Tři scénáře pro pozemní televizní vysílání v Česku v souvislosti s uvolňováním pásma 700 MHz

Tříletý souběh stávajícího pozemního digitálního televizního vysílání DVB-T s přechodovými sítěmi DVB-T2 byla ideální varianta druhé televizní digitalizace, jak si ji ještě loni na podzim představovala vládní Strategie rozvoje terestrického televizního vysílání v České republice. Přechodové multiplexy DVB-T2 měly odstartovat v říjnu 2016 a do konce letošního roku měly dosáhnout celoplošného pokrytí. Realita je poněkud jiná: ze tří přechodových sítí DVB-T2 vysílá pouze síť Českých Radiokomunikací, která pokrývá signálem polovinu obyvatel České republiky a měla by být dokončena v prvním čtvrtletí 2018. Start dalších dvou přechodových sítí se oddaluje, podle nejnovějších informací v případě jedné na konec června či září a u druhé na podzim letošního roku.

Již nyní je jasné, že souběžné celoplošné vysílání ve standardech DVB-T a DVB-T2 nebude probíhat tři a půl roku, jak původně plánovali autoři Strategie, ale s bídou dva roky, či spíše půldruhého roku. Vše záleží na definitivním schválení vládní novely zákona o elektronických komunikacích a především na notifikačním řízení s Evropskou komisí o plánovaných kompenzacích provozních nákladů operátorům přechodových sítí DVB-T2. V této souvislosti není od věci připomenout, jaké všechny varianty vývoje pozemního televizního vysílání jsou na stole vzhledem k závazku České republiky uvolnit kmitočtové pásmo 700 MHz pro mobilní datové služby, které je nyní využívané pro televizní vysílání.

Jedno je jisté: televizní vysílání už nemůže počítat s kmitočty v pásmu 700 MHz

Co by znamenal přechod střihem?

Vedle přechodu souběhem, který předpokládá delší období souběžného vysílání v končícím standardu DVB-T a nastupujícím DVB-T2 a umožnil by tak divákům postupně přecházet na příjem nových multiplexů a vybavovat se novými televizními přijímači, připadají v úvahu ještě dva možné scénáře. Prvním je přechod střihem, tedy s vynecháním dlouhodobějšího souběhu obou typů pozemního digitálního televizního vysílání, a druhým je zachování stávajícího vysílání DVB-T a jeho útlum vzhledem k uvolnění pásma 700 MHz. Obě tyto varianty rozebírá Studie selhání trhu šíření zemského digitálního televizního vysílání při vynuceném uvolnění kmitočtového pásma 700 MHz, kterou pro ministerstvo průmyslu a obchodu připravila společnost Arthur D. Little.

Přechod na DVB-T2 střihem tato studie definuje jako „řízený jednorázový přechod k technologii DVB-T2, kdy dojde k ukončení vysílání stávajících DVB-T sítí a spuštění DVB-T2 sítí“. O faktický střih, tedy fyzické vypnutí vysílačů DVB-T a teprve následné zapnutí vysílačů DVB-T2, jako tomu bylo v Německu u sítí s komerčními televizemi, by ale nešlo. Studie předpokládá, že by se kvůli zamezení kompletního ukončení pozemního digitálního vysílání a nenávratné destrukci pozemní televizní platformy po omezenou dobu čtyř až šesti měsíců vysílalo v souběhu obou standardů. „Nicméně v určitých lokalitách nelze vyloučit časově omezené zhoršení kvality či úplnou nedostupnost signálu zemského vysílání,“ varují autoři dokumentu.

Přechod střihem by znamenal masivní odliv diváků k satelitní a kabelové televizi (Foto: Česká televize)

Střihu nahrává oddalování notifikace a schvalování diginovely

Při přechodu na DVB-T2 střihem by se vysílání ve standardu DVB-T vypínalo k 30. červnu 2020, jak to požaduje nařízení Evropského parlamentu o uvolnění pásma 700 MHz. Většina diváků by si musela k tomuto datu pořídit nový televizní přijímač, většinou mimo rámec přirozené obnovy – byli by tedy ke koupi nového televizoru nebo set-top-boxu donuceni, protože jejich televizor ještě slouží a za normálních okolností by jej nepotřebovali vyměnit. Ačkoli se zdá, že tato varianta už není na stole, protože vládní Strategie i sněmovnou schválená diginovela o DVB-T2 počítají s přechodem souběhem, podle studie společnosti Arthur D. Little k ní ještě stále může dojít.

„Varianta může reálně nastat např. v případě prodloužení schvalovacího procesu diginovely a notifikačního řízení, které by mohlo vést ke zvýšení nejistoty technických operátorů sítí a následně i k zastavení výstavby přechodových sítí,“ míní autoři studie. Nutno dodat, že jediná funkční přechodová síť DVB-T2, kterou provozují České Radiokomunikace, vysílá na náklady operátora, zatímco televizní stanice, které v tomto multiplexu vysílají, mají distribuci signálu zdarma. České Radiokomunikace síť provozují na vlastní podnikatelské riziko, aniž by měly jistotu, že Evropská komise v notifikačním řízení schválí plánované státní kompenzace provozních nákladů přechodových sítí DVB-T2 a vynaložené investice se jim tedy vrátí. S ohledem na fakt, že uvolnění pásma 700 MHz je evropským rozhodnutím, které obsahuje i doporučení na využití kmitočtově efektivnějších technologií DVB-T2 a HEVC a zmiňuje také možnost kompenzací, je celkem pravděpodobné, že Evropská komise určité kompenzace schválit může.

Zásadní bude notifikační řízení Evropské komise o kompenzacích operátorům přechodových sítí DVB-T2 (Foto: EU)

Operátoři přechodových sítí DVB-T2 čekají na Evropskou komisi

Není také jasné, kdy bude evropská notifikace dokončena. Hovoří se o podzimu letošního roku, ale podle předsedy Koordinační expertní skupiny ministerstva průmyslu a obchodu Pavla Dvořáka by se mohla protáhnout až do konce roku. Na výsledku notifikace závisí start přechodové sítě společnosti Digital Broadcasting, která bude jako jediný z tří přechodových multiplexů DVB-T2 regionalizovatelná a jejíž operátor zvažuje, zda jít do stejného rizika jako České Radiokomunikace. Tedy zda financovat start a počáteční rozvoj sítě, aniž by bylo jasné, zda se mu tyto náklady v budoucnu vrátí. Veřejnoprávní Česká televize by toto dilema teoreticky řešit nemusela, potřebné finanční prostředky má, ale musí počkat na účinnost diginovely o DVB-T2 a úpravy zákona o ČT.

Ale zpět k přechodu k DVB-T2 střihem. Z hlediska nákladů operátorů sítí by znamenal jednorázovou vysokou investici v roce přechodu na nový vysílací standard. Studie společnosti Arthur D. Little předpokládá, že by tak Česká televize, České Radiokomunikace Digital Broadcasting vydaly během roku 2020 celkem 592 milionů korun. Přechod souběhem by byl sice dražší, náklady by ale byly rozložené do delšího časového období a představovaly by maximálně částku okolo 200 až 300 milionů korun ročně (celkově přes jednu miliardu). Přechod střihem by tak mohl znamenat určitou úsporu, zároveň by ale významně ohrozit pozemní televizní platformu jako takovou, protože by řadu diváků donutil ke změně způsobu příjmu televizního signálu. Vzhledem k faktu, že pozemní vysílání je jediným zdrojem bezplatné televize, znamenalo by to zpoplatnění televizního příjmu pro velkou část diváků.

Komplikovaný přechod k DVB-T2 by nahrnul diváky do náruče satelitních operátorů

Střih znamená riziko, zachování DVB-T degradaci terestriky

„Například na sousedním Slovensku při přechodu z analogového na digitální vysílání zvolili co nejkratší dobu provozu souběžných sítí kratší než rok. Výsledkem bylo snížení penetrace zemské platformy z 50 procent v roce 2007 na méně než 20 procent v roce 2013 a to navzdory realizované kompenzaci pro dotčené sociálně slabé domácnosti,“ upozorňuje Studie selhání trhu šíření zemského digitálního televizního vysílání při vynuceném uvolnění kmitočtového pásma 700 MHz. „Obdobný vývoj v České republice by nevyhnutelně vyvolal arbitráže ze strany držitelů přídělů a technických operátorů sítí, kteří budou naopak čelit soudním sporům s provozovateli vysílání,“ varuje. Přechod střihem je zároveň sociálně necitlivým způsobem uvolnění pásma 700 MHz pro 60% českých domácností. Jediným pozitivem této varianty přechodu na DVB-T2 by tedy byla absence nákladů na provoz přechodových sítí.

Katastrofickým scénářem je varianta, kdy se v souvislosti s uvolňováním kmitočtů v pásmu 700 MHz nepřejde na nový televizní standard DVB-T2 a zůstane současné vysílání ve standardu DVB-T. Stávající televizní sítě by tak přišly o část svých kmitočtů v pásmu 700 MHz. „Došlo by k významnému snížení pokrytí obyvatelstva a omezení rozsahu zemského televizního vysílání,“ popisují autoři Studie selhání trhu. V takovém případě se předpokládá, že by k ukončení vysílání současných multiplexů DVB-T došlo k 30. červnu 2020 a poté by došlo k přerozdělení kmitočtů a sestavení tří celoplošných a jedné regionální sítě, které by nahradily dnešní čtyři celoplošné multiplexy a dvacet regionálních sítí DVB-T. Diváci by tak nenávratně přišli o část programové nabídky v pozemním televizním vysílání a s velkou pravděpodobností by se snížilo pokrytí zbývajících celoplošných sítí.