„Neviditelný“ set-top box Strong SRT 82 nabízí další cestu k aktualizaci na české DVB-T2/HEVC

Zajímavostí je napájení rovnou z rozhraní USB televizoru, což ze Strong SRT 82 (799 Kč) dělá atraktivní věcičku pro přístroje namontované na stěně u nichž tak nemusíte řešit propojovací kabel či dodatečné napájení. Vedle toho navíc podporuje i aktivní anténu a přehraje i nějaká ta multimédia, protože má k dispozici plné USB (microUSB používá k napájení).

Omezeni u nás momentálně nebudete ani maximálně čtyřmi sty uložitelnými kanály, naopak 30 pozic časovače je nadstandardních. Papírově vzato je toho na takto drobnou věcičku více než dost, takže se podívejme, jak vypadá praxe.

Jinak Strong SRT 82 představuje jednu z prvních vlaštovek tohoto typu a i v tomto ohledu zasluhuje uznání. Výrobků s konektory HDMI a SCART je pak na českém trhu více. Mezi nimi třeba i na Televizním webu testovaný Sencor SDB 550T s obdobným dálkovým ovladačem.

ČTĚTE TAKÉ: Levný set-top box Sencor SDB 550T nabízí neobvyklé možnosti, dobré DVB-T2 i vynikající multimédia

Dopředu si promyslete hlavně montáž…

Uvnitř balení je nejrozměrnějším prvkem kompaktní dálkový ovladač jehož snímek vidíte v úvodní fotogalerii. Jinak je dodávka kompletní, tedy včetně externího infračidla pro dálkový ovladač a adaptéru ze zabudovaného konektoru označeného jako SMA na v domácnostech běžný konektor anténního svodu. Další věcí, kterou dostanete, je kabel napájení, což představuje rozhraní USB v televizoru, resp. microUSB v set-top boxu, a prodlužovací kabel HDMI. Ten využijete tehdy, když by vám například set-top box zastrčený do rozhraní HDMI v televizoru překážel, což může být poměrně často. Nejen kvůli omezenému místu, ale i kvůli tomu, že do vedlejšího rozhraní už nemusíte dostat třeba USB kabel. Například v případě právě testovaného televizoru Sony KD-49XG8396 (čekám na aktualizaci na Android TV 8) byl problém v tom, že jsem kvůli místu na boku Strong se zasunutým anténním kabelem přímo do bočního HDMI televizoru nedostal.

Naopak u plasmy Panasonic VT20 zavěšené na stěně, která DVB-T2 nemá, jsem řešil vyčuhující SRT 82 při zasunutí do bočního rozhraní, což nevypadá právě dobře. V tomto případě by bylo zapotřebí televizor sundat a přes asi 15 cm dlouhý HDMI adaptér ho připojit do zadního konektoru, což by zde naštěstí šlo. Někdy by v tomto okamžiku mohl pomoci i prodlužovací kabel HDMI jdoucí tak říkajíc za roh. Tohle je ale otázkou konkrétní montáže a konkrétního televizoru a u SRT 82 je to třeba dopředu dobře promyslet.

Strong SRT 82 s popisem rozhraní.

Jakmile máte k set-top boxu připojeno vše potřebné vidíte, že k němu vedou tři kabely: prodloužení infra očíčka dálkového ovladače, připojení antény a napájení přes USB, které se využívá i pro připojení flash paměti pro multimédia a nahrávání. Čtvrtým připojením je konektor HDMI přes který set-top box zastrčíte do rozhraní v televizoru. Jinak to ostatně ani nejde…

Jakmile spustíte set-top box a vše naběhne, vidíte běžný instalační proces s úvodní obrazovkou na které můžete nastavit i napájení antény. Bohužel lokalizace trochu kulhá a hlavně se při výběru češtiny automaticky objeví Německo. To je ale jen drobnost přes kterou se poměrně rychle dostanete.

Ukládání kanálů při ladění probíhá do dvou seznamů, jeden pro televizi a druhý pro rozhlas, vždy od čísla jedna. Jakmile je doladěno, naběhne automaticky televizní tuner, což je bohužel jev stále zřídkavější a většinou ještě řešíte řadu dalších zbytečností.

Strong SRT 82 se ve spojení se 4K televizorem Sony a Full HD Panasonic nastavil do video režimu 1080i. Přehození na 1080p, což je v jeho případě maximum, najdete v menu nastavení, což je snadné. Stejně jako třídění naladěných kanálů, které se dělá prostým přesunutím stanice na novou pozici šipkovými tlačítky. Můžete ale také využít oblíbených položek.

Seznam naladěných stanic vyvoláte OK, televizní a rozhlasovými kanály přepínáte tlačítkem TV/R.

Ovládání vcelku pohodlné i když místy své

Kompaktní dálkový ovladač nemá samostatná tlačítka postupné volby kanálů a hlasitosti a o tyto funkce se stará kurzorový kříž s OK uprostřed. OK v tuneru vyvolá seznam naladěných kanálů, v multimédiích pak nemá žádnou funkci. Ostatně multimédia se ovládají výhradně speciálními tlačítky ve spodní části ovladače, kde jsou i barevná tlačítka. Pokud jde o informaci o aktuálním kanálu, resp. vysílaném pořadu, tu zjistíte přes Info umístěné zcela nahoře.

Ovladač má typicky „své“ rozložení známé i z jiných přístrojů, takže EPG a velmi potřebné Recall (zpět), jsou zbytečně stranou na což je třeba myslet. Menu nastavení dovoluje kolování vodorovně i svisle, je s výraznými znaky a ovládání je v této části velice dobré i když zapomeneme na to, že se na vyšší úroveň posunete nikoli přes Recall, ale kupodivu přes Exit. V multimédiích vás naopak Recall přesune o jedničku výše, přes Exit pak vyskočíte. Vše je tak trochu nedotažené.

Programová nabídka je jednoduchá, ale nabíhá velmi rychle nemluvě o tom, že na jedné obrazovce vidíte vše nejpotřebnější.

Jednoduché, ale bleskurychlé EPG

Programová nabídka vypisuje pořady vždy pro jeden kanál a nemůžete se po ní volně pohybovat. Změna stanice způsobí i změnu v televizním tuneru, ale vše nabíhá velice rychle, včetně případného stažení nových pořadů při vstupu na nový multiplex. EPG je tak hodně rychlé, zvuk se při vstupu ani při odchodu nepřeruší, obraz běží na pozadí, a to je skutečně podstatně více, než jsem očekával.

Z EPG můžete i nahrávat a jde upravit jak čas začátku, tak konce. Nahrávat ale můžete i přímo a záznam se vždy ukládá do adresáře „HBPVR“ v podobě souborů například pojmenovaných „CT_sport_HD_T2-20190916134001-.mts“. Nahrávku pak lze volně přehrát například přes VLC Player. Pozor jen na výběr nahrávacího média. USB disk s vysokým odběrem nebude ideální, takže spíše nějaká rychlá flash paměť.

Při nahrávání byly k dispozici stanice na témže multiplexu, takže jste mohli přepnout na jiný kanál. Jestliže jsem ale chtěl přepnout na stanici na zcela jiném multiplexu než ze kterého se nahrávalo, objevilo se příslušené upozornění. Nahrávání vždy signalizovala blikající tečka v levném horním rohu.

Správce multimediálních souborů (fotografie). Celý název rotuje, takže ho vidíte kompletní i s koncovkou.

Na multimédia právě není

Jednoduchý správce souborů nabízí přehrání do náhledového okna, které následně musíte u videa zvětšit barevným tlačítkem. Pohyb ve výpisu s kolováním je však rychlý a pokud si zvyknete používat tlačítko Recall, kterým se v nabídce dostanete o úroveň výše bude i snadný. Exit vás totiž vynese do úvodní nabídky v níž si vybíráte co chcete vlastně přehrát – foto, hudbu, video či nahrávky.

Ve videu je kompatibilita vysloveně slabá a navíc samotný výpis souboru v manageru nezaručuje jeho přehrání. Spíše naopak! Ze sedmi zobrazených videí se přehrály tři, a to jich je v základním testovacím adresáři jedenáct a úspěšnost bývá většinou minimálně nějakých 80 %. Koncovka, kontejner ani skutečný formát souboru přehrání nezaručoval a jednou Strong zvládl čistý MPEG-4 po druhé nikoli. H.265/HEVC umístěný v kontejneru MKV se dokonce ani neobjevil v seznamu videí, což platilo o všech MKV a také o AVI. Nepřehráno zůstalo například i DivX a XviD a takto nízká formátová kompatibilita se ani u set-top boxů nevidí až tak často. Tady je to škoda o to větší, že externí titulky dokázal Strong přehrát a daly se dokonce zvětšit ve třech stupních i když znakovou sadu nevyberete. Set-top box se ale často strefil…

Ve fotografiích bylo k vidění JPG a BMP, snímek se opět spouští do náhledového okénka, ale pokud ho ve správci souborů odmáčknete OK, ukáže se rovnou na celou obrazovku. Proč tohle nejde ve videu nevím, ale práci by to usnadnilo.

Co se týče hudby, počítejte taktéž pouze se základní kompatibilitou v podobě MP3. FLAC se sice zobrazoval, ale při pokusu o přehrání ho set-top box vždy přeskočil.

Menu nastavení dovoluje kolování a vstupuje se přes i na USB.

Elegantní řešení s kvalitním obrazem

I když se set-top box napojenou kabeláží ježí do všech stran, jakmile si vše uspořádáte, oceníte eleganci řešení, které ve většině případů asi stejně nebude vidět. Nejvíce ale záleží na konkrétním televizoru a postihnout všechny varianty umístění rozhraní nepochybně nejde. Asi nejvíce budete omezeni, pokud máte HDMI pouze vzadu s vývodem ke stěně a vzadu s vývodem směrem dolů a minimem místa. To částečně obejdete dodanou prodlužovací „šňůrou“. Existuje ale i HDMI tak říkajíc za roh, které by v extrémnějších případech rovněž mohlo pomoci. Řešitelný je tak podle mého skoro každý případ.

Druhou věcí je napájení. To je vyřešeno výtečně i když tím, že nepotřebujete externí zdroj (nedá se ani připojit) můžete být někdy také omezeni. V příručce výrobce uvádí, že „Pokud vaše zařízení není se specifikacemi USB 2.0 kompatibilní, nemusí přehrávání v tomto přijímači fungovat správně“.

Jinou věcí je – pokud budete trvat na nahrávání – problém zvaný USB médium. Tady se vše může výrazně zkomplikovat a výrobce na to opět správně upozorňuje v případě použití USB disku bez napájení. Tohle jsem nezkoušel a podle mého není ani důvod. K nahrávání jsem použil běžnou flash paměť a ten kdo bude chtít set-top box pro časté a objemné nahrávání půjde jinam. A nejspíše bude vyžadovat i druhý tuner.

Původně jsem skutečně očekával největší problémy s napájením přes USB. A očekával jsem také striktně udaný odběr. Potíže se ale neukázaly, a to jsem Strong SRT 82 připojil – u dvou televizorů – do třech typů rozhraní USB. Sony KD-49XG8396 s rozlišením 4K disponuje dvěma druhy: USB 2.0 s 500 mA max. a USB 3.0 s 900 mA max. V obou pracoval set-top box bez potíží. Panasonic VT20 neměl na zadní straně odběr uveden, ale šlo o klasické USB 2.0 a set-top box byl opět zcela v pohodě.

Strong SRT 82 mě pak ještě překvapil ve dvou dalších věcech: obrazovou kvalitou a tím, že se prakticky nehřeje, a to jsem ho měl puštěný i dvanáct hodin v kuse. Obrazové podání bylo na HD kanálech ČT vynikající. Příjemně ale potěšil i na dalších stanicích na DVB-T2 vysílaných s podstatně nižším rozlišením a datovým tokem. Potěšila i snaha o udržení pohybové ostrosti a rozumná barevnost se sklony k přirozenosti. A slabá multimédia? Po pravdě jsem překvapen vůbec tím, že u takovéhoto prcka nějaká jsou, což platí i o nahrávání. Pokud ale na vyšší kompatibilitě trváte, běžte jinam, nebo si ji ověřte u vašeho televizoru. Ten by v tomto ohledu mohl tento unikátní a opravdu výborně vyřešený set-top box zastoupit.

Hodnocení

• PRO: překvapivě dobrý obraz, elegantní „neviditelné“ řešení, kompletní dodávka, naprosto minimální zahřívání, výtečně vyřešené napájení bez nutnosti externího zdroje, bleskurychlé EPG
• PROTI: ovládání někdy trochu nedotažené, velmi nízká formátová kompatibilita v multimédiích přes USB