Pavel Dvořák: Zapínání finálních sítí DVB-T2 si určí sami operátoři, Technický plán přechodu ho neřeší

V průběhu června by se měla vláda zabývat Technickým plánem přechodu (TPP) na DVB-T2, klíčovým dokumentem, podle něhož se bude postupovat při druhé televizní digitalizaci. Harmonogram přechodu na nový vysílací standard pozemní digitální televize připravila Koordinační expertní skupina při ministerstvu průmyslu a obchodu pod vedením Pavla Dvořáka. Koncem dubna jej předala ministerstvu, a to jej odeslalo do meziresortního připomínkového řízení. Co všechno TPP obsahuje a co je třeba ještě z legislativního hlediska dořešit, vysvětluje Pavel Dvořák v rozhovoru pro Televizníweb.cz.

Koordinační expertní skupina koncem dubna dokončila Technický plán přechodu na DVB-T2 a předala jek ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO). Co se s ním děje teď?

Proběhl standardní proces schvalování na MPO, kde jej schválila porada vedení a v těchto dnech byl TPP zaslán do mezirezortního připomínkového řízení. K zpracování dostane tedy koordinační expertní skupina klasické tabulky k vypořádání mezirezortního připomínkového řízení. Samozřejmě jsme k TPP zpracovali i předkládací a důvodovou zprávu. Předpokládám, že kvalifikovaných připomínek nebude příliš mnoho, protože TPP je postaven na konsenzu správce rádiového spektra, který provedl příslušné koordinace rádiových kmitočtů a technickoekonomických možnostech operátorů sítí. Všechny termíny obsažené v TPP jsou garantované oběma stranami. Ze strany ČTU jde o garanci příslušného kmitočtu, ze strany operátorů sítí termínů zapínání, vypínání a přepínání sítí.

Když zmiňujete zapínání a přepínání, v TPP nejsou obsaženy termíny zapínání finálních sítí DVB-T2, jsou v něm pouze termíny spouštění přechodových sítí DVB-T2 a termín vypnutí celoplošných sítí DVB-T.

Ano, protože všichni víme, že termín vypnutí sítí DVB-T bude nejzazším termínem pro přepnutí přechodových sítí DVB-T2 do finálních sítí v tomto standardu a před vypnutím sítě DVB-T musí být zajištěno podle pravidel TPP vysílání sítí DVB-T2.

A skutečné termíny si určí sami operátoři?

Co se týká vysílačů velkého výkonu, jsou dány Technickým plánem přechodu. Jsou tam určeny i termíny pro vysílače malého výkonu, ale je to změkčeno tím, že v dané oblasti má operátor možnost vypnout tyto vysílače později, aby nepřišel o pokrytí a nebo podle konkrétních technických podmínek. Všechny termíny jsou tedy uvedeny v přílohách TPP.

Dvě rozvojové sítě DVB-T2 bude řešit chystaná druhá diginovela zákona o elektronických komunikacích, říká Pavel Dvořák (Foto: TAKTIQ Communications)

Když si je ale nalistuji, vidím pouze termíny zahájení souběžného vysílání v DVB-T a DVB-T2 a termín vypnutí sítí DVB-T. Kde je tedy termín zapnutí finálních sítí DVB-T2?

Pro zjednodušení – ten bude někde mezi těmito dvěma termíny.

A přesněji určen není?

Přesněji určen není, termíny spouštění finálních sítí DVB-T2 si určí sami operátoři tak, aby proběhlo jak v souladu s kmitočtovými možnostmi, tak s jejich technickými možnostmi a samozřejmě podle pravidel, obsažených v textu TPP Ale zase moc vůle tam není, pro základní vysílače velkého výkonu jsou možné termíny poměrně jasně ohraničené. Když vám ukážu souhrnnou tabulku po jednotlivých měsících, vidíte, že jde o celé skupiny vysílačů, u kterých musí dojít v daném měsíci k přechodu na DVB-T2. Operátor tedy nemá moc prostoru na kreativu. Samozřejmě záleží na tom, jak proběhne diskuse s provozovateli televizí, zda takový postup akceptují. Myslíme si však, že tento postup je nejvíce šetrný a řekl bych i výhodný pro vysílání komerčních stanic i České televize.

U veřejnoprávní televize je to ještě navíc zjednodušeno tím, že u ní půjde skutečně jenom o přepnutí. V jednom okamžiku se její Přechodová síť 11 změní na finální síť 21 a vypne se multiplex 1. V případě celoplošných multiplexů 2 a 3 je to složitější, protože televize z těchto multiplexů vysílají z větší části ve společné Přechodové síti 12 a ta se bude muset rozdělit na dvě finální sítě DVB-T2 s označením 22 a 23. Znamená to tedy, že v daném termínu musí v dané oblasti dojít k zapnutí obou finálních sítí DVB-T2. Vše jsme konzultovali s operátory a mělo by to odpovídat jejich technickým možnostem a doprovázeno co nejmenšími negativními dopady na diváky, tj. ztrátou televizního signálu

Absence termínů zapínání finálních sítí DVB-T2 v TPP mě překvapila, protože tyto sítě by měly využívat některé kmitočty, na kterých dnes vysílají sítě DVB-T. Zapínání finálních multiplexů DVB-T2 se tedy asi bude muset také časově zkoordinovat.

Samozřejmě ano, ale to už jsou praktické detaily, které by zkomplikovaly realitu využití TPP. V případě jakýchkoli změn by musel celý dokument znovu projít schvalovacím procesem, vč. projednání na vládě a to by fatálnězkomplikovalo situaci. Konkrétní termíny zapnutí finálních sítí budou jistě dostatečně a včas komunikovány.

Vraťme se tedy k meziresortnímu připomínkovému řízení. Kdo všechno se bude moci k TPP vyjadřovat a kdy by mělo toto připomínkové řízení skončit?

Běžně se na meziresortní připomínky dává patnáct pracovních dní, lhůta na zaslání připomínek je stanovena do 29. května 2018 . Zatím to vypadá, že TPP půjde na kompletní seznam připomínkových míst.

Čili na všechna ministerstva?

Ano. Já na to mám vlastní názor, stačily by jen vybrané resorty, které jsou přechodem na DVB-T2 dotčeny.

Můžou se k TPP kromě ministerstev vyjadřovat třeba i soukromé subjekty?

Ano, mezi připomínkovými místy jsou i různé asociace, je tam Hospodářská komora, jistě se vyjádří i Asociace provozovatelů mobilních sítí (APMS).

Šlo mi spíše o komerční televize, které si stěžovaly, že se nemohly do přípravy TPP zapojit. Na druhou stranu, oproti první televizní digitalizaci nejsou držiteli kmitočtových přídělů, takže asi nebyl důvod.

Ano, komerční televize nejsou držiteli přídělů rádiových kmitočtů, ale počítáme s tím, že v rámci Koordinační expertní skupiny proběhnou během meziresortního připomínkového řízení schůzky s jednotlivými mediálními skupinami, na kterých si společně projdeme TPP a případně jeho souvislosti a jeho podrobnější argumentaci. Napomoci je zorganizovat je mají provozovatelé dnešních sítí DVB-T, jsou to jejich zákazníci.

Technický plán přechodu řeší vypínání celoplošných sítí DVB-T, neřeší ale regionální multiplexy, které mají podle rozhodnutí ČTU skončit už v červnu příštího roku. To stále platí?

Předpokládám, že si ČTU uvědomuje, že letos musí v návaznosti na TPP provést změnu příslušné přílohy Plánu využití rádiového spektra, kde by měl být kodifikován postup ve vztahu k vysílání DVB-T. Názory jsou na to v zásadě dva, buď budou termíny vypnutí sítí DVB-T tak, jak jsou napsány v TPP, platit pro všechny včetně regionálních sítí, nebo bude platit jiny postup, který mimochodem dosud zastával ČTU – to znamená, že tam, kde to bude možné a regionální sítě DVB-T by nevadily finálním multiplexům DVB-T2, by mohly pokračovat. Takové využití kmitočtů by ale nemělo bránit sestavení dvou nových celoplošných rozvojových sítí DVB-T2 tak, jak s nimi počítá vládní Strategie rozvoje terestrického televizního vysílání. Primárně jde o to, aby tyto rádiové kmitočty byly efektivně využity.

V jakém standardu by pak takové regionální sítě měly vysílat?

Podle názoru ČTÚ by to mělo být jedno, protože platí princip technologické neutrality a navíc DVB-T2/HEVC přijímače mají zpětnou kompatibilitu, takže zvládnou přijímat i vysílání ve standardu DVB-T. Samozřejmě na to může být i opačný názor, že by se to mělo najednou všechno celé posunout. Osobně si myslím, že těch kmitočtů nebude zase tolik, aby se to muselo řešit novým opatření obecné povahy tj. změně Plánu využití rádiového spektra. Pokud budou zajištěny rádiové kmitočty pro dvě nové rozvojové sítě DVB-T2 tak, aby měly celoplošné pokrytí a u jedné bylo možné případně i regionální členění, reálně nám zbude opravdu minimum kmitočtů, které by se daly spočítat na prstech jedné ruky.

Lokální sítě DVB-T by mohly vysílat i po dokončení přechodu na DVB-T2, pokud jejich kmitočty nebudou potřeba pro výstavbu celoplošných sítí DVB-T2 nebo pro jejich dokrytí, míní předseda Koordinační expertní skupiny (Foto: TAKTIQ Communications)

Pokud by regionální sítě DVB-T skončily k 30. červnu 2019, jak to nyní platí, co by se dělo k těmi programy, které v nich dnes vysílají a zároveň jsou dostupné v přechodových sítích DVB-T2? V těch totiž mohou vysílat zdarma, ale pouze na základě souběhu vysílání v obou standardech…

Myslím si, že ČTÚ bude muset vzít v úvahu termín, který je uveden v TPP, proto jsem hned na začátku řekl, že musí připravit aktualizaci přílohy Plánu využití rádiového spektra.

Čili osobně jste pro další posunutí termínu vypnutí regionálních sítí DVB-T?

Osobně jsem pro posunutí vypnutí regionů z hlediska DVB-T.

A jejich kmitočty nebudou potřeba pro složení finálních sítí DVB-T2?

To by byla samozřejmě výjimka. Pokud by jejich kmitočty byly potřeba pro vytvoření substitučních nebo rozvojových sítí DVB-T2, musely by je odevzdat. Efektivní využití resp. hodnota samostatného kmitočtu je naprosto jiná, když je začleněn do sítě s celoplošným pokrytím. Pokud se používá pro samostatné vysílání pro „Horní Dolní“, nemá takovou hodnotu jako když jde o dokrytí dané oblasti signálem celoplošného vysílání. Rozhodnutí o využití rádiových kmitočtů pro regionální, resp. lokální vysílání tedy musí předcházet důkladné naplánování rádiových kmitočtů pro zmíněné dvě nové celoplošné sítě.

Říkal jste, že meziresortní připomínkové řízení k TPP má trvat zhruba 15 dní. Za jak dlouho by se potom mohl dokument dostat na jednání vlády? Ještě se jím má zabývat Legislativní rada vlády.

Myslím si, že v červnu by se mohl být na vládu odeslán. Připomínky k TPP mohou být pouze takové, jaké budou odpovídat diginovele zákona o elektronických komunikacích a budou se týkat textu dokumentu. Nemůžou to být připomínky typu, že by mělo být v Technickém plánu přechodu ještě něco dalšího nebo že by to mělo řešit jiný problém.

Technický plán přechodu vůbec neřeší dvě nové rozvojové sítě DVB-T2, které mají vzniknout po vypnutí DVB-T a dokončení přechodu na nový standard. Neřeší je ani loni přijatá diginovela zákona o okresních komunikacích. Počítáte s nimi tedy do další novely zákona o elektronických komunikacích?

Ano, to je přesně to, co jsem měl na mysli, když jsem říkal, že aktualizace v Plánu využití rádiového spektra musí reagovat na přijatý TPP s přihlédnutím k tomu „zbytku“. Také nesmíme zapomenout, že z hlediska návazných termínů bychom si měli ujasnit, jak budou využity zbývající kmitočty pásma 500-600 MHz, abychom pro období 2022 až 2023 měli jasno, co budeme hodnotit v rámci využití rádiového spektra UHF a jak bude vypadat využití těchto kmitočtů. Osobně si myslím, že bychom se měli snažit je maximálně využít, a to ať pro televizní vysílání ve standardu DVB-T2 v rámci celoplošných sítí nebo DVB-T. Vnímám snahu regionálních televizí ušetřit náklady a nepřecházet na DVB-T2. Pokud využívají jeden malý vysílač, není třeba ho inovovat a lidé budou moci na nových přijímačích sledovat jejich vysílání ve standardu DVB-T i nadále. Na druhé straně není možno blokovat rádiové kmitočty, které by byly potřeba pro dosažení pokrytí signálem v rámci celoplošných sítí.

Existuje už nějaká představa, jakým způsobem se budou přidělovat dvě nové rozvojové sítě DVB-T2 a komu?

To je věc, kterou by měla vyřešit nová digitální novela zákona o elektronických komunikacích. Koneckonců to vyplývá z vládní Strategie rozvoje zemského digitálního vysílání.

Terestrické televizní vysílání je stále nejsilnější televizní platformou v České republice (Foto: Václav Udatný, Televizníweb.cz)

Je reálné, že by na trh mohl vstoupit další hráč – operátor sítí pro zemské digitální televizní vysílání?

Teoreticky ano, ale osobně bych postupoval tak, jak to navrhuje vládní Strategie. Je potřeba si uvědomit, že začíná být vyčerpána možná infrastruktura pro digitální vysílání. Velké kopce už jsou totálně obsazeny, tam už se nikdo další nedostane, malé kopečky budou také vyčerpány v zájmu zajištění dostatečného pokrytí, takže nevím, kam by nový subjekt, který by chtěl vstoupit na trh, umístil své vysílače, pokud by získal kmitočty. Navíc, řekněme si zcela upřímně, tento trh je tak specifický, že už fakt existence tří držitelů kmitočtových přídělů je mimořádný. Je to mnohem více, než má většina zemí v Evropské unii, kde je většinou držitelem přídělů jeden, maximálně dva subjekty. V této oblasti se prostě nedají jednoduše používat standardní nástroje a přístupy na zkoumání hospodářské soutěže a konkurence, tento trh je velmi specifický.

Pojďme ke státní informační kampani, která má provázet přechod na DVB-T2. Původně měla startovat již loni, potom se čekalo na zahájení vysílání České televize v novém standardu, potom na vznik TPP… To vše je již za námi, ale státní informační kampaň neprobíhá.

Koordinační expertní skupina zpracovala postupně několik verzí podkladů pro informační kampaň. V nich jsou formulována základní sdělení, která by měla být komunikována a jsou v nich definovány nejdůležitější milníky, ke kterým by se měla kampaň vázat. Zbytek záleží na těch, co mají na starosti Public Relations a komunikaci – ať už je to v České televizi nebo na ministerstvu průmyslu a obchodu. V tomto případě techničtí experti, kteří jsou v Koordinační expertní skupině, do toho nic víc nemůžou vložit.

Co bude dělat Koordinační expertní skupina teď, po dokončení Technického plánu přechodu na DVB-T2?

Budeme zpracovávat Národní plán, který by se měl uveřejnit paralelně po schválení TPP. Měl by zahrnovat další kroky státu, tzn. plán informační kampaně, ale i to, jak bude stát monitorovat celý proces přechodu a jaká další opatření stát přijme – mezi ně patří nepochybně příprava druhé digitální novely podle vládní Strategie, která by měla obsahovat i rozvojové sítě DVB-T2, případně další opatření pro rozvoj zemské digitální televize. A nepochybně nás čeká příprava, resp. dokončení přípravy notifikačních materiálů pro to, aby bylo možné realizovat kompenzace operátorům přechodových sítí DVB-T2 v souladu s přijatou vládní Strategií. Takže Koordinační expertní skupina bude mít nadále co dělat.

Ohledně notifikací padlo už několik termínů, kdy by mohly začít a skončit, ale pořád ještě probíhá prenotifikace. Co ji zdržuje?

U nás v České republice se to určitě nezdržuje. Koordinační expertní skupina připravila podklady, ty byly standardní cestou MPO a přes Úřad na ochranu hospodářské soutěže předány Generálnímu ředitelství Evropské komise pro hospodářskou soutěž. Jenom připomenu, že prenotifikační řízení bylo zahájeno v závěru roku 2016 základními dokumenty a první sadou otázek, na kterou jsme odpověděli v řádu jednoho-dvou měsíců. Další dotazy padly na konci léta 2017, odpověděli jsme zase včas a v této chvíli máme květen a zatím nemáme stále žádnou odpověď či stanovisko.

A musí se čekat na výsledek prenotifikace? Nemůže se zahájit notifikační řízení souběžně?

Můžeme, ale myslím, že z hlediska argumentace by bylo lepší vyčkat ne-li na výsledek prenotifikace, tak alespoň na výsledek notifikace obdobného postupu našich německých kolegů.

Německo vede kvůli DVB-T2 notifikační řízení s Evropskou komisí?

Ano, ale zatím také bez výsledku, i když ten se očekával již začátkem letošního roku.

Nicméně loňská diginovela zákona o elektronických komunikacích počítala s tím, že provozovatelé přechodových sítí DVB-T2 do půl roku od účinnosti této novely požádají ČTU o vyplacení prvních kompenzací. První žádosti již padly, co se s nimi děje?

Žádosti už samozřejmě byly odeslány. Nám posloužily k tomu, abychom si při přípravě notifikačních dokumentů ujasnili, co všechno tam bude, nicméně příslušné správní řízení ČTÚ bylo přerušeno. To znamená, že lhůty pro vyřízení žádostí o kompenzace neběží.

Čeká se na výsledek notifikačního řízení.

Ano.

Může se stát, že notifikace neproběhne do doby, kdy budou zprovozněny všechny přechodové sítě DVB-T2 a začnou se spouštět finální multiplexy nové generace?

To nemohu zaručit, protože nevím, jak chce evropská byrokracie postupovat.

Pavel Dvořák na loňské konferenci DIGIMEDIA 2017 (Foto: AČRA MK)

Ale kompenzace lze vyplatit zpětně?

Samozřejmě. Ale nabízí se otázka, zda dotčené subjekty nebudou žádat proplacení časové hodnoty těch prostředků, které jim byly tímto způsobem de facto zadržovány. Můžou z toho vzniknout určité spory. Musím konstatovat, že z hlediska postupu ministerstva průmyslu a obchodu z hlediska přípravy Technického plánu přechodu, digitální novely, jsme v zásadě všechny termíny dodrželi. Spustili jsme prenotifikační řízení s Evropskou komisí ihned poté, co jsme měli k dispozici všechny podklady. A stejně spustíme notifikaci, protože dokumenty pro ni jsou de facto připraveny, ale závisí to hodně na schopnosti dynamické reakce Generálního ředitelství Evropské komise pro hospodářskou soutěž a samozřejmě i reakce Generálního ředitelství pro telekomunikace, které si celý ten proces odebrání části rádiových kmitočtů zemskému televizními vysílání vymyslelo a to zatím nejeví žádné známky aktivity v daném směru.

Umožňuje Technický plán přechodu vysílání kódovaných programů v DVB-T2?

Technický plán přechodu to neřeší, ani digitální novela zákona o elektronických komunikacích, dokonce ani další zákony to neřeší. Je to věc rozhodnutí provozovatelů televizního vysílání a zákona o rozhlasovém a televizním vysílání.

Čili teoreticky je možné, že Nova s Primou zakódují svoje vysílání v terestrice?

Osobně se domnívám, že by v takovém případě – a zopakuji svoje stanovisko – měl ČTU navrhnout úpravu vyhlášky o poplatcích za využití rádiových kmitočtů, protože se změní úplně koncept, na kterém je postavena úhrada za využití rádiových kmitočtů pro zemské televizní vysílání a přiblíží se to hodně konceptu využívání mobilního broadbandu.

Mohly by se kódované placené televizní kanály objevit v plánovaných rozvojových sítích DVB-T2? Jak si vlastně představujete využití těchto sítí?

Když se podívám na rychlost inovací v oblasti spotřební elektroniky, nelze vyloučit vůbec nic. Dnes jsem shodou okolností ve značkové prodejně Samsung s podivem zjistil, že jejich televizory už nemají nálepky „DVB-T2 ověřeno“ určené certifikovaným přijímačům pro DVB-T2/HEVC. Když jsem zeptal, proč je nemají, prodavač mi odpověděl, že už žádné jiné než DVB-T2/HEVC televizory nedodávají. Takže je zřejmé, že cyklus výměny televizorů bude velmi rychlý. Osobně se domnívám, že rozvojové sítě budou využity pro rozšíření služeb digitálního zemského televizního vysílání, ať už ve smyslu nějakých dodatečných služeb jako je HbbTV, Smart funkcí nebo i Ultra HD vysílání. Jestliže se na rok 2018 chystá rozmach vysílání v Ultra HD rozlišení, není důvod, proč by toto vysílání v Ultra HD nemělo probíhat i v zemském pásmu televizního vysílání. Samozřejmě, že by to nebylo pro všechny programy, ale je to primárně otázka ekonomického, tržního rozhodnutí provozovatelů televizního vysílání a operátorů vysílacích sítí.

Každý rok koncem ledna předkládáte za MPO vládě monitorovací zprávu o přechodu na DVB-T2. Nyní máte srovnání, jak kabinety směrem k druhé televizní digitalizaci fungují, protože první zprávu jste předávali vládě Bohuslava Sobotky, druhou současné vládě Andreje Babiše. Lišil se nějak jejich přístup?

Nemůžu to nějak blíž hodnotit, obě zprávy jsou si podobné, šlo pouze celková fakta o aktuální situaci. Navíc se k nim nepřijímala žádná usnesení, ty zprávy byly pouze pro informaci, takže z jejich projednávání nejsou žádné speciální závěry a není možné provést porovnání.

Zajímá se současná vláda o DVB-T2 a problematiku druhé televizní digitalizace? Nemyslím tedy ministerstvo průmyslu a obchodu, které ji má v gesci.

Zatím nevím o nějakých konkrétních zadání vlády v daném směru

Takže TPP bude první vlaštovka?

Současný kabinet už projednával druhou monitorovací zprávu o přechodu na DVB-T2, ale nebylo k ní žádné usnesení. U TPP usnesení samozřejmě bude. Mimochodem, v průvodních materiálech TPP se opakuje informace o státní informační kampani.

Se stejným rozpočtem jako ve vládní Strategii?

Ne, v TPP není rozpočet pro informační kampaň definován. Předpokládá se, že ho musí zapracovat MPO při plánování svých aktivit. Není nutné to pokaždé zmiňovat, nejde o nové rozhodnutí, ale pouze o konstatování, že by se státní informační kampaň měla provést a k tomu TPP dává základní časovou osu.