Čtrnáct dní před začátkem přechodu na nový standard zemského televizního vysílání proběhla pod tímto názvem v rámci každoročního cyklu konference Innovation Day 2019. Nevěnovala se pouze DVB-T2, ale i DABu a dalším tématům.

Přednášející z Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ), Ministerstva průmyslu a obchodu, Českých Radiokomunikací, České televize, Primy a dalších českých společností a slovenského Towercomu upřesňovali podrobnosti přechodu na DVB-T2 a kroky, které učinili nebo plánují.

Uvolňování pásma 700 MHz vrcholí

Z celoevropského pohledu zažíváme odchod televizního šíření z pásma vysílacích kanálů 49 až 60 doprovázený přechodem na DVB-T2. ČRA a Česká republika je v jeho středu. Informace pro diváky, jak si zachovat bezplatný příjem televize po vypnutí dnešního DVB-T a přechodu na DVB-T2 poskytují intenzivně v souladu s technickým plánem přechodu i České Radiokomunikace. Vít Vážan, generální ředitel této společnosti, uvedl, že 87 procent diváků o přechodu ví, 52 procent tuší, kdy k přechodu dojde, 43 procent je již vybaveno pro příjem a 30 procent již DVB-T2 přijímá, z toho 2/3 přes televizi a 1/3 pomocí set-top boxů. Zmínil také, že k této informovanosti přispívá speciální web www.dvbt2overeno.cz a informační kanál v Regionální síti 8, který přináší další podrobnosti i přes HbbTV.

V současné době využívá pozemní digitální televizi 60,4 procent diváků a tento podíl je v posledních letech konstantní. Vít Vážan upozornil, že podíl IPTV roste z nízkých hodnot na dnešních téměř 10 procent a v podstatě vyrovnává ztráty kabelové televize. Na sestupné křivce je satelit, což není jen české specifikum. Přechod na nový standard pozemní digitální televize, po jeho dokončení od července příštího roku, přinese divákům přístup k nejsledovanějším programům, lepší kvalitu obrazu a zvuku, vyšší počet televizních kanálů, hybridní služby a interaktivitu prostřednictvím HbbTV a tím i video na vyžádání (VOD), zpětné zhlédnutí a přístup do archivů. Pokud si diváci pořídí nové přijímače, mají jistotu vynaložené investice nejméně do roku 2030.

Stav vývoje podle typu příjmu u českých domácností dobře dokumentoval slide z prezentace paní ze společnosti Nielsen Admosphere Friedlaenderové

Regionální vysílání bude mít kmitočty v době přechodu i od ledna 2020

Úspěšné provedení přechodu na DVB-T2 je klíčové i pro další rozvoj mobilních 5G sítí v pásmu 700 MHz, uvedl Marek Ebert při popisu role ČTÚ. Naše kmitočtové potřeby musí respektovat i potřeby sousedních zemí, které jsou závislé na mezinárodní koordinaci, což se může projevovat zejména v pohraničních horách v důsledku omezení vysílacích parametrů, ale přes prioritu zajištění přechodu celostátních sítí je pro ČTÚ regionální vysílání důležité. 25. října představil ČTÚ k veřejné diskuzi nový návrh změny části plánu využití rádiového spektra pro kmitočtové pásmo 470-960 MHz (PVRS 10).

Důvodem nového vydání je zejména vytvoření podmínek v rozhlasové službě pro šíření stávajícího regionálního vysílání i po celou dobu procesu přechodu na standard DVB-T2 s přihlédnutím zejména ke skutečnosti, že celoplošné finální vysílací sítě pro šíření vysílání ve standardu DVB-T2 bude pro regionální vysílání možno využít až po dokončení procesu přechodu, tj. od 1. července 2020. V návrhu se jedná o prodloužení platnosti Individuálních oprávnění pro regionální sítě 1, 2, 4 – 9, 11 – 18, 20 a 21 od 1.1.2020 až do 30.6.2020 na základě žádosti provozovatele. U sítí 7 a 8 však některé kmitočty na některých stanovištích budou muset být ukončeny dříve, ale pokud o to budou mít provozovatelé zájem, budou jim poskytnuty alternativní kmitočty. Přehled těchto kanálů a dat jejich použití jsou uvedeny v následující tabulce.

Tabulka navrhovaných změn kanálů v Regionálních sítích 7 a 8 (zdroj: ČTÚ PVRS 10)

Úřad posoudí další možnosti využití kmitočtů pro neceloplošné, zejména lokální vysílání, na základě znalostí detailních podmínek implementace přechodu. Úřad stanoví nové podmínky pro regionální nebo lokální vysílání nejpozději do konce května 2020. Navrhované změny Plánu využití kmitočtového spektra také zahrnují podrobné podmínky pro budoucí využití spektra 700 MHz pro veřejné mobilní sítě a jejich kanálové uspořádání pro technologie 3G, 4G a 5G. To jsou nezbytné předpoklady pro vyhlášení aukce kmitočtů v pásmu 700 MHz a 3400-3600 MHz očekávané na začátku ledna 2020.

Zřejmě se do pohybu dá i problematika rozhlasového digitálního vysílání DAB. Expertní tým při Ministerstvu kultury připravuje vyhodnocení a návrhy dalšího postupu pro celoplošné vysílání Českého rozhlasu. Pan Ebert v závěru svého vystoupení zmínil, že řízený přechod dnešního FM vysílání na DAB není nutný a FM vysílání z kmitočtového pohledu je možné i po 10. Říjnu 2025.

Platforma DTT – včera – dnes a zítra

Zajímavé je podívat se na názory některých aktérů digitalizace z konference Innovation Day 2013, tedy před šesti lety. Tehdy, Pavel Dvořák jako člen Rady ČTÚ, představil podrobnější rozklad budoucnosti digitální terestrické televize DTT. „Základním úkolem bude zachování udržitelného rozvoje této platformy nejméně na úrovni stávajících 4 celoplošných sítí. Příděly pro tyto sítě mají operátoři garantovány do rozmezí let 2022 až 2024. Z hlediska správy kmitočtů bude rozvoj zemského šíření televize (DTT) ovlivněn harmonizovaným termínem uvolnění kmitočtů DD 2. Existují v podstatě 3 varianty: bezproblémová – realizace DD 2 bude v podstatě odložena na rok 2025, očekávaná v letech 2021 – 2024, kdy bude končit platnost přídělů v sítích 1 – 4 a poslední urychlená na období 2018 – 2020 nebo i dříve, kdy by došlo ke kritickému procesu migrace stávajícího standardu na DVB-T2.“

K budoucnosti terestrického vysílání z pohledu veřejnoprávní televize se před šesti lety vyjádřil i Pavel Hanuš (ČT): „Další rozvoj je ovlivněn mnoha faktory, kterými jsou zdroje, a to nejenom finanční, ale i lidská kreativita a odvaha riskovat, kvalitní programový obsah, nové technologie vyžadující nové postupy a konečně využití veškerých dostupných distribučních platforem pro oslovení diváka. V celém procesu dochází ke zrychlování technologických inovačních cyklů při zpomalování adaptace na ně jak v provozu, programu, tak i u diváků. Nové technologie typu nové Ultra HDTV ve 4k a 8k zahrnuje i komplexní změny interních procesů při výrobě pořadů“ a pokračoval: „Terestrické vysílání je nutno považovat za informační a kulturní sociální službu zmírňující dopady digitálního rozdělení. Pokud není nástup nové technologie výsledkem působení tržních mechanizmů, nemůže o plošné migraci rozhodovat ani regulátor, ani jakákoli televize, a ani operátor. Migrace na DVB-T2 zasáhne velké skupiny obyvatelstva a proto musí být výsledkem propracované strategie zahrnující veřejný zájem a hlavně musí mít oporu v legislativě.“ (citace z článku autora uveřejněném v časopise Sdělovací technika 12/2013).

A jak to vše dopadlo? Urychlená varianta a legislativní rozhodnutí. Pavel Dvořák (předseda koordinační expertní skupiny MPO) shrnul vývoj klíčové televizní platformy pro příjem TV vysílání od roku Ženevské konference v roce 2006 až do dneška a uvedl zásadní milníky a data příslušných rozhodnutí, která měla zásadní vliv na digitalizaci TV vysílání včetně digitálních dividend 1 a 2. Za nástroj pro sociálně akceptovatelné uvolnění spektra považuje právě přechod na standard DVB-T2/HEVC. Právní rámec uvolňování rádiových kmitočtů však byl v tomto případě zcela odlišný od první vlny digitalizace. Srovnal a vyhodnotil přechod z analogového vysílání na digitální (DD1) na jedné straně a přechod z digitálního DVB-T na digitální DVB-T2 (DD2). Zatímco první digitalizace byla akceptována všemi subjekty na trhu a na všech platformách, proces přechodu se týká jen jediné technologické platformy (DTT) a již samotné Rozhodnutí Evropského Parlamentu a Rady není technologicky neutrální a proto není akceptován všemi subjekty na trhu. Uvolnění pásma 700 MHz omezuje fungování i rozvoj jen jedné z technologických platforem šíření TV vysílání a může omezit soutěž na trhu šíření signálu a zprostředkovaně i mediální trh.

Srovnání prvního a druhého přechodu na digitální televizní vysílání (z prezentace Pavla Dvořáka na Innovation Day)

Ministerstvo průmyslu a obchodu si od skupiny Median nechalo vypracovat průzkum pozic jednotlivých platforem příjmu TV. I tento výzkum konstatoval, že 61 procent domácností využívá DTT (digital terrestrial television), přičemž 45 procent je na této platformě závislých, na placených platformách kabelu jen 18 procent, zatímco satelit má jen 12 procent a IPTV 10 procent jako jediný zdroj příjmu televize.

A jaký vývoj se očekává do budoucna? Zemská platforma DTT z pohledu dostupnosti kmitočtů je garantována nejméně do roku 2030. Bude se však prolínat s broadbandem na budoucích sítích 5G. Hybridní platformy typu HbbTV budou nabývat na oblibě. V posledních letech je zaznamenáván nárůst odloženého sledování a otázkou zůstává, jak dlouho bude trvat dominance lineárního vysílání. To úzce souvisí i s nástupem placených vysílacích služeb na úkor volného příjmu. Důležité bude také vyhodnocení využití pásma UHF pro DTT, neboť na příští světové konferenci ITU v roce 2023 bude tato otázka probírána. Celá prezentace pro zájemce je v příloze.

Slovensko a uvolnění 700 MHz pásma

Vývoj na Slovensku samozřejmě sleduje celoevropský odchod terestrického vysílání z pásma 700 MHz a pásmo uvolní v souladu s Rozhodnutím EU 2017/899 do konce června 2020. Situace je ale na Slovensku odlišná od nás. Existují 4 celoplošné sítě. Towercom, jehož prezentaci na konferenci přednesl Andrej Doležal, provozuje tři multiplexy, multiplex 3 je veřejnoprávní. Vzhledem k tomu, že multiplexy 2,3 a 4 mají provozní povolení do 9. 9. 2029, musí operátoři přejít a přeladit některé vysílače na nové kmitočtové příděly a multiplexy 2 a 3 budou i nadále provozovány v DVB-T se zachováním stávajícího pokrytí. Od letošního léta proto probíhá postupné přelaďování kmitočtů multiplexů 2 a 3, které vysílají v DVB-T/MPEG-2, po jednotlivých oblastech znázorněných na obrázku. Multiplex 4 je provozován v DVB-T2/H.264 a používá kmitočty, které nejsou v pásmu 700 MHz. Multiplex 1 je nová SFN síť a podle podmínek výběrového řízení bude v DVB-T2. Nejpozději od ledna 2024 bude použito zdrojové kódování H.265/HEVC. A tak se celý přechod marketingově omezuje jen

Celkově bude na Slovensku postupně uvolněných 40 % frekvencí.

na regionální přelaďování pod sloganem „Anténa – nová éra“. Dalším rozdílem je penetrace zemského vysílání v domácnostech. Podle průzkumu GFK kolísá dlouhodobě mezi 20 – 30 %, přičemž se do těchto počtů započítávají i rekreační objekty a programové služby dostupné v DTT tvoří sumárně až 85% sledovanosti v průměrné slovenské domácnosti. Společnost se chce zaměřit na nové služby, HbbTV a OTT. Již dne provozuje službu OTTA, což je OTT služba dostupná přes internet nebo speciální set-top boxy a televizory s HbbTV, pro které je vytvořena vlastní aplikace. Plánují tuto službu, která kromě 5 živých programů zahrnuje i odležené sledování včetně 7 denního archívu a videotéku, která se bude průběžně doplňovat. Služba má být za necelých 5 Euro měsíčně a bude zvýhodněná v baličku s placenou Plustelkou. Na závěrečný dotaz před přestávkou „zda bude Towercom šířit Olympiádu v Tokiu v příštím roce v 8K“, pan Doležal odpověděl, že tento experiment, jako kdysi vysílání OH ve 4K, v příštím roce nepřipadá v úvahu.

Štítky