Gigabitovou společnost má zajistit Evropský kodex pro elektronické komunikace. Neohrozí ale televizi?

Nový Evropský kodex pro elektronické komunikace (European Electronic Communication Code) byl hlavním tématem čtvrtého ročníku konference Asociace provozovatelů mobilních sítí (APMS), jež sdružuje mobilní operátory O2, T-Mobile, Vodafone a Nordic Telecom. Důležitost akce podtrhla účast náměstka ministra průmyslu a obchodu Marka Ondrouška, poslanců Evropského parlamentu, předsedy Rady ČTÚ Jaromíra Nováka a dalších členů Rady ČTÚ, ředitele GSMA (Asociace GSM), šéfa zahraničního odboru skupiny Deutsche Telekom a manažera skupiny Vodafone.

Kodex se má dotknout všech provozovatelů sítí

Evropský kodex pro elektronické komunikace, jehož návrh byl přijat Evropskou komisí 14. září 2016, má nahradit stávající čtyři základní směrnice z oblasti elektronických komunikací. Konkrétní ustanovení tohoto návrhu obsahují: podmínky pro všeobecný přístup k připojení s velmi vysokou kapacitou, posilnění a zlepšení přístupu, celoevropské řízení kmitočtového spektra, režim univerzální služby, ochranu spotřebitele, číslovací plány, tísňovou komunikaci a posilnění úlohy Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) a předpokládá se, že od roku 2020 se bude dotýkat všech elektronických služeb včetně provozovatelů v oblasti kmitočtového spektra.

Prezident APMS Jiří Šuchman konferenci uvedl tím, že na rozdíl od loňského ročníku se ten letošní bude zabývat současným stavem v rámci konzultací na úrovni Evropského parlamentu a Rady a zejména pozicí České republiky k navrhovaným principům. Některé z těchto principů totiž mohou vyhovovat velkým nadnárodním operátorům, ale mohou být omezující pro operátory menší. Náměstek ministra průmyslu a obchodu Marek Ondroušek v úvodním proslovu zdůraznil, že vysokorychlostní a vysokokapacitní sítě, jakož i s tím související plně fungující digitální trh, jsou pro českou vládu absolutní prioritou.

Češi mají na schvalování přímý vliv

V současné době probíhají první schvalování, resp. úpravy návrhu kodexu v rámci výborů Evropského parlamentu. Zpravodajem výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE), který schvaloval rozhodnutí o uvolnění 700 MHz pásma letos v květnu, je český europoslanec Evžen Tošenosvký (ODS). Z titulu své funkce obhájil směrem k Parlamentu důležitost stávajícího uspořádání Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC). Jeho hlavním cílem bylo zajistit nezávislost národních regulátorů (v případě Česka je to ČTÚ) v BERECu. Od začátku se stavěl proti návrhu Komise sloučit BEREC a podpůrný sekretariát (BEREC Office) do jedné agentury. Současně se postavil proti možnému vetu Komise ohledně rozhodnutí národních regulátorů nebo obecnému oprávnění při správě rádiového spektra.

Europoslanec Evžen Tošenovský: „Je potřeba plně respektovat zásadu subsidiarity a realitu 28 různorodých telekomunikačních trhů. Členské státy a jejich regulátoři musí zůstat odpovědné za své trhy a spotřebitele.“ (Foto: Václav Udatný)

Vilém Veselý z Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) vyjmenoval některé další připomínky k připravovanému návrhu. Zdůraznil, že Česká republika podporuje snahu o sjednocení terminologie, ale i o jasné a srozumitelné definice ve vazbě i na další směrnice a přesahy do dalších oblastí. Po přečtení v Článku 2 návrhu uvedených definic, jsem si jen stěží představil, že pod „zařízením rozšiřujícím vlastnosti digitální televize“ se rozumí přídavné zařízení určené pro připojení k televizoru nebo integrovaný digitální televizní přijímač, které umožňují příjem digitálních interaktivních televizních služeb – do této definice spadá jen set-top s HbbTV nebo televizor s HbbTV, ale ne s widgety, tj. aplikacemi vnořenými výrobcem. Konečně z návrhu také vypadla definice „služba televize širokého formátu“.

V této souvislosti byla na místě připomínka Viléma Veselého (MPO), co se vůbec do definic služeb elektronických komunikací má zahrnovat. (Foto: Václav Udatný)

Potřebujeme 5G? Nestačí dnešní sítě LTE?

I když v odůvodnění a cílech návrhu EECC jsou služby OTT (over the-top) uvedeny, nejsou dále podrobněji specifikovány a tedy je to služba elektronických komunikací a má být regulována, je poskytována pouze na základě existujících sítí? Toho se dotkl také předseda Rady ČTÚ Jaromír Novák, který uvedl, že v mnohých případech nevidí pro Českou republiku důvod pro změnu, včetně změn v oblasti kmitočtového spektra.

Zajímavá byla také poznámka náměstka ministra průmyslu a obchodu Ondrouška o tom, že mobilní sítě 5G jsou revolucí a ne přirozenou evolucí. Dnešní vysokorychlostní sítě LTE s připojením až 100 Mbit/s, které jsou v zemích na západ od nás obvyklé, dnes stačí 99% populace. Bude chtít průmysl revoluční skok k ještě rychlejšímu připojení přes 5G a bude ho využívat? S tím souvisí i obrovské investice při budování malých celulárních sítí. Jaká bude návratnost? Možná, že v návrhu nového evropského regulačního rámce má tuto návratnost zajistit minimální doba na udělení licencí na 25 let.

Časový harmonogram schvalování EECC  (Foto: Václav Udatný)

I když termínový plán přijetí nového Kodexu elektronických komunikací se zdá většině přednášejících nerealizovatelný, neoddiskutovatelným faktem zůstává, že po roce 2020 doje k jeho transformaci do českého právního řádu a bude ovlivňovat jak diváky, posluchače, tak i poskytovatele služeb internetu a vysílání nejenom z hlediska technického, ale i ekonomického.