České Radiokomunikace již vyjednávají s Českým telekomunikačním úřadem o konkrétních kmitočtech, záleží však na výsledku mezinárodní koordinace se sousedním Polskem.

Nejen Česká televize, ale i programy komerčních stanic šířené Českými Radiokomunikacemi (CRA) se dočkají nových dokrývačů pro pozemní digitální vysílání ve standardu DVB-T2 v Krkonoších. CRA je plánují zprovoznit konkrétně ve Vrchlabí a Špindlerově Mlýně, aby vyřešily problém s odrazy signálu z velkých vysílačů, které komplikují příjem DVB-T2 vysílání zejména u veřejnoprávního multiplexu 21 České televize. Multiplexy s komerčními programy sice tak velký problém nemají, protože nevysílají v tak velkých jednofrekvenčních sítích jako ČT, CRA však oba nové dokrývače použijí i pro multiplex 22 a 23, aby předešly komplikovaným úpravám antén diváků pro příjem signálu z různých směrů.

Kdy odstartují? Nejdříve v dubnu

Záměr již posvětil i Český telekomunikační úřad (ČTÚ), s nímž nyní CRA vyjednávají o konkrétních kmitočtech a maximálním povoleném výkonu dokrývačů. I když již existuje představa, na jakých kanálech by mohla trojice multiplexů DVB-T2 vysílat, ČTÚ musí nejprve provést mezinárodní koordinaci kmitočtů se sousedním Polskem, než vydá k těmto kmitočtům oprávnění. Podle odhadu CRA by nové dokrývače mohly začít vysílat nejdříve v dubnu. Diváci z Vrchlabí a Špindlerova Mlýna pak budou moci přijímat signál na jiných vysílacích kanálech, než používají základní vysílače velkého výkonu těchto tří multiplexů, aniž by museli řešit úpravu příjmových antén.

Právě úpravou antén, respektive jejich lepším směrováním na konkrétní vysílač, by se podle CRA dal vyřešit současný problematický příjem signálu České televize u drtivé většiny domácností. Diváci z dotčených lokalit ale většinou nechtějí s anténami hýbat a spoléhají na to, že když v éře DVB-T přijímali signál bez problémů, bude tomu tak i po přechodu na DVB-T2. Vysílání v novém standardu se ale chová trochu jinak než DVB-T a hlavním faktorem, který ovlivňuje kvalitu příjmu signálu, jsou velké jednofrekvenční sítě používané pro vysílání DVB-T2. Hlavní vysílací výhoda DVB-T2, tedy efektivnější využití kmitočtového spektra a možnost vysílat na výrazně menším počtu kanálů, se tak zároveň stává i nevýhodou, pokud diváci nejsou ochotni přizpůsobit novému vysílání příjmovou anténu.

Problém může být i na vašem přijímači

Na vině ovšem nemusí být pouze antény. Problematické jsou i citlivější tunery DVB-T2 u některých televizorů, které mají rovněž problém s odrazy signálů na shodném kanálu, tzv. echem a pre-echem. V laboratorních podmínkách není možné takovou komplikaci odhalit, protože v nich nelze nasimulovat jednofrekvenční síť se všemi možnými typy odrazů signálu, takže tyto přijímače většinou mají pečeť „DVB-T2 ověřeno“ od CRA, i když v reálném provozu mohou mít problém zejména s příjmem signálu velké jednofrekvenční sítě České televize. Děje se to především v místech, kde se příjmová anténa nachází zhruba stejně daleko od dvou podobně silných vysílačů vysílajících na stejném kanálu, takže například i v Praze nebo Brně a Ostravě.

Někteří výrobci přijímačů už na tuto potíž reagují a například společnost Samsung plánuje během března vydat aktualizaci firmwaru pro své televizory, která by měla problém s citlivějšími tunery řešit (pozn. red.: autor článku je externím PR manažerem společnosti Samsung Electronics Czech and Slovak). Diváci by měli ale zároveň prověřit, zda mají správně směrovanou anténu a co možná nejvíce zabránit kolizi příjmu signálu z více vysílačů najednou. Problematické jsou často i kabely vedoucí od antény k televiznímu přijímači. Přechod na DVB-T2 si zkrátka často vyžaduje technickou revizi na příjmové straně, neboť antény a anténní svody jsou často zastaralé a již za svým zenitem. To, co vyhovovalo v době analogového vysílání a přechodu na DVB-T, tak nemusí vyhovovat v éře pozemní digitální televize druhé generace DVB-T2.

Štítky