Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny sice novelu jako celek nepodpořil, předtím ale schválil pozměňovací návrhy, které usnadňují přechod na televizní standard DVB-T2.
Snaha České asociace satelitních operátorů zastavit prostřednictvím pozměňovacích návrhů poslance Marka Bendy (ODS) k vládní novele zákona o elektronických komunikacích přechod na nový vysílací standard pozemního digitálního televizního vysílání DVB-T2 vyšla vniveč. Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny na svém středečním zasedání všechny tři Bendovy návrhy zamítl. Nepomohla ani poslancova osobní účast na jednání. Benda na výboru vznesl otázku, zda vedle chystaných kompenzací provozních nákladů přechodových sítí DVB-T2, které odmítá, nelze za nedovolenou veřejnou podporu považovat i plánované prodloužení licencí operátorům celoplošných televizních sítí do roku 2030.
Přítomní zástupci ministerstva průmyslu a obchodu takovou tezi odmítli a připomněli precedens z první televizní digitalizace. Při přechodu z analogového na digitální televizní vysílání byly celoplošným komerčním televizím Nova a Prima za souhlas s předčasným ukončením analogového šíření signálu prodlouženy vysílací licence o osm let a obě televize navíc získaly kompenzační licence pro další jeden program, který mohl v nových sítích DVB-T odstartovat dříve než konkurence. Obdobně se stát zachoval i v případě licencí pro rozhlasové vysílání. Novelou vysílacího zákona umožnil těm komerčním rádiím, která se dobrovolně přihlásila k přechodu na digitální vysílání, prodloužit již jednou prodloužené analogové licence až do roku 2025.
Kmitočtové příděly pro DVB-T2 budou do roku 2030
Hospodářský výbor sněmovny nejen že odmítl Bendovu argumentaci, ale naopak podpořil pozměňovací návrh koaličního poslance Martina Kolovratníka (ANO) na prodloužení pozměněných kmitočtových přídělů pro provozovatele celoplošných sítí pro pozemní televizní vysílání do roku 2030. Šlo o jeden z pěti pozměňovacích návrhů k novele, které výbor na středečním jednání odhlasoval. Kolovratník již přede dvěma týdny uspěl s návrhem zapracovat do novely pevné datum ukončení pozemního digitálního televizního vysílání ve standardu DVB-T, které odpovídá vládní Strategii rozvoje terestrického televizního vysílání. Současné celoplošné sítě DVB-T by podle něj měly ukončit vysílání nejpozději do 1. února 2021.
Výborem prošel i pozměňovací návrh poslance Ivana Adamce (ODS), který zpřesňuje důvod, proč mají být spuštěny a provozovány přechodové sítě DVB-T2 (za účelem „uskutečnění přechodu na standard DVB-T2“) a otevírá cestu ke kompenzaci provozních nákladů operátorům přechodových sítí DVB-T2, které byly spuštěny ještě před přijetím a účinností novely, ale nezískaly individuální oprávnění pro využívání kmitočtů dříve než 20. července 2016, kdy vláda přijala Strategii rozvoje terestrického televizního vysílání. Uspěl i návrh poslance Michala Kučery (TOP 09), který si osvojil původní návrh stranické kolegyně Markéty Pekarové Adamcové na zavedení nové povinnosti pro Českou televizi vysílat v DVB-T2 duální zvuk.
Hospodářský výbor podpořil návrh poslance Martina Kolovratníka (ANO), aby provozovatelům stávajících celoplošných multiplexů byly prodlouženy licence do roku 2030 (Foto: archiv Martina Kolovratníka)
Pokuty z podílu na obratu pro mobilní operátory prošly
Pátým pozměňovacím návrhem k diginovele zákona o elektronických komunikacích, který se dočkal podpory Hospodářského výboru, byl návrh komunistického poslance Lea Luzara, který zpřesňuje přechodné ustanovení u stanovení lhůty pro uvedení stávajících smluv na poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací z dvanácti měsíců na šest. Tento návrh se ale netýkal televizního vysílání, nýbrž mobilních operátorů. Nad „mobilní“ částí novely se na výboru strhla debata nad návrhem Ivana Adamce z ODS, aby byla vypuštěna pasáž o pokutách stanovených podílem z obratu operátora. Adamec je považuje za potenciálně likvidační, ale podle ministerstva průmyslu o obchodu mají mít zastrašující efekt a Český telekomunikační úřad je nemusí využít. „Na Slovensku, kde platí tytéž pokuty od loňského roku, tento instrument zatím vůbec nepoužili,“ řekl náměstek ministra průmyslu a obchodu Marek Ondroušek.
Ačkoli „televizní“ část novely, respektive pozměňovací návrhy k ní, prošly jednáním výboru zdárně, novelu jako celek Hospodářský výbor nejtěsnějším možným počtem hlasů odmítl podpořit. Poslanecké sněmovně tedy ve třetím čtení nedoporučí zákon schválit. Pro podporu novele hlasovalo pouze šest z dvanácti přítomných členů výboru, dalších šest členů se zdrželo. Novele, kterou prosazuje vládní koalice, chyběly zejména hlasy poslanců dvou nejsilnějších koaličních stran – sociální demokracie a hnutí ANO. Například bývalý ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) přišel na část projednávání novely, ale před samotným hlasováním jednací sál opustil. Některé pozměňovací návrhy tak procházely jen těsným rozdílem počtu hlasů.
Ivan Pilný (ANO) překvapil návrhem vrátit novelu do druhého čtení (Foto: ANO)
Předseda Hospodářského výboru Ivan Pilný (ANO) navíc zpochybnil snahu vlády řešit otázku odejmutí kmitočtového pásma 700 MHz televiznímu vysílání projednáním všech možných technických řešení. Podle Pilného není přechod na DVB-T2 jedinou variantou, vláda měla vzít v úvahu i zachování stávajícího vysílacího standardu DVB-T nebo i dalších technických řešení. Pilný také na výboru inicioval hlasování o návratu novely do druhého čtení, aby k ní poslanci mohli podávat další pozměňovací návrhy. Přímo na výboru tento návrh neprošel, ale Pilný jej podle svých slov předloží znovu na květnové schůzi Poslanecké sněmovny ještě předtím, než by měla být novela projednána ve třetím a závěrečném čtení.
Rozhodnou následující dva týdny
Pokud by se Pilnému podařilo sehnat dostatečnou podporu pro jeho návrh, projednávání novely by se neúměrně protáhlo a hrozilo by, že ji stávající sněmovna již nestihne přijmout. Navíc by tím padla dohoda zástupců všech parlamentních stran s premiérem Bohuslavem Sobotkou, že novela bude projednána ve zrychleném řízení, tedy že výbory budou mít na její „odbavení“ pouhých dvacet dní místo obvyklých šedesáti. Pilný si podle svých slov porušení dohody s premiérem uvědomuje, argumentuje ale nedostatkem času na prostudování materiálů, které poslanci dostávají od různých stran a týkají se ustanovení v novele. Zpravodaj novely Jiří Valenta (KSČM) ale apeloval, aby poslanci „neházeli“ zákon pod stůl jenom proto, že došlo k demisi vlády.
Jaký bude další legislativní postup? Novelou se bude na své květnové schůzi, která začíná 17. května, opět zabývat plénum Poslanecké sněmovny. Pokud neprojde procedurální návrh předsedy Hospodářského výboru Ivana Pilného na návrat novely do druhého čtení, budou poslanci hlasovat o jednotlivých pozměňovacích návrzích i novele jako celku a budou přitom přihlížet na doporučení Hospodářského výboru i předkladatele novely – vlády, kterou při projednávání zastupuje ministerstvo průmyslu a obchodu. Pokud se i po pádu současné vlády udrží křehká vládní koalice, která se shodla na podpoře této novely, neměl by mít zákon problém projít třetím čtením. Poslance ale čekají dva týdny tvrdého lobbingu ze všech stran, takže výsledek hlasování je nejistý.
