Jak lze posoudit kvalitu koaxiálních kabelů? Jednoduchý a prostý způsob je spustit z objektu cca 30 metrů kvalitního a nekvalitního kabelu směrem na vysílač.
Spektrum nákmitu do koaxiálního kabelu se špatným stíněním
Poté je potřeba změřit spektrum v pásmu UHF a obě měření posoudit. Na obrázku č.1 je jasně patrné „nakmitaný“ signál do kabelu se špatným stíněním. Kabel s kvalitním stíněním nemá žádný „nákmit“.
Původní koaxiální rozvody v STA a digitální pozemní příjem televize
V případě, že zůstanou zachovány původní koaxiální rozvody STA včetně účastnických zásuvek, může v budoucnu dojít k tomu, že takto provozovaná STA se stane buď nefunkční nebo s častými výpadky signálu – kostičkování. V rychlých a levných přechodech na digitální příjem se toto zpravidla provádělo, především z důvodu malé investice do „rekonstrukcí“ STA nebo kvůli neochotě jak investorů, tak i některých montážních firem provádět buď výměnu stávajících koaxiálních rozvodů nebo vybudovat nový koaxiální rozvod.
Původní koaxiální rozvody byly určené pro konverzní stanice převážně typu TESA-S nebo STEA-D, které konvertovaly vybrané kanály z pásma UHF do pásma VHF. Barvy koaxiálních kabelů vyráběné v dřívějších dobách byly od klasické zelené až po hnědou a černou.
Koaxiální kabel černé barvy se vyráběl v bývalé NDR a plášť koaxiálního kabelu byl z polyetylénu (PE) a byl vhodný i pro venkovní instalace. Jako jediný měl v době,kdy byl v původní ČSSR prodáván i lepší vf. parametry a bylo možné používat pro rozvod v pásmu UHF a v krátkých vzdálenostech se dal použít i analogovém satelitním příjmu a na tento kabel se dal bez problému našroubovat F-konektor.
Výše popsané instalace byly většinou funkční do té doby, než se v pražském regionu přešlo z nízkého kanálu 25 na vyšší a především se změnila polarizace z horizontální na vertikální. V domech s vyššími patry a stoupacími vedeními, které jsou situovány směrem na vysílač, se mohou stát nespolehlivé pro DVB-T příjem. Důvod je jednoduchý. Všechny zelené koaxiální kabely mají pletené měděné stínění, které časem poškodila oxidace a všechny spoje stínění, které se překrývají a v současné době již nemají dobrou vodivost. Tím kvalita stínění rapidně klesá.
Oxidace stínění vzniká „pórovaním“obalu kabelu v důsledku toho, že stárnutím kabelů dochází k vysychání některých chemických látek, především změkčovadel, a tím vznikají mikroskopické póry a trhlinky, kterými se dostává do kabelu vzduch a vzniká následná oxidace stínění koaxiálního kabelu zcela poškodí. DVB-T signál pražského vysílače o výkonu 30 kW, který vysílá na ve vyšších kmitočtech v pásmu UHF „nakmitává“ do svislého – vertikálního stoupacích vedení a degraduje zesílený signál ze stanice STA. Tím vzniká fázový posun mezi „ nakmitaným“ a zesíleným signálem, čímž se v některých případech stává digitální příjem zcela nepoužitelný. Tento jev se dá přirovnat k „echu“, které vzniká v jednofrekvenční síti z dvou vysílačů.
Pokud tento problém nastane, jsou pouze dvě možnosti, jak vzniklou závadu odstranit. Jednou z možností je výměna stávajícího koaxiálního rozvodu a účastnických zásuvek nebo vybudování nového rozvodu.
Druhá možnost je instalace konverzní UHF stanice nebo programovacího zesilovače se změnou vstupních kanálů, kde se vyšší kmitočty v pásmu UHF změní na nižší kmitočty v pásmu UHF, například na kanály 21 – 45. Výjimkou jsou kanály obsazené DVB-T2 – 24,26,31 (vysílač Praha – Žižkov a Praha – Cukrák). Jedinou nevýhodou této instalace, je, že nekvalitní stínění „vyzařuje“ mimo objekt a o úroveň signálu mimo dům se můžou časem zajímat pracovníci ČTÚ. Z vlastní zkušenosti vím že průměrnou anténou namířenou do objektů s konverzní stanicí lze naměřit natolik silný signál, že na něj lze naladit set-top-box, nebo DTV.
Měřením se můžete přesvědčit, jak silný „nakmitaný“ signál je po odpojení stoupacího vedení od zesilovače. Jeho úroveň je natolik silná, že stoupací vedení v určitém bodě slouží jako dobrá anténa.
Úroveň signálu na stoupacím vedení při vypnutém zesilovači STA
Další parametry nakmitaného signálu
Konstelační diagram
Domovní konverzní stanice TESA-S. Tato stanice měnila kmitočty do pásma VHF do kabelových rozvodů, kde byly používány zelené KOAXIÁLNÍ kabely, PBC 21, zásuvky PZX, atd.
Nástupce domovní konverzní stanice TESA-S, stanice STEA-D
Příště: Koaxiální konektory a účastnické zásuvky
Informace a případné objednávky montáží zde nebo facebookových stránkách.
Tak ono ani mnohé „moderní“ kabely nejsou žádná výhra. Nekvalitní Emosy, RG6 a podobně mají mnohdy stejné parametry stínění jako staré „zelené“ kabely. Naprostou jistotou pro STA rozvody jsou trojitě stíněné kabely, případně kvalitní dvojitě stíněné typy.
Ovšem ani skvěle udělaná STA neřeší další problém, mnohdy ještě palčivější než vedení v domě. A to jsou nekvalitní kabely (účastnické šňůry) u lidí v bytech. Ty mají mnohdy klidně 10-15 dB průchozí útlum (zejména pokud jsou delší) a signál zvenku se do nich indukuje přes bídné stínění ještě víc, než do zelených kabelů. Na tyhle kabely není problém v Praze „chytat“ DVB-T multiplexy i při jejich neexistenci v STA.
Což může být i výhoda, nepotřebujete anténu, stačí jen správně položený kabel 🙂
Já to tak mám u televize v kuchyni a chytám na to z jihu Prahy Bukovou horu ve slušný kvalitě.
Samozřejmě, že některé jsou katastrofální. Kabel CB100 je jeden z nich. Ale dováží se sem kabely v nákupní ceně cca 2 Kč bez DPH. Prodávají se i v anténních obchodech a jdou na dračku. Je to obchodní politika. Kabel se pak prodává za průměrnou cenu a zisk je docela slušný. Větší než při nákup a prodej kvalitních kabelů. Potřeboval jsem nutně 5mm kabel a sehnal jsem v rychlosti Zirkon. Nějak asi bude fungovat, ale nasadit na něj kompresní konektor nešlo. Měl tak měkké PVC, že se mi kroutilo.