Téměř dvouletý souběh pozemního televizního vysílání ve standardech DVB-T a DVB-T2 není rozmarem operátorů sítí, přechodové multiplexy sehrají velmi důležitou roli.
Tuto otázku si klade stále více diváků a zdá se, že jim na ni zatím nikdo nenabídl dostatečně uspokojivou odpověď. Zní to logicky: proč bychom měli přelaďovat na nějaké dočasné televizní sítě a potom ještě jednou na finální, když by ty finální mohly odstartovat místo přechodových a po vypnutí DVB-T by už rovnou zůstaly? Takové řešení by samozřejmě přivítali i operátoři vysílacích sítí a provozovatelé televizního vysílání. Jenže pro ně není dostatek kmitočtů. Přechod na DVB-T2 se týká primárně celoplošných multiplexů 1, 2, 3 a 4. Ty budou po přechodu na DVB-T2 nahrazeny finálními sítěmi nové generace označovanými čísly 21, 22, 23 a 24. Česká republika ale nemá tolik kmitočtů, aby sestavila a souběžně provozovala osm celoplošných multiplexů.
Už při první televizní digitalizaci se počítalo s tím, že by u nás mohlo vysílat šest nebo sedm multiplexů DVB-T s celostátním pokrytím. Část kmitočtů ale Český telekomunikační úřad nevyužil nebo je dočasně přidělil provozovatelům regionálních sítí, které měly končit vysílání na sklonku loňského roku a jimž ČTÚ loni na podzim prodloužil individuální oprávnění pro kmitočty do poloviny roku 2019. Finální sítě DVB-T2 budou velmi často využívat kmitočty, na kterých dnes vysílají multiplexy 1, 2, 3 a 4. Například transformovaný multiplex 4, tedy síť 24, bude na většině vysílačů po přechodu na DVB-T2 vysílat na stejných kanálech jako v DVB-T a řada kmitočtů použité pro jeho přechodovou síť už nebudou použitelné v české republice po roce 2020. Pokud by neexistovala přechodová síť, která zajistí dočasný souběh vysílání programů multiplexu 4 ve standardech DVB-T a DVB-T2, musel by nejenom tento multiplex přecházet na nový standard „střihem“.
Přechod bez souběhu by přinesl chaos
Jak takový „střih“ vypadá? Divák nemá možnost se na přechod k novému standardu připravit. Operátor sítě nejprve vypne v daném regionu vysílání ve standardu DVB-T a teprve poté zapne na stejném nebo jiném kanálu vysílání v DVB-T2. To je ale ještě ten jednodušší případ. V některých regionech připadnou dnešní vysílací kanály jednoho multiplexu finální síti, která bude pokračovatelem jiného multiplexu. Přechod „střihem“ by v takové situaci vyvolal jenom zmatek. Nemluvě o tom, že by ne všude bylo možné jej realizovat. Těžko by se synchronizovalo vypínání a zapínání čtyř a čtyř sítí, navíc s nedostatkem kmitočtů. „Střih“ by také znamenal přerušení vysílání v řádu dní až týdnů, protože na jednotlivých vysílačích budou měněny nejenom vysílače, ale také upravovány sdružovače signálů, anténní systémy a další komponenty související s technologickými a kmitočtovými změnami. Takové přerušení vysílání by však nebylo akceptovatelné nejenom pro diváky, ale také pro televizní stanice. Proto vznikl nápad s přechodovými sítěmi DVB-T2. Nejde o nic jiného než o opakování situace u přechodu z analogového ho digitální televizní vysílání, kdy také existovaly dočasné multiplexy A, B a C.
Pamětníci si jistě vzpomenou, že multiplex A s nejlepším pokrytím se později rozdělil na multiplexy 1 a 2 pro veřejnoprávní Českou televizi a největší komerční stanice. Z multiplexu B se stal multiplex 3 a z multiplexu C zase multiplex 4. Něco podobného nastane i u přechodu na DVB-T2. Budou existovat tři přechodové multiplexy: Přechodová síť 11 pro Českou televizi, Přechodová síť 12 Českých Radiokomunikací a Přechodová síť 13 společnosti Digital Broadcasting. Česká televize bude startovat, s výjimkou dvou regionů, už na konečných kmitočtech pro svoji finální síť 21. Přechodová síť 12 se po roce 2019 rozdělí na finální sítě 22 a 23, které nahradí dnešní multiplexy 2 a 3 vysílající ve standardu DVB-T. A Přechodová síť 13 se transformuje na finální síť 24.
Přechodové sítě zajistí televizní vysílání v době vypnutí DVB-T sítí
Aby mohly výt využity současné kmitočty použité v DVB-T sítích pro finální sítě DVB-T2, musí být tyto sítě včas vypnuty. Bez fungujících přechodových sítí by tak v ČR nastala televizní tma a 60 % diváků by bylo bez televizního příjmu. To je mimochodem také důvod, proč Česká asociace satelitních operátorů tak brojila proti přechodovým sítím, diváků by tak nezbylo nic jiného než začít využívat právě placený satelitní příjem. Přechodové DVB-T2 sítě tak zajistí televizní příjem v době, kdy budou DVB-T multiplexy 1 – 4 přestavovány na DVB-T2 multiplexy 11 – 22. Časový harmonogram těchto změn bude definován v Technickém plánu přechodu, který by měl být připraven nejpozději do června tohoto roku.
Přechodové sítě mají i propagační roli
Nezanedbatelná je i propagační role přechodových sítí. Diváci mají už dnes možnost vyzkoušet si příjem DVB-T2 a otestovat nově nakoupené televizory. „Přechodové sítě ale nejsou pouze určitým promem pro DVB-T2, v době vypínání DVB-T zajistí divákům signál pozemní digitální televize. Budou jediným zdrojem signálu pozemní digitální televize, až se na konci roku 2019 začnou vypínat sítě DVB-T,“ upozorňuje Marcel Procházka, ředitel regulace a strategie Českých Radiokomunikací. Díky tomuto vypínání se uvolní kmitočty pro sestavování a spouštění finálních sítí DVB-T2, tedy k samotnému přechodu na nový vysílací standard. Přechodové vysílání zároveň umožní zvládnout časově náročnou úpravu společných televizních antén.
Dalo by se namítnout, že některé země přechodové sítě při zavádění DVB-T2 nepoužívají. Například že v Německu docházelo k přechodu „střihem“. Ale i naši západní sousedé zjistili, že přechod „střihem“ znamená ztrátu televizního příjmu pro značnou část populace, což se setkalo s vlnou kritiky. Na základě těchto negativních zkušeností se Německo rozhodlo pro zbývající regiony, které ještě čeká přechod na nový vysílací standard, realizovat alespoň krátký několikaměsíční souběh vysílání v DVB-T a DVB-T2. Důležité je to zejména ve velkých městech, kde je potřeba přeladit společné televizní antény (STA), což je proces, který si vyžádá nějaký čas. Specializovaných servisních firem není mnoho a bytových domů s STA naopak hodně. Přechod „střihem“ by diváky závislé na STA odsoudil k několika týdnům bez televizního signálu, což by terestrické televizní vysílání poškodilo. Přechodové sítě tedy mají divákům zajistit komfortní přechod k novému typu vysílání, aniž by jim hrozilo, že přijdou o možnost sledovat své oblíbené pořady.
No už se rozjíždí i tohle… http://www.rozhlas.cz/digital/televize/_zprava/konec-satelitnich-parabol-sky-chce-vsechny-programy-zacit-sirit-online–1782945
Jinak tam kde se musel vypnout 50k pro MUX-7 a RS-8 tak se dlouho nepochopitelně tajilo tj. nikdo se nemohl dopředu připravit na situaci, že se na něm spustí přechodová sít PS-11 a lidi tím jen naštvali… Jsou diskutující co se ptají proč tedy na tom 50k nespustí dočasný DVB-T od Čt tj. MUX-1 s upozorněním, že 33k (ten MUX-1 zatím používá) a 39k bude finální pro DVB-T2 a bude tedy v daném termínu střihem zapnut na finální síť 21 které všade jinde bude přechodně i trvale na 26k
Takže šlo by to ale muselo by se chtít… U těch dalších stávajících MUXů je situace pravdivě jiná tam se hledal kompromis ale ukazuje se, že těch kmitočtů bez kolizí je málo!!!…
Vždyt‘ ten chaos bude stejně … 😀 tentokrát dvojitý.
Co na čem pojede, co se bude měnit, co nebude, další otázka co to příp. kodování.
ČR nemá prý dostatek kmitočtů …. hle, najednou má pro dočasné sítě.
Kmitočty sice nějaké má ale šachuje s nimi divně… viz u Vás kolem Mariánek teď zlobí 45k a jinde 38k kvůli Klínovci co má jak na západě tak na východě naše české konkurenční rozdílné složení MUXů atd. věci… různě ve státě jsou jako diskutovaný 28k různě rozdělený a koordinace?…
U Čt se ví o tom jistém 26k ale proč tedy nešlo dopředu říct proč ten 50k musí být vynuceně prázdný a lidi na jihu naštvat do doby než v něm na pár měsíců bude DVB-T2 které by mohlo být už rovnou na finálních zmíněných 33 a 39k kdyby měli rozum a mají zatím od prosince čas do spuštění Čt-HD ve svém novém MUXu – PS-11&21 tj. čas minimálně do +-dubna, května tj. mohli přechodně na 50k (stejně ve finálu kvůli vypínání 700Mhz pásma ve prospěch LTE bude pro televizi mrtvo) spustit SD verze MUX-1 a na stávajícím střihem na Ústecku a Jihočechům zapnout už rovnou finální T2 a to kódování? no uvidíme kdo bude chtít? spáchat mediální sebevraždu poklesem masové sledovanosti…
„Nezanedbatelná je i propagační role přechodových sítí. Diváci mají už dnes možnost vyzkoušet si příjem DVB-T2 a otestovat nově nakoupené televizory.“ – Jenom, jestli TV přijme, kvalita spíše horší ( avízované množství stanic v Muxu 12). Teprve až přechodový mux 11 ukáže snad i kvalitu – HD ČT.
Nejsem fachman, vyjádření Jana Potůčka se mi ale nezdá. Když může současně vysílat DVB-T a přechodová síť DVB-T2 tak logika říká, že by snad mohlo jít vysílat současně DVB-T a finální DVB-T2! Jaký je rozdíl v počtu obsazených kmitočtů? Vysvětlete to nám amatérům polopaticky!
Finální kmitočty (některé) kolidují s existujícími DVB-T sítěmi, takže takový souběh možný není. A použít kmitočty přechodových sítí jako finální nešlo, protože by to nesplňovalo některé požadavky na ně a pravděpodobně by byl také problém rozšířit ty tři sítě na plánovaných šest.
DVB-T, DVB-T2, DVB-T3, DVB-T4… až ležiaca osmička…
I kdyby trval prechod 10let, lidi se zaxnou „hybat“ az v posledni chvili. Jako u vseho.
No, ale zkuste dnes sehnat rozumny set-top-box. Nabidka mala, ceny vyssi. I z toho duvodu je lepsi pockat, az se to „rozjede“. Na vine jsou tak i prodejci (i kdyz zcela pochopitelne)…
Dobrý den, původně jsem nechtěl psát nic,ale nedá mi to.Vysílat z bukovky dočasně dvb-t2 na k.č.50 a potom zpět na k.č.33 jako finální mi příde zcela nelogické.Lepší by bylo rovnou na 33 dvb-t2 a k.č.33 na k.č.50 dočasně.Stejně se vypne.Dále jetli je pravda,že z teplického vodojemu se má vysílat na kanále č.28, tak garantuji.že to hrát nebude,je zde silný signál k.č.28 z Trutnova a budou v kolizi,snad to nikoho nenapadne.