Zatímco Ústavně-právní výbor přijal pozměňovací návrh, Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí podpořil sněmovní verzi diginovely.

Pouze jednou se mohla v úterý radovat Česká asociace satelitních operátorů, která stojí za senátními pozměňovacími návrhy k diginovele zákona o elektronických komunikacích. Normou se zabývaly hned dva senátní výbory a pozměňovací návrh přijal pouze jeden z nich: Ústavně-právní. Z obou jednání ale bylo patrné, že senátoři dostali od satelitní asociace velkou porci informací proti novele, konkrétně proti její části zaměřené na zavádění pozemního digitálního televizního vysílání nové generace DVB-T2. Nezbývalo málo a Ústavně-právní výbor by dokonce Senátu doporučil novelu zcela zamítnout (podrobněji o průběhu jednání tohoto výboru informujeme v samostatném článku).

Podobný vývoj mělo zpočátku i úterní odpolední jednání Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Diskusi o diginovele nejprve zcela ovládl senátor Miloš Vystrčil (ODS), který zastupoval nepřítomného zpravodaje novely Zdeňka Nytra a jeho jménem předkládal pozměňovací návrh, jenž byl takřka totožný s pozměňovacím návrhem zpravodaje novely z Ústavně-právního výboru Jaroslava Větrovského. V plamenném projevu Vystrčil odsoudil plánovaný termín vypínání celoplošných sítí DVB-T i kompenzace provozních nákladů přechodových sítí DVB-T2 a bezplatné prodlužování pozměněných kmitočtů celoplošných multiplexů do roku 2030.

Vypněme DVB-T až v roce 2022, žádal senátor Vystrčil

Vystrčil stejně jako Větrovský požadoval, aby stát přispěl divákům, jichž se dotkne přechod na DVB-T2, na nákup nových přijímačů. Finanční podpora by podle něj měla být „technologicky neutrální“, diváci by se tedy sami mohli rozhodnout, jaký typ přijímače a pro jaký způsob příjmu televizního signálu si pořídí. Plánovaný tříletý souběh vysílání ve standardech DVB-T a DVB-T2 označil senátor Vystrčil za zbytečně dlouhý. „Chápal bych jeden rok nebo dva, ale tři nebo pět je moc,“ prohlásil. Celoplošné sítě DVB-T by podle něj měly vysílat až do 30. června 2022, jak to v odůvodnitelných případech umožňuje rozhodnutí Evropského parlamentu o vyčlenění pásma 700 MHz pro potřeby mobilních operátorů.

Miloš Vystrčil během jednání několikrát zaútočil na České Radiokomunikace, které podle něj mají monopolní postavení v oblasti provozu televizních vysílačů, nejsou „české“, protože jsou vlastněny zahraničním majitelem a na celém procesu přechodu na DVB-T2 chtějí pouze vydělat. Zcela přitom opomenul fakt, že ze čtyř celoplošných multiplexů DVB-T patří Českým Radiokomunikacím dva (z toho jeden její dceřiné společnosti Czech Digital Group) a z dvaceti regionálních sítí DVB-T jich CRA provozují pouhé tři. Vystrčil rovněž odmítal argumenty, proč má dojít k ukončení pozemního digitálního vysílání ve standardu DVB-T již v letech 2020 až 2021 – tedy že Německo a Rakousko chtějí od června 2020 začít využívat pásmo 700 MHz pro nové mobilní datové sítě.

Stejný scénář jako na Ústavně-právním výboru

„Překvapuje mě, že tu hájíme Německo a Rakousko a nejde nám o naše občany,“ zopakoval několikrát Vystrčil, který by si podle svých slov přál, aby čeští diváci měli na přechod k DVB-T2 o dva roky více a mohli využívat stávající vysílání ve standardu DVB-T až do konce června 2022. Podle přítomného náměstka ministra průmyslu a obchodu Petra Kameníka to ale nebude možné. „Z dosavadních koordinačních jednání vyplývá, že nakonec budeme muset ukončit vysílání DVB-T ne do 1. února 2021, jak předpokládá vládní Strategie rozvoje terestrického televizního vysílání a diginovela, ale již do 30. června 2020,“ uvedl Kameník. Jinak by české televizní sítě rušily provoz sítí LTE v německém a rakouském příhraničí, ale i hluboko ve vnitrozemí obou našich sousedních států.

Debata na senátním Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí směřovala k podobnému závěru jako při ranním jednání Ústavně-právního výboru. Před samotným hlasováním ale senátoři dali možnost vystoupit generálnímu řediteli Českých Radiokomunikací Martinu Gebauerovi, který členy výboru zaujal především mapkami současných celoplošných televizních multiplexů s vyznačenými oblastmi, které by po odevzdání pásma 700 MHz zůstaly bez televizního signálu. „Celá tato debata je o tom, zda divákům zachováme jediný způsob bezplatného příjmu televizního signálu, nebo je vrhneme do náruče placených televizních služeb – satelitní, kabelové a IP televize,“ vysvětlil Gebauer.

Ředitel CRA kritizoval lobbing satelitní asociace

Česká asociace satelitních operátorů se podle Gebauera záměrně snaží narušit proces přechodu na DVB-T2, aby znejistila co nejvíce domácností a získala je pro placený satelitní příjem televize. „Neustále se opakuje, že kvůli přechodu na DVB-T2 si budou muset diváci koupit set-top-box za 500 korun. Nikdo ale neříká, že v případě krachu tohoto procesu budou muset diváci v některých regionech přejít na jiný způsob příjmu televizního signálu a ten je zpoplatněn řádově několika stokorunami měsíčně,“ upozornil generální ředitel CRA. Po jeho vystoupení se už debata stočila k praktičtějším otázkám a nekompromisní postoj k diginovele si podržel pouze senátor Miloš Vystrčil. Ten nakonec jako jediný hlasoval pro pozměňovací návrh, který předkládal za nepřítomného senátora Zdeňka Nytru.

Ještě předtím ale senátoři těsnou většinou šesti hlasů z jedenácti přítomných odsouhlasili, že Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí doporučuje Senátu přijmout diginovelu ve znění, v jakém ji do horní komory Parlamentu zaslala Poslanecká sněmovna. Svoji roli zřejmě sehrálo i pořadí hlasování. Zatímco Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí nejprve hlasoval o doporučení novely ve sněmovním znění a teprve potom o pozměňovacích návrzích, na ranním jednání Ústavně-právního výboru dal předseda Miroslav Antl nejprve hlasovat o návrhu senátorky Elišky Wagnerové o zamítnutí celé novely a poté o doporučení pozměňovacím návrhu senátora Jaroslava Větrovského. K hlasování o doporučení novely ve sněmovním znění se Ústavně-právní výbor vůbec nedostal.

Štítky