Satelitáři: stát má přispět divákům, kterých se dotkne přechod na DVB-T2. Třeba na nákup satelitu

Kompenzace operátorům přechodových sítí DVB-T2 odmítají, ale nerozpakovali by se ze státního rozpočtu zaplatit několik miliard korun jako příspěvek všem domácnostem, kterých se dotkne přechod na nový standard pozemního digitálního televizního vysílání. Česká asociace satelitních operátorů (ČASO) přišla krátce před třetím čtením novely zákona o elektronických komunikací v Poslanecké sněmovně s populistickým návrhem, aby stát přispěl divákům na nákup nového přijímače. Příspěvek by podle asociace neměl být vázaný na pozemní příjem televize, divák by ho mohl použít například na nákup satelitního kompletu pro příjem placené satelitní televize. Serveru DigiZone.cz to řekl sekretář ČASO Patrik Brom.

Nápad za dvě miliardy (ze státního)

„Usnesení Evropského parlamentu, které bylo ratifikováno Radou EU 25. dubna tohoto roku, říká, že kompenzace se mají dávat zejména koncovým uživatelům a měly by se jim dávat technologicky neutrálně. Naše interpretace je, že by měl být nějaký příspěvek pro diváky, kteří budou přechodem negativně postiženi. Což je zhruba polovina všech českých domácností, které využívají terestriku jako primární zdroj příjmu,“ uvedl Brom v rozhovoru pro DigiZone.cz. „Oni si třeba za ten příspěvek, který jim stát nabídne, mohou vybrat, jestli si přeladí anténu na nový terestrický standard, koupí si set-top box na tento nový standard, nebo příspěvek použijí na to, že si částečně zaplatí satelitní set-top box,“ dodal sekretář ČASO.

Přechod na DVB-T2 se dotkne zhruba poloviny ze čtyř milionů českých domácností. Pokud by každá dotčená domácnost získala od státu minimální příspěvek 1 000 korun na nákup set-top-boxu, vyšlo by to státní rozpočet na dvě miliardy korun. Domácnosti by si za takový příspěvek dokázaly nakoupit set-top-box pro příjem pozemní digitální televize nové generace, ale už ne satelitní komplet, který vyjde v průměru na 3 500 korun. K jeho ceně je třeba navíc připočíst i pravidelné měsíční poplatky satelitnímu operátorovi, protože satelitní příjem televize je na rozdíl od pozemního zpoplatněn. Minimální poplatek činí 1 198 korun ročně za základní programy, které lze ale pozemní cestou přijímat zdarma.

Kdyby stát přistoupil na požadavek satelitních operátorů, stálo by to státní rozpočet násobně více než při stávajícím plánu přechodu na DVB-T2

Ponechme jeden sociální multiplex DVB-T, žádají satelitáři

Podle Pavla Broma však příspěvek na nákup nového přijímače není v Evropské unii kvůli přechodu na DVB-T2 ničím výjimečným. „Na internetu jsem si našel, že Francie dávala dvacet eur. V dnešní Strategii a diginovele jsou ale nějaké kompenzace odhadované na 50 milionů korun pouze pro sociální ústavy, jako jsou domovy důchodců nebo dětské domovy,“ uvedl sekretář satelitní asociace v rozhovoru pro DigiZone.cz. Stejným způsobem však Česká republika postupovala i při přechodu z pozemního analogového na pozemní digitální televizní vysílání. Příspěvek na nákup nových přijímačů dostaly jen sociální ústavy. Satelitní operátoři tehdy postup státu nijak nekritizovali a spokojili se s technologicky neutrální informační kampaní, která divákům nastínila všechny možnosti příjmu televizního signálu.

Satelitní operátoři přišli před závěrečným čtením diginovely zákona o elektronických komunikacích i s dalším kreativním nápadem: po přechodu na DVB-T2 by chtěli zachovat alespoň jeden celoplošný multiplex ve starém standardu DVB-T. Hovoří o „sociálním multiplexu“ pro diváky, kteří odmítají přejít na DVB-T2 nebo si nemohou dovolit koupit nový přijímač. To by ale znamenalo blokaci kmitočtů pro sítě DVB-T2. „Technicky to není možné, protože DVB-T sítě potřebují pro svůj provoz výrazně více kmitočtů. Výsledkem tohoto řešení by bylo snížení počtu celoplošných sítí DVB-T2,“ říká Marcel Procházka, ředitel regulace a strategie Českých Radiokomunikací. „Můžeme se analogicky zeptat, zda by satelitní operátoři ponechali pro své zákazníky jeden transpondér ve standardu DVB-S, aby si všichni nemuseli kupovat nové set-top-boxy pro příjem DVB-S2,“ dodává.

Použití kompresního standardu MPEG-4 v DVB-T2 by znamenalo vybudování zastaralé sítě s nižší kapacitou, upozorňuje Marcel Procházka z Českých Radiokomunikací (Foto: archiv Marcela Procházky)

Satelit čeká další přechod na DVB-S2X

Rovněž satelitní operátoři totiž v uplynulých letech přecházeli z vysílacího standardu DVB-S na novější standard DVB-S2, který jim umožnil efektivněji využívat kapacitu satelitních transpordérů. Zákazníkům satelitních společností tehdy nikdo na nákup nových přijímačů nepřispíval, přičemž cena nového set-top-boxu dosahovala nejméně tří tisíc korun. Pro satelit však nemusí jít o poslední přechod na nový vysílací standard. O slovo se již hlásí nová norma DVB-S2X, která se zatím využívala pro přenosové účely. Na satelitní pozici 19,2°E ale již testuje první televizní program v tomto standardu a je velmi pravděpodobné, že satelitní operátoři ve vidině další úspory kapacity tento standard brzy využijí.

Pro diváky satelitní televize by to ovšem znamenalo další výměnu satelitního set-top-boxu. Bohužel, zatím na trhu nejsou žádné stolní set-top-boxy, které podporují DVB-S2X. Je však jen otázkou času, kdy se takové přijímače objeví. Rozšiřování satelitního vysílání ve standardu DVB-S2X tak bude znamenat nutnost obměny přijímače nebo speciální úpravy některých špičkových set-top-boxů, které ovšem vlastní jen minimum diváků. Přechod na standard DVB-S2X by ovšem na rozdíl od přechodu na DVB-T2 nebyl vynucenou změnou kvůli ztrátě části kmitočtového spektra, které musí pozemní digitální vysílání přenechat mobilním operátorům. U satelitního vysílání by šlo výhradně o snahu operátorů získat další kapacitu pro rozšíření placené programové nabídky.

Také diváky satelitní televize brzy čeká kupování nových přijímačů – kvůli standardu DVB-S2X

Ideální přechod na DVB-T2 s kompresí MPEG-4

„Jako první jsme se začali ptát, proč jít do HEVCu? Když jím nejsou vybavené domácnosti, a navíc Česká televize a všechny komerční televize nahlas říkají, že pro vysílání SD kanálů je to nevhodný formát,“ kritizuje Pavel Brom v rozhovoru pro DigiZone.cz použití kompresního standardu HEVC u vysílání DVB-T2 v České republice. Satelitní asociace prosazuje, aby tuzemští operátoři terestrických televizních sítí vysílali ve starším kompresním formátu MPEG-4. To je však devatenáct let stará technologie. HEVC je naopak zcela nový kompresní kodek, který umožňuje výrazně efektivnější kompresi video signálů, což umožní v jednom multiplexu vysílat více televizních programů, případně ve vyšší kvalitě. Zároveň se HEVC začíná využívat i ve streamingových službách, včetně vysílání v aplikacích hybridní televize HbbTV.

Všechny nové televizory a set-top-boxy na českém trhu navíc podporují vedle MPEG-2 a MPEG-4 také HEVC, protože tento kodek se stal naprosto standardní záležitostí ve spotřební elektronice. „HEVC je také pro DVB-T2 vysílání využíván v Německu, kde je přechod na novou generaci televizního vysílání v plném proudu. MPEG-4 ve spojení s DVB-T2 je používán v zemích, kde DVB-T2 vysílání běží již několik let a v té době nebyl HEVC ještě na světě. K jeho rozšíření totiž došlo až v minulém roce,“ vysvětluje Marcel Procházka z Českých Radiokomunikací. Proč tedy ČASO tlačí na použití kodeku MPEG-4 místo HEVC? Pokud by sítě DVB-T2 opravdu vysílaly v MPEG-4, vešlo by se do nich méně televizních programů nebo by byly v horší kvalitě. Zároveň by to naprosto vylučovalo vysílání v Utra HD (4K).

„Použití MPEG-4 by tak znamenalo vybudování zastaralé sítě s nižší kapacitou a diváci by si domů za stejnou cenu místo moderních televizních přijímačů kupovali zastaralé televizory s omezenou funkcionalitou. Celkově by se tak snížila konkurenceschopnost pozemního televizního vysílání, což je evidentně snahou ČASO,“ míní Procházka.