Jen jediný televizor s obrazovkou OLED pocházející od TP Vision nepoužívá operační systém Android TV a nachází se tudíž na samém počátku nabídky. Právě se na něj díváte a za chvíli také zjistíte, jaký je. Nebo jak se alespoň za provozu choval.

Doporučená cena 39.990 Kč (současná je 38.990 Kč) je vyšší než jsme čekali, původně ovšem bylo oznámeno plných 42.999 Kč. Nicméně OLED754 svým označením v letošní firemní hierarchii na nejnižší příčce skutečně je a levnější je v rámci značky už jen doprodejový loňský Philips 55OLED803.

Výbava je vcelku na úrovni i když například zdvojené tunery tu nejsou. Televizor používá obrazovku OLED s rozlišením Ultra HD (4K) s bezrámečkovým designem, která je posazena na decentních nožičkách z leštěného chromu s nápisem Philips na jedné z nich. Na zadní straně je třístranné osvětlení pozadí televizoru Ambilight spojené s možností ovládat vynikající Wi-Fi LED žárovky řady Philips Hue a k dispozici je i kompletní tunerové osazení podporující kodek H.265/HEVC na všech signálových cestách, kde to má smysl. Televizor byl ostatně u CRA pro příjem v DVB-T2 certifikován a tudíž opatřen logem „DVB-T2 ověřeno“.

Neméně důležité je zabudování výborného obrazového procesoru P5 a stejného čtyřjádrového procesoru jako v ostatních OLED, což je v obou případech skutečně znát. Ze standardů pro práci s vysokým dynamickým rozsahem je tu HDR10, HDR10+ a Dolby Vision, nejspíše ale také televizní HLG, které TP Vision jednou uvádí a podruhé nikoli.

Televizor pohání firemní linuxový operační systém Saphi s inovovaným uživatelským rozhraním o kterém jsme už podrobně psali u testu Philips 55PUS6703 a který je nyní možná ještě rychlejší (většinou). Pochopitelně chybí Google Chromecast, který je vyhrazen pouze přístrojům s Androidem, a Philips 55OLED754 se Saphi tak pro sdílení bezdrátové obrazovky používá systém Miracast. Samotné Wi-Fi je – stejně jako u ostatních OLED – typu Wi-Fi 5 (802.11 ac), dálkový ovladač je pro naše podmínky infračervený. Zesilovač má 40 wattů a je proveden jako 2.1. Výkon 2x 8 W je pak vyhrazen pro středo-výškové reproduktory vyzařující do podstavce, pro subwoofer (zadní strana) je určeno zbývajících 24 wattů.

K TÉMATU:

 

Svižná instalace, Wi-Fi i přes WPS

Tenounký panel je posazen na dvou nizoučkých kovových nožičkách jejichž montáž je snadná nicméně následně máte co dělat, abyste televizor zespodu rukama uchopili, resp. pod obrazovku vůbec dostali prsty, což je u většiny OLED pro přenášení klíčové. Instalace je rychlá, po výběru češtiny se volba země změní na Česko, pro připojení přes Wi-Fi lze využít tlačítko WPS. Oproti Androidu je tu posun skutečně znát i přes řadu souhlasů s čímsi a možnost párovat ovladač s televizorem (přes RF), což je ale určeno pouze pro hlasový asistent Alexa, který v češtině ani slovenštině nepracuje. Na závěr se televizor zeptá na HbbTV a je tudíž na vás, zda si ho zapnete či vypnete. Je pochopitelně lepší ho centrálně zapnout a pak si ho případně – přes kontextové menu – na příslušném kanálu vypnout.

Po naladění televizoru seřadíte stanice přes oblíbené položky, které najdete pouze v seznamu kanálů na tlačítku List (je sdruženo s EPG/TV Guide, takže je třeba déle podržet). Bohužel televizor měl občasné problémy se zobrazováním stanic a i když kupříkladu u rozhlasu vyvolávalo seznam kanálů také OK. U televizních stanice se to však nepovedlo nikdy. Tady bylo opravdu třeba déle podržet tlačítko TV Guide/List a odhadnout čas, protože nestačí jen držet a čekat. Seznam se totiž ukáže až když tlačítko pustíte a pokud ho podržíte příliš krátce, objeví se EPG.

Tohle není právě dobrý systém a majiteli komplikuje práci.

Po instalaci máte standardně zapnuto osvětlení Ambilight a také funkci WoWLAN, tedy probuzení po bezdrátové síti. Na ni pozor, protože významně zvýší spotřebu v pohotovostním režimu.

Nový dálkový ovladač je zvláštní. Tlačítko EPG (TV Guide) sdružené s vyvoláním seznamu kanálů (List) najdete v pravém dolním rohu, „i“ (Info) naopak v levém horním. Přitom jsou tu i dobré nápady – třeba umístění ztlumení zvuku k hlasitosti. Bohužel každodenní ovládání je komplikované.

Ovládání většinou svižné, bude ale třeba si zvyknout

Dálkový ovladač je trochu schizofrenní a má dvě centra. Jedno je kolem kurzorového kříže s OK uprostřed, druhé u tlačítek hlasitosti kombinovaných s vypnutím zvuku a tlačítek postupné volby kanálů. Tady zmáčknutí prostřední části generuje volbu TV/Exit, tedy návrat do televizního tuneru a škoda přeškoda, že alespoň tady není vyvolání EPG či seznamu kanálů. Jak vidíte z fotografie výše, mezi nimi je umístěna klávesa připomínající symbol Windows (má znázorňovat motýla a TP Vision to umí lépe). Přes ni se vyvolává část zvaná Smart TV fušující do řemesla nabídce Home. I tohle je tak nějak nepochopitelné…

Díky umístění číselné klávesnice zcela dolů, televizor není vhodný pro ty, kteří ji používají k přepínání stanic. Orientován je tak spíše na diváky preferující postupnou volbu. Jelikož je tlačítko List sdruženo s EPG (TV Guide) a umístěno zcela vpravo dole, mnozí si budou muset zvykat a snad budou šikovnější než já. Přiznám se, že nevím o televizoru, který by to měl vyřešeno takto. Drtivá většina výrobců se snaží umístit vyvolání programové nabídky co nejblíže k OK/Enter stejně, jako vyvolání seznamu naladěných stanic. Proč TP Vision situaci takto komplikuje a jednoduše nepřiřadí seznam tlačítku OK s nímž ostatně už léta koketuje, je rovněž nepochopitelné.

Ve volbách v domovské nabídce je to už přece jen jednodušší a jsou dělány řádově lépe. Tady se totiž dají ikony na jednotlivých lištách posunout na pro vás výhodnější místo a typicky je to vidět u menu nastavení, kde TP Vision začíná nesmyslnou volbou ladění kanálů, kterou potřebujete jednou za čas. Díky možnosti úprav to brzy bude za vámi a na prvním místě můžete mít třeba „Vypnutí obrazovky“ hodící se nejen u poslechu rozhlasu. Hned vedlejší záložka – Sledování TV – vás pak možná pohodlnější cestou vezme do seznamu naladěných stanic a do EPG a je dobře, že výrobce nabídl alespoň nějakou alternativní cestu. Mimochodem nejednost a nesystémovost v ovládání se projevuje i v tom, že v menu nastavení pohodlně kolujete, ve výpisu multimédií či ve vodorovných nabídkách na tlačítku Home nikoli.

Programová nabídka je bez obrazu a zvuku a za konkurencí pokulhává. Tady je navíc umocněna špatným umístěním tlačítka pro její vyvolání. Vše komplikuje i její sdružení s vyvoláním seznamu stanic (List)

EPG stále slabší, občasné potíže s HbbTV

Programová nabídka i v sezóně 2019/2020 pokračuje ve stejném stylu jako dříve i když se už pár let mluví o tom, že ji TP Vision předělá do obecně přijatelnější podoby. Bohužel v případě tohoto televizoru došlo ještě ke zmiňovanému problému s umístěním a sdružením příslušného tlačítka pro její vyvolání a jak se zdá, TP Vision dál neochvějně zkoumá, co potencionální majitelé jejich televizorů chtějí a hlavně co vydrží.

Jak EPG vypadá, vidíte na snímku výše (je bez obrazu i zvuku), pořady se u DVB-T/T2 stahují po přejetí na stanici na novém multiplexu. Jak je ale u značky zvykem, můžete si je ale přes kontextové menu manuálně stáhnout pro všechny stanice najednou, což pochopitelně trvá řádově minuty, někdy i více než pět. Výtečné ale je, že si televizor po probuzení z pohotovostního režimu většinou pořady pamatoval, a to se málo vidí. Škoda, že TP Vision nepřidá do EPG alespoň zvuk. Vše by bylo lepší.

Programová nabídka je k dispozici pro osm stanic, informace u vybraného pořadu jsou minimální a pokud chcete více, musíte zmáčknout „i“. Přes toto tlačítko, zmáčknuté ovšem mimo EPG, se také dostanete do druhého náhledu na programovou nabídku, který ve dvou sloupcích zobrazí právě vysílané pořady a ty následující. Jestliže si v EPG nastavíte připomínku na pořad, televizor se dokáže z pohotovostního režimu probudit, což je samozřejmě vynikající.

Lokálních aplikací na firemní platformě TP Vision, Saphi, mnoho není a narazil jsem jen na Banaxi a Voyo. Jinak nechybí obvyklé Youtube a také například Netflix, který konečně – po několika letech – zavedl českou úvodní stránku. Chytré funkce televizoru jsou ale především o HbbTV a Youtube, které najdete i na tlačítku Smart TV v pěti dlaždicích s filtrovaným obsahem například pro Video, News, atd. (jak vidíte, nabídka není lokalizována).

Co se týče hybridního televizního vysílání HbbTV, tedy populárního „červeného tlačítka“, to bylo tak trochu problematické. Pracovalo sice na všech kanálech, včetně například ČT, Primy a Novy, ale po delší pause na pořadu někdy vypadl zvuk, často pak u všech tří výše zmiňovaných aplikací HbbTV vypadával v okamžiku návratu ve videu třeba o minutu, dvě nebo naopak při skoku dopředu. Pak se sice přehrávání opět rozběhlo, ale bez zvuku a často bylo třeba pořad ukončit a znovu spustit.

Bohužel u FTV Prima se postupně ukazovalo (zkoušel jsem jak volnou verzi, tak verzi s přihlášením a u jednoho videa i verzi placenou), že pokud je v pořadu více vnořených reklam (novější díly Temného kraje) běh aplikace se zpomaluje skoro k nepoužití. Čekání na naběhnutí další reklamy pak bylo delší a delší, někdy se přehrávání zcela zaseklo i když si aplikace většinou pamatovala poslední pozici a dokázala se k ní vrátit. Těžko říci, zda je to věcí televizoru nebo aplikace, ale spíše bych se klonil k tomu druhému. V případě placené verze, která je bez reklam, se video přehrálo bez potíží, ovšem až na zmiňovaný problém se zvukem, který byl i zde.

Další věcí na kterou u HbbTV můžete narazit, je šetřič obrazovky, který je u OLED pochopitelně zásadní. I když – obecně vzato – u tohoto přístroje fungoval velice dobře, občas se stávalo, že se při přehrávání pořadu přes HbbTV sám od sebe spustil a občas prošel i do běžného televizního vysílání. Nebylo to pravidlem, ale někdy jakoby televizor netušil, že mu na obrazovce něco běží a myslel si, že tam má statický obraz. Zpráva od výrobce na toto téma říká následující: „u OLED obrazovky se spouští spořič (Philips Shield) při detekci statického obrazu, ochrana OLED obrazovky – ale nikdy při sledování TV Live pořadu či aplikace či HbbTV. Pouze při Pause, a to platí pro všechny zdroje signálu.“

U mě to rozhodně fungovalo jinak!

Po přepnutí na rozhlasovou stanici se šetřič obrazovky v podobě loga Philipsu automaticky spustí po asi dvou minutách, to samé platí například i v menu nastavení. U rozhlasové stanice, a vlastně i všude jinde, však ještě můžete plně vypnout obrazovku televizoru a ponechat pouze zvuk. Bohužel se to nyní dělá dosti komplikovaně. Dříve to naopak šlo jednoduše přes kontextové menu či zelené teletextové tlačítko, nyní musíte do voleb domovské nabídky (Home) a zabere to nějakých sedm, osm či deset zmáčknutí tlačítek podle toho, jak moc si menu upravíte. V každém případě to ale příliš operativní není. Škoda, že volba zmizela z kontextového tlačítka, kde je mimo jiné výborná informace o kanálu či vypnutí HbbTV u dané stanice. Někdo zjevně „inovoval“.

Vstup do multimédií je přes domovskou nabídku (nebo tlačítko vstupů a výstupů) zvlášť pro USB a zvlášť pro síťové médium. Správce souborů je tradiční textový a byl by výtečně ovladatelný, kdyby by se v něm dalo kolovat.

Většinou výtečná multimédia

Zabudovaný video přehrávač, resp. správce souborů, neumožňuje kolování, ani u USB média, ani u síťového média (DLNA), což je bohužel letitý problém značky. Přitom v menu nastavení to jde. Ještě horší je však to, že při přerušení přehrávání videa a jeho opětovném spuštění se objeví nabídka „pokračovat v přehrávání“, ale televizor má vysvícenu volbu OK, což znamená nepokračovat. Proč se tato amatérská chyba neustále někde opakuje nevím. Mohl bych mluvit o porušení základních pravidel, o absenci v hodinách ergonomie, atd., atd. Nebudu, protože to postrádá smysl a pořádek by si v tom měl udělat výrobce. V tomto případě je to škoda o to větší, že zbytek multimédií byl prakticky perfektní.

Přehrávat je můžete s výběrem druhu (foto, hudba, video) nebo na jeden zátah, přes síť to ale šlo pouze separátně. Externí titulky (jen USB) nabízí televizor ve třech velikostech a mají správně zvolený font. Je tu i možnost kompletního ovlivnění vlastností, včetně synchronizace a barvy. Výborná je také formátová kompatibilita. Ve fotografiích byl zvládnut jak JPG, tak GIF, BMP, PNG a MPO (3D snímky přehrávané jako 2D), u muziky pak WAV, MP3, WMA a FLAC. Přehrán byl ale i FLAC HD klidně i se 192 kHz.

V případě videa přes USB (po sítí to bylo podobné) televizor zvládl všechny soubory, které jsem mu nabídl ať už šlo o čistý MPEG-4, XviD, AVC, AVCHD, H.264 či HEVC v MKV a rozlišení HD Ready, Full HD či Ultra HD. Skvěle pak Philips přehrál Full HD nahrávku s tokem 22 Mb/s stejně jako záznam z britské BBC (8 Mb/s, TS). Na jeden z mála zádrhelů jsem narazil u DivX 5, který podporován není. Jak už bylo naznačeno, po síti nejsou podporovány externí titulky i když je na kontextovém menu najdete a můžete je například vypnout či zapnout.

Obsah s technologií vysokého dynamického rozsahu HDR televizor krátce ohlásí a zkoušen byl jak ve standardu HDR10, tak s Dolby Vision. V druhém případě však televizor u oficiálního 4K videa „Dolby Vision-DoViTrailer_with_Atmos.ts“ (podle VLC: MPEG-H, Part 2/HEVC, 24 sn./s) ohlásil, že formát videa nepodporuje. V případě HDR10 bylo vidět, že nastavení zejména pro tmavší scénu je v duchu doby i když možná o něco jemnější, než je dnes zvykem. Efekt sice byl patrný, ale podle mého ne tak výrazně, jak by být mohl. Tohle je však vysoce individuální záležitost každého z nás.

Kontextové menu v televizním tuneru. Chybí především možnost vypnout obraz a ponechat pouze zvuk.

Většinou svižný, ale pár věcí jestě není dotaženo

Krátce po zahájení testu dorazila aktualizace firmwaru, takže jsem televizor začal zkoušet znova a všechny poznatky jsou s touto novou verzí „091.002.078.253“. I přesto že se firmware postupně vylepšil (musel jsem udělat snad tři nebo čtyři kompletní reinstalace) bylo vidět, že je ještě trochu nevyzrálý, ovšem část problémů (z mého úhlu pohledu) jsou vlastnosti, což výrobce potvrdil. Typicky styl vyvolání seznamu stanic a pochopitelně umístění tlačítka, resp. ovládací styl. Obávám se však, že vypadávající audio u HbbTV jí asi nebude i když TP Vision zatím nic z toho jinde nezaznamenal. Zajímavé byly problémy právě v tomto případě. Kdyby se projevily jen na jedné stanici, resp. u aplikací jedné televizní skupiny (přehrál jsem desítky a desítky videí), nestály by pomalu za zmínku, protože nelze dost dobře zjistit, že za to skutečně může televizor. Bohužel v případě, kdy jde o potíže u aplikací všech tří hlavních televizních skupin je to už minimálně k zamyšlení. Navíc velmi náročné aplikace HbbTV u FTV Prima tu a tam dělaly televizoru dosti značné potíže a někdy hodně zpomalovaly práci, čemuž se lze (ve vyšší, či nižší míře) vyhnout v placené sekci jeho HbbTV. Jednou jsem byl nucen televizor vypnout fyzickým odpojením od sítě, jindy se třeba minutu, dvě točilo na obrazovce kolečko a pak televizor spadl do černé obrazovky. I když HbbTV na FTV Prima občas dělá potíže celé řadě televizorů, o set-top boxech nemluvě, přece jen jsme v cenové relaci kolem 50.000 korun.

Pokud jste zvyklí seznam kanálů vyvolávat číslicemi, OK, nebo nějakým speciálním tlačítkem, tady doma nebudete, protože OK takto bohužel nepracuje a druhá možnost je komplikovaná. Pokud jste ale měli typicky televizor Sony u něhož tlačítko vyvolání seznamu kanálů vůbec nebylo a pracovalo se přes EPG, tady to takto fungovat může a je to i jistá záloha pro případ, že byste se nerozuměli s vyvoláním seznamu kanálů jako já. Navíc je EPG poměrně rychle na světě i když se musíte připravit na to, že tlačítko je na problematickém místě.

Jinak se televizor se systémem Saphi i po mnohahodinovém provozu ukázal jako stabilní a svižný, ovšem s výše uvedenými výhradami. Zvukově byl standardní a není divu, protože dvojice hlavních reproduktorů je vysloveně jen „pár milimetrů“ nad stolem na který televizor položíte (nožičky podstavce jsou nizoučké) i když basy na tom byly o poznání lépe.  Obrazově byl ale skutečně na výši a kvalita udeřila do očí hned při prvním zapnutí, a to i na zcela běžných kanálech DVB-T2. Bohužel cena je hodně vysoká a pokud bych si mohl vybrat, počkal bych až klesne pod nějakých 33.000 Kč, nebo bych sáhl po právě doprodávaném Philips 55OLED803 za 32.990 Kč. Ten je po aktualizaci na Android TV 8 výrazně lepší, ostatně srovnejte si oba výrobky sami…

Napadá mě ale ještě jedno srovnání – nejbližší firemní letošní model (2019/2020) s Android TV, ať už si o něm myslíme cokoli, přijde o sedm tisíc více. Pokud to vezmeme napříč značkami a systémy, vidíme minimálně Hisense H55O8B za 34.990 Kč a Panasonic TX-55GZ950 za ty samé peníze (mluvím jen letošní kolekci). Podle mého je zcela jasné, kolik měl Philips 55OLED754 při uvedení na trh stát…

Hodnocení

  • PRO: výborný obraz, většinou rychlá odezva, upravitelná domovská nabídka, EPG s probuzením z pohotovostního režimu
  • PROTI: cena, EPG bez obrazu i zvuku, ovládání, včetně umístění tlačítka EPG/List a problematického vyvolávání seznamu naladěných stanic, šetřič obrazovky občas projde i do běžného televizního vysílání (mimo jiné), vzhledem k ceně (pro naše poměry) aplikačně chudší

Štítky