Velké srovnání nákladů domácností na jednotlivé typy příjmu televizního vysílání: nejlevněji vychází terestrický příjem, u kterého je třeba počítat s jednorázovým výdajem za nový set-top-box nebo televizor.

Blížící se druhá televizní digitalizace vzbuzuje u řady diváků otázku, zda zůstat u terestrického příjmu televize, nebo přejít k nějaké jiné vysílací platformě. Poskytovatelé satelitní, kabelové a IP televize se snaží potenciální zákazníky přesvědčit o výhodách svých nabídek a slibují, že pokud se jim diváci upíší, nebudou už muset nic řešit – operátor vše vyřeší za ně. Pravda je to jen částečná. Operátor samozřejmě zajistí montáž a zprovoznění kabelové přípojky nebo satelitní paraboly, co však zmiňuje méně nebo vůbec, jsou pořizovací náklady přijímačů či přijímacích kompletů a především pak pravidelné měsíční poplatky za satelitní, kabelové a IPTV vysílání. Všechny neterestrické televizní platformy jsou totiž placené – na rozdíl od pozemního vysílání, které lze v České republice přijímat zdarma.

DVB-T2: široké pokrytí a příjem zdarma

Pozemní digitální televizní vysílání druhé generace naváže na sítě DVB-T, které skončí v první polovině roku 2020. Pro diváky to znamená jediné: včas si pořídit správný přijímač DVB-T2/HEVC a v případě, že využívají společnou televizní anténu (STA), zajistit její úpravu pro příjem nových kmitočtů. Ceny televizorů s tunerem DVB-T2 a kodekem HEVC začínají na částce 3 500 korun, set-top-boxy lze pořídit již od 650 korun a lze předpokládat, že cena základních modelů bude ještě klesat. Koupě nového přijímače je vlastně jediný náklad spojený s příjmem televizního vysílání ve standardu DVB-T2. Za sledování několika desítek televizních programů prostřednictvím pozemní digitální televize druhé generace se nic neplatí (domácnosti samozřejmě musí hradit koncesionářský poplatek České televizi, ale to se týká i diváků satelitní, kabelové a IP televize).

DVB-T2 navíc ještě přináší druhou generaci hybridního vysílání, tzv. HbbTV. Chytré televizory připojené k internetu umožňují prostřednictvím červeného tlačítka na dálkovém ovladači vstoupit do internetového archivu pořadů jednotlivých televizních stanic, filmoték, zobrazovat podrobnosti k reklamním spotům a ve verzi HbbTV 2.0 také nakupovat v e-shopech přes televizní obrazovku. De facto se tak divák dostane k podobným službám, které dnes nabízí zpoplatněná IPTV. V případě HbbTV je však zatím většina obsahu dostupná zdarma – jde například o nejrozsáhlejší televizní archiv na českém internetu, iVysílání.cz od České televize. Nutno také dodat, že všechny programy ČT vysílají v DVB-T2 nekódovaně ve Full HD rozlišení. V pozemním vysílání zároveň vysílají všechny televizní stanice, které mají nejvyšší diváckou sledovanost, a to i v porovnání s placenými nabídkami.

Satelit je dosud největším soupeřem terestrické televize (Foto: Jan Potůček, Televizníweb.cz)

Satelit: celoplošné pokrytí, ale poplatky a montáž paraboly

Největším soupeřem pozemní digitální televize je satelit. Konkuruje svým takřka stoprocentním pokrytím celého území České republiky, přičemž diváci nemusí vyhledávat, z jakého vysílače by měli nejlepší příjem signálu, na druhou stranu však musí na obloze najít správný satelit. Pro příjem satelitní televize je ale nutný televizor nebo set-top-box se satelitním tunerem (dnes nejčastěji DVB-S2), které jsou dražší než přijímače pro DVB-T2 (platí to zejména pro set-top-boxy, jejichž cena začíná na 3 000 korunách). Některé satelitní služby neumožňují využívat jakékoli satelitní set-top-boxy, ale pouze ty, které jsou spárovány s dekódovací kartou pro příjem jejich platformy.

Zájemce o satelitní televizi potřebuje také satelitní anténu, tzv. parabolu, která výrazněji zasahuje do estetiky domu a v chráněných památkových zónách je památkáři dokonce zakazují na domy umisťovat. V některých bytech, například v těch se severní orientací, není satelitní signál vůbec dostupný. Instalace satelitní paraboly je záležitost pro profesionála, kterého si divák musí objednat a instalaci zaplatit. Další poplatek ho čeká při registraci mezi zákazníky dané satelitní služby, případně za její aktivaci. A nakonec bude platit každý měsíc za příjem vybraného balíčku programů. V případě základní programové nabídky, která je v DVB-T2 dostupná zdarma, jde u nejlevnějšího operátora o 89 korun měsíčně. Jde o tzv. servisní poplatek, který se obvykle každoročně zvyšuje. Za cokoli navíc si musí divák připlatit další stokoruny měsíčně.

Pro kabelové společnosti je poslední léta větší byznys prodávat internetové připojení než kabelovou televizi.

Kabelová televize: nejvíc HD kanálů, ale malá dostupnost a vysoká cena

Digitální kabelová televize představuje další alternativu k pozemnímu příjmu televizního signálu, ale oproti satelitu má výrazně menší dosah. Je totiž závislá na dosahu kabelové sítě toho kterého operátora. Výhodou DVB-C, jak se kabelová digitální televize označuje, je možnost kombinace příjmu televizních programů a vysokorychlostního připojení k internetu. Kabelové společnosti nyní část své sítě využívají i pro služby na bázi konkurenční IPTV, především pro různé videotéky a archivy televizních pořadů. Zájemce musí počítat s tím, že základní podmínkou pro využití nabídky kabelové televize je dostupnost kabelové přípojky v domě, koupě nebo pronájem speciálního kabelového set-top-boxu nebo CI modulu spárovaného s dekódovací kartou pro televizor s tunerem DVB-C. Někdy je cena kabelového set-top-boxu započítána do koncové ceny za službu.

Rovněž za příjem kabelové televize se operátorovi platí pravidelné měsíční poplatky, které jsou ještě vyšší než v případě satelitu. Poskytovatelé kabelové televize se většinou snaží motivovat zákazníky k pořízení dalších služeb, jako je připojení k internetu nebo pevná telefonní linka a kombinaci těchto služeb cenově zvýhodňují. I tak jde o dražší variantu než u satelitu – o DVB-T2 nemluvě. K pravidelným měsíčním poplatkům za kabelovou televizi si zájemce musí ještě připočíst koncesionářský poplatek České televizi, který není v platbách kabelovému operátorovi započten. Výhodou kabelové televize je vyšší počet programů v HD kvalitě a širší programová nabídka, nevýhodou fakt, že základní programy, které jsou v DVB-T2 dostupné zdarma, jsou v kabelu zpoplatněny.

IPTV vyžaduje speciální set-top-box, modem a kvalitní připojení k internetu.

IPTV: interaktivní kabelovka závislá na rychlém internetu

Digitální televize přes internetový protokol představuje nejmodernější interaktivní televizní platformu, která umožňuje přehrávat vysílání jednotlivých programů několik dní zpětně, kombinovat lineární kanály s videy na vyžádání z televizních archivů a videopůjčoven, ale třeba i nabízet sportovní přenosy s možností výběru kamer, apod. Jde však stejně jako u satelitu a kabelové televize o placenou službu, která je navíc dostupná pouze domácnostem s kvalitním připojením k internetu (což je stále pro většinu diváků v regionech, ale třeba i na periferiích velkých měst nebo v historických centrech docela problém). Pro příjem IPTV je nutný speciální set-top-box a modem, které představují výrazně vyšší jednorázový náklad než nákup přijímače pro DVB-T2. V některých případech je cena set-top-boxu a modemu započítána do koncové ceny za službu. Měsíční poplatky za příjem služby jsou obdobné jako u kabelové televize – tedy většinou vyšší než u satelitní televize.

V domácnostech s hraniční rychlostí připojení k internetu může využívání IPTV zkomplikovat surfování po internetu a naopak. Přetížená linka poté nestíhá poskytovat kvalitní připojení ani jedné služby. Operátoři se však většinou snaží zákazníkům prodat balíček IPTV a připojení k internetu najednou. Zájemci o IPTV by měli počítat s tím, že v měsíčním poplatku za digitální televizi přes IP protokol není započítaný koncesionářský poplatek pro Českou televizi.

Štítky