Stavíme a upravujeme společné televizní antény: rozbočovače, odbočovače a účastnické kabely

U rozbočovačů a odbočovačů platí asi stejné zásady jako u koaxiálních kabelů a účastnických zásuvek. V rozvodech STA by měly být instalované pouze kvalitní rozbočovače a odbočovače od renomovaných firem, kdy jejich hlavní parametry jako je odstup signálů na výstupů rozbočovače a tlumení stínění platí pro bezproblémový provoz STA. Na ilustračních snímcích je patrné, jaký rozbočovač je vhodný pro rozvody STA, především když se v některých částech rozvodů lze setkávat s úrovní signálu nad 100dB/μV. Ne každý výrobce udává maximální úroveň signálu na vstupu rozbočovače.

Oddělovací útlum lze přibližně změřit tím, že na jeden z výstupů rozbočovače zapojíme zdroj signálu a výstup rozbočovače zakončíme terminátorem. Pokud na druhém výstupu nenaměříme žádný signál, je to absolutně v pořádku. Pokud na výstupu naměříme nějakou hodnotu, můžeme si buď spočítat, nebo alespoň odhadnout, jak kvalitní rozbočovač měříme. Úroveň signálu musí být vyšší, například kolem 90 – 100dB.

U konstrukce a provedení neznačkového – „strašného“ rozbočovače je na první pohled jasné, že tento typ výrobku nemá v rozvodech STA co dělat. Stačí několik kusů ve středně velkém STA a způsobí kolaps STA. Najít tyto rozbočovače v někdy nepřehledných instalacích je časově náročné a tím se navyšuje koncová cena za opravu STA. Výše uvedený trojrozbočovač lze v nejmenovaném internetovém obchodě zakoupit za 18 Kč s DPH a dvojrozbočovač za 12 Kč s DPH. Posléze se tyto rozbočovače prodávají řádově od 80 do 120 Kč s DPH. Tím je daleko větší obchodní marže než za instalaci kvalitního rozbočovače. To zaplatí majitel STA nebo investor po dokončení STA a postupem času zaplatí znovu za zprovoznění STA.

Většinou se jedná o novostavby, kde jsou prázdné byty a postupem času se tyto byty začínají obydlovat a tím se začínají zjišťovat poruchy digitálního příjmu televize. Zpočátku levná instalace se postupem času prodražuje a někdy je cena vyšší než cena u dobře provedeného STA rozvodu.

V případě, že STA je konstrukčně navržená pro více domů a tyto domy jsou propojené koaxiálním kabelem, kde se úroveň signálu pohybuje cca do 120dB/μV, je ideální tyto domy propojit nízkoútlumovým koaxiálním kabelem např. typu PRG11 a k těmto kabelům použít trasové rozbočovače a odbočovače, které jsou konstrukčně řešeny pro velkou úroveň signálu, než klasické rozbočovače, ale především přes určité typy trasových rozbočovačů lze napájet linkové trasové zesilovače. Tyto pasivní prvky se vyrábí i pro venkovní provedení.

Miniaturní toroidní trafa nejsou vždy odolná velkým úrovním signálů včetně rozdílů zemních potenciálů a při velkých úrovních může vznikat „nákmit“ mezi výstupy rozbočovačů. Pryč jsou doby klasických rozbočovačů typu PBC 21, kde toroidní trafo pro rozbočení vf signálu bylo poměrně velké a místo tenkým lakovaným drátkem byl použit speciální plech odizolovaný teflonem. Jedná se o rozbočovače vyráběné do roku 1990, ale jsou použitelné pouze v pásmu VHF.

Kaskádové vícenásobné odbočovače se používají v rozvodech, kde jsou rozdílné délky koaxiálního vedení k jednotlivým bytům. Tím se zamezí, že byt v blízkosti domovního zesilovače má úroveň signálu na zásuvce v některých případech přes 90dB. Po správném zapojení by měla být úroveň signálu přibližně stejná.

IEC rozbočovače, které se převážně používají rozbočením u účastnické zásuvky, můžou připravit majitelům digitálního příjmu nemalé překvapení. Tyto rozbočovače se dají najít po celém bytě spojené účastnickými šňůrami. Jak je patrné z fotodokumentace, nemůžou tyto rozbočovače plnit funkci kvalitního rozbočení.

T-rozbočovač IEC – vnitřní propojení

Nekvalitní rozbočovač

Nekvalitní rozbočovač – vnitřní provedení

Rozbočovač PBC 21

Rozbočovač pro instalaci do krabice KO68

Trasový rozbočovač

Trasový rozbočovač – vnitřní část

Odbočovač s různými odbočnými útlumy

Odbočovač – vnitřní část

Rozbočovač – vnitřní část

Účastnické kabely

Kvalita propojení mezi účastnickou zásuvkou a koncovým zařízením je stejně důležitá jako výše uvedené komponenty STA. V každé prodejně lze zakoupit účastnický kabel v rozmezí cca 50 – 80 Kč dle délky a výrobce. Při podrobném zkoumání je zcela patrné, že kvalita těchto šňůr je na hranici funkčnosti, především, když si uživatel zakoupí delší kabel a nechá jej stočený za nábytkem a v některých případech i nábytek přisune ke zdi tak blízko, že ohyb kabelu je poměrně malý nebo se kabel u konektoru ohne zcela. Konstrukce těchto nešťastných výrobků je tak citlivá, že stínění kabelu se skládá z několika tenounkých drátku, které jsou namotané na hliníkovém pásku a dielektrikum je převážně z průhledné hmoty podobající se materiálu PE. Tyto tenké drátky jsou vlisované do konektoru a při neopatrné manipulaci se šnůrou může lehce dojít k poškození. Všechny tyto účastnické kabely se převážně vyrábí z kabelu pod označením 3C2V převážně s PE dielektrikem, o jehož kvalitě jsem se zmínil v kapitole o „levných koaxiálních rozvodech“.

Pokud má být propojení dokonalé, musí si uživatel zakoupit účastnickou šnůru u renomovaných prodejců především v oblasti anténní techniky, kde je sice tento účastnický kabel podstatně dražší, nebo účastnickou šnůru vyrobit u zákazníka na „míru“ z kvalitních konektorů a kabelu. Kde se předpokládá poškození koaxiálního konektoru u účastnické zásuvky nábytkem, je ideální použít „rohový konektor“. Tam, kde se nepředpokládá poškození konektoru u účastnické zásuvky, je nejlepší použít konektory kompresního typu. Nekvalitní účastnického kabelu můžou způsobit stejné poruchy jako ve špatném koaxiálním rozvodu.

Konektor z běžného účastnického kabelu

Účastnický kabel F/F

Účastnický kabel IEC

Účastnický kabel Technetix RLA 1++ Class A++ Compliant-105dB/1GHz

Závěrem

Tento seriál vznikl na základě mých dlouholetých zkušeností a zkušeností Michala Janury. V žádném případě nejde komerčně zaměřený text ani článek placený od výrobců nebo prodejců koaxiálních kabelů a komponentů pro STA. Důvod, proč byl celý článek napsán, je jednoduchý. Poukázat na levný a nekvalitní koaxiální rozvod, nevhodné a nekvalitní prvky anténních rozvodů a samozřejmě na způsob nesprávné instalace a návrhu celé STA. Bohužel výše popsané není výjimkou, ale spíše pravidlem a s dobře provedenou instalací anténní techniky se setkáváme zřídka. Tento seriál vznikl rozšířením původního článku a není návodem, jak má vypadat koaxiální rozvod nebo STA. Existuje dost firem, které provádí instalace STA s velkou kvalitou, která je pro ně samozřejmostí.

PODĚKOVÁNÍ

Tento článek vznikal několik let a průběžně byl doplňován a měněn. Mezitím Michal Janura ukončil anténářskou činnost, článek byl sepsán provizorně, s mnoha fotkami o velkých formátech a pouze v digitální podobě. Díky panu Potůčkovi a mé ženě vznikla jeho finální, upravená podoba, jak stylisticky, tak i graficky, a byl publikován. Bez těchto dvou obětavých lidí by článek nebyl nikdy dokončen z důvodu mého velkého pracovního a osobního vytížení a na konečnou verzi téměř nezbýval čas ani síly.

Jaroslav Jiruš OK1FOW, OL0ANT
Michal Janura

Informace a případné objednávky montáží zde nebo facebookových stránkách.