Senátoři na dnešní schůzi rozhodnou o budoucnosti bezplatného pozemního televizního vysílání v České republice.
Zásadní hlasování dnes čeká diginovelu zákona o elektronických komunikacích v Senátu. Ráno bude o normě, která řeší přechod na nový standard pozemního digitálního televizního vysílání DVB-T2, jednat Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, odpoledne budou o novele hlasovat všichni senátoři na plénu. Pokud projde sněmovní verze novely bez senátních pozměňovacích návrhů, bude to znamenat zachování bezplatného pozemního televizního vysílání pro české diváky. V opačném případě hrozí, že podstatná část domácností přijde od června 2020 o možnost přijímat televizi zdarma pozemní cestou na klasickou anténu a budou si muset platit satelitní nebo kabelovou televizi.
Finální hlasování o diginovele má Senát naplánované jako první odpolední bod svojí červencové schůze. Ranní jednání Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice by nemělo novelu ohrozit. Zpravodajem zákona je v něm totiž nezávislý senátor Václav Chaloupek, který novelu ve sněmovním znění podporuje: otevřeně to řekl na úterním zasedání Stálé komise Senátu pro sdělovací prostředky, v níž je rovněž zpravodajem tohoto senátního tisku. Větší drama se tedy očekává až na odpolední schůzi celého Senátu, který bude rozhodovat o doporučení Ústavně-právního výboru schválit k novele pozměňovací návrh senátora Jaroslava Větrovského zvoleného za hnutí ANO.
Senátor Jaroslav Větrovský prosadil pozměňovací návrh k diginovele v Ústavně-právním výboru. Uspěje i na plénu Senátu? (Foto: Senát)
Poslední bojovník za satelitní lobby
Větrovský žádá, aby Česká republika posunula termín vypínání stávajících celoplošných televizních sítí DVB-T až na 30. června 2022, zadotovala divákům přijímače DVB-T2 (a nebo satelitní či kabelové set-top-boxy, pokud se domácnosti rozhodnou odejít od pozemního příjmu televize k některé z neterestrických televizních platforem) a naopak zrušila zamýšlené kompenzace provozních nákladů přechodových sítí DVB-T2 po dobu souběžného vysílání se sítěmi DVB-T. Větrovského pozměňovací návrh rovněž nepočítá s bezplatným prodloužením pozměněných kmitočtů čtyř celoplošných sítí pro pozemní televizní vysílání do roku 2030 a naopak chce kmitočty pro finální sítě DVB-T2 dražit.
Obdobný návrh nezávislého senátora Zdeňka Nytry, který je zpravodajem diginovely ve Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, neprošel. Jak Větrovského, tak Nytrův návrh mají mnoho společných bodů a celé totožné pasáže, které vychází z podkladů České asociace satelitních operátorů, jež se dlouhodobě snaží diginovelu torpédovat. Zpochybněním přechodu na DVB-T2 by totiž satelitní společnosti získaly nové zákazníky, kteří by přešli od pozemního k satelitnímu příjmu televizního signálu. Satelitní televize je ale na rozdíl od té pozemní zpoplatněna, takže neúspěch diginovely v Senátu by znamenal přinejmenším dočasný konec bezplatného příjmu televizního vysílání v České republice.
Pozměňovací návrh senátora Zdeňka Nytra ve výboru tak úspěšný nebyl (Foto: Statutární město Ostrava)
Proč hrozí výpadek pozemní televize?
Okolní země, především pak Německo a Rakousko, počítají s tím, že od roku 2020 začnou naplno využívat kmitočtové pásmo 700 MHz, v němž funguje 30 procent českých televizních vysílačů, pro mobilní sítě nové generace s výhledem na využití technologie 5G. Evropské rozhodnutí o uvolnění pásma 700 MHz ukládá členským státům Evropské unie vyčlenit toto pásmo pro mobilní operátory do 30. června 2020. Právě proto musí pozemní televizní vysílání přejít na efektivnější standard DVB-T2. Senátor Větrovský však chce termín přechodu posunout o dva roky na 30. června 2022, což by bylo možné jedině v situaci, kdy by žádný sousední stát do tohoto data pásmo 700 MHz neuvolnil a nezačal ho využívat pro mobilní datové sítě. V opačném případě by se mobilní sítě a televizní vysílání v pásmu 700 MHz navzájem rušily.
Větrovský je ve svém boji proti diginovele osamocen. Hnutí ANO, za které byl zvolen do Senátu, oficiálně nezaujímá k jeho pozměňovacímu návrhu žádný postoj. Silně proti němu je poslanec ANO a předseda sněmovního Hospodářského výboru Martin Kolovratník, který diginovelu podporoval na sněmovní půdě i proti svému stranickému kolegovi a tehdejšímu šéfovi Hospodářského výboru Ivanu Pilnému (dnešnímu ministrovi financí). Ačkoli ve sněmovních výborech měla novela jen těsnou podporu, v závěrečném třetím čtení ji Poslanecká sněmovna schválila silnou většinou 134 hlasů. V případě, že by Senát dnes novelu schválil v pozměněném znění, sněmovna by k jeho přehlasování tak velkou podporu ani nepotřebovala.
Poslanec Martin Kolovratník z ANO se snaží přesvědčit senátora Jaroslava Větrovského zvoleného za ANO, aby svůj názor na diginovelu změnil (Foto: archiv Martina Kolovratníka)
Vrátí se diginovela do sněmovny?
Kdyby diginovela Senátem prošla s pozměňovacím návrhem senátora Jaroslava Větrovského, potřebovala by Poslanecká sněmovna na přehlasování Větrovského návrhu prostou většinu přítomných poslanců. K hlasování by došlo na zářijové schůzi sněmovny, na níž by mohla řada poslanců chybět kvůli dovolené, a tak by k prosté většině mohlo stačit i méně než 70 hlasů. Komfortnější by ale byla situace, kdy by Senát na dnešní schůzi schválil diginovelu ve sněmovní verzi a mohl ji hned postoupit prezidentovi republiky. Pokud by Miloš Zeman nezdržoval její podpis, začala by novela platit 15 dní po zveřejnění ve Sbírce zákonů, což by mohlo být v průběhu září nebo října, tedy ještě před říjnovými parlamentními volbami.
Termín schválení a hlavně účinnosti diginovely zákona o elektronických komunikacích, ale také zákona o České televizi, je klíčový pro veřejnoprávní ČT. Ta je podle vedoucího projektové kanceláře Pavla Hanuše připravena ihned po nabytí účinnosti obou novel spustit svoji přechodovou síť DVB-T2, v níž nabídne všech šest svých programů v HD kvalitě. Start multiplexu DVB-T2 s volně přístupným HD obsahem by zásadním způsobem motivoval diváky ke koupi přijímačů DVB-T2 a příjmu nového typu vysílání. Přes pozemní vysílače totiž v HD kvalitě zatím vysílají jen tři programy ČT, nově by takto bylo možné přijímat i zpravodajskou ČT 24, dětský kanál Déčko a kulturní kanál ČT art.
