Na zápůjčku tohoto přístroje jsme čekali hodně dlouho. Svou mimořádnost potvrdil už při vybalování z krabice, což je poslední dobou hodně opomíjená oblast na které se neustále šetří a tak jsou materiály čím dál tím horší. Nikoli u Samsungu…

Značka na počátku roku oznámila, že odchod od klasických materiálů typu polystyren zahájí už letos a více najdete v samostatném článku „Samsung přechází, nejen u televizorů, na ekologičtější balení“. U The Frame je – „zahájení odcházení“ – znát a tomuto kroku musí každý rozumně smýšlející zákazník jen tleskat.

The Frame vychází z řady Samsung Q60 a je nabízen v úhlopříčkách 109 cm (43″), 124 cm (49″), 140 cm (55″) a 165 cm (65″). Zapůjčena byla první varianta, která se prý prodává nejlépe. Ceny jdou od 24.990 Kč do 44.990 Kč, podsvícení je vždy v rámu (Edge LED) a nikoli jak se často píše plošné (to má až řada Q70). V případě 109 cm bylo příjemně rovnoměrné, otázkou ale je co by udělalo při větších úhlopříčkách.

Frekvence obrazovky je u 109 cm (43″) a 124 cm (49″) vždy 50 Hz, v případě obou rozměrnějších modelů 100 Hz. V ceně dostanete „neviditelný kabel“ (televizor je řešen konceptem obrazovka + externí box s rozhraními, tunery, atd.), speciální držák na zeď a základní sadu obrazů a fotografií ze všech období, kterou využijete v režimu Umění. Dokoupit můžete rámečky v různých barvách a také přístup do obchodu s uměním z řady galerií. Více v samostatném článku.

Samsung QE43LS03 zaujme velmi kvalitní konstrukcí s poměrně hlubokým a na zadní straně zcela rovnou obrazovkou typu QLED (logičtěji QLCD), což můžete vidět ve fotogalerii. Na kovový rámeček se pak podle potřeby magneticky uchycují další. Výstup na sluchátka tu není (to ani SCART), ale můžete ho nahradit Bluetooth, které podporuje i Audio.

The Frame není také žádné tintítko, které už při vybalování pomalu překroutíte – hmotnost samotného dílu s obrazovkou je 21,9 kg při hloubce 43 mm. Tíntítko ale není ani externí jednotka (2,7 kg) obsahující část elektroniky, tunery a veškerá rozhraní až na jedno. Tím ji s panelem propojíte. Speciální, a dlužno říci hodně unikátní kabel systému One Invisible Connection je velmi tenký (průměr necelé čtyři milimetry) a postará se jak o přenos signálů z tuneru a rozhraní, tak o samotné napájení obrazovky. Při umístění na stěnu proto žádný jiný kabel k obrazovce tahat nemusíte a zatím je toto řešení vidět jen u Samsungu.

K TÉMATU: Samsung The Frame – jednou à la TV, jindy à la obraz

Velmi kvalitní balení, svižná instalace, podstavec bez šroubování

Balení televizoru je neuvěřitelné a přirovnal bych ho k Loewe. Široká krabice ve které se o přístroj nebojíte, bytelná obrazovka s kovovým orámováním navíc solidně hluboká. Takhle nějak má vypadat kvalitní televizor!

Dvě kovové nožičky do panelu pouze zastrčíte (při vytahování za ně stačí vzít jen trochu razantněji) a drží v něm sami o sobě (nešroubují se). Systémovou jednotku s konektory propojíte zmiňovaným tenounkým kabelem a na zadní straně ho zastrčíte do vybrání, takže vám nic nebrání ve velmi těsné instalaci na stěnu.

Zprovoznění televizoru bylo nezvykle svižná a i když Samsung nabádá ke stažení aplikace do mobilu, můžete to přeskočit. Pokud se budete k internetu připojovat přes Wi-Fi, lze použít tlačítko WPS.

Ladění pozemních kanálů bylo důkladné, následné fyzické třídění stanic, které vyvoláte v seznamu kanálů (v menu chybí) je bohužel stále slabé a navíc je tu chybně označená volba. „Změnit číslo“ (kanálu) ve skutečnosti znamená jejich prohození. Vybrat jde pouze jedna stanice, jestliže jich vyberete víc, můžete je jen například odstranit. Vedle fyzického setřídění lze využít i oblíbených položek.

Po instalaci uvidíte domovskou nabídku omezenu na živé TV vysílání (nejsou tu žádné aplikace) a režim Umění zcela prázdný. Tady musíte ještě pár věcí odsouhlasit, přihlásit se k účtu u Samsungu apod. V každém případě považujeme za lepší mít tyto věci mimo klasickou instalaci a postupně se k nim za provozu dostávat, než majitele televizoru zdržovat od jeho vytouženého „prvního pokoukání“. A tady je opravdu na co se dívat!

Informace zobrazované po stlačení OK.

Na ovládání se rychle zvyká, některé funkce jsou ale problematičtější

V ceně dostanete stylový ovladač, tentokráte v bílé, se kterým ale mají někteří potíže. Možným problémem může být pro ty, kteří hodně využívají HbbTV a i pro ty, kteří kanály přepínají tlačítky s číslicemi. Tomu se bohužel odpomoci nemá a některé akce se tu zkrátka dělají pomaleji než u konkurence.

Dálkový ovladač, který vidíte ve fotogalerii výše, má vysloveně pár tlačítek a místo vedle Power On/Off je opět nevyužito, což nabourává smysl pro symetrii. Pracuje přes Bluetooth, ale infra využívá k zapnutí televizoru. „Dálka“ je bohužel jiná než u dalších modelů 2019 a je spíše podobná modelovému roku 2018 – viz test televizoru Samsung QE55Q65, kde je vidět i srovnání s letošním zřejmě většinovým modelem ovladače.

U The Frame v zásadě nejsou přímá tlačítka pro spuštění on-line videoték a hlavně jsou prohozena tlačítka vyvolávající HbbTV a číselnou část. Shodou prapodivných okolností je také jedno chybně označeno. Když totiž zmáčknete sdružené tlačítko vyvolávající barevné teletextové klávesy objeví se uprostřed něj ještě jednou jeho ikona a nápis „Další“. Bohužel opětovné stlačení, ani delší přidržení, nic nevyvolá. To udělá až OK/Enter, což je také jméno, které mělo být na tlačítku uvedeno.

Jinak je ovládání svižné a vše je soustředěno na Home (domov). Přes něj se dostanete do všech koutů televizoru, včetně menu nastavení ve kterém se nedá kolovat stejně, jako ve správci souborů v multimédiích. Více k ovládání například v testu výše uvedeného televizoru.

U The Frame se musíte připravit na to, že tu chybí klávesnice s čísly a že seznam naladěných kanálů vyvoláte až delším podržením tlačítka „CH“ (Channel – postupné přepínání kanálů), což dosti zdržuje. Daleko lepší, a rychlejší, je přepínat mezi stanicemi krátkým stlačením „CH“ vyvolávajícím EPG. Následný pohyb kolébkového tlačítka pak způsobí přeskok o všechny stanice, které vidíte na obrazovce, takže vyhledání té vaší je docela svižné. Pokud se po seznamu chcete posunout jen o jeden kanál, zajistí to obvyklé šipky.

Klasická a také kvalitně provedená programová nabídka. Bohužel televizor se při zadání upozornění z pohotovostního režimu neprobudí.

EPG bez zvukové prodlevy, spousta aplikací a bezproblémové rychlé HbbTV

Programová nabídka je bleskurychlá s obrazem a zvukem, který se nepřerušoval ani při vstupu ani při odchodu. Po EPG se můžete volně pohybovat, stlačení OK na aktuálním pořadu vyvolá vstup na kanál, na budoucím pak obvyklou nabídku jejíž součástí je například upozornění na pořad. A funguje to i když na daném multiplexu nejsou pořady staženy, což nezvládá každý. Nabídka se také následně automaticky stáhne.

Aplikačně patří Samsung mezi nejbohatší značky a lokálních, či dobře lokalizovaných aplikací je tu skutečně hodně. My se budeme věnovat jen některým, jaké jsou tu další, najdete ve v samostatném článku „Vybíráte chytrý televizor pro DVB-T2? Zkontrolujte si, jaké nabízí domácí a lokalizované aplikace“.

Jak bylo řečeno, Samsung na lokální aplikace hodně dbá a je to jeden z důvodů, proč je tak oblíbený. Nejnovější aplikací je O2 TV, jinak jsme zkoušeli například Youtube, Lepší.TV (internetová televize), Pohádky.cz a HBO GO. Všechny pracovaly bez potíží, HBO jen z počátku ukazovalo prázdné obdélníčky (čtverečky) v místech kde například zatrháváte oblíbené pořady. Později se vše najednou objevilo ve správné podobě. Mimochodem vůbec tu nebyla aplikace Stream.cz, kterou by Samsung měl mít také.

Bohužel přístup na Voyo nám nebyl ze strany Novy obnoven, takže nemůžeme sloužit, naopak díky O2 jsme mohli vyzkoušet novou aplikaci pro O2 TV, která je postavena na stylu vodorovných lišt à la Android TV, takže pokud něco hledáte, hezky si to na liště odcvakáte doprava a pak zase zpět. Jeden rozdíl tu však je – aplikace při najetí na další lištu nezačínala od počátku, nýbrž skočila na stejnou pozici. Jinak ale byla aplikace plně funkční, po přehrání pár pořadů a živého vysílání jsme žádné problémy nepozorovali. Škoda, že se tvůrci více neinspirovali u HBO GO, který má nabídku dělanou výrazně lépe.

Pro práci s „červeným tlačítkem“, které nejprve musíte – po instalaci – manuálně zprovoznit, má televizor více než dostatečný výkon a jasně to bylo znát v operacích na Primě, kde dá HbbTV hardwaru hodně zabrat. Pro jistotu jsme tedy pustili skvělý Narcos hezky od začátku vyzkoušeli tak řadu pořadů, přičemž reklamy před počátkem i ty zasazené do pořadu správně navazovaly na pozici. Podobnou cestou se dnes zjevně vydává i Nova, takže tu sice oproti dřívějším dobám najdete řadu celých seriálových dílů, ale také reklamy na počátku (klidně i dvě minuty) a reklamy uvnitř. HbbTV jsme zde vyzkoušeli jen krátce, reklamy ale vždy navazovaly i když se někdy na udané pozici (vidíte je na časové liště) vůbec neobjevily. To se ale stává i na Primě i když těžko říci, zda tu reklama byla a nepřehrála se, nebo skutečně šlo jen o pozici bez nasazeného reklamního bloku.

U České televize problém nebyl ani v novém iVysílání, pracovala i stále nešťastně provedená lišta na ČT24, jejíž celý celostránkový výpis řada diváků vůbec neobjeví, protože vstup je udělán podivně a nenápadně. V každém případě ale z HbbTV na tomto televizoru vůbec nemusíte mít obavy, což poslední dobou není pravidlem ani u TV.

Vyzkoušeli jsme také sdílení obrazovky z našich testovacích mobilů s použitím výtečného multimediálního serveru Synology DiskStation DS414j a neméně dobrého Wi-Fi směrovače (routeru) TP-Link Archer C9 při napojení přes 5 GHz. Jak Sony Xperia XZ (F8331) se systémem Android 6.0, tak Samsung Galaxy A9 aktualizovaný na Android 9.0 obstály na výbornou a televizor k tomu využil Wi-Fi Miracast. Přenos byl spolehlivý a kvalita na nějakých 80 % zdroje. Tímto způsobem snadno obejdete někdy nižší multimediální kompatibilitu.

Softwarové ovládání ve videu přes USB či přes lokální síť vyvoláte OK. Zde nastavíte titulky, poskočíte po časové ose nebo třeba dáte Pause/Play. Pro poslední dvě funkce je na dálkovém ovladači i samostatné tlačítko.

Klasická multimédia Samsungu, solidní HDR

Správce souborů je tradiční – dva řádky rozměrných ikon, textový nebo jiný úspornější výpis se nastavit nedá stejně, jako se v něm nedá kolovat, což při práci se síťovým médiem (v serveru je 6 TB skvělých disků WD Red 🙂 samozřejmě zdržuje. Navíc je tu stále problém s pohybem a po dojetí na konec řádku, se šipkou vpravo neposunete na další řádek, což je tak nějak nepochopitelné.

Při samotném přehrávání videa je ovládání v pořádku až na nutnost čekat – po stlačení OK– na možnost odmáčknout Pause. Pokud ale využijete fyzické tlačítko na ovladači, žádná prodleva se nekoná. Navíc když vyjedete na časovou osu můžete se po ní skokově pohybovat, což je v podstatě nutnost, protože tu nebyl skok na čas a televizor si nepamatuje pozici na které přehrávání skončil.

Formátová kompatibilita je podobná jako například u televizoru Samsung UE50RU7472UXXH, takže více v testu. Výrobce ještě upozorňuje, že modely TV 2019 nepřehrají DTS a DiVx.

Co se týče podání obsahu s vysokým dynamickým rozsahem na něj televizor nijak neupozorní a protože nám stále chybí ukázky pro HDR10+, byl zkoušen pouze standardní statický systém HDR10. Tady se televizor velmi dobře vypořádával s přesvětlenou scénou, v případě scény tmavé bylo podání detailů spíše nenápadnější a nikoli tak výrazné jak bychom očekávali. Ale HDR je vysoce individuální záležitost a jde vždy o vnímání konkrétního diváka.

Režim Umění najdete klasicky na liště domovské nabídky na tlačítku Domečku a jsou dvě desítky děl rozdělených do dvou oblastí.

Výborný režim Umění s velmi kvalitním zobrazením

Proč má Samsung u tohoto televizoru tak široké rámečky obrazovky? Chce navodit dojem obrazu se vším všudy a rozhodně se to v případě této úhlopříčky daří! Ostatně s tím souvisí i vypnutí televizoru, které se dělá jinak, než je zvykem. Běžné krátké zmáčknutí tlačítka napájení vyvolá přepnutí do režimu Umění a na displeji se objeví aktuálně vybraný snímek (foto nebo obraz). Pokud tlačítko podržíte déle, objeví se typické vypnutí televizoru stažením roletek od spodu a shora. Je také zajímavé, že někdy až plakátové barvy, které vyhovují většině zákazníků, v okamžiku kdy se přepnete – nebo jste přepnuti – do režimu Umění skoro zmizí. Mimochodem pokud vás zajímá, kolik si televizor v režimu Umění vezme, což byl ostatně první dotaz kamaráda, kterému jsem vysvětlil o co jde, tak to bohužel výrobce neuvádí. Spotřeba by ale měla být zhruba o třetinu nižší než spotřeba celého televizoru.

Jestliže chcete zabudovanou kolekci rozšířit o další díla, můžete sáhnout po placeném přístupu (cca 130 Kč/měsíčně) s klasickým měsícem zdarma. Vše ovšem vyžaduje zadání vaší kreditní karty nebo platbu přes PayPal.

Z domovské nabídky Home vyvoláte vše možné. Ostatně jinak to tady ani nejde, protože dálkový ovladač má jenom pár tlačítek. Vstoupíte tak do menu nastavení, na aplikace či třeba do oblíbených kanálů.

Nepochybně odlišný televizor, ale také jeden z nejlepších od Samsungu

Vnější design je vymyšlen excelentně a provedení je pozoruhodné. Bohužel obrazovka je lesklá a zvláště tomuto přístroji by slušel klasický mat, který se už bohužel nevyrábí. To také limituje umístění televizoru zejména při použití v režimu Umění. Na obraz nebo fotografii se hodně špatně dívá, když se vám leskne…

Při správném umístění ale The Frame nenabízí jen skvělý obraz s výtečným resamplováním a schopností udržet pohybovou ostrost i při horších zdrojích, a to vysoce nad rámec ceny, ale i zmiňovaný výborný režim Umění. Ten z něj dělá něco neobvyklého i když je škoda, že ho výrobce nespouští například po přepnutí na rozhlasovou stanici (nebo alespoň tuto možnost nedá), nemluvě o tom, že tu chybí jakýkoli šetřič obrazovky i když chápeme, že by do tohoto konceptu příliš nezapadl. Bohužel ale také chybí možnost vypnout obraz a ponechat pouze zvuk. Mimochodem Samsung je zjevně natolik zaujat marketingem kolem The Frame, že najít na jeho stránkách – přes menu – parametry televizoru je snad za trest! I proto možná vzniká tolik nesrovnalostí…

I když tu nějaké mínusy jsou, o osud tohoto televizoru – nebo spíše konceptu – nemáme naprosto žádné obavy. Jak bylo řečeno úvodem, podle Samsungu se nejvíce prodává testovaná úhlopříčka lépe imitující dojem obrazu (tolik na vysvětlenou, proč byla zapůjčena tak malá, což dnes výrobci dělají neradi), ale tím bylo míněno zahraničí. V Česku jde pro změnu nejlépe na odbyt 55″ a našinci zjevně ani tak nejde o režim Umění, jakkoli je pozoruhodný, nýbrž o tuhle nádhernou a velmi kvalitně provedenou designovku za dobré peníze. Sice až vám někdy v daleké, předaleké budoucnosti (doufáme) odejde, budete muset vyměnit držák na zdi, ale co. Je to nádherný kousek výborně zpracovaného hardwaru jaký už jsme nějakou dobu neviděli. Takhle má – dámy a pánové – vypadat kvalitně provedený a nepochybně špičkový LCD televizor roku 2020. Jen houšť a větší kapky, protože poměr cena/výkon je tu na velmi vysoké úrovni ať si kdo chce, říká co chce.

Hodnocení

  • PRO: excelentní design, provedení i zpracování, kvalitní materiály, výměnné rámečky, systém One Invisible Connection, rychlé EPG, cena/výkon, parádní resamplování z nižších rozlišení, výtečná pohybová ostrost i obraz, ale…
  • PROTI: …při bohužel lesklé obrazovce, čekání na Pause při přehrávání videa (jen při použití softwarového ovládání), dvě chybně označené funkce tlačítek, HbbTV není po instalaci povoleno, náročnější třídění stanic