Innovation Day 2019: Jak jsme připraveni na DVB-T2 a co přijde po něm?

Druhá část konference Innovation Day pořádané Českými Radiokomunikacemi se zabývala více a podrobněji technickými záležitostmi při přechodu na DVB-T2. I když je vše pečlivě naplánováno a stále ještě upřesňováno, existuje stále mnoho detailů a pochybností, jak každý jednotlivý přechod dopadne na konkrétního diváka. Jak se změní televizní trh v roce 2020, se pokusilo odhalit pokračování konference v bloku „Jak jsme připraveni“.

Panelisté 2. části konference Innovation Day 2019: Marcel Procházka (CRA), Michal Kratochvíl (CT), Daniel Grund (Prima), Hana Friedlaenderová (Nielsen Admosphere), Dušan Strapoň (Datart). Foto: Václav Udatný, Televizníweb.cz

Televizní vysílání v roce 2020

První půlrok roku 2020 bude ve znamení změny vysílacího standardu zemské digitální televize. Vysílací i přijímací technologie budou vyměněny, kmitočtové spektrum zúženo. Dle Marcela Procházky (CRA) nedojde ke zhoršení pokrytí televizním signálem a kvality u diváků. Využití nižších kmitočtů podporuje lepší šíření i za přírodními překážkami. Novější, lepší TV přijímače umožní sledovat programy ve vyšším rozlišení, i řada soukromých TV stanic přejde od konce pololetí na vyšší kvalitu a to bezplatně.. Alespoň tak to zaznělo v úvodní prezentaci o mýtech a realitě přechodu.

Přechod se v této fázi týká čtyř celoplošných sítí, na kterých je šířeno 28 televizních a 10 rozhlasových programů. Zúžením spektra pro televizní vysílání o 96 MHz by o stávající programovou nabídku na celém našem území přišlo v průměru 47 procent diváků, přitom toto číslo platí pro MUX 1 České televize, ale v multiplexu 3 by ztrátou signálu bylo postiženo až 77 procent obyvatel. Přechod na DVB-T2 s kodekem HEVC i v užším kmitočtovém rozsahu je základem pro zachování stávající bezplatné TV platformy a existující obsahové nabídky pro 60 procent českých domácností, které tento typ příjmu využívají v průměru až 4 hodiny denně.

Úsilí CRA zajistit dostupnost TV signálem po celou dobu přechodu je podloženo výstavbou 52/105 nových vysílačů DVB-T2 velkého/malého výkonu v přechodových sítích a nezbytnou úpravou 76/108 vysílačů velkého/malého výkonu u finálních sítí. Dokonce dojde i podle dosud uzavřených smluv i k navýšení počtu programů v multiplexech 22 a 23 minimálně o 2 a vyšší kvalita se projeví i v multikanálovém zvukovém doprovodu a Dolby.

Grafické znázornění období přechodu včetně programového obsazení sítí provozovaných rep. technicky zajišťujících CRA (Zdroj: prezentace CRA na Innovation Day 2019)

Technický plán přechodu předpokládal záměnu přechodové sítě 12 na sítě 22 a 23 v různých časech. Zde vznikl problém, že by některé programy, jako programy NOVA, po určitou dobu nebyly k dispozici. O řešení tohoto problému jsme psali v samostatném článku.

Tím bude fakticky na finálních kmitočtech MUXu 22 obsahově pokračovat přechodová síť 12. Ke změně dojde až 30. června 2020, což v mnohých případech bude znamenat další, ale poslední, přelaďování přijímačů. Náplastí bude, že od této doby se budou moct projevit všechny změny v kvalitě přijímaných signálů. Do té doby se také potvrdí současný trend, že se zvyšuje podíl opožděného sledování, což bude podporovat interaktivní HbbTV verze 1.5 nebo i 2.0, umožňující i tematické sledování VOD. Důležité také bude, jak anténářské firmy stihnou přeladit z PS 12 na MUX 22 (a nastavit správnou úroveň) během jednoho dne domovní stanice STA, zejména ve velkých aglomeracích, kde se jedná o různé kanály. V Praze, kde by mohl být problém s STA největší, však podle posledních zpráv dojde k několikatýdennímu souběžnému vysílání přechodové sítě 12 a finálních DVB-T2 sítí MUX 22 a MUX23, takže i anténáři získají čas na přeladění a tento problém může být vyřešen.

Technická řešení České televize

Úvodní slova Michala Kratochvíla z ČT patřila zavedení piktogramu do vysílání vypínané sítě MUX 1 ve středních Čechách od 1. listopadu. Současně s vysíláním piktogramu je navázána vysvětlující kampaň a grafická lišta s verbální informací.

Piktogram ČT ve vypínané síti DVB-T

Informace o tom, že po vypnutí středních Čech bude piktogram označovat kompletně celou síť DVB-T, vyvolala značnou nevoli některých přítomných. Dle jejich názorů to vyvolá zbytečný chaos a nadměrnou poptávku po nových zařízeních a bude tak přihrávkou nepoctivým obchodníkům a provozovatelům tzv. „chytrých antén“. Pan Kratochvíl ale reagoval, že z technických nelze ostatní regiony oddělit a piktogram bude během Vánoc a Nového roku vypnut. Další termín vypínání je totiž ve východních Čechách a Voticích již 7. ledna a na Ústecku 30. ledna, kde bude kanál 50 přechodové sítě nahrazen kanálem 33.

O výrobě signálu pro vysílání v DVB-T2 se mnoho nepsalo, ale součástí přechodu je i změna formátů u HD vysílání z formátu rozlišení 1920x1080i s prokládaným snímáním (interlaced) na 1920x1080p s progresivním snímáním a snímkovou frekvencí 50 Hz místo 25Hz. Nový headend, který byl v ČT spuštěn již 30. října v 15:20 je na tento standard sice připraven, ale odbavovací pracoviště a další technologie musí být dobudovány, takže toto zvýšení kvality bude uvedeno do provozu až v roce 2021. Do té doby bude pokračovat, tak jako u ostatních sítí CRA, překládání ze zdrojového signálu 1080i na výstupní 1080p.

Hlavním cílem nového headendu však bylo umožnit celoplošné regionální vysílání. Byla zvolena metoda použití dynamických PMT tabulek, neboť dle českého D-booku to přijímací zařízení na našem mají umožnit. Je jen škoda, že do D-booku nebyla zahrnuta i vlastnost zpracování PLP (tzv. Physical Layer Pipes). Regionalizace kanálů na úrovni headendu podle popisu pana Kratochvíla probíhá pomocí PMT tabulky následovně: poslání příkazu na snížení bitrate celostátních kanálů, několikasekundové vyčkání na povlovné provedení, následuje přimultiplexování regionálních kanálů do nového datového toku a současně signalizace této změny úpravou PMT tabulky. Set-top boxy na přijímací straně zareagují za 100 – 1000 ms. Technické podrobnosti byly předneseny na pardubické konferenci Radiokomunikace 2019 a uveřejněny ve Sborníku Přednášek.

Parametry statistické multiplexu České televize pro celostátní a regionální vysílání (Zdroj: Karel Trpák, Regionální vysílání ČT v síti DVB-T2, prezentace Konference Radiokomunikace 2019)

Po ukončení modernizace technologie odbavování počítá Česká televize s 6 základními programy, 4 regionálními programy, jedním programem UHD ve 4K, včetně HDR a WCG a 12 live webovými streamy.

Diváci a DVB-T2

Výzkumem pro ATO (Asociace Televizních Organizací) se zabývá Nielsen Admosphere. Paní Hana Friedlaenderová z této společnosti na začátku uvedla srovnání českého a průměrného světového a evropského diváka. Průměrný čas strávený před televizní obrazovkou ve světě je 2 hodiny a 55 minut, v Evropě 3 h. 45 min. a u nás přes 4 hodiny. Rekordmanem je však rumunský divák s 5 a půl hodinami. V tomto kontextu našeho diváka je však pozoruhodné, že podle výzkumu z 3. čtvrtletí tohoto roku, největší procento (25 procent) bude řešit změny ve vybavenosti na novou příjmovou technologii, až to bude nezbytné. Potěšitelné je ale, že druhé nejvyšší zastoupení (23 procent) už nebude řešit nic, protože vysílání v DVB-T2 již sleduje. Početnou skupinou (18 procent) jsou také ti, vůbec nic neví o tom, že by se měli vybavit na nový standard. Zařízení na DVB-T2 má již připravené devět procent obyvatel. O změně příjmové platformy, jako jsou placený satelitní příjem, kabelový nebo IPTV, uvažují pouhé dvě procenta dotázaných. Žádný výzkum ale nezachytí ty případy, kdy dobře informovaný divák se před dvěma lety spolehl na technické informace renomovaného prodejce na jeho webových stránkách a nezkontroloval si skutečné údaje v dodané technické dokumentaci, jak se to stalo jedné mé známé. Prostě důvěřuj, ale prověřuj.

Celou prezentaci Čeští diváci na prahu druhé vlny digitalizace jakož i prezentaci Dušana Straponě z Datartu najde čtenář v příloze.

• PREZENTACE: Čeští diváci na prahu druhé vlny digitalizace
• PREZENTACE: Příprava na změnu vysílacího standardu a vliv změny na retail