Je argumentace České asociace satelitních operátorů proti DVB-T2 věrohodná?

Vysvětlení na tuto otázku v červenci podával na serveru Lupa.cz, konkrétně v sekci DigiZone, ve třech pokračováních sekretář České asociace satelitních operátorů (ČASO) Patrik Brom v článcích s názvem „Co vadí satelitním operátorům na možných kompenzacích za přechod na DVB-T2“.

Je známo, že již více jak rok ČASO obecně brojí proti přechodu na DVB-T2 s kompresním standardem HEVC a preferují zachování DVB-T v zemském vysílání i po roce 2020. Tak jak tuto argumentaci postupně opouštějí, tak o to více jsou proti kompenzacím ztrát z vynuceného přechodu na nový standard v terestrickém vysílání. Přitom argumentují technologickou neutralitou, kde za základ berou asi technologii přístrojů schopných zobrazit audiovizuální obraz jako vjem pro diváka. Co však mají společného technologie satelitních transpondérů, s pozemními vysílači, nebo s ADSL pro IPTV, kabelem, či broadbandem?

Možná tou technologickou neutralitou je míněn trh šíření rozhlasového a televizního vysílání v sítích elektronických komunikací poskytující obsah vysílání koncovým uživatelům. V tomto smyslu je to jeden trh se čtyřmi technologiemi, z nichž dvě a v poslední době tři (včetně broadbandu) mají společné kmitočtové spektrum. Jedinou platformou, která přichází o 30% kmitočtů (pásmo 700 MHz) je pozemní vysílání, nikdo jiný. Tak jakápak technologická neutralita mezi konkurenčními subjekty? Navíc satelitní kmitočty pro DTH v Evropě leží úplně někde jinde a o ně, na rozdíl od USA, nejeví bezdrátový broadband (WBB) zatím zájem.

Je družice Thor ta samá infrastruktura jako CRA Group?

Dost nepochopitelné je úvodní ilustrativní schéma popisující trh televizního vysílání v České republice, o které se další závěry Patrika Broma opírají. Kromě toho, že nerozlišuje poskytovatele obsahu na ty s licencí, resp. ze zákona a na ty, kteří provozují převzaté vysílání na základě registrace, zaměňuje i další pojmy. Vysílací infrastrukturou nejsou jen družice, vysílače, internet a kabely, ale také frekvenční spektrum, které je jednotlivým službám zkoordinováno a vyhrazeno v pásmech mezinárodně přidělených. A protože se broadband (IPTV) rozvíjí, objemy dat rostou a mobilní služby slibují další možnosti využití, vzniklo rozhodnutí EU postoupit koordinovaně část spektra vyhrazeného DTT právě této nové širokopásmové technologii bez ohledu na závazky, které mají distributoři k provozovatelům vysílání ze zákona a s licencí pro volné vysílání (FTA). Tím došlo ke změně podmínek na trhu šíření rozhlasového a televizního vysílání. Kompenzace jsou tedy jediným řešením, jak podmínky na tomto trhu napravit.

A to nemluvím o dalších zavádějících informacích. Například na ilustrativním schématu je uvedeno, že DTH poskytuje „Free-to-air“ a Free-to-view“. S ohledem na fakt, že satelitní operátoři, které ČASO zastupuje, poskytují své kódované služby pouze za úplatu, nejedná se o Free vysílání. Kromě toho jaký je to agregátor (resp. provozovatel převzatého vysílání) zemského digitálního vysílání (DTT) Freedom TV velkoobchodu s DVB&IP technologií, dvbexpert s.r.o.? Takových registrovaných provozovatelů převzatého vysílání je v Česku 11. Ještě, že nelze na tento odkaz kliknout a skočit rovnou do jejich e-shopu!

Odkazy na dokumenty EU

To ale nejsou jediné vady na kráse v této argumentaci. Za mnohem zajímavější je možno považovat odkazy na dokumenty EU, tj. na „zavádění DVB-T2 ve Francii“, „Důvodová zpráva k Evropskému rozhodnutí“ a „dala evropská komise červenou už v roce 2011“. Podívejme se, co vlastně obsahují a jak jsou silnými argumenty pro zrušení kompenzací subjektům, které musí přejít na DVB-T2.

• Návrat do prvního přechodu

Poslední odkaz se vrací do doby přechodu z analogového na digitální vysílání. Ve Francii totiž vysílací licenci pro příslušný program přiděluje CSA (Conseil Superieur d´audiovisuel) a to včetně kmitočtů. V té době se jednalo jednak o nevynucený technologický přechod a o využití digitální dividendy pro rozšíření obsahové nabídky a tak tři slíbené bonusové sítě tehdejších analogových programů nebylo možno považovat za kompenzaci za ztracené pozice bez výběrového řízení. Nejednalo se tudíž o kmitočtové příděly, ale výběrová řízení na programy v určených oblastech podle pokrytí příslušných multiplexů. Vyvozovat z toho paralelu k situaci v České republice je tudíž přinejmenším zavádějící.

• Podpora přechodu DVB-T2 ve Francii

První odkaz se také týká Francie a již zavádění DVB-T2. Odkaz v článku je pouze na tiskovou zprávu k dokumentu Evropské komice z 5.4.2016 C (2016) 1973 o souhlasu s francouzskou podporou domácností ovlivněných realokací kmitočtů, aby moly mít přístup k bezplatným televizním programům, což znamená náhradu MPEG-2 za MPEG-4 a omezení počtu multiplexů z osmi na šest. Celková rozpočtovaná dotace činí 57 milionů euro, což vychází zhruba na 50 euro na obyvatele. Z celkové sumy na zařízení (pro přechod na MPEG-4) se předpokládá částka pouze 2,4 milionu euro, a to jenom pro příjem bezplatného zemského vysílání DTT. Dalších 6,5 milionu euro se předpokládá na technickou asistenci pro osoby starší 70 let nebo mající trvalou míru zdravotního postižení nejméně 80 procent.

Nejvyšší částka 48 milionů euro je určena na krytí všech nebo části nákladů vzniklých domácnostem, které jsou závislé na pozemním příjmu v důsledku kmitočtových změn. Z hlediska vícekrát zmiňované technologické neutrality mohou být tyto částky použity na podporu, v mezích skutečně vyplacené částky, jakýchkoli prostředků na příjem volných kanálů DTT samozřejmě za splnění mnoha dalších omezujících podmínek. Technologická neutralita je v tomto dokumentu vztažena na přijímače (zejména STB), bez ohledu na to, zda umožňují dodatečně k bezplatnému příjmu i ostatní způsoby přes kabel, ADSL nebo satelit. Jednoznačně se tedy tato podpora týká volného vysílání a tím v našich podmínkách satelitní není.

Ideální instalace podle Skylinku v bytovém domě na Šumavě (Foto: Václav Udatný)

• Rozbor dopadů

Druhý odkazovaný dokument je podkladovým pracovním materiálem pro unijní rozhodnutí o kmitočtech v pásmu 470 – 790 MHz s názvem Posouzení dopadů uvolnění pásma pro mobilní služby broadbandu. Tento dokument se zabývá variantami různých řešení a všemi aspekty dopadu jak pro poskytovatele služeb, tak pro obyvatelstvo. Zajímavé jsou odhadované finanční plusy a minusy, těch, kterých se to dotýká. Ztrátoví jsou vysílatelé/operátoři sítí a výrobci programů s bezdrátovými mikrofony, zatímco celkovou efektivitu zajišťují mobilní operátoři i pro další odvětví evropského hospodářství.

Avšak nejcitelnější dopad uvolnění pásma v důsledku politického rozhodnutí je na existujících vysílacích službách veřejných i soukromých. Aby byla zajištěna stávající nabídka jak veřejných, tak i soukromých vysílacích služeb, musí se použít efektivnější technologie a rekonfigurace sítí. Jejich zahuštění a rekonfigurace je odhadovaná nákladově v celoevropském měřítku na 180 – 245 milionů euro a přechod na DVB-T2 bude stát DTT operátory mezi 450 – 890 milionů euro za předpokladu, že je v průměru zasaženo 30 procent přídělů v UHF pásmu. Úroveň dopadu je dále ovlivněna výkony jednotlivých vysílačů. Je něco jiného, jak najít vhodné volné frekvence u málo výkonných vysílačů v nížinách a nebo vysílačů na vysokých kopcích o velkém výkonu (HPHT). Ke všemu existují na 75 stránkách tohoto podkladového materiálu z roku 2015 podrobné grafy a srovnávací tabulky. Není tam však nic o technologické neutralitě, ani o nutnosti zachování neutrality jednotlivých vysílacích platforem. Je tam však zmínka o tom, že Německo bude žádat rekompenzace nákladů.

A nejzajímavější je samotný závěr uvedeného dokumentu, kde se srovnávají náklady uživatelů – diváků v jedné z nepřijatých variant při vynuceném přechodu ze zemské digitální platformy na kabel (pokud by byl k dispozici jako v Belgii pro 95 procent populace) a satelit. Vynucený přechod na satelitní platformu (a kabel) vychází celoevropsky v roce 2020 podle penetrace Eurobarometru šestkrát dráž než přechod na set-top boxy s HEVC v zemském vysílání. Takový přechod na satelitní vysílání totiž vyžaduje nejenom set-top box, ale celou sadu včetně antény, LNB, kabeláže a odbornou instalaci s předpokládanými nákladem 200 euro na jedno přijímací místo. Ještě že EU tuto variantu zamítla. A možná, že to je důvod, proč dva satelitní operátoři sdružení v ČASO jsou tak nespokojení.

Odebrání televizního pásma 700 MHz se týká jen televizního pásma 700 MHz, které dnes využívá pozemní televizní vysílání. Zásah EU tak není technologicky neutrální a postihuje pouze jednu distribuční platformu, a to pozemní, nikoli však satelitní. Požadavky ČASO na „technologickou neutralitu“ jsou tak přinejmenším velmi zvláštní.

A na závěr, odebráním pásma 700 MHz jsou primárně dotčeni výhradně operátoři pozemních DVB-T sítí. Sekundárně pak provozovatelé televizního vysílání v těchto sítích a televizní diváci přijímající DTT, kteří však již dnes využívají výhody souběžného vysílání současných DVB-T sítí a přechodových DVB-T2 sítí, což umožní relativně hladké uvolnění pásma 700 MHz pro vysokorychlostní mobilní internet v roce 2020. Používaná argumentace ČASO proti přechodu na DVB-T2 s HEVC a kompenzacím souvisejícím s vyklizením pásma 700 MHz tak může znít velmi tendenčně.