AKTUALIZOVÁNO – Pozemní televizní a rozhlasové vysílání patří k té části kritické infrastruktury státu, které nehrozí přetížení sítě z důvodu příliš velkého počtu diváků a posluchačů.

Neustálé zpřísňování opatření proti šíření nákazy novým typem koronaviru COVID-19 vede k přetěžování internetových sítí a výpadkům internetu. Zavedením celostátní karantény a výrazným zvýšením počtu případů, kdy lidé nechodí do zaměstnání a po dohodě se zaměstnavatelem pracují z domova, výrazně stoupl provoz internetových sítí, a to i mimo běžné špičky, které bývají podvečer a v noci. Občas se může stávat, že internetové připojení není úplně spolehlivé, a nemusí tak spolehlivě fungovat streamovací služby a IPTV. Rovněž řada internetových serverů, které zajišťují přenosy k aktuálním událostem okolo pandemie koronaviru, jako jsou tiskové konference vlády, obvykle nezvládají nápor uživatelů. Velký nápor svých uživatelů někdy nezvládají i některé velké IPTV a streamovací platformy. Český telekomunikační úřad a Ministerstvo průmyslu a obchodu proto vyzvalo provozovatelé on-line streamovacích služeb, aby na internetu nabízeli video pouze ve standardním rozlišení SD a nikoliv ve vysokém rozlišení. ČTÚ uvádí, že „Nižší rozlišení obrazu ve streamu ulehčí přetíženým datovým sítím, které v poslední době v kontextu s koronavirem a mimořádnými opatřeními výrazně narostlo.“

Kapacitní problémy internetové infrastruktury se netýkají jen České republiky, ale i ostatních evropských zemí. Evropská komise a BEREC (Orgán evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací), jehož součástí je i Český telekomunikační úřad (ČTÚ), vyzvaly poskytovatele obsahu a aplikací, aby zvážili přizpůsobení datové propustnosti při streamování videa. Současně EK a BEREC apeluje na uživatele, aby k hladkému fungování internetu v tomto kritickém období přispěli svým odpovědným přístupem a používali nastavení, která snižují spotřebu dat. Netflix již začal snižovat bitové rychlosti ve všech svých streamů v Evropě po dobu 30 dnů a YouTube souhlasil se změnou defaultního nastavení svého videa v Evropě z HD na SD. Také britská BBC na to reagovala tím, že uvažuje o podobné akci pro jejich službu iPlayer.

Jaký dopad má pandemie koronaviru na televizní vysílání? Dotčen není pouze přechod na DVB-T2

Lidé na Home Office a zavřené školy = problém

Také mobilní operátoři v prvních dnech po zavedení celostátní karantény zaznamenávali výraznější spotřebu dat a například Vodafone se potýkal s problémy při volání do jiných sítí. Na tom všem se podepisuje i uzavření škol a školek, což rovněž výrazně navýšilo zájem o volání a internet. Na některých místech se tak sítě dostávají na samou hranu funkčnosti. Jedním z důvodů může být nepříliš rozvinutá optická síť, kde kromě velkých měst internet málokde putuje po optickém vláknu až k cílovému zákazníkovi. Menší obce, ale i městské periferie musí spoléhat na místní dodavatele Wi-Fi, které mohou být přetíženy. Zvláště když tyto sítě musí zvládat vedle „běžného“ internetového provozu i zákazníky IPTV, pracovní videohovory lidí na Home Office a houfné používání streamovacích služeb, o stahování filmů z různých torrentů nemluvě.

Jedinou bezvýpadkovou službou pro šíření informací, ale i zábavy, tak zůstává televize a rozhlas. Pozemnímu televiznímu vysílání, které muselo kvůli uzavření obchodů s elektronikou a vyhlášení celostátní karantény pozastavit přechod na nový standard DVB-T2, žádné výpadky kvůli velkému zájmu diváků nehrozí. Nejde o obousměrnou komunikaci, ale jednosměrné šíření obsahu, u kterého nezáleží na tom, kolik uživatelů ho zrovna sleduje. Česká televize tak mohla v uplynulých dnech zaznamenat patnáctileté rekordy sledovanosti u hlavní zpravodajské relace Události, kterou sledovaly více než dva miliony diváků a její zpravodajský kanál ČT 24 v jednom dni zaznamenal kumulovaný zásah 4,5 milionu diváků. To jsou čísla, která by v jednom okamžiku u internetu vedla k pádu sítě.

Výpadky jako u internetu pozemní televizní vysílání nezná

Televize je jako informační zdroj nezastupitelná

V tak mimořádných situacích, jakou je celostátní karanténa, je bezplatné pozemní televizní vysílání, které je dostupné na klasickou anténu, nejdůležitějším informačním zdrojem. Je dobře, že došlo k pozastavení přechodu na DVB-T2, který by mohl některé skupiny diváků odříznout od možnosti sledování televize. Zvláště nejstarší generace často nemají nebo ani nechtějí internet a chytré telefony ovládají jen s obtíží. Jim zbývá jako základní informační zdroj televize a rozhlas. Je to přesně ta služba, kterou jim stát musí nabídnout a na kterou by měl být spoleh. Vzpomeňme na ničivé povodně koncem 90. let a začátkem tohoto tisíciletí. Byla to opět televize, která dokázala lidem předávat potřebné informace i v době, kdy telefonní sítě kolabovaly a internet byl tehdy jen v plenkách.

Dnes sice máme internet už téměř všichni, ale zažíváme opačný extrém: obsahu, který je možné na internetu sledovat, je už tolik, že pokud jej chce v jeden moment využívat velké procento uživatelů, některé části internetové infrastruktury nemají dostatečnou kapacitu a musí se přistupovat třeba k dobrovolným omezením, jako se děje nyní. A ještě bude dlouho trvat, než se to změní. Pokud vůbec, protože souběžně s vylepšováním internetových sítí dále roste datová náročnost. Videa se už běžně streamují v HD kvalitě a pozvolna se přechází na 4K, grafická náročnost stránek a reklam neustále roste. Je to nekonečný boj mezi požadavky producentů obsahu, uživateli a technickými možnostmi sítě. A vedle toho zůstává „stará“, klasická televize, které to může být jedno. Ta se ke svým divákům dostane vždy. Leda že by nastal úplný blackout. Ale ten by vyřadil všechno, i internet…

Štítky