Vedoucí strategie a rozvojových projektů České televize hodnotí v rozhovoru pro Televizníweb.cz vstup ČT do pozemního digitálního televizního vysílání nové generace DVB-T2.

29. března jste spustili Přechodovou síť 21 s programy České televize ve standardu DVB-T2 a v HD rozlišení. Jak zpětně hodnotíte tuto operaci, kdy jste současně zahájili vysílání na 22 vysílačích velkého výkonu?

Technicky to bylo nejrozsáhlejší spuštění zemského vysílání od jeho zahájení v květnu 1953. Díky informační kampani a podpoře diváků ze strany našeho Diváckého centra se nám první fázi přechodu na DVB-T2 podařilo zvládnout bez výraznějších problémů. Takže vcelku spokojenost.

Současně jste ale vypnuli ČT :D/art v multiplexu 3 a to asi moc kladnou odezvu nemělo, ne?

Je důležité podotknout, že jsme vypnutí ČT: D/art v multiplexu 3 měli naplánované již na prosinec 2017, kdy se očekával start DVB-T2. Zpoždění legislativního procesu nám zkomplikovalo situaci. Podařilo se nám dohodnout zásadní urychlení spuštění DVB-T2 a také maximalizovat jeho rozsah. Termín 31. března byl ale konečný a nepřekročitelný. Neměli jsme zkrátka jinou možnost, smlouvu už nebylo možné dále prodloužit. Divácké reakce bych rozdělil do tří skupin. První hodnotí pozitivně zejména zahájení vysílání všech programů ČT ve vysokém rozlišení a dočasné zhoršení dostupnosti Déčka jim nevadí. Druhou skupinu představují diváci, kteří si prostě nemohli příjem zajistit, protože signál k dispozici nemají. Ti očekávají, že jim sdělíme jasný postup a termín, kdy budou moci Déčko i ostatní programy ČT v DVB-T2 naladit, a pak ta suverénně největší skupina, která potřebovala poradit, jak na to. Byla to každopádně velmi cenná zkušenost, kterou musíme zohlednit při našem dalším postupu a pak hlavně při zahájení vypínání DVB-T v listopadu 2019.

Jaké jsou tedy ty hlavní poznatky?

Když vyberu ty hlavní. Za prvé je třeba jasně vědět, jaký bude postup přechodu na DVB-T2 v problémových oblastech. Diváci pochopí nutné technické problémy, ale chtějí jasně slyšet, co bude dál. To je vzhledem k současnému stavu přípravy Technického plánu přechodu docela zásadní a nutí nás to částečně změnit postup v přechodovém období. Za druhé je jasné, že celá problematika televizního vysílání je pro naprostou většinu veřejnosti složitá a to, co nelze jednoduše vyřešit pomocí dálkového ovladače, je v podstatě běžnými prostředky masové komunikace neřešitelné. Podrobnější technické informace jsou pro širokou veřejnost prakticky nepoužitelné. Klíčová je tak spolupráce s odbornými firmami, které divákům umí poradit přímo v místě jejich bydliště. Těm musíme poskytnout maximum informací. Běžný divák si totiž v problémové situaci většinou neporadí. Do určité míry je pro mě překvapením, že po tolika letech digitálního vysílání je situace prakticky stejná či možná i horší než při první vlně digitalizace v letech 2008 až 2012. Hodně otázek na naše Divácké centrum dokonce směřovalo na konkrétní postup při přeladění na konkrétním přijímači diváka. To samozřejmě žádné televizní call centrum ale zvládnout zcela dokonale nemůže.

Možná by si diváci poradili lépe, pokud by byla delší a rozsáhlejší informační kampaň. Slibovaná státní informační kampaň dokonce ani vůbec nezačala.

Já si to nemyslím. Ve vysílání kampaň zasáhla, v období od 21. března do 2. dubna, takřka 6,2 miliónů diváků v cílové skupině 15+. Součástí kampaně byly spoty ČT, spot ČRa a komentované příspěvky, rozhovory pro média, tiskové materiály, kromě toho jsme spustili speciální webové stránky, využívali jsme sociální sítě a podařilo se nám realizovat informační kraul pro uživatele multiplexu 3, což byla cílená komunikace na dotčené diváky. Zapojili jsme všechny dostupné komunikační kanály, a to velmi intenzivně. Průběh zatížení Diváckého centra tomu odpovídal a nijak nepřevýšil průměr dosahovaný při událostech podobného charakteru. Délka a rozsah kampaně nejsou nejdůležitějším parametrem, klíčová je její intenzita a zásah a toho jsme dosáhli. Už zkušenosti z první vlny digitalizace ukazují, že nejdůležitější je přesnost a rozsah informací o dalším postupu a hlavně jasné termíny jednotlivých kroků. Například o tom, jaké vysílače spustíme k 29. březnu, jsme mohli rozhodnout až na začátku března, přičemž termín vypnutí vysílání v multiplexu 3 byl nepřekročitelný. Tohle určilo délku informační kampaně. Pokud jde o státní kampaň, tak ta je do značné míry závislá na platném Technickém plánu přechodu (TPP) na DVB-T2 a ten ještě vláda neschválila.

V čem je tedy dnes největší problém?

Rozhodně musím na prvním místě zmínit financování celého procesu. ČT měla využít změnu zákona o DPH, která navýšila možnost uplatnění vratky DPH a získané prostředky investovat do digitalizace. A to jak do výstavby a provozu přechodové sítě DVB-T2, tak hlavně do technické inovace produkčních řetězců ČT, kde je nutné přejít na 1080p, což představuje mimořádné výdaje v řádech stovek miliónů korun, a celkově se bavíme o více jak miliardě. V současnosti navrhovaná změna zákona tuto možnost opět ruší a v takovém případě nebudou na financování dostatečné zdroje. Dosavadní jednání nepřinesla žádný výsledek. Pokud mám správné informace, tak bude chtít generální ředitel ČT vyvolat jednání na úrovni premiéra a dotčených ministerstev (šlo by o resorty financí, průmyslu a obchodu, kultury), abychom našli cestu, jak zajistit financování přechodu, který je přitom výsledkem politického rozhodnutí a představuje de facto určitou objednávku státu. Vyřešení financování má samozřejmě, kromě jiného, i vliv na rychlost a rozsah dokrývání v rámci přechodu na DVB-T2/HEVC.

Dokrývače diváci často zmiňují jako svízel. Zatím není jasné, kdy je v DVB-T2 spustíte.

Ano, právě s dokrýváním souvisí druhý hlavní problém a tím jsou termíny budování sítě vysílačů malého výkonu, které slouží k dokrytí sítě základních vysílačů a pro některé regiony a oblasti jsou klíčové. Předpokládali jsme, že budou všechny kmitočtové příděly jasné při přijetí TPP. Z toho vycházely dosud prezentované plány. Teď je ale evidentní, že tomu tak nebude. Budeme moci relativně dobře plánovat opakovače a vysílače v jednofrekvenčních sítích (SFN), protože ty využívají ony tři základní kmitočty 26, 33 a 39. Tam, kde nepůjdou použít, ať už z důvodů rušení či nemožnosti vybudovat datovou trasu a podobně, bude muset být převaděč vysílající na jiném kmitočtu. A tady je zásadní problém, protože mnohdy takové převaděče vyžadují mezinárodní koordinaci a o jejich instalaci či neinstalaci se musí navíc rozhodnout podle reálné situace až po spuštění hlavní sítě. Prostě pro některé regiony nebudeme mít, ani po vydání TPP, jasno, kdy a zda vůbec tam půjde vysílání zajistit. Úbytek pásma UHF se právě v dokrývání projevuje nejvíce. Nedá se nic dělat. Situace se mění prakticky každý den, ale do přijetí TPP definitivní jasno nebude. Musíme se tomu přizpůsobit. Když k tomu totiž připočteme již zmíněné nejasné financování a divácké reakce po ukončení vysílání Déčka v multiplexu 3, pak je jasné, že musíme změnit postup.

Kdo může za problémy s kmitočty – Český telekomunikační úřad (ČTÚ) nebo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)?

Ne, ani MPO ani ČTÚ nejsou těmi, kdo by nesl za tuto situaci odpovědnost. Jsou s námi na jedné lodi, včetně řešení problému financování a dělají maximum možného pro hladký průběh celého procesu. Základem je politické rozhodnutí na úrovni EU. Musí, stejně jako my, realizovat to, co jim nařizuje Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/899 ze dne 17. května 2017 o využívání kmitočtového pásma 470–790 MHz v Evropské Unii. Jestliže je například jasné, že Česká republika musí k 30. červnu 2020 kmitočty pásma 700 MHz uvolnit, protože od tohoto termínu už nejsou vyhrazené pro televizní vysílání, pak je vyjednávací pozice ČTÚ velmi obtížná. Pro státy jako je Česká republika, je možnost odložení o dva roky, obsažená v rozhodnutí, zcela nepoužitelná. Nezahrnuje totiž odklad vyhrazení pásma 700 MHz pro účely provozu datových sítí. Takže tam, kde je nutná koordinace, je silnější ten stát, který má menší podíl terestrického vysílání, a naopak klade důraz na rozvoj datových sítí v pásmu UHF. To je v našem případě Německo a Rakousko.

V čem tedy spočívá zmíněná změna v postupu ČT?

Stručně řečeno, musíme si prodloužit dobu pro rozhodování o dokrývání a nemůžeme během ní žádný z programů ČT zatím vyřadit z DVB-T či omezit jeho dostupnost, dokud nebudeme mít pro multiplex 21 vyřešeny vysílače malého výkonu. Je to komplikace. Představuje to provozní riziko, ale musíme to udělat. Jasně řečeno, ČT Sport multiplex 1 zatím neopustí. Vedlejším efektem bude více času pro diváky, aby se na chystané změny připravili. Na druhou stranu lze jen doporučit všem, kteří jsou v dosahu signálu DVB-T2, aby přešli co nejrychleji.

Takže zůstane zachován současný stav?

Ne, to by nic neřešilo. Multiplex 1a, který tvoří kapacita v Regionálních sítích 7, 10 a 20, musí tak jako tak letos končit. Změníme parametry současného celoplošného veřejnoprávního multiplexu 1 tak, abychom tam mohli doplnit Déčko a ČT Sport tam mohl zůstat.

To jste přeci vždy odmítali jako technicky nemožné a teď to je najednou možné? Tomu nerozumím.

Ano, odmítali a na té argumentaci nemám co měnit. Jako dlouhodobé či trvalé řešení to bylo absolutně nepřijatelné a kdyby šlo o trvalou změnu, bylo by to nepřijatelné i nyní. Ale jsme v jiné situaci. Máme multiplex DVB-T2 splňující zákon o ČT. Takže hlavním cílem je co nejrychlejší přechod na DVB-T2/HEVC a ne vysílání ve standardu DVB-T. Je jasné, že v průběhu listopadu 2019 začne vypínání současného multiplexu 1 a my přitom nejsme schopni divákům v této chvíli říci, jak bude vypadat finální pokrytí DVB-T2. Dlužili bychom jim odpověď na základní otázku, kdy a zda zajistíme v problémových oblastech příjem zemského televizního vysílání. Pro získání odpovědí potřebujeme čas a ten nám tohle řešení poskytne a diváci budou mít delší čas na přípravu. Není to ideální, dojde k určitému snížení standardu kvality a má to svá nezanedbatelná rizika.

Ještě, než se zeptám, jaké změny ve vysílání uděláte, zajímá mě ještě jedna otázka. Z té odpovědi jsem měl pocit, že existuje možnost, že někde zemské vysílání nakonec nebude. Je tomu skutečně tak a co na to budou pak říkat dotčení diváci, kteří musí platit koncesionářské poplatky?

Tohle samozřejmě nelze vyloučit, ačkoli uděláme vše proto, aby to nenastalo. Pokud už to nastane, tak se rozhodně se nebude jednat o nějaká rozsáhlá území. K té druhé otázce je třeba připomenout, že ČT má zákonnou povinnost pokrýt terestrickým vysíláním podle zákona č. 438/1991 Sb., o České televizi, 95 % obyvatel České republiky. To dnes splňuje už i přechodový multiplex DVB-T2. Z toho vyplývá, že ČT není povinna zajišťovat dostupnost zemského vysílání nad tuto hranici. ČT tuto hranici v zájmu diváků přesto zásadně překračuje, ale pokud nebudou k dispozici například kmitočty pro dokrytí území, pak takové území o signál přijde a ČT nemá žádný nástroj, jak tomu zabránit.

Ostatně poplatek nemá žádnou výhradní vazbu na terestrické vysílání. Zákon stanovuje, že, cituji: „Televizní poplatek se platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání, je-li šířeno prostřednictvím zemských rádiových vysílacích zařízení využívajících rádiové kmitočty vyhrazené pro šíření a přenos rozhlasového nebo televizního vysílání, družic nebo kabelových systémů (dále jen „televizní přijímač“). Toto zařízení se považuje za televizní přijímač i v případě, že si jej poplatník upraví k jinému účelu.“ To je ostatně důvod, proč garantujeme vedle terestrického i satelitní vysílání.

Tak a teď tedy jaké změny mají umožnit vysílání Déčka a Artu v multiplexu 1 společně s ČT Sport?

Předně je to omezení mezních datových toků audia i videa v současnosti vysílaných čtyř programů celkově v průměru zhruba o necelou jednu pětinu. Dále je to omezení programového průvodce na režim 1+1, jinak řečeno dnešní a zítřejší program a také snížení rychlosti teletextu. Dojde také k určitému omezení datových toků některých programů Českého rozhlasu. V posledních dnech jsme udělali celou řadu testů a technických opatření a provozní rizika jsou v přijatelných mezích. Jinak původní záměr s ČT Sport stále zůstává jakýmsi havarijním řešením, pro případ zásadních problémů. Nicméně doufáme, že k tomu nedojde.

Nebylo by lepší domluvit se Českým rozhlasem a vypustit jejich programy, když jsou už stejně v DVB-T2?

Tohle není v kompetenci ani ČT ani ČRo. Je to zákonná povinnost. Stejně jako skryté titulky či Audio Description. Nic z toho nesmíme odstranit. Všechny úpravy se striktně drží zákona a upravují se jen parametry vysílání. Jiná možnost není.

Takhle tedy zůstane vysílat multiplex 1 až do konce vysílání v DVB-T?

Ano. Pokud se nic zásadního nestane, budeme tak vysílat až do vypnutí DVB-T. Do listopadu 2019 nikdo o programy ČT nepřijde. Souběžným vysíláním poskytneme do listopadu 2019 možnost, aby ti, kteří nebudou chtít čekat na vypnutí DVB-T a budou chtít mít vysílání ČT v HD, mohli přejít na DVB-T2/HEVC. Uděláme vše proto, aby jich byla většina. Od listopadu 2019 už k tomu budou nuceni všichni, kteří budou i nadále chtít využívat zemské vysílání. V této chvíli je podstatné vyřešit co nejrychleji problémy s financováním a dokrýváním.

Kdy změny nastanou?

O termínu budeme včas informovat. Technická příprava probíhá dobře, takže předpokládám, že to bude relativně brzy (ČT mezitím vydala tiskovou zprávu, že k této úpravě v multiplexu 1 přistoupí již příští týden, pozn. red.).

Když se vrátím k Přechodové síti 11, plánujete u ní podporu zvuku DolbyDigital a nebo i originální zvukové stopy, pokud ji budete mít k dispozici, nebo to necháte až na finální síť DVB-T2?

DolbyDigital provozujeme už v Přechodové síti 11. Je k dispozici na všech programech vyjma ČT 24 a originální stopa je k dispozici na ČT 1, ČT 2 a ČT :D/art. V zásadě je přechodový multiplex z pohledu audia kopií satelitního vysílání. Za zmínku asi ještě stojí, že v přechodové síti požíváme kódování AAC a stejně tak tomu bude i v síti finální.

Jaké další novinky přinese DVB-T2 kromě obrazu ve Full HD? Bude i lepší zvuk, skryté titulky nebo se nějak vylepší aplikace HbbTV?

O audiu už jsem hovořil a to, že budeme vysílat všechny programy ve Full HD je známo delší dobu. Pokud jde o doplňkové služby, tak tam probíhá rozvoj kontinuálně a v souvislosti s DVB-T2 žádný speciální projekt neexistuje.

V jižních Čechách vysíláte Přechodovou síť z Kletě sníženým výkonem 10 kW. Kdy ho budete moci navýšit a na jakou hodnotu? Bude se nějak omezovat vyzařovací diagram vysílače?

Bohužel snížený výkon bude po celou dobu přechodu a plný výkon bude až při spuštění finálního vysílání na kanále 39. Navýšení výkonu na kanále 50 se bohužel nepodařilo zajistit. O případné změně vyzařovacího diagramu nemám žádné informace. Jižní Čechy jsou asi nejproblematičtějším regionem z pohledu přechodu na DVB-T2. Je zde rozhodně nejkomplikovanější situace z pohledu mezinárodní koordinace, protože ta je zde třístranná. Česká republika, Německo a Rakousko.

Jaký způsobem jste volili termíny spouštění základních vysílačů Přechodové sítě 11? Proč je například Zlín mezi posledními v pořadí?

Za pořadím není třeba hledat nějakou sofistikovanou strategii. Pořadí a termíny spuštění byly dány technickou připraveností jednotlivých vysílačů. Vysílače technicky způsobilé k provozu ve standardu DVB-T2/HEVC byly spuštěny a termíny spuštění dalších byly dány předpokladem jejich technické připravenosti.

Průměrný datový tok videa u německých FTA programů v DVB-T2/HEVC je 3 Mbit/s. Obraz je překvapivě slušný. Chce to ale perfektní péči od zdroje, přes headend až po multiplexer. Bude si ČT nastavovat headend a multiplexer finální sítě 21 sama?

Ano, budeme si nejen nastavovat headend a multiplexer, ale budeme navíc provozovat vlastní technologii. V souvislosti s regionálním vysíláním máme specifické požadavky a potřebujeme, aby implementovaná technologie umožňovala dynamické PMT, což umožní regionální vysílání bez nároku na datový tok v době, kdy regionální vysílání neběží.

Kdy počítáte s nasazením čtyř virtuálních regionálních pozic do Přechodové sítě 11, případně do finální sítě 21? Kdy dojde k zahájení vysílání obsahu na těchto virtuálních pozicích?

Jak vyplývá z předcházející odpovědi, je to vázáno na zprovoznění vlastního headendu České televize. Kdy to bude, zatím neumím odhadnout. Každopádně to musí být vyřešeno do začátku vypínání DVB-T to je do listopadu 2019.

Na závěr ještě dvě doplňující otázky. Kdy skončí Déčko v Přechodové síti 12 CRA a kdy ukončí vysílání v multiplexu 1a ?

Ani v jednom případě ještě není určen pevný termín. V případě Déčka vypnutí vysílání v přechodové síti CRA nastane nejpozději na konci května. Vypnutí multiplexu 1a zřejmě trochu urychlíme, ale termín teprve diskutujeme. Termíny budeme včas komunikovat.

Štítky