Ředitel TV Barrandov Jaromír Soukup v pořadu Týden s prezidentem slíbil, že se v některé ze svých relací bude věnovat hospodaření veřejnoprávní televize.

Řadu politiků, kteří nevybíravě útočí na vedení České televize, rozšířil prezident Miloš Zeman. V pořadu Týden s prezidentem, který vysílá každý čtvrtek soukromá TV Barrandov, vyslovil přání, aby se změnilo vedení ČT. Podle Zemana je k tomu příležitost v případě, že Poslanecká sněmovna neschválí dvě výroční zprávy Rady ČT. To by se mohlo reálně stát, protože předseda sněmovního volebního výboru Stanislav Berkovec (ANO) si vyžádal od ČT výroční zprávu za rok 2016 a dolní komora Parlamentu brzy obdrží i výroční zprávu za rok 2017. Dokument za rok 2016 minulá sněmovna nestihla projednat.

K TÉMATU: Tomio Okamura chce zestátnit Českou televizi a Český rozhlas

Dvojí neschválení výroční zprávy o činnosti ČT nebo výroční zprávy o hospodaření ČT vede automaticky k odvolání Rady ČT, která volí a odvolává generálního ředitele ČT. Novou Radu ČT by zvolila současná Poslanecká sněmovna, v níž mají většinu odpůrci ČT z řad zákonodárců hnutí ANO, SPD Tomia Okamury a KSČM. O tomto scénáři se spekuluje již několik měsíců, Zeman jej ve vysílání TV Barrandov vytáhl v souvislosti s kritikou olympijského vysílání ČT, v němž nebyl živý přenos „zlaté“ jízdy Ester Ledecké v Superobřím slalomu. ČT ale ve stejnou dobu vysílala živý přenos olympijského hokeje s českým národním týmem.

ČTĚTE TAKÉ: Ministerstvo financí chce zrušit vratky DPH u České televize a Českého rozhlasu, ohrozí tím DVB-T2 i DAB+

Nakoupená vysílací práva neumožňovala ČT zařadit souběžně dva živé přenosy, a to ani v případě, že by jeden byl dostupný pouze na internetu. Vzhledem k tomu, že se od Ledecké v Superobřím slalomu neočekával atak na medialové pozice, ČT upřednostnila živý přenos hokeje s národním týmem a Ledeckou odvysílala ze záznamu. Za to ji v Týdnu s prezidentem ostře kritizoval generální ředitel TV Barrandov Jaromír Soukup. Podle jeho slov šlo ze strany ČT o „pomstu“ za to, že Ledecká předtím nekomunikovala s některými novináři. Poté srovnal údajnou mstu ČT s jejím přístupem k Miloši Zemanovi a dalším politikům.

NAPSALI JSME: Pokud ČT bude muset opět platit DPH, přechod na DVB-T2 uhradí stát, říká Petr Dvořák

„Musíme s tím především něco dělat, ne to jen kritizovat,“ reagoval Miloš Zeman. „Jedna z cest, jak se s tím dá něco dělat, spočívá ve dvojím zamítnutí zprávy o hospodaření České televize,“ dodal. „V takovém případě dochází k personálním změnám. Já bych si tyto změny samozřejmě velice přál,“ prohlásil prezident. Přidal se tak k dalším vysokým ústavním činitelům, kteří po loňských parlamentních volbách útočí na ČT. Dlouhodobým kritikem veřejnoprávní televize je předseda hnutí ANO a premiér v demisi Andrej Babiš. Předseda SPD a místopředseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura dokonce navrhoval, aby se Česká televize a Český rozhlas zestátnily.

K VĚCI: Zestátnění ČT není dobrý nápad, krotí Tomia Okamuru nový ministr kultury

Ministerstvo financí pod vedením Aleny Schillerové za hnutí ANO nedávno předložilo návrh novely zákona o daních, která od příštího roku opět zavádí České televizi a Českému rozhlasu povinnost platit DPH. Od těchto plateb přitom byla obě veřejnoprávní média loni oproštěna jinou novelou zákona a počítala s tím, že ušetřené peníze použijí na digitalizaci – ČT na přechod k DVB-T2, ČRo na rozšiřování vysílání ve standardu DAB. Zavedením povinnosti plateb DPH by ČT přišla o 400 milionů korun ročně, ČRo téměř o 130 milionů Kč. Televizníweb.cz zjišťuje, co by to pro obě média znamenalo a jak chtějí vyřešit otázku financování digitalizace vysílání.

Štítky