Druhá televizní digitalizace s přechodem na DVB-T2 přiměje část diváků k úvahám o změně způsobu příjmu televizního vysílání. Vyplatí se to?

Šest z deseti českých domácností bude muset koncem tohoto nebo začátkem příštího roku řešit otázku zajištění příjmu televizního vysílání kvůli vypínání pozemních televizních sítí DVB-T. Šedesát procent domácností totiž přijímá televizi na klasickou nebo společnou televizní anténu z pozemních vysílačů DVB-T, které se budou vypínat a nahrazovat vysíláním ve standardu DVB. Poskytovatelé placených televizních služeb chtějí této změny využít a inzerují výhody svých řešení. Společným jmenovatelem těchto nabídek je tvrzení, že divák, který se upíše placené službě, nebude muset řešit přechod na DVB-T2, protože operátor tento přechod vyřeší za něj. Pravda je to ale jenom částečná. Pojďme se tedy podívat na hlavní výhody a nevýhody jednotlivých typů televizního příjmu.

Pozemní digitální televize (DVB-T a DVB-T2)

Jde o nejvyužívanější typ televizního vysílání u nás a také jediný způsob, jak přijímat všechny základní české televizní programy zdarma. Divák potřebuje prakticky jen vhodný přijímač (aktuálně je třeba pořídit televizor nebo set-top box s tunerem DVB-T2 a kodekem HEVC). Individuální venkovní nebo pokojové antény není třeba měnit nebo upravovat, drobná úprava čeká pouze společné televizní antény v bytových domech. Na televizorech či set-top boxech je pak třeba spustit automatické vyhledávání programů a naskenování programové nabídky DVB-T2 do přijímače. Po jednorázové investici do přijímače už divák neplatí žádné další měsíční poplatky vyjma koncesionářského poplatku ČT, který však hradí všichni diváci bez rozdílu, ať již přijímají signál terestricky, přes kabel, satelit nebo IPTV. Díky speciálním USB tunerům lze toto vysílání sledovat kdekoli, není tedy nutně vázané na domácnost nebo na internetové připojení či mobilní data.

Satelitní digitální televize (DVB-S a DVB-S2)

Satelitní televize představuje hlavní alternativu k pozemnímu příjmu televizního vysílání. Existují lokality, kde je to vůbec jediný možný způsob sledování televize. Na rozdíl od pozemní televize ale nejde o bezplatný příjem. Zájemce se musí upsat některému z poskytovatelů placených služeb (Skylink, Digi TV, freeSAT) a platit mu pravidelné měsíční poplatky (nejnižší taxa je 89 korun měsíčně u Skylinku za základní omezenou nabídku Digital). Programová nabídka je větší než u pozemní televize, ale za prémiové kanály si divák připlatí. Pokud mu nestačí základní české programy, musí počítat s několika stokorunami měsíčně, k nimž ještě musí zvlášť platit koncesionářský poplatek České televizi. Rovněž pořizovací cena satelitního kompletu (set-top box, satelitní parabola, modul s dekódovací kartou) je oproti terestrickým přijímačům násobně vyšší. Divák také musí počítat s platbou za instalaci paraboly a aktivaci služby, která je náchylná na výkyvy počasí.

Kabelová digitální televize (DVB-C)

Zejména ve velkých městech se sídlišti jde o oblíbený způsob příjmu televize, který je často kombinovaný s vysokorychlostním připojením k internetu. Kabelová televize nabízí desítky až stovky televizních programů a zřejmě největší počet televizních stanic ve vysokém rozlišení obrazu (HDTV). Opět jde ale o placenou službu, která je v měsíčních poplatcích za jednotlivé zvolené programové balíčky nezřídka ještě dražší než satelit (zákazníci, kteří si od kabelové společnosti objednají i internet, většinou mají nárok na slevu). Zájemce ale musí počítat s několika stokorunami měsíčně, do nichž není započten koncesionářský poplatek České televizi. Pro příjem kabelové televize je také nutný speciální kabelový set-top box nebo televizor s tunerem DVB-C a CI slotem pro modul se spárovanou dekódovací kartou, které si divák musí zakoupit do osobního vlastnictví. Dostupnost kabelové televize je výrazně omezena dosahem jednotlivých kabelových sítí. Prokabelovanost České republiky je v porovnání s jinými evropskými zeměmi poměrně malá.

Digitální televize přes IP protokol (IPTV)

Zjednodušeně řečeno jde o modernější kabelovku, která je přenášena přes IP, tedy v podstatě před internet. Programové balíčky má podobné jako kabelová televize, a navíc nabízí zajímavé nelineární služby: možnost zpětného přehrání vysílání u vybraných stanic až několik dní dozadu, pozastavení živě vysílaného pořadu, u sportovních přenosů výběr kamery, archivy pořadů a videotéky. Divák si ale musí zakoupit speciální set-top box, jehož cena je poměrně vysoká, a musí mít kvalitní připojení k internetu. V některých lokalitách proto IPTV vůbec nepůjde. Zájemce také musí počítat s tím, že vedle měsíčních poplatků poskytovateli služby (jde o stokoruny měsíčně) musí ještě zvlášť platit koncesionářský poplatek České televizi. Někteří operátoři IPTV nabízí hybridní set-top boxy, které umožňují příjem placené IPTV a bezplatného pozemního vysílání DVB-T2.

Štítky