Informovanost o DVB-T2 je z hlediska potřeby úprav STA mizivá, varuje anténář. Lidé řeší jen přijímače

Ačkoli se o chystané druhé televizní digitalizaci všeobecně ví, většina diváků si myslí, že stačí koupit nový televizor nebo set-top box pro příjem pozemní digitální televize nové generace DVB-T2. Vůbec si neuvědomují, že pokud bydlí v domě se společnou televizní anténou (STA), měli by si včas zajistit její úpravu pro příjem nových vysílacích sítí, varuje pražský anténář Jaroslav Jiruš. Nejdramatičtější situace je v Praze, kde bude Česká televize vypínat současné vysílání DVB-T již na konci letošního listopadu. Ve standardu DVB-T2 ji přitom lze přijímat již téměř rok a všechny její programy v nové síti vysílají ve vysokém rozlišení obrazu (Full HD).

Jak jsou na tom anténáři z hlediska zavádění DVB-T2? Je to pro vás „ryto“, když musíte upravit stovky a tisíce společných televizních antén?

Ryto zatím ani ne, protože lidé nejsou o potřebných úpravách informováni. Obecná informovanost o přechodu na DVB-T2 byla poměrně dobrá, i když poslední dobou zase trochu klesla. Obeslal jsem své zákazníky, zadal jsem si inzerci, mám webové stránky, ale určitá družstva nebo správci domů doporučují konkrétní firmy. Lidé to ale nechávají stejně jako u přechodu na PAL nebo DVB-T na poslední chvíli. Pokud mají ještě širokopásmové zesilovače, teoreticky by jim to teoreticky mohlo jít, ale pokud mají laděné kanálové zesilovače nebo u nich už někdo namontoval programovací zesilovače, musí se to celé přeprogramovat, znovu udělat. Jestliže Česká televize říká, že Prahu vypne 27. listopadu 2019, existují firmy, které už nyní říkají, že jak se bude blížit termín vypínání, budou zvedat ceny svých služeb. Často totiž nejde jen o to vyměnit kanálovou vložku, mnohé STA hrály i v ne zrovna dobrém stavu a přežívají dodnes, ale pak ten zásah není pouze o anténě a zesilovači, ale i o kabelových rozvodech.

Co potom musíte udělat?

Zjišťujeme, komu nejde televize, protože v takovém domě uděláte novou domovní stanici, pustíte signál do rozvodů a pak vám polovina lidí volá, že jim to zase nejde. Potom zjistíte, že tam jsou chyby ještě z předchozích dob, a tito lidé se buď na televizi nedívali, nebo měli pokojové antény a chtěli se vrátit k STA, ale signál byl špatný nebo žádný. V takových případech musím chodit do bytů, kde jsou vnitřní rozvody, a potom také po vnějších, které často vedou stoupačkami, což se dělávalo za komunismu a v 90. letech. Je vůbec problém lidi sehnat, aby byli ve stejnou dobu doma. Řada bytů je pronajatých, zdi jsou zastavěné nábytkem. Jestliže máte sehnat všechny lidi z bytů, kolem kterých vede stoupačka, je to komplikované. Proto jsem každému navrhoval udělat dvojí rozvody na principu kabelovek, které mají ty vnější rozvody na chodbách a v nebytových prostorách. Do bytu se potom kabel tahá externě a když je problém se signálem, dá se to změřit v rozhraní bytu a společného prostoru. Podobných větších instalací jsem dělal 20 nebo 30. Digitální zesilovače se v dnešní době už programují, takže v roce 2020 nebo kdy se bude vypínat poslední vysílač DVB-T…

Z Facebooku Jaroslava Jiruše: Pokud radioamatéři provozují technicky náročné vysílání odrazem od Měsíce (EME), tak se v naší slavné republice nachází také anténní mechanici, kteří něco obdobného dělají. Když ne vysílání, tak instalují anténu též k nebi, kde se možná také nachází Měsíc. Jedna taková instalace se nachází v Břevnově, kde si objednali kontrolu antény pro úpravu pro příjem DVB-T2. Při měření nebyl zrovna nejlepší signál a některé multiplexy se nedaly vůbec změřit. Tak mi to nedalo a vylezl jsem na střechu domu. Tam jsem zjistil, že na střeše není anténní stožár a anténa je položena na komíně a namířena k nebi k Měsíci. Koaxiální rozvod je asi z roku 1970 a tyto zásuvky pamatují jenom doopravdy pamětníci. Když je STA takové jako je, tak tam mají pěkný výhled na Prahu.

Úplně poslední 29. června 2020 ve Valašských Kloboukách.

Já si hlídám hlavně Prahu a střední Čechy a zjistil jsem, že potom se musí všechny ty programovací zesilovače znovu přeprogramovat, protože dojde ke změnám kmitočtů z přechodových na finální sítě DVB-T2. Pouze v případě České televize zůstane stejný vysílací kanál jako u přechodové sítě. Dělal jsem měření a technickou správu v Pražské ulici v Kralupech nad Vltavou a tam jsme v jednom domě vůbec nemohli naměřit DVB-T2. Byla v tak dezolátním stavu, signál byl tak nestabilní, že jedinou možností bylo přetočit anténu na Bukovou horu. Na školení Českých Radiokomunikací jsem se ale dozvěděl, že tento vysílač má u jednoho multiplexu snížený výkon na 40 kW místo 100 kW kvůli Polákům a tento propad je tam opravdu znát.

Čím to je? Polohou Kralup?

Ano, Kralupy jsou v dolíku. Pokud tam je signál, je nestabilní, obraz může kostičkovat, a to je problém. Týká se to tedy jenom části Kralup, ale i Statenic, které mají zakrytý výhled na žižkovský vysílač. To samé se děje v části Tuchoměřic. V Praze se signálem není problém, ale pokud lidé chtějí mít kompletní programovou nabídku, všechny multiplexy včetně přechodových, museli by mít programovací zesilovače, aby se sloučily a vyrovnaly úrovně na anténních vstupech. Sloučit signály ze Žižkova, Cukráku a dalších pražských vysílačů k sobě je totiž širokopásmově docela problematické. Sice se mi to dvakrát povedlo, ale většinou je k tomu potřeba digitální zesilovač. Pokud se lidé oprostí od možnosti přijímat regionální sítě DVB-T, stačí jim ekonomická varianta s anténou nasměrovanou na Cukrák nebo Žižkov. Je ale otázka, jakým způsobem k nim prosákne opačná polarizace dalších vysílačů.

Do jaké míry způsobilo spuštění přechodových sítí zájem o DVB-T2 a o úpravy STA kvůli příjmu DVB-T2?

Určitý zájem tu je, řeším tak dvě poptávky týdně. Většinou odpovídám, že se nejprve musí všechny změřit. Pokud nejde o mé stálé zákazníky, nic o jejich domech nevím a musím tedy udělat kompletní průzkum, abych věděl, jak je na tom nejen domovní stanice a anténní stožár, ale také tak je to uzemněné, zda tam chodí revize a v jakém stavu mají koaxiální rozvody. Majitelům domů také doporučuji, aby roznesli do schránek dotazník a zjistili, kolik procent lidí vůbec využívá STA. Pokud je totiž v daném domě a bytě zavedený internet od UPC, mají tito lidé prostřednictvím účastnické zásuvky v konverzních kmitočtech volně šířené základní programy. Diváci o tom ale většinou nevědí, tak je o tom informuji. Obvykle mi ale volají s dotazem, jakou si mají koupit televizi nebo set-top box. Nedokážu jim vysvětlit, že se musí začínat od domovní stanice a antén, aby když si lidé koupí novou televizi, na ní mohli to nové vysílání naladit.

Co jim k tomu říkáte?

Existuje plno laděných kanálových vložek od firmy ALCAD, které se dávaly na hlavní velké domovní stanice u velkých objektů. Dnes se už tyto vložky ekonomicky moc nevyplácí, protože jedna stojí okolo tří tisíc korun a když se má domovní stanice celá doplnit a potom všechny vložky znovu přeladit, přičemž na přeladění se posílají do Břeclavi nebo i někam jinam, což trvá třeba i týden, jsou pak lidé celou tu dobu bez televizního signálu. Na tu dobu se jim tedy půjčuje buď provizorní širokopásmový zesilovač, nebo se jim namontuje digitální programovací zesilovač. S prací to vyjde na 10 až 15 tisíc korun. Potom už není třeba kupovat nové vložky a přelaďovat je. Cenově je to ale mnohem dražší.

Z Facebooku Jaroslava Jiruše: Pokud chcete vyhořet, tak si objednejte anténního „specialistu“, který na trám instaluje pasivní, ale především aktivní prvky bez nehořlavé podložky. Konektory si koupí větší, než je koaxiální kabel, a při menším dotyku kabel vypadne. Co se nevejde na trám, pověsíme do vzduchu, aby slučovačům nebylo v létě horko. Nebo došly vruty????

Dostali jsme se k ceně úprav STA. Hodně se teď objevují informace, hlavně od satelitních operátorů, že úpravy STA jsou velmi drahé, že vyjdou až na 20 000 korun, ale ony ty náklady budou různé v závislosti na zvoleném řešení, že?

Záleží na tom, jak se majitelé o ty antény starali. Pokud je mají v dobrém stavu a občas je někdo přijde zkontrolovat, úprava nemusí být drahá. Záleží na místě a stavu antény, náklady pak nemusí být 20 tisíc, ale třeba jen 10 tisíc korun. V každém případě lidi zrazuji od nabídek satelitních operátorů, protože základní nabídka je určena vždy jen pro jeden televizor, je to o jedné kartě za jeden poplatek a k tomu je třeba koupit si satelitní přijímač, který se buď umí sám přeladit, kdy se mění transpondéry na satelitních družicích, nebo to musí dělat sám divák. Lidí to ale občas neumí, takže se k tomu musí dělat servis a přelaďování a neustále vysvětlovat, co mají dělat, aby to příště zvládli sami. Pokud tedy divákovi stačí základní české programy, určitě je pro něj lepší terestrický příjem. Nemluvě o tom, že Česká televize už v DVB-T2 šíří všech šest programů ve Full HD rozlišení. Jak se k tomu postaví Nova, Prima a Barrandov, je otázka. Doneslo se mi, že Skylink jim platí za to, že jsou u něj v nabídce v HD rozlišení a kdyby toto vysílání bylo dostupné volně v DVB-T2, přestal by jim platit. Je to tedy spíš otázka obchodní politiky.

Každopádně se vyplatí pozemní příjem.

Pokud lidem stačí, že budou mít Českou televizi ve Full HD a ostatní stanice v nižším rozlišení, je to určitě ekonomičtější řešení. Na jednom rozvodu mohou mít připojen nekonečný počet televizí nebo nahrávacích zařízení. Je to také praktičtější, než se starat o satelity, u kterých je už jen servis složitý. Multiswitche vydrží pět šest let, dochází u nich k atmosférickým poruchám, silně je ovlivňují klimatické podmínky, po každém větším větru musím klientům rovnat paraboly. Po technické stránce i z hlediska údržby je dražší starat se o satelit než o terestrickou anténu. V jednom domě dokonce satelit zrušili, měli tam multiswitch 9/28 a zjistili, že lidé už satelit nechtějí. V rámci přechodu na DVB-T2 si řekli, že satelit odstřihnou, tak jsem jim multiswitch po šesti letech odmontoval. Odešel jim zdroj a už ho nechtěli dávat zpátky ani opravovat konvertory. Dal jsem tam tedy rozbočovače, odbočovače a zapojil ten dům normálně na terestriku, která jim hraje krásně a stačí jim. Pokud by se chtěli vrátit k satelitu, rozvod mají nový a je určen i pro satelit, takže ho lze dát zpátky.

Dá se obecně říct, proč lidé ruší satelitní společné antény?

Většinou jde o domy, kde se pro satelit rozhodli v době, kdy byla základní programová nabídka takzvaně zadarmo. Nakoupili si tedy přijímače a karty, ale poté, co Skylink změnil obchodní podmínky a zavedl servisní poplatek, přestalo to tyto diváky zajímat a nechtěli platit. Vrátili se tedy k pozemnímu příjmu televize. Jedinými výjimkami, kam nedosáhne signál DVB-T a DVB-T2 v rámci Prahy a kde je jediným řešením satelit, je údolí v Divoké Šárce, Prokopské údolí a ve středních Čechách například Slapy, kde podél vody nejde chytat signál ani odrazem. Pokud mají lidé tři nebo čtyři televize, musím platit servisní poplatek několikrát nebo si koupit placený balík s Next kartami. Všechno je to zpoplatněné a je otázka, kolik do tohoto chce ta která domácnost investovat.

Česká televize loni v březnu spustila svoji přechodovou síť DVB-T2, kde má všechno ve Full HD, zároveň na podzim vypnula HD vysílání v DVB-T. Vedlo to k tomu, že lidé chtěli ve větší míře přecházet na DVB-T2?

Ano, chtěli. Hlavně lidé, co sledují sport, protože sportovní přenosy na ČT Sport HD jsou opravdu kvalitnější. Zvláště v dnešní době, kdy se více rozmáhají televizory s většími úhlopříčkami. Když se loni v září vypínal ČT Sport HD v Regionální síti 7, dělal jsem dost úprav antén, ale hlavně jsem jim prodával nové set-top boxy nebo ladil nové TVP s DVB-T2, protože hodně lidí si chtělo speciálně zachovat příjem sportovního kanálu ve vysokém rozlišení. Zvykli si na něj.

A regionální sítě DVB-T by měly brzy skončit úplně.

No ale kdy?

Měly končit koncem června, ale patrně se jim budou kmitočty prodlužovat do ledna příštího roku.

O jednom prodloužení vím, ale přesně netuším, u kterých konkrétních sítí to bylo.

Z Facebooku Jaroslava Jiruše: Společná anténa těsně před spadnutím. Anténní stožár je dvoudílný a horní část stožáru podle všeho brzy spadne. Zato je řádně připevněný koaxiální kabel k hromosvodu. Taková česká tradice. Všichni jsou spokojeni až do doby, kdy se trefí blesk. Pak se všechno rozsvítí a začne se možná něco dít. Většinou se nic neděje, dokud nedorazí na střechu zvědavý likvidátor škody. Potom teprve se něco začne dít. Diví se i revizní technik přes pravidelné kontroly na uzemnění, který nikdy na střechu nechodí, protože ho asi bolí nohy.

Ještě to není odsouhlasené, ale existuje návrh na další prodloužení do 5. ledna 2020.

Na to se teď ptalo hodně zákazníků, co se stane s těmi sítěmi, co v nich jde různé regionální vysílání jako TV Praha a podobně.

Regionální televize by měly v DVB-T2 vysílat v multiplexu 24 u Radima Pařízka. Praha má navíc ještě zkoordinováno několik regionálních multiplexů pro DVB-T2.

Dost se mě lidé ptali na kanál 46.

Ten zůstane zachovaný.

Ano, a další nějaká regionální síť běží na kanálu 37, která obsahuje české regionální programy. Sledují je hlavně starší lidé a dost o ně stojí, ale jejich příjem je hodně omezený lokalitou, anténou a rozsahem, jaký pojme domovní stanice. Zda tam bude nutné dát programovací zesilovač nebo tam může být širokopásmový a nějaké tři antény sloučené přes slučovače a odlaďovače. Ono totiž nabízet někomu programovací zesilovač do malého rodinného domku, kde jsou čtyři televize, je takový komfort, že se mi to nikdy nepodařilo prosadit. Spíš mě zákazníci prosili, abych se pokusil o nějakou ekonomickou verzi. V takový moment si buď musí odpustit regiony, nebo je nějakým způsobem přisloučím, ale nemůžu garantovat, že to bude hrát po celý rok, protože podmínky příjmu se mohou kdykoli změnit. Programovací jednotky se hodí spíše do domů s dvaceti a více byty. Jinak se ekonomicky nevyplatí.

Stává se, že velké bytové domy odmítnou upravit STA a lidé si přejdou na individuální antény?

To se mi stalo pouze jednou. Zrušili STA a teď mají problém s tím, že mají barák plný antén. Teď jednají o tom, že by zase zprovoznili STA, protože individuální antény poškozují fasádu a vypadá to nevzhledně. Lidé si totiž montovali antény svépomocí nebo využili nějakého řemeslníka, který ji dokáže namontovat, a přitom zničí zateplení nebo vrtá díry do plastových rámů oken. Mezi bytovými družstvy spíše panuje neznalost v tom smyslu, že teď jim STA funguje a netuší, proč by ji měli upravovat. Svým zákazníkům proto posílám e-maily a upozorňuji je na to. Většinou mi odpoví, že viděli informační spoty v televizi a mysleli si, že jim bude stačit koupit set-top box nebo novou televizi, které by měly být certifikované, ale není tam důraz na otázku úpravy antén.

Když se tedy v Praze bude vypínat 27. listopadu vypínat DVB-T vysílání České televize, do kdy nejpozději by si měli správci bytových domů zajistit servisní firmu pro úpravu STA?

Teď tu nutnost nevnímají, protože jim STA funguje. Potom vlastníci odjedou na chaty a chalupy a vrátí se někdy v září, kdy už to bude hraniční. Také je otázka, zda budou na trhu programovací zesilovače a aby byl čas na úpravu všech potřebných částí STA. Buď bude daný dům v perfektním stavu a půjde opravdu pouze o domovní stanici a antény, což by byla práce na jeden až dva dny. Pokud tam ale budou další problémy nebo půjde o velké objekty, je to práce třeba na týden včetně odstraňování závad, které mohou být ještě z minulosti, a to už je pozdě.

Pokud má dům širokopásmový zesilovač, záleží na tom, jak kvalitní má rozvody. Nedávno jsem měřil jeden dům, kde jsem dělal před časem STA a tam je stav vyhovující. Říkal jsem jim, že když stihnou úpravy do vypnutí ČT, bude to jedině dobře, ale když to nestihnou, že jim to bude hrát, protože měření na domovní stanici i na nejvzdálenějším místě rozvodu bylo dobré. Ale to byl dům s kvalitním širokopásmovým zesilovačem, který bude hrát, i když jsou signály sítí DVB-T2 až o 10 decibel silnější než u vysílání DVB-T. Pokud zesilovač nebude přebuzený, mělo by to hrát. Někteří lidé ale řeknou, že udělají schůzi majitelů bytových jednotek…

… a proschůzují čas, kdy je třeba tu STA upravit.

Přesně. Udělají schůzi, tam na to zapomenou, pak se to nějak tahá… Když to je větší sdružení, záleží na stanovách. Pokud jde o náklad do 20 tisíc korun, můžou si najmout servisní firmu bez výběrového řízení. Když by ale náklady vyšplhaly výš, musí obeslat několik firem a udělat výběrové řízení. Lidé, co ho zadávají, tomu často nerozumí, neumějí dát přesné zadání, takže ani neznají rozsah těch prací. Někdo si nechá udělat kompletní výměnu, někdo jenom zesilovače a antény si nechá, i když jsou třeba ve špatném stavu. Prostě jde jenom o to, aby nějak hrály. Když potom sdružení dostane tři nabídky, neumí se pořádně rozhodnout a jdou čistě po nejnižší ceně. Potom se může stát, že podepíší předávací protokol, podle kterého je všechno v pořádku, lidé si pak dva dny před vypnutím DVB-T nakoupí set-top boxy nebo nové televize a zjistí, že jim to vysílání nejde. Potom to honem dolaďují tak, aby to bylo v tom stavu, v jakém by to mělo být.

Z Facebooku Jaroslava Jiruše: Možnosti STA a internetového připojení. Tato fotka je ukázka, když se majitelé bytů nemůžou dohodnout na společném řešení. Na anténním stožáru je osm WIFI aktivních prvků, volně vlající kabely a UTP kabely z PVC, které nemají již izolaci, převážná část je připevněna k hromosvodu. STA moc nefunguje a každý má na střeše svoji satelitní anténu.

Vypínání v Praze bude zajímavé už tím, že Česká televize bude s DVB-T končit před Vánocemi, takže by diváci mohli přijít o vánoční pohádky…

Už jsem zaslechl informaci, že vzhledem k tomu, že Češi všechno nechávají na poslední chvíli, uvažuje se o přesunu termínu vypnutí ČT v Praze na leden 2020 (tuto informaci pro Televizníweb.cz vyloučil vedoucí projektové kanceláře ČT Pavel Hanuš, pozn. red.). Pokud by to doopravdy nechali na leden, jsem zvědavý, jak se v mínus 20 stupních budou předělávat antény. Prosinec ještě není tak klimaticky náročný měsíc jako leden nebo únor, kdy je prostě zima. Ve chvíli vypnutí budou mít největší žně prodejci set-top-boxů a v té druhé fázi ti, co jim zajistí, aby jim to hrálo.

Vedle čtyř finálních multiplexů DVB-T2 mají vzniknout ještě dvě rozvojové celoplošné sítě a pak další regionální multiplexy. Jak nákladné bude přidání těchto dalších vysílacích kanálů do STA?

Záleží na tom, z jakých vysílačů budou vysílat. Pokud už na ně bude anténa natočená, půjde jen o doplnění kanálových vložek, což představuje práci za pět nebo šest tisíc korun. Když bude v domě programovací zesilovač, jeho přeprogramování záleží na tom, jak se k tomu kdo postaví. Buď to bude montážní firma, která vám přeprogramování udělá za dva až tři tisíce korun, nebo firma, která na tom chce těžce vydělat a může to být výrazně dražší. Je to věc rychlosti a přeladění toho digitálního zesilovače a hlavní roli bude hrát otázka, odkud ty rozvojové multiplexy budou vysílat, tedy zde se budou doinstalovávat antény. Některé domy jsou už zateplené, mají půdní vestavby, takže už teď často narážím na problém dotáhnout další koaxiální kabel pro horizontální anténu. Půdní vestavby to mají zakryté, nedali tam žádné průchodky, žádnou stavební připravenost, je tam pouze jeden koax a ještě k tomu ve špatném stavu.

Ono se asi na směru měnit nic nebude, půjde o vysílače Českých Radiokomunikací nebo Digital Broadcasting, případně dnešních regionálních sítí.

V tom případě by šlo jenom o přeladění. Pokud nebude v horizontu anténa, půjde tam i síť Digital Broadcasting a potom se už jenom přeprogramuje zesilovač. Dodá se tam kanálová vložka. Domy, které používají širokopásmové zesilovače a hraje jim to, budou šťastné, že budou mít nové multiplexy, pokud půjdou z vysílačů Českých Radiokomunikací. Otázkou je, jakým výkonem budou vysílat, jaké tam budou propady signálu, protože Cukrák jede s výjimkou kanálu 51 na 100 kW a Žižkov na 30 kW. Jsou tam tedy takové propady, že to buď ve velkých rozvodech „proleze“, nebo se tam opravdu musí dávat digitální zesilovač, který si ty úrovně srovná sám, nebo to jde udělat tak, že ty úrovně jsou stejné. Každá STA je ale specifická, záleží na tom, kdo ji dělal, jak je stará, jak se o ni lidé starají, v jakém je místě, jaký je tam signál a jaké jsou tam podmínky.

Do jaké míry kvalitu signálu DVB-T2 ovlivňuje fakt, že nové sítě vysílají v obrovských jednofrekvenčních sítích, kdy jeden kanál stačí na celou republiku?

Občas se objevují problémy s echem. Záleží na místě, kde to měříte. Zkušebně jsem si to zkoušel na různých místech v Praze, protože v autě mám vždycky dvě až tři antény. Největší problém s echem jsem měl na Bílé hoře, kde jsou vidět jak Cukrák, tak Žižkov. Příjmovou anténu jsme proto museli montovat za komín úplně dolů, aby byl Cukrák odstíněný. Říkali jsme si ale, že u Českých Radiokomunikací to nebude s DVB-T2 zase tak hrozné, protože jsou tam lepší ochranné intervaly, takže by se ty vysílače neměly navzájem „hádat“. Asi dvakrát v životě se mi stalo, že jsem musel hledat anténu a dávat ji do určitého místa, aby tam nebylo echo. Ono se to špatně měří, někdy to seká dobrotu, jindy ne, prostě je to takové „náladové“. Problém s ním je třeba na Pankráci, kde je také vidět na Cukrák i Žižkov. Přitom Cukrák vysílá výkonem 100 kW. Buď se tedy anténa otočí na Cukrák a změří se to, protože tento vysílač je podstatně silnější a nejsou tam echa, nebo se anténa otočí na Žižkov, ale v takovém případě bývá problém. Ve většině případů lze echo vyřešit správným směrováním antény.

Dá se tomu nějak předejít?

Pokud je na střeše dostatek prostoru, anténa nemusí být ani větší, dává se spíš dolů, schovává se před signálem z Cukráku. Stejné problémy jsou v některých lokalitách s Bukovou horou v Ústí nad Labem, kde se druhý nebo třetí multiplex „pere“ s Chomutovem. Zkoušel jsem několik antén a míst, a někde mi to zlobilo. Nemohl jsem na to přijít, tak jsem si vzal na pomoc kamaráda, který to měřil na televizi a já na střeše. Oba jsme měli měřící přístroje a jak jsme skončili, dali jsme je k sobě a zjistili jsme, že tam je echo.

Podobný problém je u třetího multiplexu mezi Ještědem a Černou horou.

Ano. A na to samé jsem narazil v Domažlicích, kde bylo docela slušné echo mezi Vracím vrchem a sušickým Svatoborem. Podle Českých Radiokomunikací jsou ale u sítí DVB-T2 lepší ochranné intervaly, takže problém s echem by se neměl opakovat.

Co je podle vás největší problém při přechodu na DVB-T2 z hlediska anténáře?

Největší problém? Mít na to čas, protože lidé to doopravdy nechávají na poslední chvíli, po dovolených, na léto, pak na to zapomenou… I když někteří se to snaží řešit včas. Větší zájem byl okolo Vánoc, kdy si nakoupili nové televize nebo set-top boxy, zapojili je do STA a nešlo jim to. Pocítil jsem tlak od těchto diváků, ale zase ne tak velký, jak by bylo potřeba. Objektů, které je potřeba upravit, je strašně moc.

Z Facebooku Jaroslava Jiruše: Chyby při instalaci anténního stožáru. Anténní stožár je nedílnou součástí televizního příjmu a jeho instalace, a musí podléhat závazným normám pro bezpečnost a především i pro uzemnění. Typickým hrubým pochybením je upevnění anténního stožáru na lávku střechy objímkami určenými pro upevnění rozvodu vody. Stožár na fotografii hrozil pádem na chodník ze střechy domu a v případě zásahu blesku do objektu mohlo dojít k materiálním škodám, o případném ohrožení zdraví nebo života ani nemluvě. Další problém pak může při tomto způsobu upevnění nastat tehdy, dojde-li k demontáži celého uzemnění pochozí lávky a při její výměně dojde zároveň k odstranění anténního stožáru.

Dá se odhadnout, kolik je v Praze bytových domů s STA?

Osobně to odhaduji na 20 tisíc. Ale těžko říct, protože někteří lidé, například v Ďáblicích, zrušili všechny STA takovým trochu zvláštním způsobem, kdy je nechali převést do správy tehdejší kabelové společnosti Karneval. Ta pak STA zrušila a nahradila ji svojí placenou kabelovou televizí. V Ďáblicích jsou tedy asi čtyři ulice, kde doopravdy nejsou společné antény a lidé jsou odkázaní na UPC, která později Karneval převzala. Proto se to těžko počítá. Ani asociace realitních agentur a bytových družstev si nevede žádnou statistiku. Nikdo nepočítá, zda mají anténu, z jakého je roku, v jaké je stavu, zda je udržovaná. Hodně lidí STA zrušilo, hlavně během prvního přechodu na digitální vysílání, kdy museli investovat nemalé prostředky do výměny rozvodů. Ještě dnes se někde objevují koaxiální kabely ze 70. let, PZX16, jedenáctky zásuvky, v 80. letech se dělaly spodní rozvody.

Co si pod tím mám představit?

Dělo se to hlavně na sídlištích Lužiny a Butovice, kde se rozvody táhly tzv. spodem kvůli přípravě na kabelovku „RVHP“. Hodně se tenkrát kolektorovaly Lužiny, že se tam někdy v budoucnu natahají kabely a budou tam mít svoje vstupy na tzv. kabelovou síť již tenkrát za socialismu. Tyto spodní rozvody jsou teď z pohledu anténářů problém, protože signál jde nejdřív do sklepa, tam se rozbočí, prochází nebytovými prostory a pak jde třeba sedm poschodí nahoru. Vznikají tam takové ztráty, že se tam dávaly buď konverzní stanice, musely se oprašovat zásuvky a plno lidí mělo původní, rozlámané a ulámané šňůry. Když potom při první televizní digitalizaci dostali cenové nabídky na celkovou úpravu STA, řekli si, že to raději zruší a že si lidi nakoupí pokojové antény.

Což nebyla výhra.

Pokojové antény jsou takový výmysl, který často nefunguje. Ale byl to určitý alibismus bytových družstev, že lidé mají možnost alternativy. Nebo si mohli přejít na kabelovku, O2TV či satelit. Plno lidí ale v první fázi přechodu z analogu na DVB-T zrušilo antény, protože nechtěli platit velké investice do jejich úprav. A protože anténáři nechtěli tahat kabely stoupačkami mezi byty, ale přemisťovat je do nebytových prostor na chodbách, lidem se nelíbilo, že by se k nim z chodby měl tahat externí koaxiální kabel. Třeba když měli čerstvě zrekonstruovaný byt… Navíc by si to museli sami zaplatit, protože z fondu oprav se mohlo financovat jen to, co je ve společných prostorách po rozhraní s bytovou jednotkou. Každý by si tak musel zaplatit v průměru 1 500 až 2 000 korun, což je běžná cena za kvalitní montáž, aby kabel držel na zdech třeba v panelových bytech.

Část majitelů domů se tedy rozhodla, že to nepodstoupí?

Jenom na Červeném vrchu vím o třech bytových domech po pěti vchodech, kde to mají zrušené právě z toho důvodu, že nechtěli investovat peníze. Pokud máte výhled na žižkovský vysílač, pasivní pokojové antény vám nějak fungují. Jenže od chvíle, kdy se začalo spouštět LTE, se aktivní antény začaly zahlcovat. Dost mě to trápilo a dnes, když mi někdo zavolá, že má pokojovou anténu, už tam ani nejedu, protože to je neřešitelná situace. Co bych tam dělal? Signál si ruší hlavně ty samotné přístroje. Jakmile dáte poblíž telefon nebo router, svítí to tak silně, že i kdyby tam měli dobrý televizní signál, anténa jim prostě fungovat nebude. Ale je to každého věc. Lidé se starají spíše o auta, protože to je živí nebo je pro ně pohodlné, a televizní antény jsou na okraji jejich zájmu. Teď se tedy nechtějí zabývat tím, co nastane až v listopadu. Každý měsíc jim přitom ukrajuje čas pro rozhodování, shánění montážní firmy. A pokud by museli dělat výběrové řízení a návrhy smluv, ještě se jim to protáhne. Pak se řeší zálohové platby, dojednávají se instalační podmínky, úklidy, apod.

Říkal jste, že jste se účastnil seminářů Českých Radiokomunikací a Digital Broadcasting pro anténáře. Máte jako anténář v souvislosti s přechodem na DVB-T2 dostatek informací?

Ano. Vypínací tabulku mám na vašem webu, stejně tak pokrytí přechodových sítí. Je to pěkně a přehledně udělané. Se zbytkem, když stojím na střeše a dívám se na měřících přístrojích na úrovně signálu, nemám problém. Informace čerpám ze zmíněných školení a hlavně z vašeho webu, kde je konečně popsané vypínání i budoucí kanály finálních sítí DVB-T2, takže každý ví, co se může stát po roce 2020, kolik času to zabere a až někam pojedu přeprogramovávat, co tam mám řešit. Například zmiňované Kralupy se musí řešit, protože tam se to opravdu celé změní, ale tam tolik zákazníků nemám. Individuální antény tam hrají a u společných to je místo od místa. Individuální anténa totiž nepotřebuje tak dostatečně kvalitní signál, aby ho bylo možné zesílit na vysokou úroveň jako v STA. U těch sice můžete mít signál, ale zesilovat ho můžete jen do určité doby, než se vám to „zlomí“ a vyskáčou vám hodnoty, které už nejsou slučitelné s normou 50083 pro úroveň chybovosti signálu. Malé rodinné domy v Kralupech asi budou hrát vždycky, problém je u těch velkých rozvodů, kde se signál musí nastavit na úroveň 100 až 110 decibel. To už je někdy dost velký problém.

V jakých typech domů a bytů máte jako anténář největší problémy?

Nejhorší jsou asi rekonstruované byty, kam se dříve za komunismu dávala jedna zásuvka. Když lidé rekonstruují, pozvou si elektrikáře a vezmou první zásuvku, kterou jim prodají, na to zapojí nějaký kabel, naruší stoupačkovou síť, dají si tam svůj rozvod a už se to špatně dohledává, protože nevíte, kudy to mají tažené. Dohledávat to a zprovozňovat antény, kde mají rozbitý koaxiální rozvod nebo ho mají „na hraně“, je složité. Takže se nejdříve musí udělat domovní stanice a antény, pustí se signál do rozvodu a potom je to věc času: shánět lidi, mít klíče od domu, kontakty na majitele a nájemníky bytů a sbírat informace. Potom se musí udělat servisní zásah, domluvit, aby byli všichni doma, abych tam nejezdil na pětkrát, protože tím se prodražují náklady. Nejlepší je ten zásah udělat najednou, když jsou všichni doma. Ale to je věc majitelů, jak se starají o společné rozvody.

Existuje nějaká povinnost, jak se starat o společné televizní antény?

Bohužel ne. Dnes jsou povinné revize na komíny, kotle, hromosvody, na elektřinu a na plyn, ale u antén existuje pouze revize na uzemnění a napájecí část. Nikdo neřeší ten zbytek. Jestliže neexistují povinné revize, nemůžete vědět, v jakém stavu jsou kabelové rozvody. Pokud by měly být revize rozvodů povinné, je otázka, jak se budou dělat: jestli od stolu a zda se vůbec o těch rozvodech něco dozvíte. Teď můžete přijet do paneláku, kde jste poprvé v životě, nevíte o tom rozvodu nic, musíte jít do domovní stanice, tam si napočítat počet jejích výstupů, odhadnout počet zásuvek, celé to rozebrat, jít do nebytových prostor, zjistit, kudy se táhne rozvod, vzít si papír, celé to nakreslit, vzít měřák, celé si to popsat a potom správci domu říct, kolik to bude celé stát. Na začátku se tedy musí zaplatit servisní zásahy jako diagnostika. Nabídka na úpravu STA je jedna věc, realizace pak druhá.

Kolik času zabere ta diagnostika?

U posledního takového domu, který jsme vůbec neznali, jsme začínali v devět hodin ráno a končili ve dvě odpoledne. Nemohli jsme se doměřit. Pořád nám to bylo divné, že z domovní stanice lezou nějaké divné signály, i když vyhovují normě. Vlezl jsem tedy na střechu a zjistil, že tam mají malé síto položené na komíně, přivázané drátem k vložkám nějakých kondenzačních kotlů. Nafotil jsem si to na Facebook. To je důsledek toho, že to lidé nechtěli řešit, nakoupili si různé antény a teď s nimi mají problém, protože jim přestaly fungovat nebo mají omezenou prostupnost. Třetí multiplex na kanálu 59 má třeba jenom polovina domácností v domě. Proto se začali zajímat o STA a výsledkem bylo zjištění, že se na ni nemůžou připojit, protože nemají velké Kathrein konektory TESA. Já jsem je ze své dílny všechny vyházel, tak jsem volal známým, jestli nějaké náhodou nemají v kapse, abych to alespoň zkusil. Mám jenom měřící konektor, ale podařilo se nám nandat nějakou starou zásuvku a ta začala hrát. Jelikož úprava takové zastaralé STA ze 70. let by vyšla komplet i s novým rozvodem asi na 50 tisíc korun, musí k tomu bytové družstvo svolat schůzi, nebo obejít dům s podpisovým archem a pokud všichni budou souhlasit, můžeme se do toho pustit. Nebo všichni souhlasit nebudou a nadále si nechají svoje individuální antény za oknem a částečně nefunkční STA, na kterou jsou napojeny de facto tři byty, které mají zachované původní šňůry.

Anténa položená na komíně byl asi dost bizarní zážitek.

Musím se přiznat, že jsem to ještě nikdy nezažil. Proto říkám, že by bylo dobré zavést revize antén. U toho domu byl revizní technik na střeše asi naposledy při kolaudaci. Jenže anténa musí být závazně přidělaná. Když se nainstaluje, musí se bezprostředně uzemnit, na to je norma. Nemůžete mít anténu volně položenou bez uzemnění. Podle mě tam kdysi dávno byl stožár a jak dělali půdní vestavby, někomu vadil, tak anténu sundal a prostě ji někam položil.