Západoevropané zkracují čas sledování lineární televize, posiluje u nich video na vyžádání

Pasivní sledování televizního vysílání tak, jak jej divákům servírují jednotlivé televizní stanice podle svého programu, zaznamenává největších zemích západní Evropy setrvalý pokles zájmu. Jak zjistila agentura IHS Markit ve své každoroční analýze, diváci ve Spojeném království, Francii, Německu, Itálii a Španělsku stále častěji využívají videa na vyžádání, a to ve všech podobách a na všech platformách. Během loňského roku se čas strávený sledováním videa na vyžádání meziročně zvýšil o dvě hodiny měsíčně. Naopak doba věnovaná sledování lineárního televizního vysílání klesla a zpětné přehrávání pořadů nahraných prostřednictvím PVR přijímačů stagnovalo, konstatoval server BroadbandTVnews.com.

Denní doba strávená u sledování videa na vyžádání loni u Západoevropanů stoupla na 10 minut u krátkých formátů se stopáží do 15 minut a na osm minut u pořadů delších než 15 minut. I přes prodlužující se čas věnovaný videu na vyžádání se celková doba strávená sledováním televize a videa na pěti největších evropských trzích nesnížila a za posledních šest let zůstává stabilní, konstatuje zpráva IHS Markit. Denně tak diváci na pěti největších západoevropských trzích stráví sledováním televize a videoobsahu 247 minut. Struktura jednotlivých videoslužeb, jimž se diváci věnují, se ale v jednotlivých zemích liší, zejména pak u mladších demografických skupin, které si oblíbily služby jako Netflix nebo Hulu.

VOD služby nejvíc využívají Britové

Lídrem v konzumaci videa na vyžádání z pětice sledovaných zemí byla Velká Británie. Během loňského roku britští diváci v průměru snížili dobu strávenou denně u lineárního vysílání o osm minut oproti roku 2016 a druhý rok po sobě u Britů došlo také k poklesu sledování pozdržených pořadů pomocí PVR. Naopak sledování videa na vyžádání zaznamenalo denní nárůst o pět minut. Delší formáty dokonce zaznamenaly nárůst doby denního sledování o 21 procent oproti roku 2016 a tři minuty denně. Služby OTT pak představovalo 74 procent času stráveného u videa na vyžádání, zatímco v roce 2016 to bylo 69 procent.

Dlouhá videa si oblíbili zejména diváci ve Francii, kde se čas jejich sledování meziročně prodloužil o 41,6 procenta, což představuje asi pět minut denně. V rámci OTT služeb za to mohl zejména Netflix, neboť tři ze čtyř předplatných videoslužeb náleželo právě Netflixu. Naopak obdobná domácí služba CanalPlay, která odstartovala krátce před vstupem Netflixu na francouzský trh, loni zaznamenala další pokles počtu předplatitelů a letos oznámila ukončení samostatné existence. „Vysoký nárůst využívání OTT služeb naznačuje poskytovatelům placené televize, aby urychleně začali nabízet videa na vyžádání, jinak si neudrží podíl na trhu,“ upozornil analytik agentury IHS Markit Rob Moyser.

Operátoři placené TV nemají na výběr, míní analytici

„Největší poskytovatelé televizních služeb již rozšiřují svoji OTT nabídku, aby si zajistili, že diváci stráví část času věnovaného sledování videa u jejich služeb na jiných zařízeních a upevnili si tak svoje pozice,“ podotkl Moyser. V České republice se tak děje zatím velmi pozvolna. Tuzemští diváci tolik neholdují placeným videoslužbám jako Západoevropané, největší dopad tak mají bezplatné videotéky, zejména v rámci hybridního vysílání (HbbTV), které je vnímané jako zajímavý doplněk k bezplatnému pozemnímu digitálnímu televiznímu vysílání. Mezi nejvyužívanější služby pak patří iVysílání.cz s kompletníma archivem původních pořadů České televize a s vybranými akvizičními snímky.

HbbTV ovšem od diváků vyžaduje vhodný televizor s podporou hybridního vysílání a kvalitní internetové připojení. Tento typ video služeb využívají pravidelně téměř dva miliony domácností a díky přechodu na nový standard pozemní digitální televize DVB-T2 jich bude přibývat. Diváci si totiž kvůli přechodu na DVB-T2 budou pořizovat nové televizory, které jsou z drtivé většiny chytré a umožňují přijímat HbbTV. Hybridní vysílání v nové verzi HbbTV 2.0 navíc umožní přímý nákup zboží prostřednictvím televizní obrazovky a dálkového ovladače, na což se některé české televizní stanice připravují již nyní.