Unikátní televizor Samsung QE43LS01 Serif v domácích podmínkách aneb „Extra těžká designovka“

Na první pohled jde o jasný retro styl, na druhý špičkovou obrazovku LCD typu QLED a zapomenout samozřejmě nesmíme ani na podlahový stojan a NFC pro rychlé napojení přes Bluetooth na horní straně. Přehrát muziku z mobilu je neskutečně snadné.

Na českých webových stránkách výrobce i v českých obchodech jsme Samsung QE43LS01 Serif nenašli a jak uvidíme dále, ani najít nemohli. Nicméně nastala otázka, jak se vlastně správně jmenuje? Všude je to trochu jinak a rozhodnout se podle jména na Samsung.com také dost dobře nešlo, protože zde bylo uvedeno „The Serif 2019 43″ QLED 4K HDR Smart TV in White“. Nakonec jsme sáhli po prostém Samsung QE43LS01 tu a tam, včetně titulku článku, okořeněném o název řady.

Testovaný Serif patří k modelové kolekci 2019 a má tři úhlopříčky – 109 cm (43″), 124 cm (49″) a 140 cm (55″). Vše je v rozlišení Ultra HD (4K) se 100 Hz a 10 bitovým LCD panelem. Ze systémů HDR jsou podporovány HDR10, HDR10+ a HLG a jak vidíte, chybí zejména Dolby Vision.

Všechny současné designové řady televizorů Samsung. The Frame jsme zkoušeli, o The Serif jde teď a snad se někdy dostaneme i k The Sero, které může mít obrazovku buď v tradiční poloze nebo na výšku à la mobil.

Unikátem je umístění přípojného bodu krátkodosahové technologie NFC na horní straně televizoru kam mobil se zapnutým NFC jednoduše položíte; samozřejmě nespadne, protože je tu plocha skoro 110 mm hluboká. U nového přístroje to máte naznačeno přelepkou, jakmile ji stáhnete uvidíte drobný prolis.

Jak bylo řečeno, televizor je bohužel bez DTS a Dolby Atmos, na druhou stranu nechybí obousměrné Bluetooth Audio, takže například vytvoříte spojení z mobilu do TV a z TV na nějaké externí repro nebo na zvukovou lištu. A tentokráte jsme, nejen toto, vyzkoušeli se třemi mobilními telefony a třemi verzemi Androidu.

Než se dostaneme k samotnému testu ještě veledůležitá drobnost: na Samsung.com (UK, aj.) byl už televizor uveden s HbbTV 2.0.1. U nás se celá řada 2019 dodává s verzí 1.5 s tím, že v budoucnu bude možná aktualizace a že modely 2020 už s dvojkou budou. I tak jsme na tom výrazně lépe než například v Polsku či Holandsku. Tam jde o HbbTV 1.0 a důvodem nebudou jen aplikace v daných zemích, ale nejspíše i rozličné poplatky za zabudování „červeného tlačítka“.

Nádherně jednoduchý podstavec

Podlahový podstavec tvoří čtyři ocelové tyčky zakončené na jedné straně závitem a na druhé gumou. K televizoru se dodává výborný obrázkový montážní návod a kompletace je velmi snadná. K jedné noze (na straně kterou potřebujete) ještě nacvaknete plastovou chráničku, kterou můžete vést tři, možná čtyři kabely. Napájení a anténní připojení je jasné, co jsme zkoušeli, vejít by se měl i jeden kvalitní kabel HDMI. Chránička se dodává jedna, ale otvory pro protažení kabelů v rámu televizoru jsou na obou stranách.

Instalace televizoru je rychlá a také chytrá až na špatně provedené připojení přes Wi-Fi. Televizor se úvodem zeptá na pár drobností (jazyk…) a hlavně na to, jaký tuner chcete ladit. Jakmile mu to řeknete, ladí si na pozadí a vy zatím doděláte pár dalších kroků, včetně připojení k internetu.

V instalaci překvapivě chybělo automatické nalezení sítě Wi-Fi a je tu jen možnost WPS nebo Přidat síť manuálně. A to televizoru překvapivě chybí konektor RJ-45, tedy Ethernet (LAN).

Propojení přes tlačítko WPS s bezproblémovým Wi-Fi směrovačem (routerem) TP-Link Archer C9 nedopadlo a s televizorem nedomluvil, což se mu nestává. Naštěstí se tím vůbec nemusíte zabývat a jednoduše to přeskočte. Po instalaci televizoru pak stačí zajít do menu nastavení, Obecné a Síť a tam už kupodivu vidíte dostupné sítě Wi-Fi a tudíž nemusíte manuálně zadávat identifikaci. Navíc je tu možnost připojit se i přes mobilní telefon (žádná sláva) a opět přes WPS. Kupodivu nyní se televizor bez problémů s Archer C9 domluvil a napojil, takže kdo ví, co se vlastně při instalaci dělo.

Při spouštění programové nabídky se zvuk nepřeruší a tohle umí stále málokdo. Televizor se v této podobě u nás prodávat nebude, takže se nedivte nečeským znakům.

Tradičně výborné EPG a bezproblémové HbbTV ovšem s manuální aktivací

O ovládání televizoru toho bylo na stránkách Televizního webu řešeno dost (třeba u testu Samsung QE43LS03 The Frame) a The Serif se v tomto ohledu nijak neliší. Fotografii zjednodušeného dálkového ovladače (dodává se jako jediný) vidíte v úvodní fotogalerii. Připomenout se sluší jen, že spouštění HbbTV je trochu složitější (na tři zmáčknutí), EPG je na kolébkovém tlačítku postupné volby kanálů (s Enter uprostřed) k dispozici na krátké stlačení, seznam naladěných kanálů na dlouhé, což je trochu zvláštní, vše se ale objeví dosti rychle. „Dálka“ má tedy jasná omezení, ale také své výhody. Využít u The Serif ale můžete i nějakou externí klávesnici k čemuž se dostaneme.

Nyní pojďme k EPG a HbbTV s krátkou zastávkou u aplikací o nichž toho také bylo napsáno dost. Z kolekcí 2019 se liší zejména tím, že abyste si je stáhli, musíte se přihlásit ke svému účtu u Samsungu. Bez toho šly využít jen ty, které už byly předinstalovány.

Programová nabídka EPG je tradičně s obrazem a zvukem a nabíhá bleskurychle. Jak můžete vidět z fotografie, nijak se neliší od dalších televizorů Samsung samozřejmě s výjimkou absence češtiny, což bude u prodejního modelu 2020 jistě v pořádku.

Po EPG se můžete volně pohybovat, OK na aktuálním pořadu vás přepne do tuneru, OK na jménu stanice vás na ni přepne, ale zůstáváte v EPG a OK na nějakém budoucím pořadu nabídne menu například s připomenutím pořadu. Pokud si ho zadáte, televizor se z pohotovostního režimu neprobudí.

HbbTV musíte u Samsungu manuálně po instalaci spustit, ale na rozdíl od let minulých to v kolekci 2019 jde velmi snadno (jděte na Home a příslušnou ikonu). Za provozu s ním také nebyl žádný problém jak u velkých poskytovatelů (ČT, Prima), tak u menších CS Mystery, či třeba Óčko a byl vidět dostatek výkonu o čemž to dneska hlavně je. Co se týče testu HbbTV 2.0 České televize, Samsung Serif (2019) dosáhl – údajně s HbbTV 1.5 – 85 %, a to je běžný výsledek přístrojů u nichž je oficiálně udáváno HbbTV 2.0.

Samsung QE43LS01 – bezproblémové zrcadlení obrazovky z mobilu z TCL Plex přes Wi-Fi Direct/Miracast.

Skvělé Bluetooth Audio i zrcadlení obrazovky z mobilu, nově i z TCL Plex

Zrcadlení obrazovky z mobilu, což je věcička, která se hodí nejen v případě nějakých aplikací, ale i při prosté nekompatibilitě multimediálního přehrávače v televizoru, bylo nečekaně pohodové a nekomplikované, a to ze všech tří mobilů navíc vybavených různými verzemi operačního systému Android.

Serif nemá Google Chromecast, ale disponuje univerzálnějším Wi-Fi Direct, resp. Wi-Fi Miracast. Telefon Sony Xperia XZ (Android 6.0), který má Miracast certifikován neměl sebemenší problém stejně, jako Samsung Galaxy A9 aktualizovaný na Android 9.0. Bez jakýchkoli potíží se ale napojil i levný a přitom výtečný TCL Plex s Android 10. Přenos videa probíhal – přes všechny tři mobily – v kvalitě limitně se blížící zdroji, a to se vidí málo.

První mobilní telefon se značkou TCL se hodně povedl (tedy až na Chromecast). Je spolehlivý, rychlý s výtečným LCD a pár vychytávkami, které jen tak nenajdete. To vše za bratru 6990 Kč s výbornou výdrží na baterii a neméně výbornou čtečkou otisků. A aktualizací na Android 10, která i trochu vylepšila foťák…

TCL Plex se kterým nyní nově testujeme (i kvůli Androidu 10 a poměru cena/výbava) má výborný displej s úhlopříčkou 16,6 cm (6,53″) se zajímavým čtecím režimem, který můžete nastavit jen pro některé aplikace (třeba pro skvělý CoolReader). Na rozdíl od drtivě většiny mobilů – a bohužel také televizorů – ještě disponuje nastavitelným tlačítkem. Není tak problém si u na něj na krátké stlačení dát svítilnu a třeba na podržení spuštění fotoaparátu. I když to zpočátku nevypadlo, u Samsung Serif se ho podařilo využít i pro zrcadlení zjevně přes Wi-Fi Direct/Miracast, protože TCL má Google Chromecast implementován výrazně hůře (potřebujete speciální firemní aplikaci). Pokud se to potvrdí dalším zkoušením (zatím jen čtyři televizory, u tří komplikované, ale pouze přes Chromecast), půjde pro tuto funkci o jeden z nejlevnějších skutečně použitelných mobilů. Více v testu na digirevue.

K Samsung Serif jsme zkusmo připojili i bezdrátovou mini klávesnici s dotykovou destičkou Tesla TEA-0001 (více zde) a fungovala stejně dobře (plus, mínus) jako u televizorů s Android TV, kde je to ovšem také plus, mínus, protože někdy zlobí třeba Enter. Pro zadání například přístupových hesel je to ale v každém případě výborná věc. A slibované NFC v praxi? Jdete si takhle kolem televizoru uvedeného do pohotovostního režimu s mobilem v ruce a zapnutým NFC. Položíte ho na horní rám televizoru a zajdete si udělat kafíčko. Televizor se zapne a propojí se přes Bluetooth, které mobil aktivuje automaticky a pokud máte spuštěno třeba streamování hudby přes AIMP pro Android, automaticky se přesměruje na reprosystém TV. Bylo to svižné, funkční a hlavně bez starostí, a to u všech tří mobilů. Jako bonus dostáváte automatické probuzení televizoru z pohotovostního režimu.

Moooc hezky dělané!

Opačnou cestu – Bluetooth Audio výstup – jsme vyzkoušeli s výtečným reproduktorem Sencor Sirius SSS 6400N (více informací zde).

Samsung Serif QE43LS01 má přesměrování audio výstupu uděláno v rychlých volbách v části nastavení domovské nabídky. Pro první spárování je však nutno jít do celkového menu nastavení a části Zvuk. Zde vše proběhlo rychle a v pořádku a po spárování se zvukový výstup automaticky přesměroval na Sirius SSS 6400N, reprosystém televizoru se vypnul. Při dalším zapnutí externího reproduktoru vyžadoval televizor pouze potvrzení přepnutí audio vstupu, což je jistě správně.

Jestliže se přepnete do režimu rozhlasu, což je u Samsungu trochu náročnější, protože přímé tlačítko chybí, uvidíte, že se na rozhlasové stanici automaticky zapíná šetřič obrazovky v podobě loga kanálu. Bohužel možnost vypnout obrazovku a ponechat pouze zvuk tu chybí.

Domovská nabídka na tlačítku Home zajistí vstup nejen do nastavení, režimu Ambient, aplikací či třeba nejčastěji využívaných kanálů.

S podlahovým stojanem ve správné výšce

Autor by nikdy neřekl, že se mu bude takto zvláštně koncipovaný televizor líbit. Podle fotografií to rozhodně nevypadalo, ale když televizor smontujete a uvidíte ho na podlahovém stojanu na živo, je to něco úplně jiného. À propos podlahový stojan. Značná většina televizorů nejen v České republice je instalována do špatné výšky, což může až vést k bolestem za krkem. Ergonomie je v tomto případě jasná i když od výrobců občas slyšíme i něco jiného. Pokud si sednete do křesla nebo na gauč, nebo na jiné vaše oblíbené místo, měl by být střed obrazovky vzhledem k vašim očím níže o asi 10 stupňů (občas se mluví i o 12, 13). Měli byste zkrátka na televizor koukat spatra. Samsung to u tohoto modelu zvládl na jedničku s hvězdičkou a i to je jedna z obrovských výhod The Serif.

Televizor s hodně lesklou obrazovkou pochopitelně do každého obýváku nebude. Spíše je to o tom koupit si ho a pak mu uzpůsobit vše ostatní. Na podlahovém stojanu půjde o nepochybnou dominantu místnosti, která se dá navíc umístit o do prostoru, protože zadní strana je zcela hladká o což se stará speciální snímatelný kryt. Přívodní kabely se dají nacvakat k jedné nebo oběma nohám podstavce.

Obrazově je televizor jedním slovem výtečný pochopitelně pokud máte rádi, stejně jako většina, výraznější tzv. živější barvy, kterých se tu ale zdálo být méně, než obvykle. Možná to bylo tím, že obrazové režimy byly od sebe výborně odděleny a že například po přepnutí na režim Přirozený, obraz skutečně tyto sklony vykazoval a výborně to bylo vidět i na černobílém pořadu.

Podání obsahu s technologií HDR, přesněji řečeno HDR10, protože doteď bohužel nemáme ukázky v HDR10+, bylo méně výrazné, ale to vždy vysoce individuální. Subjektivně vzato lépe byl podáván obsah přesvětlený, než zatmavený. V každém případě je ale škoda, že televizor takovýto obsah vůbec neoznámí.

Samsung QE43LS01 The Serif se v této konkrétní podobě v Česku nebude prodávat a tak není divu, že cena není známa a čeština třeba v EPG pokulhává. Jde o model 2019 a místní zastoupení hned na jaře chystá rovnou model z kolekce 2020. Ten by měl být v podobné cenové relaci jako The Frame, tedy dnes něco kolem 27.000 Kč za 109 cm. Lišit se ale od modelu 2019 příliš nebude i když záleží na úhlu pohledu. K dispozici má být zejména nová verze operačního systému Tizen a zřejmě také částečně upravená domovská nabídka, takže počkejme, jak zásadní to ve skutečnosti bude. I tak jsme hodně rádi, že jsme se na tento designový skvost mohli podívat v domácích podmínkách. A pokud máte na vizáž televizoru jiný názor, což je samozřejmě vaše věc, než všechno zcela zavrhnete zamyslete se nad tím kolik se u nás nabízí přístrojů s podlahovým stojanem a kolik se u nás vlastně prodává designových televizorů jako takových. Pak možná se slovy o unikátnosti a jedinečnosti budete souhlasit.

Pro případné zájemce pak ještě jedna důležitá poznámka – televizor na zadní straně nemá přípravu na montáž VESA a tudíž se nedá připevnit na zeď. Je však možné podlahový stojan odmontovat a televizor posadit na nějakou skříňku nebo parapet tak, jak to vidíte ve fotogalerii na začátku článku. Pokud se v tomto okamžiku správně ptáte po stabilitě, není třeba mít obavy. I při dosti značném rozkývání se televizor bez problémů udržel a bylo to v podstatě stejné, jako se současným běžným středovým podstavcem.

Hodnocení

• PRO: styl, který nepřehlédnete, televizor je na podlahovém stojanu v ergonomicky správné výšce (!), výtečný obraz i resamplování, možnost umístit TV na podlahu i na skříňku, spousta lokálních či dobře lokalizovaných aplikací, parádní Bluetooth s NFC, excelentní zrcadlení obrazovky z mobilu (v kvalitě zdroje)
• PROTI: chybí konektor RJ-45, absence Dolby Atmos, Dolby Vision, DTS a DTS-HD Master Audio