Potřebujete opravdu komfortní nahrávání s možností přístupu přes LAN a uvítáte i spoustu „chytrých“ a/nebo multimediálních rozšíření? Jedním z adeptů na nového domácího mazlíčka bude možná i Octagon SF4008 4K.

Už řadu let používám(e) pro vlastní potřebu „kombajn“ Dreambox DM8000 (se dvěma DVB-T tunery, vestavěným diskem a DVD-RW mechanikou). Je uživatelsky i spolehlivostí úžasný a nebýt změn ve vysílacích standardech, nebyl by moc důvod ho měnit. Málo platné, změny přicházejí a nezbývá než to řešit. S dotazy „co místo něj“ se na mě obracejí i mnozí majitelé komfortních dvoutunerových PVR jako jsou (resp. byly) Topfield TF5000/5100, Arion AT-9300 a dalších opravdu vychytaných „nelinuxových“ PVR, jimž tyto spotřebně nedostižné skvosty pomalu fyzicky dosluhují.

Typické požadavky těchto (nás) uživatelů jsou:

  • Podpora DVB-T2 + HEVC (ideálně i UHD)
  • Minimálně dva DVB-T/T2 tunery (čím více, tím lépe)
  • Možnost nahrávat 2 a více programů současně (čím více, tím lépe)
  • Možnost přehrávat během nahrávání
  • Vestavěný disk

„Zasíťovaní“ uživatelé pak ještě přihazují podporu HbbTV, možnost vzdáleného přístupu přes LAN (jak k nahrávkám, tak k přístroji jako takovému), případně i bezdrátově (wi-fi).

Ať koukám jak koukám, při optimalizaci výkon/cena mi už asi půl roku vychází „papírově“ nejlépe Octagon SF4008 4K (pro toto zadání v provedení DUAL DVB-T2). Párkrát jsem ho už v ruce měl, i něco recenzí jsem načetl, ale k jeho pořádnému „proklepnutí“ jsem se dostal až teď. Takže do toho, tentokrát trochu jinak.

Koncepce

Octagon SF4008 4K je jedním z mnoha receiverů tzv. otevřené koncepce, a to jak hardwarově (vyměnitelné tunerové moduly, vestavitelný disk, připojitelné periferie), tak softwarově (lze použít různé softwary na bázi Enigma 2 běžící na linuxovém jádru a k nim je dostupná spousta doplňků, tzv. add-onů). V tomto místě bych rád zbořil dva hluboko zakořeněné mýty panující o přístrojích s Enigmou 2:

  1. Není to pro laiky, jen pro IT hračičky
  2. Enigma bez satelitu je zbytečný luxus

Ze svojí vlastní praxe (a praxe několika desítek lidí, kteří používají PVR s Enigmou podobně a jsem s nimi v kontaktu) si můžu dovolit směle říct, že oboje je holý nesmysl.

Parametry a vzhled (železo)

Octagon má střední rozměry a klasický design. Kromě zapínacího dotykového „tlačítka“ nemá žádná mechanická tlačítka, čelní panel s maticovým LED displejem a odklopným víčkem je rovný a lesklý. Pod odkloplným víčkem se skrývá jeden z celkově čtyř (!) USB portů (z toho jeden je USB 3.0), štěrbina vestavěné čtečky dekódovacích karet a jeden CI slot pro případné použití zásuvného dekodéru. Na zadní stěně je pak vstup napájecího konektoru (zdroj je sice externí, ale na kabelu, žádná „bambule“ zabírající celou dvouzásuvku), HDMI výstup (vlastně i vstup, podporuje totiž HDMI-CEC), LAN zásuvku (gigabit), optický audiovýstup, anténní vstup/výstup (oba tunery jsou propojeny vnitřně, není potřeba externí propojka) a tři USB porty. Uvnitř přístroje je připraven plechový držák pro vestavbu SATA disku o velikosti 2,5“ a konektory pro jeho připojení (propojka disku se základovou deskou je speciální a je součástí balení, stejně jako šroubky pro připevnění disku). Součástí balení jsou kromě dálkového ovladače (působí precizně a ergonomicky), napájecího adaptéru i HDMI kabel.

Software

Výrobce (nebo importéři, čert ví) do přístroje instalují software (pro ne-enigma uživatele, jde o souborový balík zvaný „image“) OpenATV. Bývá ovšem staršího data, takže pokud není přístroj někým (například vstřícným koncovým prodejcem) připravený, nejprve si člověk přeinstaluje image (celkem jednoduše, z USB flash). Pokusně jsem vyzkoušel i několik „konkurenčních imagí“, Octagon SF4008 jich podporuje celá řada, např. OpenPLi, EGAMI, SatDreamGr, OpenESI, OpenSPA a další, ale nakonec jsem se vrátil k OpenATV (verze 6.0), která mi přišla nejvíc stabilní, univerzální (obsahuje různé ovladače a zvládá nastavení téměř všeho z OSD menu) a zároveň designově přijatelná. V neposlední řadě jde i o image uživatelsky oblíbenou, takže existuje řada informačních zdrojů (diskusní fóra), kde se lze dogooglit k odpovědím na časté dotazy či případného řešení nějakého problému. Recenzi jsem absolvoval už jen s image OpenATV 6.0 a zmíněná fakta tak platí pouze při použití tohoto image (při použití jiných SW se přístroj může chovat značně odlišně).

Instalace

Úvodní poznámka: Ačkoli jsem pro účely recenze připojil pouze „nouzový“ externí USB disk (WD AV 160 GB), mám prakticky vyzkoušeno, že vestavěný interní disk je řešení vždy podstatně spolehlivější (v Octagonu mám vyzkoušené i použití SSD disku a disků se SATA 3, zatím do 1 GB, ale zvládá i disky větší). Obecně. Pokud lze disk do PVR vestavět, velmi doporučuji, udělejte to.

Po zapojení přístroje a nahrání vybrané image přijímač nabootuje do úvodního průvodce.

U vyhledávání stanic se na chvíli zastavím. Tunery jsou kombinované pro DVB-T, DVB-T2 a DVB-C (modulační standard pro digitální kabelovou televizi) a umožňují zpracovat všechny typy modulace bez ohledu na implicitní nastavení tunerů (viz předchozí screenshoty). Pokud zvolíte automatické ladění, lze v rámci jednoho hledání vyhledat jak kabelové, tak pozemní programy. Pokud přijímáte jen pozemní, doporučuji hledání DVB-C kanálů vypnout.

V místech, kde je v éteru přítomna spousta nelokálních multiplexů, doporučuji provést hledání manuální. O to víc, že průvodce je tomuto postupu nakloněn a po každém kanálovém hledání se vždy zeptá zda chcete prohledávat další kanál nebo pokračovat v instalaci. Já jsem (výjimečně, jen kvůli testu) zvolil ladění automatické a jen jsem si tím znovu potvrdil, že dělám dobře když standardně volím ladění manuální. Jednak trvá automat strašně dlouho (zvlášť na slabých multiplexech dlouho „přemýšlí“), druhak uloží i slabé multiplexy, které pak musí člověk vynechat při vytváření favoritních seznamů. Čas začátku a konce vyhledávání je opravdu reálný (14 minut).

Následuje konfigurace sítě. Já jsem přístroj připojil k domácímu LAN routeru s automatickým přidělováním IP adres (DHCP), což je běžný standard. Lze pochopitelně použít i manuální nastavení všech parametrů sítě. Wi-fi adaptér Octagon SF4008 vestavěný nemá, ale s OpenATV imagí umí použít wi-fi adaptéry připojené do USB (zkoušel jsem např. TP-LINK TL-WN727N, ale dalších podporovaných modelů bude hodně).

Před uspořádáním stanic jsem absolvoval ještě dva kroky, a to inicializaci (formát) pevného disku (je třeba na něm ručně vytvořit složky movie a timeshift, jinak bude problém) a instalaci HbbTV doplňku (add-on). Doplňků je na výběr opravdu velké množství a dají se instalovat on-line (stáhnou se a nainstalují po vyžádání z menu), ale zvlášť laikům doporučuji to s nimi příliš nepřehánět. Přecejen, jde o otevřený zdroj a stabilita provedení není zaručena (vždy je dobré načíst nějaké zkušenosti jejich reálných uživatelů na diskusích).

Po absolvování celého průvodce se na obrazovce objeví hromada jakýchsi skupin převážně německých satelitních stanic. Je typické pro většinu imagí Enigma 2, že instalují přednastavené balíky stanic, čímž majoritě (německy mluvící satelitní divák) usnadňují instalaci. Nenechte se tím zmást a v klidu to ignorujte :-). Na seznam reálně naladěných stanic se dá dostat celkem snadno, stisknutím zeleného tlačítka a výběru položky Pozemní programy.

Jak vidno, některé stanice se v celkovém seznamu vyskytly víckrát (některé naopak ne, protože mají správně nakonfigurovaný identifikátor sítě, přístroj během ladění sám vyhodnotí, že jde o duplicitu a chytře ponechá v seznamu jen ten nejsilnější ze stejných). O každém programu lze zobrazit detailní informace (mimo jiné i číslo kanálu, pro ověření správné „regionality“).

Finální selekce a uspořádání programů se v hlavním seznamu neprovádí a probíhá v tzv. favoritním seznamu, případně více favoritních seznamech, do kterých se vybrané stanice přemístí.

Možnosti využití LAN

Favoritní seznamy, podobně jako i většinu dalších nastavení, lze najít po připojení k přístroji v konfiguračních souborech, kde je lze při troše znalosti a opatrnosti také upravovat (na editaci některých z nich, existují i různé speciální softwarové nástroje). Zde si najdou volné působnosti i ti „IT hračičkové“ :-), nicméně chce to trochu know-how a běžnému laickému uživateli to rozhodně nedoporučuji (laik nemusí – a možná ani nemá – vědět o těchto možnostech prakticky vůbec nic). K systémovým prostředkům přístroje se lze dostat přes LAN, na konzoli (telnet), přes FTP nebo připojením sdíleného disku (CIFS). Přes LAN jsou přístupné jak systémové soubory v interní flash paměti (share Root), tak záznamy na vestavěném či externím pevném disku (share Harddisk). Nahrávky jsou na disku uloženy v nativní formě, tedy jako .TS (čili jsou přehratelné i dále zpracovatelné v PC), nesegmentují se a jsou vždy správně pojmenované podle EPG záznamu, z něhož byl časovač vytvořen.

 

Co ale může využít i laik, je vzdálený přístup přes webové rozhraní. Jeho prostřednictvím lze nejen přístroj ovládat a nastavovat (např. naplánovat nahrávání), ale i nezávisle sledovat živé vysílání či nahrávky na PC, případně tabletu či mobilu. Existují i speciální mobilní aplikace specializované na spolupráci s tímto rozhraním (web není responsivní, pro použití v mobilu tedy nepříliš optimální).

Další možnosti skýtá přístup z přístroje na jiné disky v rámci LAN (teoreticky i mimo ni), typicky disky NAS a/nebo sdílené disky PC. Takto „namountované“ disky lze využívat nejen v read-only režimu, pro přehrávání různých multimédií (včetně kompletních DVD záloh ze souborů .ISO, což spotřební přístroje obvykle neumějí), ale dokonce lze takový diskový prostor použít i pro nahrávání. Já bych asi takovou variantu nevolil jako trvalou (síť je síť a lokální disk je lokální disk …), ale během testování se mi i tato konfigurace jevila jako docela bezproblémová.

HbbTV

Tento čím dál populárnější multimediálně-interaktivní internetový kanál zajišťuje již zmíněný HbbTV plugin. Po jeho nainstalování se přístroj chová stejně jako jakákoli chytrá televize či přístroje s „nativní“ podporou HbbTV (s tím rozdílem, že až se jednou ten standard změní, je velká pravděpodobnost, že přístroje s Enigmou budou mít k dispozici aktualizovaný plugin), tedy červené tlačítko + následné interaktivní volby, klasika. Nevšiml jsem si žádné funkční odlišnosti, nefunkčnosti či nespolehlivosti. Testoval jsem i prostupnost sítě přes wi-fi dongle a i ta mi subjektivně přišla bez problémů.

Nahrávání

Octagon je schopen nahrávat v podstatě neomezený počet programů současně. Omezení pochopitelně existují a to zejména počtem tunerů (v tomto případě dva). Lze tedy nahrávat třeba i 10 programů, jsou-li všechny v rámci dvou multiplexů, ale pouze 2 programy, pokud každý z nich je z jiného multiplexu a třetí by měl být z třetího. Během nahrávání lze používat přístroj úplně jakkoli, třeba přehrávat nejen dokončené, ale i právě probíhající nahrávky, prohlížet EPG, plánovat další nahrávky, streamovat vysílání ze sítě, aktivovat obraz v obraze (PiP), atd. Ačkoli jsem na to při testu nenarazil, mohl by u mnohonásobného nahrávání nastat problém s datovým tokem v případě použití USB, případně NAS disku. U vestavěného disku to považuji za prakticky vyloučené.

V případě, že jsou oba tunery obsazené, „nenaladitelné“ programy se v seznamu stanic vyšediví. Nahrávání lze zahájit jak ručně (v tomto případě je na výběr zda je ukončit také ručně nebo podle EPG či zadáním času), tak z EPG. Zadávání časovače z EPG je obzvlášť parádní, protože není potřeba explicitně prodlužovat záznam o obvyklých 10-15 minut, ale toto prodloužení lze zadat do systému jako automatické.

Poznámka – upřesnění

Přiznám se, že jsem zde chtěl původně recenzi ukončit, ale vzhledem k nedávnému zveřejnění dosti matoucích informací (nejen) o tomto modelu považuji za vhodné uvést to na pravou míru. Moduly do Octagonu SF4008 jsou sice dvoutunerové, ovšem pouze modul vložený do prvního slotu lze jako dvoutunerový využívat (podle mi dostupných informací jde o omezení hardwarové, zřejmě by už deska 4 tunery kapacitně nestíhala). Přístroj tak lze provozovat maximálně jako třítunerový (2xDVB-T2 + 1xDVB-S2 nebo 2xDVB-S2 + 1xDVB-T2, eventuelně 3x DVB-T2, resp. 3x DVB-S2). Dlužno dodat, že aktuální cenová politika výrobce/dovozců je taková, že zatímco satelitní tunerový modul je v základní ceně, terestriální modul se musí dokoupit. Proto bývá cena provedení Combo téměř stejná jako cena provedení DUAL DVB-T2, zatímco čistě satelitní verze vyjde podstatně (aktuálně o cca 1500 Kč) levněji.

Shrnutí

Octagon SF4008 4K je z mého pohledu velmi zajímavý multifunkční přístroj, který lze rozhodně používat ne jen jako hračku pro geeky, ale také jako luxusní konzervativní PVR s vysokým komfortem obsluhy pro laické uživatele. Ve spojení s image OpenATV 6.0 se mi jeví jako spolehlivý, rychlý, velmi dobře funkční přístroj a není moc nedostatků, které bych mu mohl vyčíst. Pár jich ale je, a to zejména k softwaru. Mohly by být dotaženější některé české překlady a za chybu také považuji nutnost ručního vytvoření složek movie a timeshift na pevném disku, což by se podle mě mělo dít „samo“ po jeho inicializaci. Také si nejsem úplně jistý, zda při vysokém zatížení a vyšších teplotách (nebo nedejbože v uzavřené skříni, což je mimochodem dost dobrá metoda jak zkrátit životnost spotřební elektroniky i o několik let) bude vždy stačit pasivní chlazení (i to lze řešit, např. položením nízkootáčkového USB ventilátoru na děrovanou část skříně, ale je to už bastlení, já bych tam tedy nějaký ten softwarově nastavitelný ventilátorek přidal …).

Každopádně klady převažují a možnosti, užitečnost i komfort tohoto přístroje považuji za opravdu značné. Pravda, nezkoušel jsem v praxi příjem ani nahrávání UHD (přehrávání ano, z uložených nahrávek z NAS), a to jednoduše proto, že aktuálně v českém éteru žádný UHD kanál není. Dá se však předpokládat, že když funguje v satelitní verzi, bude v DVB-T2 fungovat stejně dobře (pokud tam ovšem vůbec kdy bude). Nevím jestli ho pořídím domů (není to akutní, DM8000 nám stále dobře slouží), ale pokud se neobjeví něco lepšího za podobně rozumnou cenu, myslím, že bychom ho doma snesli.

Výhody / nevýhody v bodech

Štítky