Jenom za poslední dva roky začalo na českém trhu vysílat 20 televizí, řada z nich v terestrických sítích. Další rozvoj programové nabídky se očekává po přechodu na DVB-T2.
Během posledních pěti let od ukončení analogového pozemního digitálního vysílání přibylo v České republice na padesát nových televizních stanic. Zhruba polovina z nich vysílá v češtině a většina z takto lokalizovaných nebo přímo českých televizí je dostupná v terestrických vysílacích sítích. Vyplývá to z údajů distributorů televizního signálu, které zveřejnila agentura ČTK. Jenom od roku 2015 podle ní posílil český televizní trh o dvacet nových programů. Statistika zahrnuje všechny způsoby šíření signálu, vedle pozemního vysílání tedy i satelit, kabelovou televizi a IPTV. Zejména u neterestrických platforem jde často o lokalizované nadnárodní verze televizních stanic.
„Trend růstu počtu kanálů jde ruku v ruce s tím, jak se daří ekonomice. To v praxi znamená, že jsou subjekty a investoři, kteří objevují potenciál televizního trhu a spouští nové projekty,“ vysvětluje zakladatelka a ředitelka distribuční společnosti Axocom Erika Luzsicza. Růst ekonomiky podle ní přiměl i velké nadnárodní mediální společnosti k lokalizaci již existujících nebo nově vznikajících stanic. Rozšiřování programové nabídky se díky silnému konkurenčnímu boji mezi operátory televizních služeb příliš nepromítá do ceny pro koncového zákazníka. Mnoha divákům navíc stačí pozemní příjem televizního signálu, který je zdarma. Terestricky v České republice vysílá přes třicet televizních programů, včetně několika v HD kvalitě.
Další televize vznikají, například z24
Nové televizní stanice stále ještě vznikají. Československá filmová společnost, která provozuje volně šířený dokumentární kanál Kinosvět i placené programy CS Film, CS Mini a Horor Film, plánuje na přelomu září a října spustit novou dokumentární stanic WAR svět válek, která se zaměří na dokumenty a další pořady s vojenskou tematikou. Půjde o placený kanál, který se objeví u vybraných poskytovatelů satelitní, kabelové a IP televize. Během léta by také měla odstartovat volně šířená zpravodajská televize z24, za níž stojí provozovatel stanic Mňam TV a Mňau TV Pál Milkovics a také bývalý generální ředitel televize Nova Vladimír Železný. z24 se objeví v regionálních sítích DVB-T, na internetu a v kabelu.
Prudký rozvoj česky vysílajících televizních stanic nastal pro přechodu z pozemního analogového na pozemní digitální televizní vysílání. Zatímco do roku 2008 bylo možné analogově přijímat čtyři celoplošné televizní programy, nyní jich je okolo třiceti. Prudký rozmach pozemního digitálního vysílání nastal po vypnutí posledních analogových vysílačů v roce 2012, také v souvislosti se změnou provozovatele čtvrtého celoplošného multiplexu. Následně jej podpořily i nově vznikající regionální sítě DVB-T, které se staly alternativou velkých celoplošných multiplexů pro ty televizní stanice, které si nemohly dovolit platit robustní pokrytí celé České republiky. Postupně tak vedle čtyř celoplošných sítí DVB-T vzniklo i dvacet regionálních terestrických sítí.
Prudký rozvoj přijde po přechodu na DVB-T2
Pokrytí regionálních multiplexů se značně liší: od fakticky celoplošné Regionální sítě 7 přes na kraje zaměřenou Regionální síť 8 až po lokální Regionální síť 6, která vysílá pro omezené území pražských Nových Butovic. Využívají je zejména regionální televize, ale i programy, které primárně šíří svůj signál přes satelit, kabel nebo internet. Regionálním sítím DVB-T ale na konci letošního roku vyprší individuální oprávnění pro využívání kmitočtů a zatím není jisté, zda je bude Český telekomunikační úřad prodlužovat. Televizní stanice budou mít větší šanci v nových sítích DVB-T2, které budou v přechodném období tři a po vypnutí vysílání ve standardu DVB-T by jich mělo být šest. Díky přechodu na DVB-T2 bude k dispozici další volná kapacita pro nové televizní programy. Nyní jsou všechny celoplošné sítě DVB-T plně obsazeny.
Do budoucna se očekává i větší posun v diverzifikaci sledování televizního vysílání. Bude více možností, jak daný program sledovat přes různé platformy. Televize zůstane, obsah se ale bude využívat i jinde, například v tematicky zaměřených aplikacích nebo prostřednictvím hybridního vysílání HbbTV. Aplikace jsou většinou šité na míru potřebám jednotlivých operátorů a distributorů obsahu. Takto již fungují například stanice pro dospělé nebo dětské programy jako Nickelodeon či Nick Junior. HbbTV zase umožní televizím nabízet kromě lineárního vysílání také nelineární služby, jako jsou populární archivy televizních pořadů nebo speciální videoobsah, který se v lineárním vysílání vůbec neobjeví.
