Podle společnosti Atmedia povede druhá televizní digitalizace k ještě větší fragmentaci trhu. Zatímco v roce 2012 peoplemetry měřily sledovanost 28 televizí, loni jich bylo již 51.
Ačkoli mnozí očekávali v souvislosti s nástupem internetu útlum zájmu o televizní vysílání, čeští diváci před televizorem tráví o sedm minut denně déle než v roce 2012, kdy proběhla první vlna digitalizace. Zároveň mají na výběr z mnohem více televizních stanic, což se silně projevuje roztříštěnou sledovaností. V roce 2012 tvořilo osmdesátiprocentní podíl na sledovanosti osm televizních stanic, zatímco loni už bylo třeba pro dosažení stejného podílu 13 stanic. Podle společnosti Atmedia povede druhá vlna digitalizace k ještě větší fragmentaci televizního trhu a nárůstu nulových spotů, za které zadavatelé reklamy neplatí.
Od první vlny digitalizace uběhlo v Česku již šest let a za tuto dobu se zdejší televizní trh zásadně proměnil. Diváci tráví u obrazovek o sedm minut déle než v roce 2012, to znamená, že čas sledování televize se prodloužil z 3 hodin a 31 minut na 3 hodiny a 38 minut. S přechodem z analogového na digitální vysílání také vznikla celá řada nových televizních stanic, které zapříčinily fragmentaci trhu. Řečí čísel tak počet měřených stanic vzrostl o 82 procent – v roce 2012 jich na tuzemském trhu fungovalo 28, zatímco v roce 2017 jich už bylo 51.
VIDEOZÁZNAM: Konference DIGIMEDIA 2018 řešila přechod na DVB-T2, aukci pásma 700 MHz i DAB
Podle Michaely Vasilové, jednatelky mediálního zastupitelství tematických stanic Atmedia, přinese druhá vlna digitalizace vedle očekávaného přechodu na vysílací formát DVB-T2 i další fragmentaci televizního trhu. Tato situace má velký dopad na obchodní stránku každé televize, neboť výrazně roste počet tzv. nulových spotů. Tak se označují spoty, které podle oficiálního měření sledovanosti vygenerovaly nulovou sledovanost, tj. že je neviděl žádný divák. Jak Michaela Vasilová uvedla na středeční konferenci DIGIMEDIA 2018, v Česku se od roku 2012 zvýšil počet nulových spotů desetinásobně.
„Před šesti lety připadal jeden nulový spot na 1 201 spotů, v roce 2017 se už jeden nulový spot vyskytoval na každých 120 spotů. I kvůli tomu klesá televizním stanicím efektivnost příjmu z reklamy. Očekáváme tedy, že počet nulových spotů se bude nadále zvyšovat,“ doplňuje Vasilová. Do popředí zájmu televizních stanic se tak dostává monetizace ztraceného času s ohledem na tyto nulové spoty. Jen pro srovnání, v Česku dosahuje nulové hodnoty 25 procent všech spotů odvysílaných na všech televizních stanicích, v Maďarsku činí tento podíl 30 procent, v sousedním Polsku dokonce 72 procent.
