Diginovela dorazí do Senátu 22. června. Senátoři o ní budou hlasovat 18. nebo 19. července

Téměř měsíc bude trvat vládní novele zákona o elektronických komunikacích, než dorazí z Poslanecké sněmovny do Senátu. Třetím a závěrečným čtením ve sněmovně novela prošla 24. května, do Senátu má dorazit 22. června. Redakci serveru Televizníweb.cz to potvrdila asistentka Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Radka Nováková s tím, že zpravodajem zákona za tento výbor bude senátor Karel Kratochvíle (ČSSD). Ve Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, který má být v případě diginovely garanční, jej bude „zpravodajovat“ senátorka Renata Chmelová (bezpartijní), která se včera zúčastnila debaty o novele na sněmovním podvýboru pro ICT a eGovernment.

„Senát se novelu rozhodně chystá projednat a stihne to ve lhůtě 30 dní,“ ujistila Chmelová. „12. července budeme tisk projednávat na výboru a na plénum Senátu se dostane na schůzi, která začíná 18. července a bude pokračovat i 19. července,“ dodala. Senátorka zatím neeviduje žádné pozměňovací návrhy senátorů, ale podle svých slov nedokáže vyloučit, že v novele dojde k určitým drobným úpravám. Senát musí novelu projednat do 21. července, jinak bude považována za schválenou v původním sněmovním znění, i kdyby na ní senátoři chtěli cokoli měnit. Renatu Chmelovou na schůzi sněmovního podvýboru pro ICT a eGovernment zajímalo, zda předkladatel novely, ministerstvo průmyslu a obchodu, nemá výhrady k některým schváleným poslaneckým pozměňovacím návrhům.

Včerejší jednání sněmovního Podvýboru pro ICT a eGovernment. Zcela vlevo sekretář České asociace satelitních operátorů Patrik Brom, zcela vpravo ředitel regulace a strategie Českých Radiokomunikací Marcel Procházka (Foto: Jan Potůček, Televizníweb.cz)

Satelitáři si vymohli odpovědi od MPO

„Ministerstvo i Český telekomunikační úřad ve shodě schvalují text novely ve sněmovním znění,“ ujistil náměstek ministra průmyslu a obchodu Marek Ondroušek. Sněmovní podvýbor včera diskutoval o vlivu novely na sektor televizního vysílání. Svou kritiku přišel do sněmovny zopakovat sekretář České asociace satelitních operátorů (ČASO) Patrik Brom. „Ani po schválení novely ve sněmovně se náš názor na ni nezměnil,“ ujistil. ČASO podle Broma obdržela od ministerstva průmyslu a obchodu odpovědi na otázku, jakým způsobem vypořádalo dotazy Evropské komise na plánované kompenzace pro operátory celoplošných sítí pro pozemní digitální televizní vysílání v souvislosti s přechodem na DVB-T2.

ČASO proti zamýšleným kompenzacím, které obsahují úhradu provozních nákladů přechodových sítí DVB-T2 a bezplatné prodloužení pozměněných kmitočtových přídělů pro celoplošné sítě pozemní digitální televize do roku 2030, podala stížnost k Evropské komisi. Ta si posléze vyžádala doplňující informace od ministerstva průmyslu a obchodu. Resort měl odpovědět do konce května. Satelitní asociace se poté na ministerstvo obrátila s požadavkem, aby jí na základě zákona o svobodném přístupu k informacím tyto odpovědi také poskytlo. „Jsme rádi, že s námi ministerstvo komunikuje a odpovědi nám předalo,“ uvedl sekretář ČASO na jednání sněmovního podvýboru pro ICT a eGovernment.

Satelitní asociace získala od ministerstva průmyslu a obchodu jeho odpovědi na dotazy Evropské komise k chystaným kompenzacím operátorům přechodových sítí DVB-T2

Prodloužit bezplatně kmitočty? V Německu to udělali

Brom před poslanci upozornil na velkou nejistotu, která podle něj vládne mezi operátory a provozovateli televizního vysílání kvůli notifikačnímu procesu Evropské komise k plánovaným kompenzacím pro provozovatele sítí DVB-T. „Na nedávné konferenci Digimedia jsem vycítil značnou nejistotu ohledně kompenzací. Není jasné, zda bude možné prodloužit kmitočtové příděly pro celoplošné sítě zdarma nebo ne. My budeme rozhodně proti tomu, aby to bylo zdarma,“ ujistil sekretář ČASO. Ředitel regulace a strategie Českých Radiokomunikací Marcel Procházka namítl, že stejný postup jako Česká republika, tedy kompenzaci nákladů spojených s přechodem na nové vysílání a prodloužení kmitočtových přídělů pro celoplošné televizní sítě do roku 2030 zdarma, již zvolilo Německo.

„Německo již prodalo kmitočtové pásmo 700 MHz a prodloužilo bezplatně kmitočtové příděly pro televizní vysílání do roku 2030. Pokud je nám známo, dokonce již vyplácí kompenzace operátorům sítí za jejich přelaďování, aniž by došlo k notifikačnímu jednání s Evropskou komisí. Němci řeší, zda vůbec bude notifikace nutná,“ podotkl Procházka. „Pokud by novela zákona o elektronických komunikacích nebyla přijata, televizní vysílání by ztratilo část kapacity a pokrytí. Část diváků by proto musela přejít na placené televizní služby,“ dodal. Podle Procházky by to pro většinu dotčených diváků znamenalo pořídit si satelitní komplet a zaplatit si minimálně servisní poplatek za příjem základní programové nabídky.

Podle našich informací Německo již přikročilo ke kompenzacím operátorů terestrického televizního vysílání kvůli přelaďování sítí, aniž by proběhla nějaká notifikace s Evropskou komisí, uvedl ředitel regulace a strategie CRA Marcel Procházka (Foto: CRA)

CRA: Přechod na satelit by se divákům prodražil

„V prvním roce by to pro domácnost znamenalo náklady okolo šesti až sedmi tisíc korun a pak každý další rok přes tisíc korun za servisní poplatek. Při přechodu na DVB-T2 by domácnost vynaložila jednorázovou investici 500 korun na nákup set-top-boxu,“ uvedl Marcel Procházka. Poslance Petra Kudelu zajímalo, jak se přechod na DVB-T2 dotkne diváků připojených na společnou televizní anténu a zda je tímto způsobem možné přijímat i satelitní televizi. „Diváci s STA nemusí mít vlastní satelitní přijímače, satelitní signál lze rozvést prostřednictvím STA,“ přitakal Patrik Brom. „Samotné úpravy STA kvůli příjmu DVB-T2 ale mohou být nákladné,“ dodal. Zástupci ministerstva průmyslu a obchodu poslance Kudelu ujistili, že přechod na DVB-T2 se nijak nedotkne zákazníků kabelové televize.

„Čekal jsem poněkud bouřlivější diskusi,“ přiznal na závěr čtvrtečního jednání sněmovního podvýboru pro ICT a eGovernment jeho předseda Jiří Valenta (KSČM). „Jako zpravodaj tohoto zákona nebudu dávat senátorům žádné doporučení. Musím však upozornit na to, že náš Hospodářský výbor jako celek nedoporučil novelu ke schválení. Bylo to ale dáno malou účastní poslanců, kdy šest poslanců hlasovalo pro a šest se zdrželo. Proti novele tedy nebyl nikdo,“ dodal Valenta. Podle Marka Eberta z Českého telekomunikačního úřadu je text novely nejlepší možný, na jakém se mohli poslanci shodnout. „Jsme plně připraveni k implementaci této novely,“ ujistil zákonodárce.