Bývalý šéf českého a ruského Microsoftu a Českých Radiokomunikací tvrdí, že delší časový horizont by přispěl k přirozené obměně televizorů v českých domácnostech.

Nárazové výdaje českých domácností na nákup přijímačů DVB-T2 odhadované na pět miliard korun by se daly zmírnit posunem termínu přechodu na nový televizní standard až na rok 2025. Deníku E15 to řekl bývalý generální ředitel Českých Radiokomunikací Michal Čupa. Česká republika počítá s vypínáním stávajících sítí DVB-T v letech 2020 až 2021, poslední vysílače by měly ukončit vysílání v současném standardu do 1. února 2021. Čupa míní, že druhá televizní digitalizace je příliš uspěchaná. Navrhoval by tedy s přechodem počkat.

„Minimálně by lidé ušetřili. Protože většina televizorů v asi třech milionech domácností bude v roce 2021 zralá k vyhození nebo bude nutné si koupit set top box. Celkově se mluví o nákladech na přechod k DVB-T2 okolo pěti miliard korun. Pokud vezmeme, že průměrná televize vydrží zhruba osm let, můžeme si říct, že rok 2025 stačí a došlo by vlastně k přirozené generační obměně televizí. Mimochodem to byla jedna z hlavních připomínek už někdy v roce 2014, aby se vše zbytečně neuspěchalo,“ řekl Čupa v rozhovoru pro deník E15.

Pro komerční televize nedává DVB-T2 smysl, říká Čupa

Nový televizní standard DVB-T2 podle Čupy divákům nepřinese nic nového. K přechodu dochází pouze kvůli uvolnění kmitočtů v pásmu 700 MHz, které stát vydraží ve prospěch mobilních operátorů. „Neexistuje žádný objektivní důvod, proč se musí na nový standard přejít v tak krátkém čase. Tedy kromě faktu, že k tomu Česko zavázal náš regulátor již v roce 2015 v mezinárodních organizacích, aniž by nás k tomu někdo nutil,“ tvrdí Čupa. „Obávám se, že Česká televize teď bude muset dělat zázraky, aby minimalizovala negativní dopady na diváka a zajistila kvalitní fungování veřejné služby. Pro privátní televize je to naprosto nevýhodné,“ dodal bývalý šéf Českých Radiokomunikací.

Komerčním televizím nedává přechod na DVB-T2 podle Čupy smysl, protože za terestrickou distribuci signálu od operátorů nedostanou nic, na rozdíl od poskytovatelů satelitní, kabelové a IP televize. „Příjmy z televizní reklamy budou klesat s tím, jak poroste internetová reklama. Pro privátní televize je tedy přechod problematický,“ vysvětluje Čupa a zmiňuje zvažovaný model, že HD verze komerčních stanic budou v DVB-T2 zpoplatněny, zatímco vysílání ve standardním rozlišení obrazu bude nadále divákům dostupné zdarma. „Třeba ode mě byste ale asi těžko příplatek za HD dostal,“ namítl Čupa redaktorovi deníku E15.

Aukce kmitočtů v pásmu 700 MHz je příliš brzy

Pro některé televizní stanice může být podle Čupy výhodnější zůstat tam, kde dostanou peníze, tedy u satelitních provozovatelů a internetu. „To by samozřejmě podkopalo i terestrické vysílání. Protože změna, o které mluvíme, postihne v Česku každou druhou domácnost. Ale dopady si regulátor při svém rozhodování zjevně hlavu moc nelámal,“ kritizuje Čupa postup Českého telekomunikačního úřadu. Překlopit pozemní televizní vysílání do placené služby by podle něj bylo komplikované, komerčním televizím ale zřejmě nic jiného nezbude.

„Vše se mění a privátní stanice budou přemýšlet, co to pro ně znamená. A je mi líto, pokud se nevymyslí něco úplně nového, bude potřeba peníze vybrat od zákazníků. Budeme si na to muset zvykat. Vezměte si třeba Netflix, tam si lidé platit za obsah už zvykli,“ podotýká Čupa. Za příliš uspěchanou považuje bývalý šéf Českých Radiokomunikací i chystanou aukci kmitočtů v pásmu 700 MHz. „Přechod na DVB-T2, kterým se uvolní další kmitočty pro operátory, má být v roce 2021. Aukce na uvolněné pásmo podle ministra průmyslu má ale začít už v roce 2019. Haprují mi tam dva roky. Kdo si koupí licenci na něco, co má fungovat až za dva roky? To je v mobilním byznysu nekonečně dlouhá doba,“ míní Michal Čupa.

Štítky