdrojů bude použito na druhou televizní digitalizaci. Opakovaně však dokazují, že se v těchto počtech vůbec neorientují a záměrně náklady na přechod k DVB-T2 nadsazují. Přesné údaje přitom mohou již od července loňského roku najít ve vládou schválené Strategii rozvoje terestrického televizního vysílání.

Lež třetí: „Co znamená novela telekomunikačního zákona, kterou jako buldozerem tlačí premiér? Pět miliard korun z kapes televizních diváků na nákup nových TV a set-top-boxů.“

Částka pěti miliard korun na obměnu televizních přijímačů v těch českých domácnostech, které přijímají televizní vysílání primárně pozemní cestou na klasickou anténu, souhlasí. Autoři inzerátu ale zamlčují jeden významný fakt: totiž že minimálně polovinu této částky by domácnosti vynaložily na koupi nového televizoru tak jako tak, protože druhá televizní digitalizace proběhne v době, kdy u těchto domácností dojde k přirozené obměně televizního přijímače. Starý televizor doslouží a domácnost si pořídí nový, a učinila by tak i v případě, že by k přechodu na DVB-T2 vůbec nedošlo. Kvůli druhé televizní digitalizaci jí to nebude stát ani o korunu navíc, pouze si musí dát pozor, aby nový televizor obsahoval tuner DVB-T2 a kodek HEVC. Rozsáhlé studie o obměnách televizorů v českých domácnostech si satelitní operátoři mohou přečíst v pravidelných kontinuálních výzkumech chování televizních domácností, které kvartálně provádí agentura Nielsen Admosphere.

Lež čtvrtá: „Vysílací frekvence za 11 miliard korun soukromým subjektům zdarma.“

S tímto argumentem satelitní operátoři žonglují už delší dobu. Opírají se o skutečnost, že se stát chystá nynějším provozovatelům čtyř celoplošných sítí DVB-T v rámci přechodu na DVB-T2 pozměnit kmitočty a prodloužit jejich platnost do roku 2030. Podle satelitní asociace by stát měl nechat vypršet platnost kmitočtů pro celoplošné multiplexy DVB-T a poté vypsat aukci na kmitočty pro nové celoplošné sítě DVB-T2. Kmitočty pro televizní vysílání se ale nikdy v minulosti v České republice nedražily a není to obvyklé ani v jiných zemích Evropské unie. Například sousední Německo prodloužilo kmitočty pro sítě DVB-T2 stávajícím operátorům multiplexů DVB-T do roku 2030 bezplatně, aniž by se proti tomu někdo bouřil. Toto prodloužení kmitočtových přídělů nebylo předmětem notifikace ze strany Evropské komise.

Držitelům přídělů rádiových kmitočtů na základě současné právní úpravy zakotvené v § 20 zákona o elektronických komunikacích totiž náleží právo na přednostní udělení – prodloužení přídělů po uplynutí doby jejich platnosti. Ukončení doby platnosti přídělů rádiových kmitočtů tedy neznamená, že dotčené frekvenční spektrum je automaticky nabídnuto v aukci. Samotní udělení kmitočtů pro televizní vysílání sice nebylo a není zpoplatněno, ale držitelé kmitočtových přídělů kmitočtů mají povinnost platit pravidelné roční poplatky za užívání těchto kmitočtů. Roční poplatek za jeden celoplošný kmitočtový příděl, tedy za jednu takovou síť, se pohybuje v řádu 10 milionů korun.

Částka 11 miliard korun, o kterou má údajně Česká republika přijít kvůli tomu, že se kmitočty pro sítě DVB-T2 nebudou dražit, tedy nemá žádné opodstatnění, navíc satelitní operátoři při jejím stanovení vycházeli z vyvolávacích cen kmitočtů pro mobilní operátory. Hodnota pásem pro mobilní operátory je ale diametrálně odlišná od hodnoty pásem pro televizní vysílání (ale je jasné, že satelitáři neměli z čeho vycházet, když se u nás vysílací spektrum nikdy nedražilo).

Lež pátá: „Riziko další prohrané miliardové arbitráže proti státu, kterou zaplatí voliči.“

Satelitní asociace se snaží už delší dobu vyvolat dojem, že pokud stát vyplatí kompenzace operátorům přechodových sítí DVB-T2, zvýhodní tím jednu vysílací platformu před ostatními. Nedodává ale už, že to je pozemní televizní platforma, která má rozhodnutím Mezinárodní telekomunikační unie a Evropského parlamentu přijít o třetinu vysílacího spektra, protože pásmo 700 MHz, ve kterém vysílá, bude vyčleněno pro potřeby mobilních datových sítí. Kompenzace provozních nákladů přechodových sítí DVB-T2 po dobu souběžného vysílání s celoplošnými sítěmi DVB-T a prodloužení pozměněných kmitočtů pro celoplošné televizní sítě do roku 2030 jsou tedy náhradou za tento vynucený zásah do podnikání operátorů pozemních televizních sítí. Jak by se asi zachovali satelitní operátoři, kdyby jim stát ukrojil třetinu veškeré kapacity na transpondérech? Zřejmě by vyvolali onu zmiňovanou arbitráž kvůli nedostatečně ochráněné investici, a v takovém případě by to bylo zcela jistě na místě. Proto jsou kompenzace provozovatelům celoplošných multiplexů DVB-T logické a navíc je bude nejprve schvalovat Evropská komise, takže vyplacené prostředky nebude moci nikdo označit za nedovolenou veřejnou podporu.

Závěrem

Na závěr jen jedna poznámka: Umanutost satelitní asociace, jejíž argumenty byly opakovaně vyvráceny zástupci ministerstva průmyslu a obchodu i všemi subjekty, kterých se přechod na DVB-T2 týká, hraničí až s určitou diagnózou. Přesto, že asociace byla mnohokrát usvědčena ze lži a účelového překrucování faktů, vydává v celostátním deníku inzerát, který stojí na stejných lžích. Doufejme ve zdravý rozum a vlastní úsudek poslanců, kteří budou ve středu rozhodovat o dalším osudu novely zákona o elektronických komunikacích. Je jasné, že by se satelitním operátorům hodilo tuto novelu shodit ze stolu a celý proces přechodu na DVB-T2 zkomplikovat, protože by si tím zajistili značný počet nových klientů placené satelitní televize. Zákonodárci by jim v tom ale neměli pomáhat. Stokrát opakovaná lež se nestane pravdou, aniž když ji vytisknete na celou stránku největšího seriózního deníku v zemi.