Deník Blesk popsal případ satelitního operátora, který k propagaci vlastních služeb zneužíval tvrzení, že Nova s Primou nebudou mít v DVB-T2 dostupné všechny své programy.

Nekalé obchodní praktiky poskytovatelů placených televizních služeb zaznamenal v souvislosti s druhou televizní digitalizací deník Blesk. Popsal případ satelitního operátora, který kontaktoval redaktorka s nabídkou satelitní televize a připojení k internetu s tím, že pokud si dotyčný nepořídí satelitní televizi, po přechodu na DVB-T2 přijde o některé programy televizních skupin Nova a Prima. „Jestli nechcete přijít o stanice Novy a Primy, měli byste přejít na naše služby, které vám zajistí všechny kanály i po digitalizaci. Digitalizace je povinná, a když se nepřipravíte, zůstanou vám jen kanály České televize,“ citoval list nejmenovaného operátora.

Obdobně podle Blesku argumentují i obchodní zástupci kabelových společností a poskytovatelů IPTV. Český telekomunikační úřad (ČTÚ) v této souvislosti hovoří i o možných nekalých obchodních praktikách, za které by mohly být společnosti pokutovány. „Pokud by se jich skutečně dopustil poskytovatel služeb elektronických komunikací, šlo by o přestupek proti zákonu o ochraně spotřebitele, konkrétně o porušení zákazu nekalých obchodních praktik,“ řekl deníku mluvčí ČTÚ Martin Drtina. Úřad v minulosti řešil některá tvrzení poskytovatelů placených televizních služeb, například reklamu satelitní služby Skylink, která slibovala základní balíček programů Gratis „napořád zdarma“, i když později zavedla tzv. servisní poplatek, jehož cena se od té doby již několikrát zvýšila.

ČTÚ je připraven nekalé obchodní praktiky sankcionovat.

GDPR by měl od nekalých nabídek ochránit

Diváci, které kontaktuje prodejce placených televizních služeb a bude jim tvrdit, že pokud si nepořídí satelitní, kabelovou nebo IP televizi, přijdou o některé pozemně šířené programy, se tedy mohou obracet s podněty na ČTÚ. Od minulého pátku 25. května navíc platí obecné nařízení Evropské unie o ochraně osobních dat (GDPR), podle něhož by diváky neměl žádný operátor obvolávat s obchodními nabídkami, pokud mu to dopředu výslovně neodsouhlasili. Diváci se tak mohou obracet se stížnostmi i na Úřad na ochranu osobních údajů, kteří řeší právě prohřešky proti GDPR. Volajícímu obchodníkovi pak je třeba rázně oznámit, že si divák nepřeje, aby byl nadále kontaktován s obchodními nabídkami podobného typu a přeje si vymazat své kontaktní údaje z databáze.

A jak to tedy bude s Novou a Primou v DVB-T2? Je sice pravda, že obě největší komerční televizní skupiny loni prohlašovaly, že v souvislosti s přechodem na nový standard pozemního digitálního televizního vysílání uvažují o zpoplatnění některých svých programů v HD verzích, v praxi by ale takový krok nebyl jednoduchý. Muselo by se dohodnout více provozovatelů televizních stanic a najít prostředníka, který by pro ně provozoval placenou televizní platformu a získal pro ni kapacitu v některé z finálních sítí DVB-T2. Není to sice nereálné – například v Německu je příjem komerčních televizí v DVB-T2 zpoplatněn – ale znamenalo by to najít širokou shodu mezi větším počtem vysílatelů, kteří jsou vůči sobě navzájem konkurenční. Navíc by mohlo dojít k nepředvídatelným změnám na televizním trhu, které by si největší televizní stanice asi úplně nepřály. Reklamní trh navíc rychle roste, takže by ztráty ze zavedení placených služeb mohly být vyšší než jejich výnosy.

Prima vycouvala s možnosti, že by některé své programy s přechodem na DVB-T2 zpoplatnila.

Prima slibuje zachovat bezplatnou nabídku

Skupina Prima navíc ústy Gabriely Semové z tiskového oddělení FTV Prima vyloučila, že by diváci přechodem na DVB-T2 přišly o některý z programů této televizní skupiny. „Nikdo z diváků terestrické platformy se nemusí obávat, že by přišel o své oblíbené programy televize Prima,“ ujistila na dotaz deníku Blesk. Konkurenční Nova na stejný dotaz neodpověděla, ale vzhledem k tomu, že její příjmy jsou závislé na prodeji reklamních časů a ten zase na dobré sledovanosti, zpoplatněním příjmu svých programů by riskovala vysoký propad sledovanosti i výkonnosti celé skupiny. Obdobný krok sice udělala sesterská stanice Novy na Slovensku, Markíza, ale u našich východních sousedů nebyl nikdy podíl domácností závislých na pozemně šířeném televizním signálu vysoký. I přesto se Markíza propadla ve sledovanosti z prvního pozice na místo třetí.

Zatímco na Slovensku přijímá televizi na klasickou anténu asi pětina domácností, v Česku jsou to takřka dvě třetiny, navíc většina Čechů odmítá z principu za příjem televizních programů platit. U terestrické televize je jedinou pravidelnou platbou koncesionářský poplatek České televizi, který činí 135 korun měsíčně. Tento poplatek však musí platit všichni, kdo mají televizní přijímač, takže se mu nevyhnou ani zákazníci satelitní, kabelové a IP televize, kteří navíc platí měsíční poplatky provozovateli služby v závislosti na zvoleném programovém balíčku. Obvykle jde o několik set až tisíc korun měsíčně. Další náklady musí zájemce vynaložit na nákup satelitního, kabelového nebo IPTV přijímače, aktivaci služby nebo montáž satelitní paraboly. Pokud jsou tyto přijímače dodávány jako součást placené služby, musí se divák smluvně uvázat obvykle na dva roky.

Štítky