Pokrytí pozemních televizních sítí by se po přechodu na vysílací standard DVB-T2 nemělo změnit, někde se dokonce zlepší. Výstavba sekundární sítě dokrývačů začne v příštím roce.
Blížící se druhá televizní digitalizace vzbuzuje obavy u radnic menších měst a obcí, které nejsou v dosahu signálu velkých vysílačů. Diváci v těchto lokalitách si totiž nejsou jisti, zda po přechodu na nový vysílací standard DVB-T2 bude možné nové vysílání naladit z lokálních a městských dokrývačů, nebo zda se televizní digitální sítě druhé generace omezí jen na hlavní vysílače. Na České Radiokomunikace (CRA) se začátkem srpna kvůli tomuto problému obrátila radnice východočeského města Žamberk z podhůří Orlických hor. V éře analogového vysílání i po přechodu na DVB-T byl v Žamberku městský televizní dokrývač, radnice však dosud neměla informace o tom, zda se s ním počítá i pro DVB-T2.
Záleží na výsledku koordinace kmitočtů
CRA žamberskou radnici ujistily, že s dokrývačem pro jejich město počítají. Jen není jasné, kdy bude spuštěn. V současné době totiž probíhá výstavba jejich přechodové sítě DVB-T2 na základních vysílačích velkého výkonu, která by měla být dokončena v prvním čtvrtletí příštího roku. „Jakmile bude vybudována základní síť vysílačů a jakmile budou ukončena jednání o mezinárodních koordinacích kmitočtů, následným krokem bude plánování a realizace výstavby dokrývačů v dalších lokalitách,“ napsal starostovi Žamberka generální ředitel CRA Martin Gebauer. Sekundární vysílací síť by měla kopírovat síť dokrývačů celoplošného multiplexu 2, jichž je okolo padesáti v celé republice. Jejich spouštění zabere minimálně další rok.
„Předpokládaná robustnost přechodové sítě DVB-T2 Českých Radiokomunikací odpovídá stávající síti základních vysílačů a dokrývačů, kterou aktuálně disponuje multiplex 2 standardu DVB-T,“ potvrdil Martin Gebauer. „Kmitočty pro síť dokrývačů, které budou důležité pro pokrytí Žamberka, jsou nyní předmětem kmitočtové koordinace, kterou zajišťuje Český telekomunikační úřad (ČTÚ). České Radiokomunikace s ČTÚ na kmitočtové koordinaci intenzivně spolupracují s cílem zajistit minimálně stejné pokrytí, jaké zajišťuje multiplex 2,“ dodal. Záležet bude také na tom, kolik kmitočtů bude během přechodového období, kdy vedle sebe budou existovat sítě DVB-T i DVB-T2, k dispozici.
Česká se na Technický plán přechodu
Konkrétně CRA budou potřebovat značný počet kmitočtů pro dokrývače, protože jejich přechodová síť DVB-T2 se po vypnutí vysílání ve standardu DVB-T rozdělí na dva finální multiplexy, které budou potřebovat ve všech lokalitách dvojí kmitočty pro dokrývače (leda že by si transformovaný multiplex 3 v DVB-T2 zachoval nižší pokrytí jako dnes v DVB-T). Jaké budou šance na sestavení sekundárních vysílacích sítí DVB-T2, naznačí Technický plán přechodu, jehož návrh má do konce letošního roku sestavit ČTÚ. „Harmonogram přechodu na DVB-T2 nebyl ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu a ČTÚ stanoven. Technický plán přechodu na DVB-T2 bude připraven nejpozději do června 2018,“ konstatuje Martin Gebauer.
Červen 2018 je ale nejzazší možný termín, kdy by měla Technický plán přechodu přijmout vláda jako svoje vládní nařízení. Stanovuje jí to rozhodnutí Evropského parlamentu o uvolnění kmitočtů v pásmu 700 MHz pro potřeby mobilních datových sítí nové generace. V červnu příštího roku by tedy měl být už hotov a po připomínkovém řízení. Koordinační expertní skupina při ministerstvu průmyslu a obchodu, která připravuje všechny základní dokumenty k přechodu na DVB-T2, již nyní netrpělivě čeká na to, kdy jí ČTÚ předloží první koncept Technického plánu přechodu. Přípravu zdržují mezinárodní koordinace kmitočtů, kvůli nimž například CRA musí posunout start své přechodové sítě DVB-T2 z jihočeské Kletě, severočeského Klínovce a Ploštin u Valašských Klobouků až na příští rok.
Do roku 2020 nebudou dokrývače potřeba
Diváci v Žamberku ale kvůli prodlevě s přípravou Technického plánu přechodu o televizní signál nepřijdou. „Současné celoplošné multiplexy DVB-T budou souběžně vysílány s přechodovými sítěmi DVB-T2. K vypínání vysílačů ve standardu DVB-T bude docházet pravděpodobně v roce 2020 – diváci tedy v žádném případě nepřijdou o možnost příjmu stávajících programů a budou mít dostatek času pro pořízení přijímačů kompatibilních se standardem DVB-T2 HEVC,“ ujišťuje generální ředitel CRA. Přechodové sítě DVB-T2 nenabídnou žádné programy navíc oproti těm, které už vysílají v sítích DVB-T, proto absence dokrývače DVB-T2 pro Žamberk diváky neochudí o žádné televizní stanice.
Naopak, příchodem dalších přechodových a posléze finálních sítí DVB-T2 si diváci polepší alespoň kvalitativně. Česká televize totiž plánuje ve svém přechodovém i finálním multiplexu nové generace vysílat všechny své programy ve vysokém rozlišení obrazu (HDTV). Několik televizních stanic v HD kvalitě by se mohlo objevit i v plánované třetí přechodové síti DVB-T2, kterou bude provozovat společnost Digital Broadcasting. Větší rozvoj HD vysílání v terestrických sítích se očekává až po vypnutí stávajících multiplexů DVB-T a vyjasnění obchodních modelů vysílání v sítích DVB-T2. Některé komerční televize totiž nechtějí HD verze svých programů v pozemních sítích nabízet divákům zdarma, ale za poplatek.
Furt stejná chyba, milionkrát opakovaná … asi se brzy stane opravdu pravdou. :-/
Žádná RozáRka, ale RozáLka !
Jeden hňup to napsal někde špatně a už to všichni jenom kopírujou … samozřejmě včetně Radiokomunikací!
ROZÁLKA !!!
https://mapy.cz/zakladni?x=16.4570728&y=50.0847765&z=17&source=base&id=2062226&q=Jet%C3%ADk%20Roz%C3%A1lka
Máte to tam nějaké zmatené. Ulice k vysílači a kapli se jmenuje „Na RozáRce“.
Nebyla Rozárka ta sova z Tří oříšků pro Popelku?
Ešte môže byť zmena štandardizácie názvu kóty, že v určitom roku došlo k zmene zastaralého názvu na nový štandardný názov. Napríklad na Slovensku došlo v roku 1976 k zmene pôvodného (zastaralého) názvu kóty Kolník na nový názov Kotník (nachádza sa tam vysielač Stará Ľubovňa): http://www.skgeodesy.sk/files/slovensky/ugkk/geodezia-kartografia/standardizacia-geografickeho-nazvoslovia/nazvy-vrchov-dolin-priesmykov-sediel/nazvy-vrchov_marec_2014.pdf
Protože ta kaple vedle je zasvěcena sv. Rozálii (Rozálie)
Na stránkách Radiokomunikací to mají správně, spíš bych řekl, že za to může šotek jménem WORD, který Rozálku nezná a opravuje ji na Rozárku 😀
Myslím pánové že pointa tohoto příběhu je určitě jiná než dohadování se o písmenkách.
Horní Lomná je od doby vypnutí analogu bez signálu. Dokryva se prý tam kde je počet obyvatel 5 000 a více. Vysílač stojí ladem a obec to nezajímá? Dle vyjádření televize si mají koupit satelity.
Když vy jste rozlezlý po hlubokém strmém údolí 🙁 Asi jste moc malí pro ČRa zaplatit dokrývač. Je divné, že se mezi sebou nedokážete domluvit ohledně toho obecního místního dokrývače. I kdybyste se rozhodli, že je provoz pro vás moc drahý, alespoň byste věděli, na čem jste a mohli začít investovat do satelitů.
Zkus se také podívat na dtv.ctu.cz . Mux1 a 2 by tam odrazy od kopců snad mohly jít zachytit.
Jo hádat se o jedno písmenko názvu které může lehce vzniknout překlepem nebo zmíněným textovým automatickým programem…. No jo patrioti… Podstatou je přeci aby v daném místě byl dostupný kvalitní signál… Odsouvají zapnutí přechodné 12 z Klínovce a zároveň na druhé věži protože na tu původní Pařízka atd. nepustili… od 1.1.2018 zmizí MUX-7 na 50k (nechápu proč? protože LTE v něm stejně nebudou moct spustit dřív jak po roce 2020) který pokrývá velkou část území několika krajů… Diváci příjdou!!! o program KinoSvět a HD programy potažmo i 2 rádia Čas…
Nikdo nechce kvůli sateliťákům co si jdou stěžovat po podepsání dlouho očekávaného zákona (ten vše prý brzdil) prezidentem Zemanem nic zveřejnit tj. od kdy? a na jakých kmitočtech spustí náhradu… Píší zde jen o posunuté přechodové 12 síti co bude 31k na Klínovci a ČeskoBudějovickém Kleti který má s pravděpodobným 28k problém kvůli Němcům… a též jim na velkém Jihočeském a okolí území vypnou MUX-7 zatím bez náhrady… Jsem zvědav jak ty koordinace kmitočtů mají udělány…
Doufejme, že nezopakují chybu z DVB-T kde se hádá na některých místech 52k tj. Krašov s Ještědem s rozdílným složením programů tj. i čísel MUXů a jinde špatně nastavený Ještěd s Trutnovem… ten je zachytitelný i Pražáky až na různých kopcích členitého Plzeňského kraje a naopak tam mají problém s Klínovcem viz třeba nářky Štěpána z okolí Mariánek musi tahat signál z jihozápadu tj. ze Šumavy Sušici atd….
Četl jsem, že v DVB-T2 se 31k ? snad na Moravě má? přidělit Pařízkovi takže v místech kde jsou přesahy z Čech též 31k nebudou mít nic nebo kdo z koho bude silnější… Jsme velmi členitá krajina a ne skoro rovina jako Polsko či Francie… takže bohužel dokrývače jsou též zapotřebí… Přeji všem aby se k nim pozemský signál dostal a nebyli odkázáni na komerčně řvoucí a škodící sateliťáky z ciziny viz problémy s M7 kdy původní dost drahé karty i satelitní tunery s parabolami a konvertory se prodávaly s tvrzením, že základní nabídku programů budou mít zdarma a pak to přehoupli do stále se zvyšujícího servisního poplatku… a nadávají na pozemák, že jim svým 60% bezplatné sledovanosti sebral kšefty a proto musí škodit stížnostmi přes politiky atd. kde se dá…
Oprava… Trutnov je i s dalšími Pražskými MUXy zachytitelný na některých kopcích Plzeňského kraje… tak jako i jiné vysílače mají přesahy v různých částech státu Česko na různých i nepředpokládaných místech tedy i pro patriotické nacionalisty i na Moravě a Slezku atd. historické regiony se to děje i se zahraničními přesahy… protože jsme uprostřed Německa, Rakouska, Slovenska potažmo i Maďarska a Polska… a jinde nechytají nic nebo hodně nestabilně mizerně… protože na ně není pamatováno… To samé je i s mobilními oprátormi v různých zalesněných rekreačních oblastech se máte problémy dovolat a nedejbože pokud by se něco vážného stalo, tak jak si zavolat o nouzovou pomoc… Děcka zmlsaní elektronickými vymoženostmi jen žbrblají, že si nemůžou psát atd. komunikovat a prohlížet net… Prostě pokrytí signálem pro všechny operátory radiotelevizních a datových i kabelových služeb se směřují hlavně do hustě obydlených měst kde je na kde jakém baráku atd. kde co a jinde na schovaných v údolích vesnic atd. trvale nižší hustota lidí či je jen nárazově početněji rekreačně, tak nemají nic nebo nekvalitu…
Reaguji především na causu pokrytí signálem Žamberka, o které je zde řeč. Nejen Žamberk, ale většina okresu Ústí nad Orlicí, na jehož území se Žamberk nachází, je z hlediska pokrytí signálu DVB-T problematická. Na německém webu https://www.bundesnetzagentur.de/DE/Sachgebiete/Telekommunikation/Unternehmen_Institutionen/Frequenzen/OeffentlicheNetze/Rundfunk/rundfunk-node.html
Jsem na seznamu vysílačů, o jejichž koordinaci zřejmě bylo Německo žádáno, také Svitavy, dle údajů jde o Kamennou Horku, kanály 21, 24, 26, 27, 28, 31, 48 všechny 46 dBW (39,8 kW) – stadium projednávání K4. Pro úplnost: Černá hora v tomto německém seznamu má uvedeny kanály 26, 28, 31, 41, 45, 48, všechny 50 dBW (100 kW)- stadium projednávání koordinace K4. Krásné tam má 21, 24, 26, 27, 28, 32, 48 všechny 50 dBW (100 kW) –stadium opět K4. Dále tam je uvedeno: Trutnov/Šibeniční Vrch 45, 23 dBW (0,2 kW)- stadium K4, Svitavy/Hřebeč 24, 37 dBW (5 kW)-K4, Ústí nad Orlicí/Andrlův Chlum 24, 40 dBW(10 kW) –K4, kanály 45 a 24 pravděpodobně pro Pařízka.
Otázka, na kterou bych se rád zeptal osob, odpovědných za rozhodování a realizaci přechodu do DVB-T2: 1) Budou nadále české orgány požadovat koordinaci a příděl kanálů pro toto vysílací stanoviště? 2) Jaká je šance, že se podaří v budoucnu případná revitalizace vysílače Svitavy/KaHo?
Pokud by se podařilo získat příděl kanálů pro svitavskou Kamennou Horku a tu zprovoznit s tím ERP 39,8 kW, bylo by to nepochybně přínosem pro zlepšení pokrytí oblasti měst Č. Třebová a Ústí n.O., to je dnes problematické. Především by se také značně zjednodušilo anténní vybavení a instalace. Jinak Tato oblast – pokud nechce být uživatel odkázán případně jen na mux1 DVB-T, případně někde ještě mux2 z místních převaděčů (a mux4 z ústeskoorlického vysílače na Andrlově Chlumu, jehož signál je „všudypřítomný“), je odkázána různě na Černou Horu, někde jde Krásno, někde i Kojál popř. Praděd, někde jdou všechny, jinde nic. Nejhorší je na tom Česká Třebová – s kolizí kanálu 40 Černá Hora a Kojál, kde každý vysílá jiný mux. Nemluvě v části Ústí n.O. o pre-echu na k60 Svitavy-dokrývač KaHo vers. Černá Hora, i na k21 mux reg 7 Svitavy/Hřebeč… (Ovšem 24 v Ústí n.O. – to bude komplikace příjmu polského kanálu 25 Kłodzko/Czarna Góra, ten má ve velké částí Ústí n. O. při dodržení anténářských nároků ještě jakžtakž zpracovatelný signál a dá se očekávat, že po přechodu na DVB-T2 zůstane – v Ústí n.O. naštěstí není rušen jeho příjem – muxem 4 z jablonecké Černé Studnice, která dnes hatí jeho příjem na velké části pardubického kraje i města Pardubic samého… Pokud bude Pařízek na kanále 24 z Ústí n,.O., bude příjem polského kanálu 24 zjevně chtít pravděpodobně zařízení (konvertor) se SAW filtry….a takový komerční vyjde na cca 100 EUR…). V každém případě je nebo teprve bude ten přechodový mux 12 DVB-T2 i vzdor SD jakosti obrazu určitým řešením zejména – dík tomu, že obsahuje mj, kanály stávajícího muxu 3 DVB-T tam, kde je uživatel odkázán u muxu3 DVB-T na Černou Horu 60 (případně Kojál 59), na mnoha místech již v obou městech zahlcenou BTSkami LTE T-Mobile+O2 –
A co Děčín ? . Bez opakovače ani ťuk.
Já Vám dám, že opakovače, dokrývače nejsou do roku 2020 potřebné.. A jak mám asi příjmat ?? .