Jak se zavádí služby 5G u nás a v okolních státech?

Jak známo, v polovině tohoto roku mělo dojít k uvolnění 700 MHz pásma od DVB-T a toto pásmo mělo přejít pro využívání mobilními službami s použitím technologie 5G. Ta je charakterizována jako technologie ultra spolehlivá s nízkou latencí (zpožděním) a využitím v masivní komunikaci mezi stroji (IoT), autonomními vozidly v reálném provozu (V2V), zvýšením dostupné rychlosti až na 1 GB/s pro uživatele, navýšením kapacity sítě a tím v neposlední řadě k většímu objemu a dostupnosti video obsahu. Popis vlastností 5G a mapku Evropy s počty komerčního využívání jsme popsali:

Sítě 5G v době koronavirové krize: Jak se posunula příprava aukce kmitočtů v pásmu 700 MHz?

V mnoha zemích dnes dochází k poměrně velkému vzestupu technologie 5G. Jedna z posledních kmitočtových aukcí proběhla v Holandsku, kde KPN získala na období 20 let 20 MHz spektra v pásmu 700 MHz a nabízí vysoce kvalitní 5G služby s vynikajícím pokrytím po celém Nizozemí. Také získali 15 MHz v pásmu 1400 MHz a 40 MHz v pásmu 2100 MHz, aby okamžitě zvýšili mobilní datové rychlosti pro stávající 4G zákazníky a pro budoucí 5G služby.

Vedle tohoto vývoje jsme však viděli také zpoždění v přidělování 5G frekvencí regulačními orgány v řadě zemí včetně Polska, Chorvatska i České republiky. To bylo způsobeno zejména pandemií koronaviru, která zasáhla region v březnu a dubnu a způsobila zejména odložení přechodu na DVB-T2  a úplného uvolnění 700 MHz pásma. Současný stav ve středoevropském regionu s počty základnových stanic komerčně nabízejících 5G služby je na obrázku.

Počty základnových stanic 5G ve střední Evropě

Z uvedeného obrázku je patrno, že největší rozsah základnových stanic 5G v našem bezprostředním sousedství má Německo (s přidělenými kmitočty již před 2 lety) a Rakousko. U nás začátkem tohoto měsíce O2 sdělila, že se stala prvním operátorem v České republice, který spustil komerční službu 5G. Její nová síť bude od léta k dispozici pro 15% obyvatel Prahy. Z popisu nabízených telefonů pro tuto službu však vyplývá, že přístroje pracují na stávajících kmitočtech a ne na kmitočtech, které jsou u nás předmětem aukce, tj. 700 MHz a 3,5 GHz.

Aukce na kmitočty 700 MHz a 3,5 MHz u nás

V současné době zpracovává ČTÚ 26 připomínek zainteresovaných subjektů k již třetí verzi Vyhlášení výběrového řízení za účelem udělení práv k využívání rádiových kmitočtů pro zajištění sítí elektronických komunikací v kmitočtových pásmech 700 MHz a 3400–3600 MHz.

Po letmém pročtení většiny připomínek bude zajímavé, jak se s nimi ČTÚ vyrovná. Plyne z nich zjevný názorový rozpor mezi stávajícími operátory a případnými novými zájemci o uvedené kmitočty. Pohled se různí i v takových otázkách jako jsou standardy, na kterých se mají budovat budoucí sítě.

V argumentaci nechybí ani mnohokrát opakovaný pojem technologické neutrality, který by měl vést k vypuštění uvedení jakéhokoliv standardu, byť definovaného normami ETSI, které jsou mezinárodně akceptované a slouží ke kompatibilitě a interakci se zařízeními jiných operátorů i v sousedních zemích. ČTÚ má vůbec problémy “5G” definovat, čemuž se není možno divit, protože již dnes pro řadu operátorů jde v případě “5G” o marketingové označení pro jejich služby a nemá to nic společného s deklarovaným cílem vybudování gigabitové společnosti.

Aukční návrh dokumentace uvádí, že se požaduje „Standard 5G“, který je ale vágně a nejasně definovaný v seznamu definic a zkratek jako “zahrnující zejména standard přístupové rádiové sítě 5G NR (New Radio) v architektuře, která splňuje požadavky specifikací ETSI TS 123 501 (3GPP TS 23.501) a ETSI TS 138 401 (3GPP TS 38.401) nebo aktuálnějších” tj. 3GPP Rel.15. Sousloví „zahrnující zejména“ a „nebo aktuálnějších“ vyvolávají zásadní nejistotu v tom, jaké sítě mají budoucí držitelé práv stavět. Kromě toho v době uvedení sítě do provozu bude plně standardizována další verze Rel.16, nazývaná 5G Fáze 2, ještě letos, neboť 3. července byla připravena k tisku (uvedena do tzv. „zamrzlého stavu“) jako TR21.916, a další změny již nebudou před oficiální standardizací v orgánu ETSI možné. Kromě toho tato poslední verze 16 zahrnuje i společnou snahu provozovatelů vysílacích a mobilních sítí pro naplnění všech možností feMBMS (5G Broadcast) dle technické zprávy 3GPP TR 38.913 z hlediska požadavků na budoucí přístupové technologii k síti (New Generation Radio Access Technologies), včetně přístupu ze satelitních sítí a určení klíčových parametrů zahrnujících i v připomínkách diskutovanou latenci. Definice parametrů by měla zahrnovat celý set specifikací pro technologii 5G Rel.16 uveřejněný na stránkách 3GPP a vyloučila by veškeré pochybnosti, jak autor tohoto článku navrhoval v nevypořádaných připomínkách k druhé Výzvě.

Aplikování požadavků na sítě 5G 2. fáze (Rel.16) je zjevně důvodem, proč rakouský experiment TV vysílání v 5G (podrobnosti dále) ve své druhé fázi koncem roku bude upgradovat použitou technologii právě na poslední standard. Byla by škoda, kdyby nově budované sítě ustrnuly na vlastnostech z minula.

Další silný argument ve prospěch mandatorní podmínky budování sítí dle poslední 3GPP Rel.16 (včetně 5G Broadcast) představuje odlehčení technické infrastruktury pro mobilní provozovatele sítí a poskytovatele mobilních telefonů. Propojení jednotlivých buněk backhaul spoji je podmíněno nákladově náročným pokládáním nových a dalších vysokokapacitních kabelů z optických vláken. Tímto způsobem by zvýšené infrastrukturní náklady mohly být z dlouhodobého hlediska eliminovány, protože poslední verze standardu TR21.916 podporuje spolupráci různých sítí. V současné době existují u nás desítky tisíc mobilních základnových stanic k pokrytí prostřednictvím komerčních sítí GSM, UMTS a LTE, které budou muset být i rozšířeny o 5G. V případě použití feMBMS by pak bylo možno přenášet signály bez kabelů s použitím vysílačů HPHT.

Vzhledem k cílům provozu IoT a M2M, kdy vznikne nespočet nových zařízení vstupujících do sítí, je vhodná připomínka o ukotvení podmínky nabízet služby přístupu k internetu na základě IPv6, neboť stávající adresní prostor IPv4 je již dnes prakticky vyčerpán.

Jak je tomu u sousedů?

Rakousko, jak z výše přiložené mapky plyne, má v zavádění 5G značný náskok, i když pouze v pásmu 3,4-3,8 GHz. Aukce na 700 MHz prozatím neproběhla, i když pásmo je od televizního vysílání uvolněno a na dočasně přiděleném kmitočtu 739 MHz právě probíhají testy s 5G Broadcast – šířením televizního a obecně mediálního obsahu.

Jak se testuje televizní vysílání 5G Broadcast u našich sousedů?

Aukce v pásmech 3400-3800 MHz proběhla u našich jižních sousedů tak, že spektrum bylo rozdělené na regiony podle rakouských spolkových zemí, takže se k němu mohli dostat i lokální operátoři, což se také stalo. Spektrum tak vydražili kromě třech velkých operátorů i malé firmy jako Liwest, Mass Response, Salzburg AG nebo Holding Graz8 . Pro společnost Mass Response je to vyloženě odrazovým můstkem pro případnou účast v dalších aukcích, které rakouský regulátor RTR v budoucnosti vypíše. Všichni rakouští regionální operátoři mohou daleko lépe konkurovat velkým celostátním operátorům, jako je A1 a nabízet zajímavé služby i pro firmy.

Na Slovensku byla plánována aukce kmitočtů, včetně 700 MHz pásma, na červen, ale nakonec byla odsunuta na neurčito. Nehledě na to testovací provoz sítě 5G byl zahájen již na podzim 2019 operátorem 4ka a Swan v Bánské Bystrici na kmitočtech 1,8 a 3,7 GHz. Vzhledem k náročnosti budování této sítě se operátor Orange stane důležitým hráčem na novém slovenském trhu 5G, neboť získal další spektrum od operátorů Swan a Slovanet. Od Swan se jedná o pořízení čtyř bloků kmitočtů v pásmu 3490-3510. Licence na bloky, které mají šířku 5 MHz, platí do srpna 2025. Orange také získal loni vhodné pásmo pro 5G od Slovanetu, dalšího konkurenta. Zatímco Orange, spolu s O2 a mobilním operátorem 4ka nyní mají frekvence pro plné pokrytí 5G, přímo je nevlastní. Mezitím má Slovak Telekom v hlavním městě Bratislavě pouze jeden frekvenční blok, ale uvažuje o případné spolupráci právě s Orangepro o využití páteřních sítí FTTx.

V Polsku spustil operátor Plus v květnu první komerční službu 5G v zemi v sedmi městech. Do konce tohoto roku by mělo být k dispozici více než třem milionům lidí. Začátkem června jej následoval T-Mobile Polska, jehož síť 5G do konce tohoto měsíce osloví šest milionů lidí. Pásmo 700 MHz nebylo zatím předmětem aukce a tudíž ani technologie 5G není v tomto pásmu v provozu, neboť do roku 2022 má Polsko vzhledem k sousedství ne členy EU výjimku ohledně jeho uvolnění. Při tom například v Rusku je stále ještě v nedohlednu, kdy budou zahájeny komerční služby 5G, a to i přes testy, které již provedli mimo jiné Tele2 a MTS, využívající technologie dodané společností Ericsson a Huawei.

V Maďarsku se udílení licencí 5G regulačním úřadem NMHH v březnu ukázalo jako kontroverzní záležitost, přičemž společnost Digi tvrdí, že by mělo být umožněno účastnit se aukce spolu s Magyar Telekom, Telenor a Vodafone. Tito tři úspěšní a stávající provozovatelé od té doby zahájily komerční službu v Zalaegerszegu a centrální Budapešti.

V Rumunsku se stala společnost Orange Romania první ve skupině, která spustila komerční službu 5G.  V listopadu loňského roku debutovala v Cluj-Napoca, Iasi a hlavním městě Bukurešti.

Chorvatská národní přenosová společnost OiV oznámila nové datum pro restart přechodu na standard DVB-T2.Postup, který byl odložen v důsledku pandemie koronaviru, bude zahájen 27. října a bude ukončen 12. Listopadu a bude opět probíhat podle jednotlivých regionů, a končící v kraji Dubrovnik-Neretva. Jak jsme již psali regulátor HAKOM na konci března přerušil přechod na DVB-T2 na šest měsíců. Chorvatský Telekom (HT) se připravuje na zavedení 5G služeb v Chorvatsku. Začátkem minulého týdne oznámil dohodu se společností Ericsson o výhradním zásobování rádiové části pro mobilní síť do roku 2024. Na trhu se spolupodílí i rakouská A1, která jako první v zemi zavedla tarif s neomezenými daty, které pak následoval HT.

Uchová 5G technologie zemské vysílání DTT pro diváka doma i na cestách?

Jak dopadne vypořádání a případná aukce u nás je těžké predikovat, zvláště pak jestli vezmeme v úvahu připomínky navrhující zrušení celé aukce, případně hrozby soudních sporů, včetně žalob k Evropské komisi pro porušení unijního práva. Úvahy jdou tak daleko, že jeden z operátorů se domnívá, že by se za určitých okolností a stávajících podmínek výběrového řízení mohlo jednat „de facto o formu vyvlastnění majetku stávajících mobilních operátorů, kdy by mohl opět vzniknout státní podnik à la moloch Správa pošt a telekomunikací z éry před rokem 1989 nebo v letech navazujících jeho nástupce SPT TELECOM“. Zveřejněné připomínky jsou opravdu zajímavým čtením a případní zájemci si je jistě na stránkách ČTÚ najdou. Mám ale obavu, že na mapě provozovaných 5G sítí v České republice brzy nové body nepřibudou. Ale je možné, že hlavního cíle nalezení 4. celoplošného operátora se nakonec dosáhne: A1 Telekom Austria také přispěl do připomínkového řízení a přitom se nejedná o bezvýznamného provozovatele mobilních služeb bez zahraničních zkušeností, neboť je aktivní v 5 zemích středoevropského a balkánského regionu.