UVNITŘ DOKUMENT – Výroční zpráva Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) rekapituluje mimo jiné i stav první a druhé digitalizace TV vysílání a zmiňuje i rušení televizního signálu mobilními daty systému 4G/LTE.

Předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu Jaromír Novák hned v úvodu zprávy říká, že ČTÚ v minulém roce získal, díky přijetí zákona o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací, novou kompetenci. Stal se jednotným místem pro poskytování informací o existující pasivní infrastruktuře a současně má pravomoc rozhodovat spory vzniklé na základě tohoto zákona.

Ve Výroční zprávě se dále uvádí, že „v průběhu roku 2017 nedocházelo k podstatnému rozvoji celoplošných vysílacích sítí DVB-T. Regionální vysílací sítě doznaly změn, které vyplynuly z aktualizace části plánu využití rádiového spektra č. PV-P/10/09.2017-7 pro kmitočtové pásmo 470-960 MHz, která vešla v platnost 15. října a upravovala mimo jiné podmínky pro vysílání regionálních vysílacích sítích i po termínu 31. prosince 2017, kdy mělo být toto vysílání ukončeno. Některé regionální sítě zredukovaly počet svých vysílačů, některé upravily své technické parametry jednotlivých vysílačů.“Český telekomunikační úřad také v této souvislosti zveřejnil jednotlivá pokrytí u celoplošných a regionálních vysílacích sítí DVB-T. Podívejme se, jak vypadá situace u multiplexů s vyšším než desetiprocentním pokrytím…

• Vysílací síť 1 – 99,9 %
• Vysílací síť 2 – 99,9 %
• Vysílací síť 3 – 98,1 %
• Vysílací síť 4 – 95,1 %
• Regionální síť 4 – 17,1 %
• Regionální síť 7 – 84,3 %
• Regionální síť 8 – 55,1 %
• Regionální síť 12 – 17 %
• Regionální síť 13 – 16,6 %
• Regionální síť 20 – 18,2 %

Další podrobnosti o stavu zemského digitálního televizního a rozhlasového vysílání můžete najít na webových stránkách http://dtv.ctu.cz.

Stav přechodu na DVB-T2

ČTÚ ve výroční zprávě konstatuje, že „Pro zachování trvalé udržitelnosti digitálního televizního vysílání však členské státy EU zpravidla přecházejí, stejně tak jako Česká republika, z DVB-T na systém DVB-T2 s využitím nejnovějších principů komprese HEVC (H265).“

V průběhu druhé poloviny roku 2017 se ČTÚ podařilo uzavřít Dvoustranné koordinační dohody se všemi sousedními státy a výsledky „prakticky zaručují budoucí zajištění stejného rozsahu pokrytí obyvatel České republiky signálem DVB-T2 pro všechny čtyři stávající celoplošné vysílací sítě“.

Dalším krokem je, podle rozhodnutí EU, nejpozději do 30. června 2018 přijmout vnitrostátní plány a harmonogramy, a to včetně podrobných kroků k uvolnění kmitočtového pásma 700 MHz a jeho využití pro vysokorychlostní mobilní datové sítě. V České republice jde o gesci Ministerstva průmyslu a obchodu.

Příprava na DAB/DAB+

Jak konstatoval Český telekomunikační úřad, během minulého roku dále pokračovala mezinárodní koordinace kmitočtových požadavků pro nové vysílače šířící rozhlasové vysílání VKV/FM v pásmu 87,5-108 MHz. V přípravách na zahájení řádného vysílání zemského digitálního rozhlasového vysílání (T-DAB) však k žádnému významnému posunu nedošlo.
V průběhu první poloviny roku 2017 pokračovalo, díky iniciativě Českého rozhlasu (ČRo) a ve spolupráci s Českými Radiokomunikacemi, experimentální digitální rozhlasové vysílání z vysílače Praha město, kmitočtový blok 12 C, jehož technické parametry se blíží parametrům plánované vysílací sítě. Jednalo se však pouze o pokračování experimentálního vysílání, které probíhalo v průběhu celého roku 2016.

Koncepce rozvoje schválená vládou umožnila Českému rozhlasu zahájit časově omezené digitální vysílání a teprve na základě vyhodnocení jeho výsledků by mělo Ministerstvo kultury někdy v roce 2022 zpracovat komplexní Strategii rozvoje zemského digitálního rozhlasového vysílání. V současné době je toto digitální vysílání šířeno z vysílačů Praha město, Beroun a Plzeň Radeč na kmitočtovém bloku 12C a dále z vysílačů Brno Hády a Ostrava na kmitočtovém bloku 12D.

Dále je zemské digitální rozhlasové vysílání v České republice možné, podle Výroční zprávy ČTÚ, „přijímat prostřednictvím jedenácti vysílačů využívajících kmitočty III. pásma (170-230 MHz) a devíti vysílačů využívajících kmitočty L pásma (pásmo 1452-1492 MHz). Jakýkoliv rozvoj vysílacích rozhlasových sítí v L pásmu se již nepředpokládá.“

Rušení příjmu DVB-T/T2 sítěmi 4G/LTE

Po vydání přídělu kmitočtů mobilním operátorům pro sítě 4G/LTE pracující v pásmu 800 MHz byla koncem března 2014 zahájena jejich výstavba. Vzhledem k předpokládaným problémům s DVB-T, a nyní i s přechodovými sítěmi DVB-T2, z důvodu sousedících kmitočtových pásem ČTÚ podle výroční zprávy připravil řadu preventivních opatření, jejichž cílem je minimalizovat dopady a tato opatření stále v součinnosti s provozovateli DVB-T a operátory 4G/LTE uplatňuje.

K 31. prosinci 2017 bylo ve zkušebním provozu 1301 základnových stanic (BTS), v trvalém provozu pak 14 700 stanic. Celkem tak bylo provozováno 16 001 BTS pro mobilní datové sítě čtvrté generace.

A jak vypadalo rušení, o kterém vás průběžně informujeme?

V minulém roce ČTÚ přijal 2 470 stížností na rušení DVB-T/T2, přičemž k poslednímu dni roku 2017 jich bylo vyřešeno 2 621. Podání se týkala jak případů rušení individuálního příjmu, tak společných televizních antén.

Rušení pozemního digitálního televizního vysílání způsobené základnovou stanicí systému 4G/LTE bylo prokázáno v 1 176 případech, zbývajících 1 445 hlášení se ukázalo být jako neoprávněné a jejich příčinou byly zejména závady vlastního přijímacího zařízení, nedostatečný signál nebo se – při šetření u diváka – rušení vůbec neprojevilo.
Jestliže prokázané případy rušení rozpočítáme na měsíc vidíme, že jde v průměru o 98 případů. Oproti roku 2016 tak má počet přijatých i vyřízených podání klesající tendenci.

Výroční zpráva ČTÚ za rok 2017 by Jan.Potucek on Scribd

Štítky